Q112545092
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Úvod: Mentální anorexie (anorexia nervosa, AN) je onemocnění, které významně postihuje kostní zdraví. Cílem naší studie bylo zhodnotit parametry kostního metabolismu v souboru českých dívek s AN. Pacienti a metody: Do souboru bylo zařazeno 32 dívek s AN. Vyšetřována byla kostní denzita (Bone Mineral Density, BMD) bederní páteře, v oblasti kyčle, hormonální profil (LH, estradiol) a parametry kostního obratu (osteokalcin, P1NP, beta-CTx). Výsledky: Do souboru bylo zařazeno 32 dívek s průměrným věkem 15,2 roku (rozpětí 11–17 let), délkou onemocnění 8,7 měsíců (rozpětí 3–24 měsíců), váhovým úbytkem průměrně 12 kg (2–36 kg). Průměrné Z-skóre v oblasti bederní páteře bylo 0,08 ± 1,40, v oblasti kyčlí 0,23 ± 1,28, celkové Z-skóre pak 0,13 ± 1,14. Při srovnání skupiny dívek s primární amenoreou nebo dívek se sekundární amenoreou v trvání 0–5 měsíců a skupiny dívek s amenoreou v délce 6 měsíců a déle byl patrný statisticky nesignifikantní pokles BMD bederní páteře a kyčlí i v kombinovaném skóre. Laboratorní vyšetření kostního obratu prokázalo snížení osteokalcinu (81,8 % <50. p., 12,5 % <2,5. p.), P1NP (84,3 % <50. p., 21,8 % <2,5. p.), naopak zvýšení beta-CTx (34,7 % >97. p.) vzhledem k normálním hladinám pro daný věk. Hladiny estradiolu i LH byly sníženy (53,1 % <18,4 pmol/l; resp. 50 % <0,1 U/l). U dívek s nejnižšími plazmatickými koncentracemi estradiolu (<18,4 pmol/l) byly nalezeny statisticky významně nižší absolutní hodnoty BMD v oblasti kyčlí p = 0,009. Závěr: Výsledky studie ukazují, že hormonální změny probíhají současně se změnami kostního metabolismu, které se na úrovni měřitelné BMD mohou zobrazovat teprve později.
Objective: Anorexia nervosa (anorexia nervosa, AN) significantly affects the bone health. The aim of our study was to evaluate the parameters of bone metabolism in a group of Czech girls with AN. Patients and methods: The group included 32 girls with AN. Bone Mineral Density (BMD) of the lumbar spine, hip area, hormonal profile (LH, estradiol), and bone turnover parameters (osteocalcin, P1NP, beta-CTx) were examined. Results: The group included 32 girls with an average age of 15.2 years (range 11–17 years), the disease duration of 8.7 months (range 3–24 months), an average weight loss of 12 kg (2–36 kg). The mean Z-score in the lumbar spine was 0.08±1.40, in the hip 0.23±1.28, and the overall Z-score was 0.13±1.14. When comparing the group of girls with primary amenorrhea or girls with secondary amenorrhea lasting 0–5 months and the group of girls with amenorrhea lasting 6 months and longer, a statistically insignificant decrease in the lumbar spine, hip and combined BMD was observed. Laboratory examination of bone turnover showed a reduction in osteocalcin (81.8% <50 p., 12.5% <2.5 p.), P1NP (84.3% <50 p., 21.8% <2.5. p.), while beta-CTx (34,7% >97. p.) was increased, according to normal ranges for the given age. Both estradiol and LH levels were reduced (53.1% <18.4 pmol/l; and 50% <0.1 U/l, respectively). In girls with the lowest plasma estradiol concentrations (<18.4 pmol/l), statistically significantly lower absolute hip BMD values were found p=0.009. Conclusion: The results of the study show that hormonal changes precede changes in bone metabolism, which may later manifest at the level of morphologically measurable.
- MeSH
- denzitometrie metody MeSH
- dítě MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kostní denzita * MeSH
- lidé MeSH
- mentální anorexie * komplikace MeSH
- mladiství MeSH
- osteokalcin analýza MeSH
- osteoporóza MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Psychogenní přejídání je nejčastější nemocí ze spektra poruch příjmu potravy s prevalencí až 7,8 %. Jedná se o onemocnění často spojené s nadváhou až obezitou. Terapie psychogenního přejídání spočívá zejména v režimové terapii, psychoterapii, případně farmakoterapii. Recentně se jako nadějná léčebná metoda jeví repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), která je v současnosti účinně využívána například k terapii rezistentní deprese. Vzhledem k její neinvazivnosti, dobré snášenlivosti a minimu nežádoucích účinků se hledá její další využití. Jednou z cílových skupin jsou právě poruchy příjmu potravy. Hlavním experimentálním místem stimulace u psychogenního přejídání je levý dorsolaterální prefrontální kortex, který je zodpovědný za kontrolu impulzů a bažení po jídle. Cílem studie bylo prokázání účinnosti rTMS na snížení bažení po jídle u psychogenního přejídání. Materiál a metoda: Jde o randomizovanou dvojitě zaslepenou placebo kontrolovanou studii. Aktivní skupina byla stimulována vysokofrekvenční rTMS, s parametry stimulace: frekvence 10 Hz, 1500 pulzů, 107s meziinterval, 100 % minimálního motorického prahu, 10 stimulačních sezení. Kontrolní skupina byla stimulována shamovou cívkou. Obě skupiny vyplnily dotazníky FCQ-S a FCQ-T před stimulací, po 10. sezení a měsíc po ukončení stimulace. Výsledky: Pro dotazník FCQ-S jsme zaznamenali statisticky významný pokles bažení ihned po ukončení stimulace (p = 0,0168), zatímco v měsíčním sledování byl pokles bažení nesignifikantní (p = 0,2184). Při sledování poklesu bažení pomocí dotazníku FCQ-T dochází k statisticky významné změně jak hned po ukončení stimulace (p = 0,0114), tak po měsíci (p = 0,0368). V porování s placebem jde však o nevýznamné rozdíly, kromě měsíčního sledování bažení dotazníkem FCQ-T, kdy je pokles bažení u kontrolní skupiny signifikantní proti aktivně stimulovaným pacientům (p = 0,0111). Závěr: Lze konstatovat, že po terapii vysokofrekvenční transkraniální magnetickou stimulací došlo k poklesu bažení po jídle, avšak rozdíl mezi skupinou pacientů stimulovaných reálnou a shamovou cívkou byl nesignifikantní.
Introduction: Among eating disorders, the binge eating is the most common disorder with prevalence to 7,8%. It is frequently connected with overweight, or obesity. Current treatment of binge eating is based on psychotherapy, pharmacotherapy and regime approach. Recently, repetitive transcranial magnetic stimulation appears as hopeful therapeutic method, for example used with success as an alternative therapy to treatment of resistant major depresion. Because of its non-invasiveness, good tolerability and minimal side effects, new options of its use are studied. It seems to be a promising therapeutic method for treatment of eating disorders. Dorsolateral prefrontal cortex is considered as main experimental target of stimulation for treatment of binge eating disorder. The target of study was to prove that rTMS can significantly reduce craving for food in patients with binge eating disorder. Methods: Study was conceived randomized double-blind placebo controlled. The active group was stimulated by high-frequency rTMS, with stimulation parameters: frequency 10Hz, 1500 pulses, 107s inter-train, 100% minimal motor threshold and 10 sessions of stimulation. The control grooup was stimulated by sham rTMS coil. Both groups completed FCQ-S and FCQ-T questionnaire before stimulation, after 10. session and one month after 10. session. Results: We noticed statistically significant decrease of craving in FCQ-S questionnaire after 10. session of stimulation (p = 0,0168) and non-significant decrease after a month (p = 0,2184). For FCQ-T questionnaire, the change in craving was significant in both cases, after 10. session and after a month (p = 0,0114, p = 0,0368). When we compared results with control group, they were insignificant, except the situation after month in FCQ-T evaluation, when in control group, craving was significantly more reduced, than in stimulated group (p = 0,0111). Conclusion: We are able to tell, that the therapy by high-frequency rTMS can significantly reduce craving among patient with binge eating disorder. However, the difference between real rTMS and sham rTMS group was insignificant.
- MeSH
- bulimia * epidemiologie terapie MeSH
- craving účinky záření MeSH
- dospělí MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- lidé MeSH
- placebo efekt MeSH
- prevalence MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody přístrojové vybavení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- MeSH
- atrofie diagnostické zobrazování MeSH
- bulimia nervosa diagnostické zobrazování MeSH
- elektroencefalografie metody MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mentální anorexie diagnostické zobrazování MeSH
- mozková kůra diagnostické zobrazování patologie MeSH
- přímá transkraniální stimulace mozku MeSH
- SPECT/CT MeSH
- transkraniální magnetická stimulace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Anorexia nervosa (AN) is characterized by restricted eating, emaciation, and distorted body image and tends to be a chronic and deadly disorder with a high risk of developing a relapsing course described as a severe and enduring anorexia. This case study reports a patient with AN with comorbid depression and anxiety who was treated by repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS). Our patient's first hospitalization in our ED clinic was at the age of 25 in 2012. Her anorexia symptoms have been developing over 1.5 years. The body mass index (BMI) at admission was 12.21 kg/m². She was stimulated by use of a MAGSTIM Super Rapid 2 device, every Monday through Friday (5 days a week) with the frequency 10 Hz, 15 trains/day, 100 pulses/train, intertrain interval 107 s for 10 days. The specific spot of stimulation was over the left DLPFC. The therapy was evaluated, both by the team and by the patient, as ineffective. Shortly after the therapy was finished, the patient was discharged with final weight of 46 kg and BMI 13.15 kg/m². We showed, that despite our positive clinical experiences with rTMS therapy in depression and anxiety, the treatment of AN and comorbid depressive disorder with anxious distress, our patient's anorexic, anxious, and depressive symptoms remained unaffected. In this case, only invasive medical intervention helped the patient to reach normal weight, but without any significant changes in her psychology. This case study shows the need for further investigation of the influence that body weight might have and whether the number of sessions has an effect on rTMS efficacy.
- MeSH
- deprese terapie MeSH
- depresivní poruchy terapie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mentální anorexie komplikace terapie MeSH
- nechutenství komplikace MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody MeSH
- úzkost terapie MeSH
- úzkostné poruchy terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
