Q120596758
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Syndrom bludné misidentifikace je zastřešujícím pojmem pro chybné určování totožnosti zejména osob, ale i míst, předmětů či událostí, často doprovázené bludným přesvědčením o jejich proměně či existenci dvojníků. Mezi nejčastější fenomény řazené k této skupině patří Capgrasův a Fregoliho syndrom. Článek poskytuje stručný souhrn dosavadních informací o daných syndromech, prezentuje dvě kazuistiky pacientek hospitalizovaných na oddělení pro léčbu psychotických poruch na jaře roku 2021 a diskutuje možné klinicko-neurobiologické implikace získaných poznatků
Delusional misidentification syndrome is an umbrella term for disorders of identification of predominantly persons, but also places, objects or events, accompanied particularly by delusional belief in the existence of doppelgängers, with Capgras and Fregoli syndromes amongst the most common phenomena within the syndrome. Following article provides a brief summary of current knowledge on these conditions along with two case reports of patients treated in our ward during spring 2021 and discussion of possible clinical and neurobiological implications.
- Klíčová slova
- Delusional misidentification syndrome, Syndrom bludné misidentifikace,
- MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování MeSH
- bludy MeSH
- Capgrasův syndrom * diagnostické zobrazování diagnóza farmakoterapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neurokognitivní poruchy diagnóza farmakoterapie MeSH
- olanzapin aplikace a dávkování MeSH
- paliperidon palmitát aplikace a dávkování MeSH
- schizofrenie a poruchy s psychotickými rysy diagnóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Tento přehledový text se zabývá psychotickými stavy, které se vyskytují napříč spektrem duševního zdraví a nemoci. Jednotlivé části textu popisují historický vývoj tohoto konceptu i jeho diagnostické zařazení a některá kulturní specifika. Cílem je poskytnout přehled některých kontextů, v nichž se mohou psychotické stavy vyskytovat – od závažných neuropsychiatrických onemocnění, přes psychotické zážitky v běžné populaci až po problémy týkající se spirituality a mimořádných zážitků. Zatímco u chronických psychotických stavů již většinou nepanuje diagnostická nejistota, u akutních stavů se nejčastěji používá jedna z diagnostických jednotek ze skupiny Akutních a přechodných psychotických poruch (F23.0–F23.9), kterou lze považovat za určitou diagnostickou křižovatku. Dílčím cílem tohoto textu je tak i snaha o větší citlivost a rozmanitost při klinické diagnostice neobvyklých zážitků.
This review focuses on psychotic conditions that occur across the entire spectrum of mental health and illness. The individual parts of this text describe the historical development of this concept, its diagnostic classification and some cultural specifics. The aim is to provide an overview of the different contexts in which psychotic conditions can occur: from serious neuropsychiatric diseases, through psychotic experiences in the general population to problems related to spirituality and extraordinary experiences. Most of the above--mentioned conditions appear in clinical practice under the diagnostic unit Acute and transient psychotic disorders (F23), which can be considered as a diagnostic cross-road. Thus, the aim of this text is to seek greater sensitivity and diversity in the clinical diagnosis of unusual experiences.
- Klíčová slova
- psychospirituální krize,
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- psychotické poruchy * diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- schizofrenie diagnóza etiologie MeSH
- spiritualita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod. Identifikace jedinců ve vysokém riziku rozvoje psychotického onemocnění může pomoci v prevenci vzniku onemocnění. Cíle. Popsat základní psychometrické vlastnosti české verze dotazníku The Prodromal Questionnaire- Brief Version (PQB) a prevalenci výskytu symptomů rizika rozvoje psychózy u českých adolescentů. Soubor a metody. PQB byl předložen studentům pražských škol (gymnázia, střední odborná učiliště-SOU a střední odborné školy–SOŠ) ve věku 15–20 let. PQB se skládá s 21 otázek. Celkový skór ≥ 8 pozitivních položek byl nastaven jako prahový pro pozitivní screening (PQB+), celkový skór ≥ 8 položek, vyvolávajících signifikantní distres pro PQB distres+ a celkový skór ≥ 24 pro PQB celkový distres +. Statistická analýza. Pro testování psychometrických vlastností PQB byl použit Cronbachův koeficient α, položková analýza a explorační faktorová analýza. Rozdíly v PQB mezi skupinami (pohlaví, typ školy, věk) byly exploračně testovány pomocí Fisherova přesného testu, Mann-Whitneyho testu, Pearsonova chí-kvadrát testu a neparametrického Kruskal-Wallisova testu, dle obvyklých zvyklostí. Výsledky. Analyzována byla data 435 studentů (průměrný věk 17,2 ± 1,0 let). Mezi dotazovanými bylo 249 (54 %) chlapců a 216 (56 %) dívek. Mezi školami byl rozdíl distribuce pohlaví (dívky gymnázium 49 % vs. SOU 87 % vs. SOŠ 31 %; p < 0,001), ale ne v průměrném věku respondentů (p = 0,08). Cronbachovo α pro PQB bylo 0,85. U PQB byla nalezena třífaktorová struktura. Faktor 1 byl sycen 7 položkami (faktorová zátěž 0,444–0,729; Cronbachova α = 0,81), faktor 2 tvořilo 6 položek (faktorová zátěž 0,404–0,721; α = 0,73) a faktor 3 se skládal ze 4 položek (faktorová zátěž 0,313 – 0,618; α = 0,65). Z celkového souboru bylo 204 (44 %) studentů PQB+, 44 (9 %) PQB distres + a 174 (37 %) studentů PQB celkový distres+. Záchyt u dívek byl častější než u chlapců. Omezení studie. Ve studovaném souboru jsou pouze studenti středních škol v Praze, což limituje přenositelnost výsledků na celou Českou republiku.
Background. Identification of individuals at high risk of psychotic disorder can help to prevent onset of the disorder. Objectives. To examine both psychometric characteristics of the Czech version of The Prodromal Questionnaire Brief Version (PQB) and prevalence of risk symptoms for psychosis among Czech adolescents. Sample and methods. The PQB was administered to a sample of students in Prague (grammar and secondary vocational schools-SVS and apprentice training centers-ATC) aged 15–20 years. The PQB consists of 21 items. The cut-off score for positive screening (PQB+) was set as ≥ 8 items, the cut-off score ≥ 8 positive symptoms with significant distress was set for PQB distress + and the cut-off score ≥ 24 for total distress for PQB total distress +. Statistical analysis. Cronbach α, item analysis and exploratory factor analysis were used for reliability estimation of the PQB. Exploratory analyses using Fisher,s exact test, Mann-Whitney test, Pearson chi square test, and Kruskal- Wallis test were used as appropriate for testing between group differences in the PQB scores. Results. Data from 435 students were analyzed (mean age 17.2 ± 1.0 years). Sample consisted of 249 males (54%) and 216 females (46%). Sex distribution among schools differed (female, grammar schools 49% vs. ATC 87% vs. SVS 31%, p<0.001), but age distribution did not (p=0.08). Cronbach α of the PQB was 0.85, and three-dimensional factor structure was found. Factor 1 was made up of 7 (factor load 0.444–0.729; Cronbach α=0.73), factor 2 of 6 (factor load 0.404–0.721; α=0.73), and factor 3 of 4 items (factor load 0.313– –0.618; α=0.65). 204 subjects in the total sample were PQB+ (44%), 44 were PQB distress+ (9%) and 174 were PQB total distress + (37%). Study limitation. Generalization of study results is limited, since only students from Prague high schools were assessed.
Schizofrenie je závažným duševním onemocněním, které nejčastěji postihuje osoby v mladém a produktivním věku. Tato nemoc narušuje každodenní fungování nemocných, jejich sociální vztahy, a může vést až k trvalé invaliditě. Ve většině případů se již několik let před nástupem onemocnění rozvíjí prodromální fáze charakteristická prohlubováním neurobiologických změn. Ty se na behaviorální úrovni projevují v myšlení, prožívání, emotivitě či komunikaci. Jedním z přístupů, jak včas zachytit rozvíjející se onemocnění, je vyšetření přítomnosti tzv. bazálních symptomů u osob, které vyhledaly psychiatrickou pomoc. Osoby, u nichž se tyto symptomy vyskytují, vyka-zují vyšší riziko pro rozvoj psychotického onemocnění. Díky včasné detekci těchto symptomů je možné pozitivně ovlivnit další průběh nemoci. Cílem tohoto textu je představit české odborné veřejnosti koncept bazálních symptomů a přispět tak k současné diagnostice psychotických stavů. Dílčím cílem je také představení českého překladu semistrukturovaného rozhovoru Škála tendence ke schizofrenii (Schizophrenia Proneness Instrument), který slouží k vyšetření přítomnosti bazálních symptomů. Detailněji budou popsány dvě jeho části: škála kognitivních a škála percepčních bazálních symptomů.
Schizophrenia is a severe mental disorder that often affects young people of productive age. The illness disrupts daily functioning of patients, their social relationships, and can lead to permanent disability. In most cases, several years before the onset of the disease, a prodromal phase develops, which is characterized by proliferation of neurobiological changes. On a behavioral level these changes manifests themselves in cognition, perception, affect, or communication. One approach to early detection of a developing psychotic disease is examination of “basic symptoms” in people who seek psychiatric help. Individuals with basic symptoms are at higher risk for the development of a psychotic illness. Through early detection of basic symptoms, there is a possibility to influence positively the course of the illness. The aim of our paper is to present to the Czech mental health professionals the concept of basic symptoms and to contribute to diagnosis of psychotic disorders. In addition, we also introduce a Czech translation of a semistructured interview called Schizophrenia Proneness Instrument, which is used to examine the presence of basic symptoms. Two scales of this interview are descri-bed in detail: scale of cognitive and scale of perceptual basic symptoms.
- Klíčová slova
- bazální symptomy, Škála tendence ke schizofrenii,
- MeSH
- behaviorální symptomy diagnostické zobrazování diagnóza klasifikace MeSH
- časná diagnóza MeSH
- kognitivní poruchy MeSH
- lidé MeSH
- percepční poruchy MeSH
- prodromální symptomy * MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- psychotické poruchy diagnóza MeSH
- schizofrenie * diagnóza patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
