Q120601582 Dotaz Zobrazit nápovědu
Aim: The aim is to determine how fully the needs of patients with cancer and those of patients with advanced chronic disease are met in palliative care and how needs differ in importance between the two groups. Design: A cross-sectional study. Methods: The study population consisted of patients with advanced chronic disease and cancer patients admitted either to cancer wards or a hospice. The study period was from January 2023 to May 2023. A valid and reliable tool, the Patients' Needs Assessment in Palliative Care, was used to assess the needs of patients. The total number of respondents was 126. Results: Physical needs are most important to patients with advanced chronic illness. Autonomy needs are most important to cancer patients. For patients with advanced chronic illness, the highest level of needs fulfilment was in the area of social needs. The highest rate of fulfilment for cancer patients was in the area of social needs. Conclusion: Needs assessment of patients in palliative care is essential since it allows healthcare professionals to better understand the individual needs of patients in their final phase of life.
Aim: To describe current scientific knowledge on cognitive impairment and emotional disturbances (anxiety and depression) in younger adult patients after ischemic stroke. Design: A scoping review. Methods: For the search, the following scientific databases were utilized: Web of Science, MEDLINE (Ovid), ScienceDirect (Elsevier), PsycInfo (EBSCO), Scopus (Elsevier), and ProQuest. Relevant studies were identified by searching publications from 2000 to July 2023. Results: A total of eight studies were ultimately included in the review. Cognitive impairment occurred in a range between 39.4% and 40%. This encompassed various aspects of cognitive function, such as working memory, processing speed, global cognitive function, immediate and delayed memory, attention, and executive functioning. Depression had an incidence rate ranging from 10.8% to 16.8%. Several risk factors were associated with a higher likelihood of developing generalized anxiety. These included younger age, more depressive symptoms, lower education, unemployment, a history of depression, and alcohol use. In the context of depressive symptoms, a higher risk was linked to lower education and unemployment. Conclusion: The included studies highlighted the need to assess these issues not only at the time of patient discharge but, more importantly, during the stage of further recovery. This can contribute to the creation of tailored interventions for these individuals.
- MeSH
- deprese diagnóza etiologie MeSH
- dospělí MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * diagnóza komplikace patofyziologie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kognitivní dysfunkce * etiologie klasifikace prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- propuštění pacienta MeSH
- rizikové faktory MeSH
- úzkostné poruchy diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Analyzovat a syntetizovat výsledky kvalitativních studií týkajících se životních zkušeností mladých pacientů po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). Design: Syntéza kvalitativních studií. Byl dodržen doporučený postup dle ENTREQ pro zvýšení transparentnosti při předložení syntézy kvalitativních výzkumů. Metody: Pro vyhledávání kvalitativních studií bylo využito elektronických vědeckých databází CINAHL Plus (EBSCO), MEDLINE (OvidSP), PsycInfo (EBSCO), ScienceDirect (Elsevier), SocINDEX (EBSCO), Web of Science Core Collection a ProQuest, ve kterých bylo dohledáno 5 785 zdrojů. Pro metodologické posouzení kvality studií bylo využito CASP (Critical Appraisal Skills Programme Qualitative Research Checklist). Celkem bylo do literárního review zařazeno 7 kvalitativních studií zaměřených na životní zkušenosti mladých dospělých po iCMP. Výsledky: Cévní mozková příhoda v mladém věku způsobuje narušení ve třech oblastech: oslabení sebe sama a vlastní identity, sociální narušení a oslabení blízkých osobních vztahů. Na druhou stranu byla nalezena tři analytická témata související s copingovými strategiemi nebo osobními změnami: znovunalezení nového já, znovunalezení sociální role a pomoc ve vztahu. Závěr: Dohledaná zjištění našeho review mohou přinést hlubší porozumění zkušenostem mladých dospělých po cévní mozkové příhodě a současně jejich věkově přiměřeným potřebám v dlouhodobém rehabilitačním procesu.
Aim: To report a synthesis of evidence presented in qualitative studies related to the experience of living with ischemic stroke in young patients. Design: A research synthesis of qualitative studies. The ENTREQ statement was followed to enhance transparency in reporting the synthesis of qualitative research. Methods: The electronic databases CINAHL Plus (EBSCO), MEDLINE (OvidSP), PsycInfo (EBSCO), ScienceDirect (Elsevier), SocINDEX (EBSCO), Web of Science Core Collection and ProQuest Science Database were used to gather data for a review of qualitative studies, yielding 5,785 sources. The methodological quality of studies was reviewed using the Critical Appraisal Skills Programme Qualitative Research Checklist. In total, seven sources were included in this literature review, focused on young adults' experience of ischemic stroke. Results: Stroke at a young age can cause a disruption of three domains: disruption of self and self-identity, social disruption, and disruption of close personal relationships. On the other hand, three analytical themes related to coping strategies or personal challenges have been found: re-establishing a new self, restablishing a social role, and relationship help. Conclusion: The findings of our review can provide a deeper insight into understanding the experience of a stroke at a younger age and their age-appropriate needs in the long-term rehabilitation process.
Aim: The aim was to understand the lived experiences of family caregivers caring for a dying patient at home. Design: A qualitative phenomenological approach was used. Methods: Data were collected between September and December 2018. Data collection was took the form of in-depth interviews with family caregivers (n = 4), followed by the use of interpretative phenomenological analysis (IPA). Results: Five main themes were identified in terms of which family caregivers described their experience: the Role of caregiver; I'll do everything for him / her; Support; "Time out" after death; and Benefits of care. The family caregivers had to establish their new caregiver roles, often they were the mainstay of the whole family. In the various areas of care they did everything for the dying person. They experienced pain, mental and physical burdens, and doubts, and spirituality was vital to them. It was important to experience support from different sources. After this experience, the caregivers needed time to release emotions after the death. Overall, the caregivers came to regard this experience as beneficial: revealing other priorities, increasing time spent with family, clarifying relationships, and changing attitudes and values. Conclusion: The study offers a unique insight into family caregivers' experiences in the Czech Republic. In confirmation of previous results, experiences are generally similar for all caregivers and point to a need for significant improvement in the quality of support and assistance from health professionals and support from family members, particularly in the areas of practical demonstration of care, the expression of condolences, provision of pain medication, handling of formalities related to the death of a loved one (e.g., when arranging the death certificate and widow's pension), and the sharing of emotions as they occur.
- MeSH
- domácí ošetřování psychologie MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- osoby pečující o pacienty * psychologie MeSH
- péče o umírající * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- role MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- vyprávění MeSH
- zpráva o sobě MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: V posledních letech celosvětově dochází k nárůstu incidence, prevalence a hospitalizací pro ischemickou CMP (iCMP) u pacientů do 65 let. To vede k nárůstu počtu jedinců, kteří žijí poměrně dlouhou dobu svého dalšího aktivního života s následky prodělané iCMP. S tím souvisí narůstající potřeba detailně zkoumat a objektivně hodnotit dopady iCMP na kvalitu života pacientů do 65 let. Cíl: Cílem práce bylo identifikovat relevantní specifické nástroje k hodnocení kvality života a dlouhodobých následků iCMP u pacientů do 65 let. Metodika: K identifikaci (vyhledávání a třídění) relevantních hodnoticích nástrojů byly použity metodiky PRISMA a Joanna Briggs Institute for scoping review. Vyhledávání bylo provedeno v elektronických databázích Web of Science, MEDLINE, PsycInfo, ScienceDirect, Scopus a ProQuest Science Database s použitím klíčových slov a Booleovských operátorů. Výsledky: V elektronických databázích bylo nalezeno 1 198 studií, z nichž bylo identifikováno celkem pět relevantních nástrojů specifických pro iCMP: Stroke Specific Quality of Life scale (SS-QoL), Stroke Impact scale 3.0 (SIS 3.0), Mapping Young persons with Stroke (MYS), Young Stroke Questionnaire (YSQ) a Quality of Life in Neurological Disorders (NeuroQoL); a tři generické nástroje: Short Form Health Survey s 36 položkami (SF 36), World Health Organization Quality of Life Brief Version (WHOQOL BREF) a EQ-5D, které byly použity pro hodnocení u pacientů do 65 let. Pouze YSQ byl validován u mladých pacientů po iCMP a jen u SS-QoL byla hodnocena jeho spolehlivost v cílové skupině mladých pacientů. Psychometrické vlastnosti vybraných hodnocených nástrojů byly velmi rozdílné. Nejsilnější důkazy pro použití k hodnocení kvality života u mladých pacientů byly zjištěny pro nástroj YSQ. Závěr: Použití dostupných specifických nástrojů k objektivnímu hodnocení kvality života po iCMP je u pacientů do 65 let dosud značně limitované. Nejsilnější důkazy pro použití k hodnocení kvality života byly zjištěny pro nástroj YSQ.
Introduction: Currently, incidence, prevalence and hospitalizations for ischemic stroke (IS) are increasing in patients under 65 years of age. This leads to a greater number of individuals living a relatively long period of their active life with sequels after IS. This results in a growing need to reliably investigate and evaluate impacts of IS on the quality of life in patients under 65 years of age. Aim: The aim of our study was to identify relevant specific tools for the evaluation of quality of life and long-term sequels in IS patients under 65 years of age. Methods: The PRISMA and Joanna Briggs Institute for scoping review methods were used for the identification (searching and sorting) of relevant evaluation tools. The searching was performed in the following electronic databases: Web of Science, MEDLINE, PsycInfo, ScienceDirect, Scopus and ProQuest Science Database using key words and Boolean operators. Results: Out of 1,198 studies found in the electronic databases, the following five relevant tools specific for IS: Stroke Specific Quality of Life scale (SS-QoL), Stroke Impact scale 3.0 (SIS 3.0), Mapping Young persons with Stroke (MYS), Young Stroke Questionnaire (YSQ), and Quality of Life in Neurological Disorders (NeuroQoL), and three generic instruments: Short Form Health Survey with 36 items (SF 36), World Health Organization Quality of Life Brief Version (WHOQOL BREF) and EQ-5D, were identified as they all were used for the evaluation in patients under 65 years of age. YSQ was the only tool validated for young IS patients and the reliability for the target group of young patients was only assessed in SS-QoL. Psychometric parameters of identified and evaluated tools differed substantially. The strongest evidence for using these in young patients to evaluate the quality of life was found for the tool YSQ. Conclusion: Using available specific tools for the objective evaluation of the quality of life after IS in patients under 65 years of age still remains very limited. The strongest evidence for its use to evaluate the quality of life was found for the tool YSQ.
- MeSH
- dospělí MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * psychologie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- mladý dospělý MeSH
- psychometrie metody MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Hlavním cílem studie byla transkulturální adaptace, lingvistická validace a testování psychometrických vlastností české verze Nurse Competence Scale (CZNCS). Metodika: Design - průřezová observační studie. Soubor tvořilo 274 studentů třetích ročníků bakalářských studijních programů ošetřovatelství na českých univerzitách. Pro sběr dat byla využita česká verze Nurse Competence Scale, obsahující 73 položek seskupených do sedmi subškál. Sběr dat byl realizován v období od roku 2018 do roku 2021. Vnitřní konzistence škály byla zjišťována pomocí Cronbachova koeficientu alfa. Obsahová validita byla hodnocena indexem obsahové validity, konstruktová validita byla testována pomocí Analýzy hlavních komponent. Rozdíly v hodnocení kompetencí byly testovány užitím Mann-Whitneyova testu a Pearsonova chí-kvadrát testu. Výsledky: Index obsahové validity S-CVI/Ave dosáhl u české verze NCS hodnoty 0,95, index obsahové validity S-CVI/UA dosáhl hodnoty 0,75. Cronbachova alpha české verze Nurse Competence Scale bylo 0,981. Faktorová analýza poukázala na šestifaktorové řešení. Závěr: Česká verze Nurse Competence Scale prokázala dobrou úroveň obsahové validity a reliability. Česká verze NCS může sloužit jako vhodný nástroj pro sebehodnocení kompetencí studentů závěrečných ročníků studijních programů ošetřovatelství.
Aim: The aim of the study was a transcultural adaptation, linguistic validation, and testing of psychometric properties of the Czech version of the Nurse Competence Scale (CZNCS). Methods: Designed as a cross-sectional observational study. The sample comprised 274 students from third-year bachelor's nursing study programmes at Czech universities. To collect the data, a Czech version of the Nurse Competence Scale was used, containing 73 items grouped into seven subscales. The data was collected between 2018 and 2021. The internal consistency of the scale was assessed using Cronbach's alpha. Content validity was assessed using the Content validity index, while construct validity was tested using Principal Component Analysis. Differences in the assessment of competence were tested using the Mann-Whitney test and Pearson's chi-squared test. Results: The content validity index average for the Czech version of NCS was 0.95, while the content validity index-universal agreement was 0.75. Cronbach's alpha of the Nurse Competence Scale was 0.981. Factor analysis showed a six-factor solution. Conclusions: The Czech version of the Nurse Competence Scale showed good levels of content validity and reliability. The Czech version of the NCS may serve as a useful tool for self-assessment of students' competence in the final years of nursing programs.
- MeSH
- lidé MeSH
- odborná způsobilost * normy MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- psychometrie metody MeSH
- studenti ošetřovatelství MeSH
- studium ošetřovatelství bakalářské MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Dlouhodobý stres je všeobecně považován za jeden z psychosociálních faktorů, který negativně ovlivňuje studijní výsledky studentů ošetřovatelství. Cíl: Zjistit, jaké jsou zdroje, úroveň stresu a strategie zvládaní stresu u studentů ošetřovatelství v kontinuu bakalářského studia. Metody: V průběhu tří akademických roků byli sledováni studenti jednotlivých ročníků bakalářského studijního programu Ošetřovatelství po absolvování klinické praxe v daném akademickém roku. Na sběr dat byly použity dotazníky Perceived Stress Scale; Physio-Psycho-Social Response Scale, and Coping Behavior Inventory. V 1. ročníku bylo do studie zařazeno 44 studentek, ve 2. ročníku 39 a v posledním ročníku 40 studentek. Výsledky: Nejvýznamnějším zdrojem stresu během tří ročníků studia byl stres z nedostatku vědomostí a zručností. Nejvyšší stres byl na začátku studia, pak klesal. Ve 3. ročníku, kdy v rámci covidové pandemie měli studenti nařízenou pracovní povinnost, opět dosáhl úrovně 1. ročníku. Stres se projevoval zejména v oblasti emocí. Nejčastěji užívanou copingovou strategií bylo řešení problémů. Závěr: Výsledky longitudinální studie potvrzují, jak pandemie covidu-19 ovlivnila percepci a projevy stresu u studentů během jejich studia. V percepci úrovně klinických i akademických stresorů a projevů stresu nebyla zjištěna jednoznačně klesající tendence. Využívání copingových strategií bylo stabilní, bez významnějších rozdílů během celého studia.
Introduction: Long-term stress is generally considered to be one of the psycho-social factors that negatively affect the academic performance of nursing students. Objectives: To discover the sources of stress, degree of stress, and coping strategies used as a reaction to stress in nursing students of the bachelor program. Methods: Over the course of three academic years, students in each year of the bachelor in nursing program were monitored after completing the clinical practice for the given academic year. Questionnaires regarding the Perceived Stress Scale; Physio-Psycho-Social Response Scale, and Coping Behaviour Inventory were used to gather data. In the first year, 44 students were included, in the second year there were 39 students, and in the final year 40 students took part in the research. Results: The most significant source of stress appears to be a lack of knowledge and relevant skills. The highest degree of stress was recorded at the beginning of a student's studies, after which it decreased. In the third year, when students were required to work due to the covid pandemic, the stress again reached the levels of the first year. The stress manifested mainly in emotions and problem solving was the most frequently used coping strategy. Conclusions: The results of the longitudinal study confirmed how the COVID-19 pandemic affected the perception and manifestation of stress in students during their studies. The perception of the degree of clinical and academic stressors showed that no clear descending tendency was identified. The use of coping strategies was stable, with no significant differences throughout the study.
Únava související s onkologickým onemocněním je nejen pro samotné pacienty, ale i pro ošetřující personál velice závažný symptom. Prevalence výskytu je uváděna až 96 %. Předkládané informace jsou zaměřeny na možnosti včasné detekce únavy, posouzení únavy a plánování adekvátních intervencí, které jsou v souladu s kompetencemi všeobecné sestry. Pro posouzení variabilního vnímání únavy je nepostradatelné subjektivní sdělení zhodnocení pacientem. Všeobecná sestra může pomocí hodnotících nástrojů objektivizovat stav únavy u pacienta. Otevřená komunikace mezi pacientem a personálem je nutností pro plánování dalších postupů a léčby ke zmírnění eventuálně odstranění únavy.
Fatigue related to oncological disease is a very serious symptom not only for the patients themselves, but also for the nursing staff. The prevalence is reported to be up to 96%. The information presented is focused on the possibilities of early detection of fatigue, fatigue assessment and planning of adequate interventions that are in accordance with the competences of the general nurse. To assess the perception of fatigue, a subjective assessment by the patient is indispensable. The general nurse can use assessment tools to objectify the patient's fatigue status. Open communication between the patient and the staff is a necessity for planning further procedures and treatments to alleviate or eliminate fatigue.
- MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- nádory * ošetřování psychologie MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- únava * diagnóza ošetřování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Hodnocení kvality života u pacientů po prodělané ischemické CMP (iCMP) je nezbytné pro objektivní posouzení následků v běžném životě a umožňuje lépe identifikovat všechny aspekty postižení a omezení. V ČR však validovaný specifický nástroj pro hodnocení kvality života u pacientů po iCMP chybí. Cíl: Validace české verze nejčastěji používaného nástroje na světě – Stroke Impact Scale verze 3.0 (SIS 3.0), která umožní její standardizované použití v české populaci. Soubor a metodika: Do validační studie byli zařazeni konsekutivní pacienti s iCMP bez kognitivního deficitu ve věku 18–80 let. Vnitřní konzistence byla zjišťována pomocí Cronbachova koeficientu alfa. Na hodnocení konstrukční a kriteriální validity SIS byly použity škály SIS 3.0, WHOQOL-BREF, National Institutes of Health Stroke Scale, modifikovaná Rankinova škála, index Barthelové a škála hodnocení úzkosti a deprese při hospitalizaci (Hospital Anxiety and Beck Depression Inventory). Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 150 pacientů (58,4 % mužů, průměrný věk 57,6 ± 13,7 let) průměrně 3,8 ± 0,4 měsíce po vzniku iktu, přičemž 96,7 % z nich dosáhlo dobrého klinického výsledku (mRS 0–2). Cronbachův koeficient alfa jednotlivých domén se pohyboval v rozmezí domén od 0,750 do 0,934. Signifikantní korelace byly zjištěny mezi doménami SIS 3.0, WHOQOL-BREF a ostatními testy námi použité neuropsychologické baterie. Závěr: V prezentované studii byly ověřeny psychometrické vlastnosti a potvrzena dostatečná kriteriální a konstrukční validita české verze SIS 3.0.
Introduction: Assessment of the quality of life in patients after ischemic stroke (IS) is essential to objectively assess the consequences in everyday life and to better identify all aspects of disability and limitations. However, there is no validated specific tool for quality-of-life assessment in patients after IS in the Czech Republic. Aim: To validate the Czech version of the Stroke Impact Scale (SIS) 3.0 – the most used tool worldwide in stroke survivors, which will allow its standardized use in the Czech population. Patients and methods: Consecutive patients with IS without cognitive deficit aged 18–80 years were included in the validation study. Internal consistency was examined using the Cronbach’s alpha coefficient. The following scales were used to determine the construct and criterion validity of the Czech version of SIS 3.0: WHOQOL-BREF, the National Institutes of Health Stroke Scale, modified Rankin Scale, Barthel Index, and Hospital Anxiety and Beck Depression Inventory. Results: A total of 150 patients (58.4% men, mean age 57.6 ± 13.7 years) were enrolled in the study at a mean follow-up of 3.8 ± 0.4 months after the onset of stroke, with 96.7% achieving good functional independence (mRS 0–2). Cronbach’s alpha coefficient of particular domains ranged from 0.750 to 0.934. Significant correlations were found between SIS 3.0 domains, WHOQOL-BREF and other used tools of the neuropsychological battery. Conclusion: In the presented study, the psychometric properties were verified and adequate criteria and construct validity of the Czech version of SIS 3.0 were confirmed.
