Q20755439
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Nákladově neefektivní péče ve zdravotnictví přestavuje mimořádně naléhavý problém. V kontextu omezených zdrojů a rostoucích nákladů na zdravotní péči je nezbytné rozdělovat zdroje efektivně a spravedlivě. Metody hodnocení nákladové efektivity mají etické důsledky, zejména vyvolávají otázky spravedlnosti a diskriminace. Problematika nákladově efektivní péče vyžaduje širší společenskou diskusi o pravidlech alokace a prioritizace, která by měla respektovat hodnoty férovosti a efektivity, a o transparentnosti v rozhodovacích procesech.
Cost-inefficient care in health care is an extremely urgent problem. In a context of limited resources and rising healthcare costs, it is essential to allocate resources efficiently and fairly. Cost-effectiveness assessment methods have ethical implications, in particular raising issues of fairness and discrimination. The issue of cost-effective care requires a broader social discussion on the rules of allocation and prioritization, which should respect the values of fairness and efficiency, and on transparency in decision-making processes.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- alokace zdrojů * metody trendy MeSH
- analýza nákladové efektivity * ekonomika etika metody MeSH
- kvalita života MeSH
- kvalitativně upravené roky života MeSH
- lidé MeSH
- naděje dožití MeSH
- počet let života s onemocněním MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- řízení zdravotnictví ekonomika etika MeSH
- rozhodování organizační MeSH
- sociální diskriminace etika MeSH
- věkové faktory MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Tento článek se věnuje právní úpravě smlouvy o péči o zdraví. Pozornost je zaměřena na problematiku kontraktačního procesu a jeho zvláštností. Je totiž zjevné, že v oblasti smlouvy o péči o zdraví, a zejména v oblasti poskytování zdravotních služeb, vznikají problémy, které bychom u jiných smluvních typů hledali pouze obtížně. Podrobně je zde analyzován zejména vznik smlouvy, její trvání a následné ukončení v různých kontextech. Zvláštní část je věnována rovněž problematice úplatnosti smlouvy a sjednání odměny v různých případech.
This article focuses on the legal regulation of treatment contracts. Attention is given to the specifics of the contracting process and its peculiarities. It is evident that in the area of treatment contracts, particularly in the provision of health services, issues arise that would be difficult to find in other types of contracts. The article provides a detailed analysis of the formation of the contract, its duration, and subsequent termination in various contexts. A special section is also devoted to the issue of remuneration and the negotiation of fees in different cases.
Neurověda se v posledních letech stále více prosazuje i do práva a to do takové míry, že se v zahraničí objevil název pro nový obor označovaný jako neuroprávo (neurolaw). Tato oblast práva využívá interdisciplinární přístup k různým odvětvím práva, přičemž se zaměřuje na lidské jednání ve světle nových poznatků v oblasti neurověd. V českém prostředí je ovšem neuroprávo opomíjeno a to přesto, že diskuze, které v této oblasti probíhají, se zdají pro některé oblasti práva přímo kruciální. Neurovědy totiž vystavily pochybnosti o samotných filosofických základech trestního i civilního práva, a to zejména v oblasti otázky existence lidské svobody. Tento článek se zaměřuje na vybrané zajímavé problémy, které neuroprávo přináší v oblasti medicínského práva.
In recent years, neuroscience has been increasingly making its way into law, to the extent that a new name for the field has emerged abroad, referred to as neurolaw. This area of law takes an interdisciplinary approach to different branches of law, focusing on human conduct in the light of new findings in neuroscience. In the Czech environment, however, neurolaw is neglected, despite the fact that the discussions that take place in this field seem to be directly crucial for some areas of law. In fact, neuroscience has cast doubt on the very philosophical foundations of criminal and civil law, especially in the area of the question of the existence of human freedom. This article focuses on selected interesting problems that neuroscience raises in the field of medical law
Předmětem článku je problematika poskytování zdravotních služeb na dálku (telemedicíny) a jejího zakotvení v českém právním řádu. V posledních 2 letech je v právnické i medicínské odborné veřejnosti vedena živá debata, zda je podle právní úpravy zakotvené v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), poskytování zdravotních služeb na dálku v současné době vůbec přípustné. Určitá část odborné veřejnosti se kloní k tomu, že ano a telemedicínu běžně praktikuje. My jsme však názoru, že situace je složitější a současná právní úprava nedává dostatečný prostor pro takový postup. Proto je nezbytné, aby byla přijata právní úprava, která tento moderní trend v medicíně legislativně zakotví a poskytne lékařům dostatečnou oporu pro jejich praxi.
The article is aimed at remote provision of health services (telemedicine) and its reflection in the Czech legal system. In the last two years, there has been a lively debate in the legal and medical professional community as to whether the remote provision of health services is currently permissible under the legislation enshrined in Act No. 372/2011 Coll., on Health Services and Conditions of their Provision (Health Services Act). A certain part of the professional community believes that it is permissible and practices telemedicine routinely. However, we are of the opinion that the situation is more complex and the current legislation does not give sufficient background for its common practice. It is therefore necessary to adopt an amendment that will regulate this modern trend in medicine and provide physicians with sufficient background for their practice.
- MeSH
- lidé MeSH
- telemedicína * zákonodárství a právo MeSH
- zákonodárství jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Kvalita péče v závěru života hospitalizovaných je v českém prostředí zatím málo prozkoumané téma. Cílem studie bylo zmapovat proces rozhodování o péči v závěru života pacientů ve vybraných českých zdravotnických zařízeních. Byly zahrnuty údaje získané ze zdravotnické dokumentace 240 zemřelých (průměrný věk 76,9 let, 41,6 % žen). Výzkumný soubor lékařů, kteří se vyjadřovali k rozhodování o péči v závěru života u těchto pacientů, tvořilo 369 lékařů (průměrný věk 35,9 let, 61 % žen). Výsledky poukázaly na přetrvávající rezervy v písemném zaznamenávání rozvahy o cílech péče, prognózy a případném rozhodnutí o limitaci péče. Lékaři limitují zdravotní péči primárně na základě konsensu mezi lékaři, pacient většinou není do procesu rozhodování přizván. Preference pacientů pro období závěru života nejsou ve většině případů zjišťovány, případně je tato otázka odkládána. Institut dříve vysloveného přání se ve zkoumaném souboru neobjevil. Rozhodování o péči v závěru života se většinou odehrává bez znalosti hodnot a preferencí pacientů. Výstupy svědčí o potřebě zkvalitnění profesní přípravy lékařů a mediků, jež by měla kromě budování odborných kompetencí zahrnovat nácvik efektivní komunikace s pacienty v závěru života.
The quality of end-of-life care of hospitalized patients is an important topic, but so far little explored in the Czech Republic. The aim of this study was to map the factors influencing the end-of-life care decision-making process in selected Czech hospitals and to describe it based on data from medical records and from the perspective of a doctor. The research included data obtained from the medical records of 240 deceased patients (mean age 76.9 years, 41.6% women). The research sample of medical doctors who commented on the decision-making about end-of-life care for these patients consisted of 369 physicians (mean age 35.9 years, 61% women). The results pointed to persistent deficiencies in the written recording of the care goals, prognosis, and possible decision to limit care. Medical doctors limit health care primarily based on consensus among physicians, the patient is usually not invited to the decision-making process. Patient preferences for the end-of-life period are in most cases not ascertained or this question is postponed. The institute of a previously stated wish did not appear in the examined group at all. It can be concluded that decisions about end-of-life care usually take place without knowledge of patients' values and preferences. The results indicate the need to improve the training of doctors and medical students, which should, in addition to building professional competencies, include training in effective communication with patients at the end of life.
Alokace vzácných zdrojů během pandemie představuje pro lékaře jedno z nejobtížnějších rozhodnutí. Tato rozhodnutí se zakládají na nejlepším medicínském poznání a lege artis praxi, jsou však pevně provázány s hodnotami etickými a prudenciálními (vztahujícími se k well-being). Článek vyzdvihuje důležitost etického rozhodování v průběhu celého procesu alokace. Nejdříve předkládá morální principy, jimž se alokace vzácných zdrojů (mechanická plicní ventilace, ECMO apod.) řídí. Připravuje si tak cestu k formulaci konkrétnějších etických doporučení. Dále podrobně analyzuje a popisuje kritéria přijetí na jednotky intenzivní péče a dvě fáze triáže. První z nich se opírá o egalitářské úvahy, druhá bere v úvahu věk jako proměnou určující míru špatnosti smrti a další s věkem spojené faktory. Nakonec článek předkládá právní analýzu procesu alokace v kontextu platného práva České republiky.
The allocation of scarce medical resources during a pandemic is one of the most challenging medical doctors' decisions. Although these decisions are based on the best medical knowledge and lege artis practice, they are inextricably intertwined with ethical and prudential (related to the patients' well-being) values. This article stresses the importance of ethical decision making during the whole process of allocation. First, it sets out to lay down a set of moral principles governing the allocation of scarce resources (mechanical ventilation, ECMO, etc.). This way it paves the way for more concrete ethical recommendations. Second, it analyses and describes in elaborate detail the criteria for admission to the ICU and two triage phases. The first reflects egalitarian concerns, and the second considers age as a proxy for the badness of death and other age-related considerations. Lastly, the paper offers a legal analysis of the process of allocation in the context of the Czech legal system.
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- lékařská etika MeSH
- lidé MeSH
- pandemie * etika zákonodárství a právo MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu etika zákonodárství a právo MeSH
- přidělování zdravotní péče etika zákonodárství a právo MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- třídění pacientů * metody MeSH
- zákonodárství jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Otázka kompetence pacienta bývá v praxi často řešena bez většího teoretického konceptu. Takový přístup, zaměřený na zjišťování kompetence pouze na základě intuice a zkušeností lékaře, může však v některých případech vést k jejímu neadekvátnímu posouzení u konkrétního pacienta. V konečném důsledku pak může dojít k tomu, že bude respektováno rozhodnutí nekompetentní osoby nebo naopak nerespektováno rozhodnutí osoby kompetentní. Obě varianty mohou mít závažné etické, ale i právní důsledky. Tento článek se proto zabývá teoretickými i praktickými otázkami kompetence u zletilých pacientů.
The issue of a patient´s competence is often solved in practice without a major theoretical concept. Such an approach, focused only on the basis of intuitions and experiences of physicians, however, may lead in some cases to an inadequate assessment of competence of a particular patient. Ultimately, it can happen that the decision of an incompetent person will be respected or that the decision of the competent person will be disrespected. Both possibilities can have ethical as well as legal consequences. This article addresses both theoretical and practical issues of competence in adult patients.
- MeSH
- informovaný souhlas pacienta * etika zákonodárství a právo MeSH
- lidé MeSH
- pacientův souhlas se zdravotní péčí * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
