Kniha se primárně zaměřuje na psychologický pohled na matematické znalosti a dovednosti s důrazem na možnosti jejich měření. Podrobně rozebírá matematické myšlení z psychometrického, kognitivního, kulturního i vzdělávacího hlediska. Kromě toho předkládá přehled testů matematických schopností a dovedností v současné době dostupných v České republice. Teoretický přehled je doplněn o elaboraci vybraných aspektů psychometrického Raschova modelu, kromě toho předkládám i výsledky vlastního výzkumu, který testuje vybranou hypotézu týkající se „kognitivních prerekvizit“ vyššího matematického usuzování. Nakladatelská anotace. Kráceno; Kniha se primárně zaměřuje na psychologický pohled na matematické znalosti a dovednosti s důrazem na možnosti jejich měření. Podrobně rozebírá matematické myšlení z psychometrického, kognitivního, kulturního i vzdělávacího hlediska. Zaměřuje se například na rozdíly mezi muži a ženami, příčiny chybných řešení, neuropsychologické procesy zodpovídající za zpracování číselných informací a jejich vztah k jazykovému pojmenování. Kromě toho předkládá přehled testů matematických schopností a dovedností v současné době dostupných v České republice. Teoretický přehled je doplněn o elaboraci vybraných aspektů psychometrického Raschova modelu, kromě toho předkládám i výsledky vlastního výzkumu, který testuje vybranou hypotézu týkající se „kognitivních prerekvizit“ vyššího matematického usuzování.

• Klíčová slova
• matematické schopnosti,
• MeSH
• kognice MeSH
• matematika MeSH
• myšlení MeSH
• psychometrie MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Vývojová psychologie. Individuální psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie

OBJECTIVE: The Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP) is a brief, multidimensional measure of clients' therapy preferences. This study aimed to examine the factor structure and measurement invariance of the C-NIP. METHOD: Fifteen datasets (N = 10,088 observations) representing the C-NIP in nine language versions were obtained from authors of psychometric studies. Confirmatory factor analysis and exploratory structural equation modeling were used to analyze the data. RESULTS: None of the proposed models adequately fit the data. Therefore, a new model was developed that sufficiently fit most of the C-NIP version 1.1 datasets. The new model was invariant up to the strict and means levels across genders, ages, and psychotherapy experience but only up to the metric level across translations. CONCLUSIONS: The C-NIP can be used to compare men and women, people of diverse ages, and people with some vs. no experience with psychotherapy. Lower reliabilities of the C-NIP scales are a limitation.

• MeSH
• dospělí MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pacientova volba MeSH
• psychometrie * přístrojové vybavení   normy   MeSH
• psychoterapie * normy   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

x

Objectives. The number of identified gifted children in Slovakia is small and Slovak psychologists need more modern and specialized assessment tools. Test for Identifying Gifted Children in Mathematics in Grades 3–5 (TIM3–5) is standardized in Czechia and has excellent psychometric properties with two parallel and fully equated forms. The study aims to adapt the test in the Slovak language and support its practical use. The authors ran a small pilot study using form A only and compared it to the Czech standardization sample. Sample and settings. The Slovak sample consisted of 169 pupils from four elementary schools and was supplemented by the Czech standardization sample (404 children in form A). The Slovak data were collected in February 2022; informed consent from the parents/legal guardians was obtained before data collection with approx. 40 % drop-out. The original authors of the test provided the Czech data collected in 2015. Hypotheses and analysis. The authors compared descriptives of Slovak and Czech pupils, assessed essential psychometric parameters (reliability and factor validity), and mainly performed measurement invariance and Differential Item Functioning analyses. Results. The psychometric parameters of the Slovak test form were excellent, fully comparable, or even better than the original Czech version. The mean of IRT reliability across grades was .76. However, the test differentiates mainly in above-average children. The confirmatory IRT analyses suggested clear unidimensionality and scalar invariance across the Czech and Slovak samples. However, Slovaks outperformed Czech pupils. The difference was highest in the third grade with 9.6 and 95%CI = [6.7–12.1] points at the T-score scale and lowest in the fifth grade, 3.6 with 95%CI = [0.9–6.3] points. The authors recommend the test for practical use using Czech norms. However, a user should be aware of possible differences in average performance, considering that the Czech norms could be too mild for Slovak children. Limits. Such a massive difference between Czech and Slovak populations is not plausible. The authors provided several explanations based mainly on the sampling procedure and systematic missingness in the Slovak sample, correlated to math ability. The most realistic explanation of the difference is a systematic sampling error in one or both samples. Therefore, the results are of importance for Czech users as well since it might be the case that the norms are too mild also for the Czech pupils. The authors advise Czech test users to interpret the test results with caution (and rather conservatively) until a new norming study is performed.

Cíl. Škála Chronic Pain Acceptance Questionnaire (20položková verze) měřící přijetí chronické bolesti byla adaptována k měření přijetí obecných chronických obtíží pacientů klinických zařízení: Chronic Pain Acceptance Questionnaire – Symptoms. Tato studie popisuje českou adaptaci plné a zkrácené (CPAQ-S) verze škály. Vzorek. Finální vzorek sestával z 368 pacientů (71 % žen) ze sedmi klinických zařízení v České republice. Hypotézy. Předpokládaná dvoufaktorová struktura (Zapojení do aktivit navzdory bolesti a Ochota snášet symptomy) byla testována společně s dalšími teoreticky relevantními modely. Statistické analýzy. Byla použita ordinální konfirmační a následná explorační faktorová analýza. Výsledky. Žádný z testovaných faktorových modelů CPAQ-S-20 nebyl podpořen daty. Využití explorační faktorové analýzy nepřineslo žádnou přidanou informační hodnotu. Empiricky odvozená osmipoložková verze škály (CPAQ-S-8) byla charakterizována poměrně dobrými psychometrickými vlastnostmi i po zachování očekávané dvoufaktorové struktury tj., Zapojení do aktivit navzdory bolesti a Ochota snášet symptomy. Limity. Zatímco heterogenitu vzorku je možné vnímat jako silnou stránku studie, heterogenita různých typů obtíží, jimiž pacienti ve vzorku trpěli, mohla způsobit neuspokojivé fungování škály.

Objective. The Chronic Pain Acceptance Questionnaire – Symptoms (CPAQ-S, 20 items) measures patients’ acceptance of their symptoms. The questionnaire was created by reframing the Chronic Pain Acceptance Questionnaire-20 (CPAQ-20). This study describes the Czech validation of the full and short CPAQ-S forms. Sample and settings. The final sample consisted of 368 patients (71% female) recruited at seven clinical sites in the Czech Republic. Hypotheses. A hypothesized two-dimensional factor structure (Activity Engagement and Symptom Willingness) was tested together with other theoretically relevant factor solutions. Statistical analyses. An ordinal confirmatory and exploratory factor analysis were employed. Results. None of the theory-driven factor structures were confirmed in the CPAQ-S-20, and exploratory factor analysis did not yield any satisfactory factor solution. However, an eight-item version (CPAQ-S-8) was derived based on the factor analysis that was characterized by good psychometric properties even when retaining important facets of the expected two-factor structure (i.e., Activity Engagement and Symptom Willingness). Limitations. While the sample heterogeneity was conceived as a strength of the study, an underlying noninvariance across different types of complaints could have caused unsatisfactory functioning of the scale.

The Emotion Regulation Skills Questionnaire (ERSQ, 27 items) is an instrument designed to measure nine emotion regulation skills. This study examined the psychometric properties and longitudinal network structure of the Czech translation of the ERSQ in the clinical sample (primarily mood or neurotic disorders). Czech patients N = 427 completed the ERSQ weekly during treatment. The data were analyzed using confirmatory factor analysis (CFA) and network modeling. The CFA supported an eight-dimensional factor solution (with merged Acceptance and Tolerance subscales). The subscales' internal consistency ranged from ωh = .669 (Bodily sensations) to ωh = .859 (Acceptance/Tolerance). The factor structure was invariant across genders, two age groups, and seven measurement waves (invariance tested as an assumption for network analysis). The longitudinal network model indicated the existence of perceptive and modulatory clusters of emotional regulation skills and revealed the central role of Modification, Bodily sensations, and Readiness for confrontation in emotional regulation. The Czech translation of the ERSQ is a psychometrically sound instrument comparable to the original version. Despite the high internal consistency of the total score (ωtot = .910), the ERSQ is not recommended for use as a unidimensional instrument. (PsycInfo Database Record (c) 2022 APA, all rights reserved).

• MeSH
• dospělí MeSH
• emoční regulace * MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

V roce 2009 patřil dotazník SPARO k nejpoužívanějším metodám psychologické diagnostiky v ČR (Urbánek, 2010), a to zejména mezi psychology působícími v personalistice, vězeňství, policii a armádě. Empirické důkazy jeho validity a reliability ovšem chybějí. S využitím rozsáhlého vzorku policistů a uchazečů o práci u policie jsme proto ověřili reliabilitu a faktorovou validitu dotazníku. Výsledky ukazují, že vnitřní konzistence je neuspokojivá u zhruba poloviny škál, jednotlivé škály navíc nejsou jednodimenzionální. Faktorová validita je problematická zejména u hlavních komponent dotazníku, které spolu oproti předpokladům silně korelují. Tyto korelace navíc byly přítomny i v původních standardizačních vzorcích, protože se neliší námi pozorované a originální korelační matice. Faktorová struktura dvou „obecnějších faktorů“ je komplikovaná, nelze v rozporu s teorií identifikovat dvě nezávislé latentní proměnné. Výsledky nepodporují využití dotazníku v běžné praxi. Za tímto účelem by bylo nezbytné prokázat prediktivní validitu jednotlivých škál dotazníku; souběžnou validitu ověřujeme v další studii (Cígler & Rudá, 2021).

In 2009, the SPARO questionnaire was one of the most used assessment methods in the Czech Republic (Urbánek, 2010), especially between psychologists in human resources, prisons, police, or the army. However, empirical evidence of its reliability and validity is missing. Using a significant sample of police officers and applicants to police, we researched the questionnaire's re­liability and factor validity. About half of the scales do not have adequate internal consistency; the majority of them are not unidimensional. Factor validity is questionable, especially in the main components of the questionnaire, which are highly correlated. These correlations were also present in the original standardized samples as our and original correlation matrices do not differ. The factor structure of the two general factors items is not clear and two dimensional. Our results do not support the use of the questionnaire in practice. It is necessary to confirm its’ predictive validity; the criterion validity is evaluated in our follow up study (Cígler & Rudá, 2021).

V předcházející studii (Cígler & Rudá, 2021) se nám nepodařilo prokázat dostatečnou vnitřní konzistenci a faktorovou validitu dotazníku SPARO. Pro posouzení vhodnosti jeho využití v praxi jsou nicméně důležité ještě další psychometrické parametry. V tomto navazujícím výzkumu se proto pokusíme ověřit jeho souběžnou validitu oproti dotazníkové baterii MMPI 2. Její výhodou je mezinárodní popularita, díky níž se může opřít o řadu zahraničních studií. S využitím rozsáhlého vzorku policistů a uchazečů o práci u policie se nám nicméně nepodařilo souběžnou validitu uspokojivě demonstrovat. Nedostatečná je jak konvergentní, tak i divergentní validita hlavních komponent, obecných faktorů i skóre věrohodnosti (L) dotazníku SPARO vůči vybraným škálám MMPI 2, a to s výjimkou škály emocionální variabilnosti (EM). Vedlejším výstupem naší studie je ověření vnitřní konzistence a faktorové struktury jednotlivých škál dotazníku MMPI 2, protože jiné české empirické studie na toto téma neexistují. Musíme konstatovat, že jak reliabilita, tak i faktorová validita MMPI 2 rovněž není uspokojivá. Závěrem argumentujeme, že použití dotazníku SPARO v běžné praxi nelze v žádném případě doporučit. Opatrné použití dotazníku MMPI 2 je podle nás možné s ohledem na uspokojivé zahraniční výsledky, je však nezbytný další český výzkum, a to zejména po stránce prediktivní validity.

In the previous study (Cígler & Rudá, 2021), we were not able to confirm satisfactory internal consistency and factor validity of the SPARO questionnaire. However, further psychometric properties are also necessary to consider the questionnaire's va­lidity and usefulness in practice. In this follow up study, we examined its criterion validity to MMPI-2, which is used globally and thus has broader empirical support. Despite that, we did not find any support for neither convergent nor divergent validity of the main components, general factor, and the credibility score (L) of SPARO questionnaire to selected MMPI-2 scales. The only exception was the emotional variability scale (EM). As a minor result, we also examined the internal consistency and factor validity of MMPI-2 scales as no other Czech study concerning the questionnaire exists. Neither reliability nor factor validity was satisfactory. Finally, we argue that using the SPARO questionnaire in regular practice cannot be recommended. Cautious use of the MMPI-2 is possible, regarding international validation studies, however, further Czech research is needed, especially in the predictive validity.

Objectives. The Outcome Rating Scale (ORS) is an ultra-brief self-report scale designed to measure change during psychotherapy. The goal of this study was to test (a) the factor structure of the ORS, (b) the measurement invariance between a clinical and a non-clinical sample, between pre-therapy and post-therapy assessment (within the clinical sample), and between online and paper-and-pencil forms of administration (within the non-clinical sample), (c) concurrent validity with other outcome measures, and (d) sensitivity to therapeutic change. Sample and settings. N = 256 patients, N = 210 non-clinical respondents, and N = 89 students participated in the study. Patients responded to the ORS before and after psychotherapy. Statistical analysis. The factor structure and measurement invariance were tested using confirmatory factor analysis. Concurrent validity and test-retest reliability were assessed using correlational analysis. Sensitivity to change was assessed using the Reliable Change Index and pre-post effect size. Results. The unidimensional structure was supported. The best-fitting model was a partially tau-equivalent model with the first and the fourth items’ loadings fixed to the same value. While only metric invariance was demonstrated between the clinical and non-clinical samples, the ORS demonstrated scalar invariance between pre- and post-therapy assessment and strict invariance between the paper-and-pencil and online forms of administration. Internal consistency, as well as concurrent validity, were satisfactory. The sensitivity to the therapeutic change was adequate. Furthermore, internal consistency and sensitivity to change were increased if the score was computed as a weighted sum of items. Study limitation. The samples were not representative.

• MeSH
• hodnocení výsledků pacienta MeSH
• lidé MeSH
• psychometrie * metody   MeSH
• psychoterapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Objectives. The aim of this study was to develop a new parental rating scale for identification of intellectually gifted preschoolers (4 to 6 years of age). This new scale, the Preschooler's Ability Rating Scale (PARS), consists of two parts – PARS-PRE, which follows the principle of precocity and inquires about the age at which giftedness-relevant behavior appeared for the first time; and PARS-CUR, which focuses on the current level of abilities. Participants and setting. In total, 263 Czech mothers and 90 children participated in the main study. Hypotheses. PARS will have a two-dimensional structure corresponding to its two parts. Both parts will significantly correlate with scores on the Woodcock-Johnson: International edition II (WJ IE II COG). Statistical analysis. 1. Item analysis; 2. Exploratory factor analysis; 3. Correlational analyses with WJ IE II COG; 4. ROC analysis to evaluate the specificity and sensitivity. Results. Factor analysis suggests a three-factor structure – two of the factors correspond to the scale's original parts, and the third factor reflects early reading and counting (4 items from the precocity part). The diagnostic accuracy of the first two factors is similarly low (rPRE = .33, rCUR = .25), but substantially higher for the early reading/counting factor (rLIT = .52). Additionally, parental ratings are, in general, based more on children's verbal abilities than their nonverbal abilities. Given the low criterial validity, the authors do not recommend utilizing the PARS scale in a practical setting, however, the conclusions are useful for further development of similarly-minded scales. Study limitations. Only 90 children were administered the WJ IE II COG – the small sample size affects the precision of parameter estimates. The parentsʼ sample consists only of mothers. Downloads PDF Published 2021-08-29 How to Cite Jabůrek, M., Cígler, H., Portešová, Šárka, & Ťápal, A. (2021). Searching for a more valid form of parental rating scales of preschoolers' intellectual giftedness – development and validation of the Preschooler's Ability Rating Scale (PARS). Československá Psychologie, 65(4), 317-335. https://doi.org/10.51561/cspsych.65.4.317 Issue Vol. 65 No. 4 (2021) Section Articles License Copyright (c) 2021 Michal Jabůrek, Hynek Cígler, Šárka Portešová, Adam Ťápal Creative Commons License This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License.

• Klíčová slova
• rodičovské hodnocení dětí,
• MeSH
• lidé MeSH
• nadání * MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rodiče MeSH
• škály posuzující chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH

Objectives. This study aimed to assess psychometric properties, such as reliability, construct validity, and cut-off scores, for the Czech version of the Clinical Outcome in Routine Evaluation – General Population (GP-CORE) questionnaire, a tool usable for repeated measurement of psychological distress within routine clinical settings. Participants and setting. Two general populations and one clinical sample were used with N values of 420, 394, and 345, respectively. Hypotheses. One of the competing theoretical factor solutions will demonstrate the best fit. Statistical analysis. To examine the factor structure of the GP-CORE, a confirmatory multidimensional item response theory analysis (graded response model) was employed. Results. The best fitting model was a bifactor solution representing one content domain of overall distress and two item wording domains (positively and negatively worded items). Clinical cut-off scores were determined to be 1.85 (men) and 1.90 (women). Study limitations. The GP-CORE can be used as an unidimensional measure of overall distress, but users have to be aware of the influence of positive vs. negative item wording on the responses.

• MeSH
• duševně nemocní * psychologie   MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• psychický stres MeSH
• psychometrie * MeSH
• statistika jako téma metody   MeSH
• validační studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH