BACKGROUND: Noninvasive diagnosis of exercise-induced elevation of left ventricular filling pressure is difficult and remains unsatisfactory. The aim of this study was to assess the accuracy of the ratio of early diastolic transmitral (E) to mitral annular (e') velocity and to determine new parameters or parameter combinations with the ability to predict exercise-induced left atrial pressure (LAP) elevation. METHODS AND RESULTS: Eighty patients with paroxysmal atrial fibrillation (AF) referred for catheter AF ablation underwent simultaneous exercise echocardiography and direct invasive LAP measurements, as well as a resting and postexercise biomarker analysis. Exercise E/e' ≥8.85 predicted exercise LAP ≥20 mm Hg with 61.5% sensitivity and 88.9% specificity (area under the curve [AUC], 0.76). Of all of the individual parameters tested, the best prediction was achieved with exercise E/s' (s'=peak systolic mitral annular velocity) ≥8.75 (sensitivity, 88.5%; specificity, 64.8%; positive predictive value, 54.8%; negative predictive value, 92.1%; AUC, 0.84). However, the combination of exercise E/A (A = late diastolic transmitral flow velocity) ≥1.22 + exercise E/e' ≥8.85 + exercise s'≤11.05 cm/s provided the most precise prediction of exercise LAP elevation (sensitivity, 84.6%; specificity, 79.6%; positive predictive value, 66.7%; negative predictive value, 91.5%; AUC, 0.90). CONCLUSIONS: Exercise E/e', when used as a sole parameter, was not sufficiently reliable to predict exercise-induced elevation of LAP. The application of a multivariate-adjusted combination of parameters appeared to be the preferable approach for the noninvasive prediction of exercise LAP elevation.

• MeSH
• cvičení fyziologie   MeSH
• diastola MeSH
• echokardiografie metody   MeSH
• fibrilace síní diagnóza   patofyziologie   MeSH
• funkce levé komory srdeční fyziologie   MeSH
• komorový tlak (srdce) fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mitrální chlopeň diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• rychlost toku krve MeSH
• systola MeSH
• tepový objem fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

AIM: TheAIM of our study was to assess the course of immediate post-exercise pulmonary capillary wedge pressure (PCWP) changes to identify the optimal time window for the noninvasive diagnostics of exercise-induced PCWP elevation. METHODS AND RESULTS: Seventy-one patients at risk of heart failure with normal left ventricular ejection fraction underwent simultaneous exercise echocardiography and right heart catheterization. The ratio of early left ventricular filling velocity (E) to early diastolic mitral annular velocity (e') was used to predict noninvasively exercise-induced PCWP elevation. Fifty-one patients had exercise-induced PCWP elevation ≥ 8 mmHg and reached peak exercise PCWP ≥ 20 mmHg. Rapid post-exercise recovery of PCWP within 2 min was achieved in 18 (35.3%) patients. Intermediate post-exercise PCWP recovery at 3 and 4 min was found in 16 (31.4%) patients while late post-exercise PCWP recovery (≥ 5 min) was achieved in 17 (33.3%) patients. CONCLUSION: The course of post-exercise PCWP recovery is highly variable, and a significant proportion of patients have only a brief period (≤ 2 min) of exercise-induced PCWP elevation. This fact should be taken into account in noninvasive assessment of exercise-induced PCWP.

• MeSH
• cvičení fyziologie   MeSH
• dopplerovská echokardiografie MeSH
• funkce pravé komory srdeční fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce * MeSH
• odpočinek fyziologie   MeSH
• plicní tlak v zaklínění fyziologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• srdeční katetrizace MeSH
• srdeční komory diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• srdeční selhání diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• tepový objem MeSH
• zátěžový test MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cílem tohoto souhrnného článku bylo podat informace o úloze zátěžové echokardiografi e v diagnostice srdečního selhání s normální ejekční frakcí levé komory (primární diastolické srdeční selhání). Diastolické srdeční selhání (DHF) je příčinou srdeční slabosti ve 30–50 % a je spojeno se špatnou prognózou. Hlavní abnormalitou u DHF je vzestup plnicího tlaku levé komory (LVFP), který vzniká jako důsledek vzestupu tuhosti levé komory. Současná pravidla defi nující DHF jsou tvořena na základě měření klidových hodnot a neumožňují diagnostikovat DHF u nemocných, u nichž jsou symptomy (nejčastěji dušnost) a patologické hodnoty diastolické funkce levé komory omezeny pouze na dobu zátěže. Udává se, že asi jedna čtvrtina až jedna třetina nemocných má známky vzestupu LVFP pouze během zátěže. Diastolická zátěžová echokardiografi e umožňuje odhalit tuto latentní formu DHF měřením poměru vrcholové rychlosti časného diastolického plnění levé komory a vrcholové rychlosti pohybu mitrálního anulu v časné diastole (poměr E/Ea). Zátěží navozený vzestup E/Ea > 13 umožňuje předpovědět vzestup LVFP nad normu se senzitivitou 73 % a specifi citou 96 %. Nicméně ne všechny studie prokázaly přesnost poměru E/Ea pro předpověď zátěží navozeného vzestupu LVFP a počty nemocných v těchto studiích byly nízké, což vyžaduje opatrnost při hodnocení zátěžových testů. Proto je třeba dalších studií, které by měly zhodnotit užitečnost současně užívaných parametrů a popřípadě určit parametry nové, jež umožní přesnou diagnostiku DHF navozeného zátěží.

The purpose of this review article is to provide data on the role of exercise echocardiography in the diagnosis of heart failure with preserved left ventricular ejection fraction (primary diastolic heart failure). Diastolic heart failure (DHF) accounts for 30%–50% of all cases of heart failure and has a poor prognosis. The main abnormality in DHF is an increase in left ventricular fi lling pressure (LVFP) as a consequence of increased LV stiff ness. Current guidelines defi ning DHF based only on resting hemodynamic values do not allow diagnosing DHF in patients whose signs (dyspnea most often) and pathological values are confi ned to exercise only. Recently, one quarter to one third of DHF patients have been found to show elevated LVFP only during exercise. Diastolic exercise echocardiography enables us to reveal this latent, only exercise-induced DHF by measuring the ratio of early diastolic transmitral fl ow velocity to early diastolic mitral annular velocity (E/Ea). An exercise-induced increase in E/Ea > 13 predicts an elevated LVFP with a sensitivity of 73% and a specifi city of 96%. However, as not all studies have confi rmed the accuracy of E/Ea in predicting the exercise-induced increase in LVFP and the numbers of patients studied are small, caution needs to be exercised when interpreting the results of exercise tests. Further studies are warranted to confi rm the current parameters or to identify new ones to allow accurately establishing the diagnosis of exercise-induced DHF.

• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární využití   MeSH
• diastolické srdeční selhání diagnóza   MeSH
• financování organizované MeSH
• funkce levé komory srdeční MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• prognóza MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• tepový objem MeSH
• zátěžová echokardiografie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

OBJECTIVES: At present, there are conflicting data on the ability of echocardiographic parameters to predict the exercise-induced elevation of left ventricular (LV) filling pressure. The purpose of the present study was to validate the ratio of early diastolic transmitral (E) to mitral annular velocity (e') obtained at peak exercise in its capacity to determine the exercise-induced elevation of pulmonary capillary wedge pressure (PCWP) and to reveal new noninvasive parameters with such capacity. METHODS: Sixty-one patients who had undergone heart transplantation with normal LV ejection fraction underwent simultaneous exercise echocardiography and right heart catheterization. RESULTS: In 50 patients with a normal PCWP at rest, exercise E/e' ≥8.5 predicted exercise PCWP ≥25 mmHg with a sensitivity of 64.3% and a specificity of 84.2% (area under the curve [AUC]=0.74). A comparable or slightly better prediction was achieved by exercise E/peak systolic mitral annular velocity (s') ≥11.0 (sensitivity 79.3%; specificity 57.9%; AUC=0.75) and exercise E/LV systolic longitudinal strain rate ≤-105 cm (sensitivity 78.9%; specificity 78.6%; AUC=0.87). Combined, exercise E/s' and exercise E/e' resulted in a trend toward a slightly more precise prediction (sensitivity 53.6%; specificity 89.5%; AUC=0.78) than did either variable alone. CONCLUSIONS: Exercise E/e', used as a sole parameter, is not sufficiently precise to predict the exercise-induced elevation of PCWP. Exercise E/s', E/LV systolic longitudinal strain rate or combinations of these parameters may represent further promising possibilities for predicting exercise PCWP elevation.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl práce: Posouzení účinku osmitýdenního komplexního rehabilitačního programu na základní oběhové parametry, funkci levé komory srdeční (LK) a funkční kapacitu pacientů po operaci aortální a mitrální srdeční vady. Metodika: Před zahájením rehabilitace byli nemocní vyšetřeni klinicky, dynamickou zátěžovou echokardiografií a spiroergometrií do subjektivního maxima. Byla zhodnocena funkce arteficiální chlopně, funkce LK a stav kompenzace. Na základě výsledku zátěžového testu byla stanovena výchozí intenzita tréninku. Následoval aerobní trénink na úrovni 50-80 % aerobního maxima v trvání 30-60 minut 3x týdně. Od 4. týdne byly postupně zařazovány rezistenční cviky - silový trénink prováděný končetinami do úrovně 50 % 1-RM (1x opakovatelné maximum) v 30sekundových intervalech následovaných pauzou. Po skončení rehabilitace byly znovu provedeny zátěžové testy. Výsledky: U nemocných nedošlo ke statisticky významným změnám klidových hodnot srdeční frekvence (SF), systolického (sTK) ani diastolického (dTK) krevního tlaku před skončením rehabilitace a po skončení rehabilitace (SF 77 ± 12, resp. 75 ± 8; sTK 127 ± 13, resp. 128 ± 11 a dTK 80 ± 8, resp. 82 ± 2, NS). Parametr systolické funkce LK (ejekční frakce, EF 57,9 ± 9 před rehabilitací, resp. 61,0 ± 4 po rehabilitaci) se nezměnil a parametry diastolické a globální funkce se měnily pouze nevýznamně (poměr rychlostí transmitrálního toku E/A 0,99 ± 0,37 před rehabilitací, 1,12 ± 0,37 po rehabilitaci, izovolumický relaxační čas IRT 104 9 msec před rehabilitací, 105 ± 10 po rehabilitaci a index myokardiální funkce MPI 0,64 ± 0,10 před rehabilitací a 0,58 ± 0,12 po rehabilitaci). Došlo k významnému zlepšení zátěžové tolerance 1,39 W/kg před rehabilitací na 1,72 W/kg po rehabilitaci (p < 0,005) a zvýšení vrcholové spotřeby kyslíku (pVO2) z hodnoty 23,07 ml/kg/min před rehabilitací na 27,09 ml/kg/min po rehabilitaci na hranici statistické významnosti. Závěr: Pravidelný trénink u pacientů po operaci chlopenní srdeční vady vede ke zlepšení aerobní kapacity a zátěžové tolerance podobně jako u nemocných s ICHS. V našem souboru nebyla ovlivněna systolická funkce LK, ale je patrna tendence ke zlepšení ukazatelů diastolického plnění a globální funkce LK. Cvičení tohoto typu nevyvolalo nežádoucí oběhové reakce a lze je doporučit jako součást léčby nemocných po operaci chlopenních srdečních vad. Odborný dohled v časném pooperačním období umožňuje správné nastavení antikoagulační léčby.

Aim of study: To assess the effect of an eight-week comprehensive rehabilitation program on basic circulatory parameters, left ventricular (LV) function, and functional capacity of patients after surgery for aortic and mitral valve disease. Patients: To date, a total of 22 patients (19 males and 3 females), with a mean age of 27-86 years (56 ± 16) have attended the rehabilitation program. Of this number, 16 had surgery for aortic stenosis, 4 for combined aortic valve disease, and 2 for mitral regurgitation. Overall, the surgical procedures included aortic valve replacement by a mechanical prosthesis in 15 patients, by a biological prosthesis in 5, and mitral valvuloplasty in 2. Six patients with aortic valve disease had concomitant myocardial revascularization using coronary artery bypass grafting (CABG). Pharmacotherapy included the use of antiplatelet drugs in most patients and standard therapy in line with current guidelines. The rehabilitation program was started 4-8 weeks following discharge from hospital. Methods: Before entering the rehabilitation program, the patients had physical examination, dynamic stress echocardiography and spiroergometry up to peak tolerable exercise. The parameters assessed include artificial valve function, LV status, and degree of compensation. Initial training intensity was determined on the basis of results of exercise testing. This was followed by aerobic training sessions at 50-80% of aerobic maximum for 30-60 minutes three times a week. Beginning with week 4, resistance exercise was being gradually added - power training of limbs of up to 50% of 1 RM (one repeated maximum) at 30-second intervals followed by a pause. Exercise testing was undertaken again upon completion of the rehabilitation program. Results: No significant differences between resting heart rate (HR), systolic blood pressure (SBP) or diastolic blood pressure (DBP) were seen in patients before and after the rehabilitation program (HR 77 ± 12 and 75 ± 8 bpm; SBP 127 ± 13 and 128 ± 11, and DBP 80 ± 8 and 82 ± 2 mmHg, respectively; NS). Systolic LV function (ejection fraction, EF 57.9 ± 9 pre-rehab vs. 61.0 ± 4 post-rehab) did not change while the values of diastolic and global function changed only non-significantly (transmitral flow velocity ratio, E/A, 0.99 ± 0.37 pre-rehab vs. 112 ± 0.37 post-rehab, isovolumic relaxation time, IRT, 104 ± 9 ms pre-rehab vs. 105 ± 10 post-rehab, and myocardial performace index, MPI, 0.64 ± 0.10 pre-rehab vs. 0.58 ± 0.12 post-rehab). Exercise tolerance improved significantly, from 1.39 W/kg pre-rehab to 1.72 W/kg post-rehab (p < 0.005), as did peak oxygen consumption (pVO2), from 23.07 ml/kg/min pre-rehab to 27.09 ml/kg/min post-rehab (borderline significance). Conclusion: Regular training of patients undergoing surgery for heart valve disease results in improved aerobic capacity and exercise tolerance the way it is in patients with coronary heart disease. While systolic LV function was not affected in our patients, there was a tendency toward improvement of parameters of diastolic filling and global LV function. Exercise of this type did not entail an undesirable circulatory response and can be recommended as part of management of patients after surgery for heart valve disease. Professional surveillance in the early postoperative period allows for proper guidance of antiplatelet therapy.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kardiochirurgické výkony rehabilitace   využití   MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce fyziologie   MeSH
• pohybová aktivita fyziologie   MeSH
• rehabilitace metody   organizace a řízení   trendy   MeSH
• zátěžový test využití   MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

INTRODUCTION: Heart failure with preserved left ventricular ejection fraction (HFPEF) is an epidemiologically serious disease. Noninvasive diagnosis of HFPEF remains challenging. The current diagnosis is based on evidence of diastolic dysfunction, albeit systolic dysfunction is also present but not included in the diagnostic algorithm. The aim of this study was to analyze the longitudinal (long), circumferential (circ) and radial (rad) component of systolic left ventricular (LV) function in patients with exertional dyspnea of unexplained etiology and normal left ventricular ejection fraction (LVEF). METHODS: One hundred and twenty-two patients with exertional dyspnea of unexplained etiology and normal LVEF and 21 healthy controls, underwent echocardiography examination at rest and at the end of symptom-limited exercise. We analysed the longitudinal, circumferential and radial deformation of myocardium using two dimensional speckle tracking echocardiography in all subjects. RESULTS: Patients with exertional dyspnea and preserved LVEF were divided into group A1 (46 patients meeting the criteria for the diagnosis HFPEF) and group A2 (76 patients without HFPEF). Group A1 had significantly worse longitudinal and circumferential systolic LV function than group A2. Subjects in group A1 compared to group A2 showed significantly different strain rates during atrial contraction (SR A), circ and ratio of peak early trans-mitral flow velocity (E) and strain rate E wave (E / SR E) circ. Multivariate logistic regression analysis showed that the SR parameter A circ is an independent predictor of HFPEF (odds ratio 0.550, 95% confidence interval: 0.370 - 0.817, P value 0.003). CONCLUSION: Longitudinal and circumferential LV deformation was significantly more impaired in patients with HFPEF than in patients with exertional dyspnea without HFPEF. In patients with exertional dyspnea and normal LVEF, the value of SRA circ appears to be a significant and independent predictor of HFPEF. This parameter may, in the future complement the diagnostic algorithm for HFPEF.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory diagnóza   diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• dyspnoe diagnostické zobrazování   etiologie   patofyziologie   MeSH
• echokardiografie MeSH
• funkce levé komory srdeční fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání diagnóza   diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• tepový objem fyziologie   MeSH
• zátěžový test MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH

BACKGROUND: The use of beta-blockers in hypertrophic obstructive cardiomyopathy (HOCM) patients after alcohol septal ablation (ASA) lacks data support. We aimed to evaluate the effect of metoprolol on exercise capacity, hemodynamic and laboratory parameters, and quality of life in HOCM patients after ASA. METHODS: This was a prospective randomized single-center open-label crossover trial in 21 HOCM patients after ASA. Patients received metoprolol and no beta-blocker for two periods of three months. The endpoints were: peak oxygen uptake (pVO2), maximal left ventricular outflow tract (LVOT) pressure gradient at peak exercise, a ratio of mitral peak velocity of the early filling (E) to early diastolic mitral annular velocity (e') (E/e') at rest, Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire (KCCQ) overall summary score, and N-terminal prohormone of brain natriuretic peptide (NT-proBNP) plasmatic concentration. RESULTS: No significant association was found between the treatment and any of the endpoints in the assessed patients: 1) pVO2 (19.5 ± 5.3 ml/kg/min vs. 19.4 ± 4.1 ml/kg/min, p = 0.90), 2) exercise-induced pressure gradient in LVOT 32 ± 37 mmHg vs. 32 ± 30 mmHg, p = 0.84, 3) E/e' ratio at rest (11 ± 4 vs. 10 ± 4, p = 0.23), 4) KCCQ overall summary score (78 ± 11 vs. 77 te ± 15, p = 0.56), 5) NT-proBNP (215 pg/ml [121-333] vs. 153 pg/ml [102-228], p = 0.19). CONCLUSIONS: In HOCM patients after successful ASA, metoprolol treatment did not improve exercise capacity, hemodynamic and laboratory parameters, or quality of life.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH