Cíl. Cílem předkládané studie prováděné v České republice a podpořené Státním úřadem pro jadernou bezpečnost bylo navržení a ověření standardních postupů pro intervenční výkony na tepnách pánve a tepnách dolních končetin (cíleně pro perkutánní angioplastiky PTA) které by vedly při aktivní spolupráci zdravotnického personálu k přijatelnému snížení radiační zátěže pacientů a vyšetřujícího personálu při zachování dostatečné diagnostické informace. V tomto sdělení předkládáme pouze část této studie, která se zabývala intervenčními výkony na tepnách dolních končetin. Metoda. V období leden až listopad 2011 byla na čtyřech pracovištích krajských a fakultních nemocnic zpracována data charakterizující dávky ionizujícího záření u nemocných s diagnostickými a intervenčními výkony na tepnách pánve a dolních končetin z tzv. exam protokolů. Jednotlivá pracoviště byla porovnána a ta, která měla nadprůměrné dávky, byla o tom informována. Po úpravě jejich způsobu použití angiografického přístroje byly v dalším období červenec až prosinec 2011 opět dávky porovnány. Výsledky. Po zavedení standardního postupu pro intervenční výkony na tepnách dolních končetin a jeho ověření ve II. sledovaném období byl průměrný skiaskopický čas 14,2 min na výkon, počet scén (skiagrafických obrazových záznamů) na jedno vyšetření byl zredukován na 16,2 a průměrná vstupní povrchová dávka (kerma) klesla na 144 mGy z původních 400 mGy v roce 2009-2010 a plošný dávkový (kermový) součin na 40,02 Gycm2 z původních 92 Gycm2 v roce 2009-2010. Závěr. Za rok 2011 byla shromážděna požadovaná data z 311 vyšetření, což byl dostatečný statistický soubor pro ověření navrženého standardního postupu pro intervenční výkony na tepnách dolních končetin. Zavedení tohoto standardního postupu vedlo na všech sledovaných pracovištích k významnému snížení vstupní povrchové dávky a plošného dávkového součinu o cca 50 % (vyjma pracoviště referenčního) při dostatečné diagnostické i léčebné výtěžnosti, což prokázalo jeho účelnost a efektivnost.

Aim. The Purpose of this study, conducted in the Czech Republic and supported by the State Office for Nuclear Safety (SUJB), was to propose and verify a standard processes for interventional procedures on the pelvic and lower extremities arteries, specifically for percutaneous angioplasty, (PTA) which would lead, with the active cooperation of the medical staff, to an acceptable reduction of radiation exposure on patients and medical staff while maintaining sufficient diagnostic information. In this communication, we present only a part of this study, which dealt with the intervention procedures on arteries of lower. Method. In the period January-June 2011 were in four departments of regional and university hospitals processed data characterizing exposure to ionizing radiation in patients with diagnostic and intervention procedures on arteries of lower extremities from the exam protocols. Individual sites were compared, and those that had above - average dose was informed. After adjusting their way of using angiographic devices were in the next period July to December 2011 compared to dose again. Results. After the introduction of the standard procedure for interventional procedures on the lower extremities arteries, the average fluoroscopy time was reduced to 14.2 min. per procedure, the number of frames per examination was reduced to 16.2, the average entrance surface dose decreased to 144 mGy (400 mGy in years 2009-2010) and the dose area product decreased to 40.02 Gycm 2 (92 Gycm2 in years 2009-2010). Conclusion. During 2011 the required data were collected from a total of 311 examinations. After the introduction of the standard procedure for interventional procedures on the lower extremities arteries to all monitored medical departments the reduction of the entrance surface dose and the dose area product by about 50% occurred, except for at the reference medical department.

• MeSH
• angioplastika * metody   MeSH
• cévy MeSH
• dávka záření MeSH
• dolní končetina krevní zásobení   MeSH
• hygiena práce MeSH
• intervenční radiologie * MeSH
• lidé MeSH
• nemoci cév terapie   MeSH
• obsah radioaktivních látek v organizmu MeSH
• radiační ochrana * MeSH
• referenční standardy * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V posledných rokoch došlo ku významnému pokroku vo vývoji enterálnych stentov. Zlepšili sa vlastnosti stentov, techniky ich zavádzania a rozširujú sa indikácie. Paliatívne stentovanie inoperabilných malígnych stenóz pažeráka je dnes bežnou súčasťou liečby. Okrem malígnych indikácií sa rozširuje spektrum benígnych indikácií, ako sú liečba benígnych stenóz pažeráka, fistúl, anastomotických leakov, perforácií alebo krvácajúcich varixov. Výber optimálneho typu stentu a liečebného protokolu je i naďalej viac otázkou klinickej skúsenosti, nakoľko komparatívnych prospektívnych štúdií je málo. Novými sľubnými inováciami v oblasti stentov sú biodegradabilné steny alebo dvojvrstvové stenty. V blízkej budúcnosti je možné očakávať ďalší intenzívny vývoj nových stentov, techník zavádzania a klinických indikácií. Kľúčové slová: samoexpandibilný stent – stenóza – karcinóm pažeráka – paliatívna liečba – perforácia pažeráka – fistuly pažeráka – ezofageálne varixy

Enteral stents have been subject of significant development in the recent years. Construction design and insertion techniques have improved and the indications are expanding. Stenting as a palliative treatment of esophageal malignant stenoses is nowadays a routine part of therapeutic strategies. Besides malignant indications for stenting, there is a growing spectrum of benign conditions, such as the therapy of refractory benign esophageal stenoses, esophagorespiratory fistulas, anastomotic leaks, perforations and bleeding esophageal varices. As there is a lack of comparative trials, the selection of an optimal stent and treatment protocol is a matter of clinical experience and availability of particular stents. There are several promising innovations in the field of enteral stents such as biodegradable stents or double layer stents. Further intensive development of new stents, techniques and clinical indications can be expected in the near future. Key words: enteral stent – esophageal carcinoma – malignant stenosis – palliative therapy – esophageal perforation – esophagorespiratory fistula – esophageal varices The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 6. 2. 2014 Accepted: 18. 5. 2014

• Klíčová slova
• samoexpandibilní stent,
• MeSH
• ezofageální a žaludeční varixy komplikace   terapie   MeSH
• gastrointestinální krvácení terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory jícnu * komplikace   terapie   MeSH
• paliativní péče MeSH
• perforace jícnu terapie   MeSH
• píštěl jícnu terapie   MeSH
• poruchy polykání etiologie   terapie   MeSH
• stenóza jícnu * terapie   MeSH
• stenty * klasifikace   škodlivé účinky   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• antifosfolipidový syndrom diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• trombóza MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• hematologie a transfuzní lékařství
• onkologie

Cíl: Zhodnocení účinnosti a bezpečnosti extrakorporální litotrypse v prospektivně sledovaném souboru pacientů léčených tímto přístupem. Stanovení faktorů, které můžou ovlivnit účinnost postupu a analýza možných rizikových faktorů pro rozvoj poškození renálního parenchymu v důsledku užití rázové vlny. Metodika: V období od prosince 2012 do října 2015 jsme zhodnotili 301 výkonů extrakorporální litotrypse u celkem 250 pacientů. Výkony jsme provedli v analgosedaci pomocí elektromagnetického zdroje EMSE 140f přístroje Dornier Compact Sigma na základě předem určených aplikačních schémat, ve kterých jsme zohlednili velikost a lokalizaci litiázy. K hodnocení efektivity jsme použili koeficient účinnosti (EQ) a stone free rate (SFR). Efektivitu jsme následně posoudili ve vztahu k BMI, velikosti, lokalizaci litiázy a celkově užité energetické dávce (Edose). Po každém výkonu jsme za účelem hodnocení bezpečnosti provedli ultrazvukové vyšetření zaměřené na přítomnost subkapsulárního nebo perirenálního hematomu. Pozitivní nálezy byly následně ověřeny pomocí spirálního CT vyšetření. Pokusili jsme se analyzovat možné rizikové faktory vzniku poranění renálního parenchymu po užití rázových vln. Výsledky: Definitivní hodnocení výsledků jsme provedli za tři měsíce od zákroku sonograficky, pomocí nativního nefrogramu či spirálního CT. V souboru jsme zaznamenali SFR u 78,6 % pacientů, EQ dosáhl 56,6 %. Rozvoj hematomu ledviny jsme zaznamenali celkem u 11 pacientů (4,5 %), z toho u tří pacientů byl hematom symptomatický (1,23 %), z hodnocení posuzující poranění ledvin jsme vyloučili pacienty s ureterolitiázou, kde bylo poranění ledviny s ohledem na trajektorii rázové vlny nepravděpodobné. BMI a celkově užitá energetická dávka (Edose) měli v naší studii vliv na výslednou efektivitu i bezpečnost výkonu. Předchozí infekce ledvin a stenting močových cest, se zdá, mají tento vliv také. Závěr: Prokázali jsme dobrou efektivitu LERV (litototrypse extrakorporální rázovou vlnou) a zároveň jsme potvrdili předpoklad, že incidence poškození ledvin je vyšší než byl předpoklad v minulosti. Zásadní pro účinnost i bezpečnost je užitá energetická dávka. S ohledem na absenci jasných doporučení doporučujeme každému pracovišti sledovat své výsledky a optimalizovat energetické dávky na konkrétním přístroji. Dále doporučujeme zavedení koeficientu bezpečné účinnosti ESQ (efficaccy safety quotient) a nadále analyzovat faktory ovlivňující jak efektivitu, tak bezpečnost. Zejména přístup k periferní nefrolitiáze a litiáze dolního kalichu pak zůstává problematický.

Objective: Evaluation of extracorporeal shock wave lithotripsy efficacy and safety in a prospectively followed group of patients treated by this procedure. Determination of the factors that may affect efficacy of the procedure and analysis of the possible risk factors for the development of renal parenchymal damage due to the use of shock wave. Methods: We assessed 301 extracorporeal shock wave lithotripsy procedures performed in 250 patients from December 2012 to October 2015. All procedures were performed under analgosedation with the use of the electromagnetic source EMSE 140f machine Dornier Compact Sigma on the basis of the standardized protocol which was determined before the study. This protocol took into account the size and the localization of the stones. Efficacy quotient (EQ) and stone free rate (SFR) were used in order to evaluate the procedure effectiveness. The relationship between the procedure efficacy and body mass index (BMI), the lithiasis size and the location and the overall energy dose applied (Edose) was analysed. For the purpose of the procedure safety evaluation ultrasound examination aiming at the presence of subcapsular or perirenal haematoma were performed after each procedure. Positive findings were subsequently verified by spiral CT examination. We tried to analyse the possible risk factors for the development of renal parenchymal injury after the use of shock waves. Results: Ultrasound, native nephrogram or CT was performed three months after the procedure to assess the treatment results. SFR and EQ were achieved in 78.6 % and 56.6 % of our patients respectively. Development of the renal hematoma was detected in 11 patients (4.5 %), from this group three patients had symptomatic hematoma (1.23 %). The patients with ureterolithiasis were excluded from the procedure safety evaluation as the shock wave trajectory in these patients makes the risk of renal injury quite improbable. BMI and Edose proved to have influence on the efficacy and safety of the procedure in our study. The same applies for previous renal infection and urinary tract stenting. Conclusion: We demonstrated good efficacy of ESWL (extracorporeal shock wave lithotripsy) and at the same time we confirmed the assumption that the incidence of kidney damage is higher than it was supposed in the past. The overall energy dose applied is essential for the efficacy and safety of the procedure. Due to the absence of any general guidelines we consider important that every department monitors their own results and to optimize the energy dose for every particular lithotriptor. We further recommend introduction of an efficacy safety quotient (ESQ) and close monitoring of the factors influencing the efficacy and safety of the procedure. Therapeutic approach towards the peripheral lithiasis and lower pole calyx peripheral lithiasis in particular remains challenging and problematic.

• MeSH
• lidé MeSH
• litotripse * metody   škodlivé účinky   MeSH
• močové kameny terapie   MeSH
• nefrolitiáza * terapie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• rázové vlny s vysokou energií škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• ureterolitiáza terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH