Cíl: Rozvoj antibiotické mikrobiální rezistence (AMR) se stal globálním problémem, nicméně lokální epidemiologická situace se doposud významně liší napříč kontinenty, státy, ale i zdravotnickými zařízeními. Lokální vyhodnocení vývoje antibiotické rezistence je jeden z nezbytných nástrojů v boji s šířením další rezistence. Cílem naší práce je zhodnotit výskyt rezistentních močových kmenů, analyzovat vývoj rezistence a porovnat AMR na jednotkách intenzivní péče (JIP) a standardním oddělení urologie. Materiál a metody: Analyzovali jsme AMR močových kmenů v našem zdravotnickém zařízení v letech 2013-2020. Hodnotili jsme citlivost bakteriálních kmenů na různá antibiotika a porovnávali AMR na jednotkách intenzivní péče a standardním oddělení urologie. Vyhodnotili jsme trend růstu počtu enzymaticky podmíněných rezistentních kmenů v čase, konkrétně kmeny produkující širokospektrou beta‐laktamázu (ESBL), bakterie produkující beta‐laktamázu Ampicilin C (AmpC), kmeny produkující karbapenemázy (CPE), vankomycin rezistentní enterokoky (VRE) a kmeny meticilin rezistentního Staphylococcus aureus (MRSA). Výsledky: Celkem bylo vyhodnoceno 35 831 pozitivních kultivačních nálezů. Zaznamenali jsme celkem 4 114 rezistentních kmenů (11,5 %). Nejčastěji jsme detekovali ESBL kmeny (7,8 %), kdy od roku 2013 do roku 2015 se rezistence téměř zdvojnásobila (5,6 % resp. 10,3 %). Přijatá preventivní opatření vedla k poklesu růstu rezistence, nicméně šance výskytu rezistence zůstává i v dalších letech v porovnání s rokem 2013 vyšší (maxOR: 1,93, 95 % CI; 1,64-2,27). Nárůstem VRE kmenů v posledních třech letech a CPE kmenů v posledním roce (0,3 %) může být ohrožena účinnost jedné z posledních skupin antibiotik. Antimikrobiální rezistence, konkrétně na beta‐laktamová antibiotika, byla na JIP signifikantně vyšší ve srovnání se standardními odděleními (p < 0,00). Závěr: Hodnocená data prezentují vývoj AMR. Minimálně každý 10. pacient léčený pro infekci močových cest (IMC) v našem zdravotnickém zařízení trpí rezistentní infekcí. Výskyt nových typů antimikrobiální rezistence, které dříve nebyly v našem zdravotnickém zařízení pozorovány, je vážnou hrozbou.

Objective: Antimicrobial resistance (AMR) has become a global concern. However there are significant differences with regard to local epidemiological factors across continents, countries and even medical facilities. Local assessment of antimicrobial resistance development is one of the essential tools in the fight against the AMR spread. The aim of our work is to evaluate the occurrence of resistant urinary strains, analyze the development of resistance and compare AMR in intensive care units (ICU) with standard department of urology. Materials and methods: We analysed bacterial antibiotic resistance patterns of urinary tract strains in our medical facility between the years 2013-2020. We assessed the susceptibility of bacterial strains to the different antibiotics and compared the resistance patterns in ICU-s with our department of urology. We assessed the increase in number of resistant strains acting via enzymatic modification of antibiotics during this period. Namely the Extented Spectrum Beta-lactamase strains (ESBL), Beta-lactamase AmpC strains, carbapenemase producing Enterobacteriaceae (CPE), Vancomycin-resistant Enterococci (VRE) and Methicillin-resistant Staphylococcus aureus (MRSA). Results: Overall 35 831 positive bacterial cultures were assessed. We detected 4114 resistant strains altogether (11.5 %). Among them ESBL strains were the most frequent (7.8 %), with the resistance nearly doubled between 2013 and 2015 (5.6 % and 10.3 %, respectively). The adopted preventive measures have led to reduction of sustained growth of resistance, however the odds for the occurrence of resistance remain higher in the following years in comparison with 2013 (maxOR: 1.93, 95 % CI; 1.64-2.27). The increase in VRE strains during the last 3 years and in CPE strains in the last year (0.3 %) may jeopardize the efficacy of one of the last groups of antibiotics. Antimicrobial resistance namely to beta-lactam antibiotics was significantly higher in ICU-s compared to standard wards (p < 0.00). Conclusion: Our data demonstrate the development of AMR. At least one out of ten patients treated for urinary tract infection (UTI) in our medical facility suffers from UTI caused by resistant strains. Occurrence of new types of antimicrobial resistance previously not observed in our medical facility is a serious threat.

• MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• infekce močového ústrojí * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Pomočování v dětské, ale i v adolescentní populaci představuje významný psychosociální problém. Četností výskytu, asi 15-20 % pětiletých, 2-6 % sedmiletých dětí, do adolescence se trvale pomočuje 1-2 %, se řadí k nejčastějším onemocněním u dětí. Dle ICCS (International Children's Continence Society) je polysymptomatické pomočování (NMNE) řazeno mezi inkontinence s poruchou funkce dolních cest močových, monosymptomatická enuréza (MNE) je pak definována jako samostatná jednotka. Volní kontrola plnění a vyprazdňování močového měchýře je dynamicky se vyvíjejícím funkčním procesem, který přímo závisí na věku jedince. S věkem se postupně reflexní vyprazdňování měchýře mění na volní, kontrolované, zprostředkované cestou mozkové kory (obvykle ukončeno ve 4 letech věku). Diagnostické postupy (anamnéza, pitná/mikční karta, kalendář pomočování, fyzikální vyšetření, ultrazvuk, urodynamické vyšetření aj.) by měly zejména spolehlivě odlišit MNE od NMNE. K léčbě MNE pomočování by se nemělo přistupovat dříve než po dosažení 5 let věku (pitná/mikční režimová opatření, farmakoterapie, alarmy event. alternativní léčba). U NMNE je pak nutné nejprve léčit primární příčinu poruchy vyprazdňování se (např. neurogenní poruchy, subvezikální obstrukce, infekce močových cest, obstipaci aj.). I přes primárně úspěšnou léčbě je nutno počítat s vysokým procentem recidiv po ukončení terapie.

The enuresis in children, but also in the adolescent population, is a significant psychosocial problem. The enuresis with frequency about 15-20 % of five-year-old, 2-6 % of seven-year-old children, and persistence 1-2 % at adolescence is one of the most common diseases in children. According to the ICCS (International Children's Society of Continence), polysymptomatic enuresis (NMNE) is classified as incontinence with lower urinary tract dysfunction, monosymptomatic enuresis nocturna (MNE) is then defined as a separate unit. The controlled bladder filling and emptying is a dynamically evolving functional process that directly depends on an individual's age. With age, a reflexive bladder emptying is gradually changing to a controlled with mediated cortical pathway (it is usually completed at 4 years of age). The exact diagnostic procedures (medical history, drinking / voiding card, urination calendar, physical examination, ultrasonography, urodynamic examination, etc.) distinguish MNE from NMNE. The MNE treatment should not be started until after the age of 5 (drinking / voiding regimens, pharmacotherapy, alarms or alternative treatment). Treatment with NMNE should be preceded by removing the primary cause of urination (eg neurogenic disorders, subvesical obstruction, urinary tract infections, constipation, etc.). There is high percentage of recurrences necessary to assume after the end of the primarily successful treatment.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• noční enuréza * diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Formou kazuistiky upozorňujeme na riziko poranění pankreatu při urologické operaci a zároveň prezentujeme možnosti řešení těchto komplikací.

The article highlights possible risk of pancreatic injury during urologic surgery in the form of a case report and presents therapeutic options for the management of such a complication.

• MeSH
• adrenalektomie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nefrektomie MeSH
• pankreas zranění   MeSH
• pankreatická píštěl * etiologie   terapie   MeSH
• peroperační komplikace * MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Radikální cystoprostatektomie (RCP) jako onkochirurgický výkon při léčbě invazivního karcinomu močového měchýře vyžaduje vysoký stupeň radikality. Techniky šetřící apex nebo kapsulu prostaty s sebou přinášejí riziko postižení prostaty uroteliálním karcinomem nebo riziko incidentálního karcinomu prostaty (IKP). Cílem práce je posoudit výskyt, histopatologickou charakteristiku IKP a vliv metody zpracování histologického preparátu na výskyt IKP. Materiál a metoda: Retrospektivně jsme zhodnotili soubor 91 pacientů po RCP provedených od ledna 2009 do srpna 2019 U 42 pacientů byla prostata hodnocena metodou bloků, u 49 pacientů pak metodou celoplošných řezů (WMS)Práce posuzovala histopatologickou charakteristiku IKP. Kritéria pro stanovení nesignifikantního IKP: Gleason skóre ≤ 6, onemocnění ohraničené na orgán (bez extrakapsulárního šíření, bez invaze semenných váčků, N0), velikost nádoru ≤ 0,5 cm3. Výsledky: Celková incidence IKP v souboru byla 24,4 %. Při zpracování metodou WMS 43,8 %, při zpracování metodou bloků pouze 2,4 % IKP lokalizovaných na prostatu bylo 95,5 %, GS ≤ 6 mělo 72,7 % pacientů. Průměrný objem nádoru činil 1,90 ± 3,50 cm3. Jako nesignifikantních IKP bylo vyhodnoceno deset nádorů (45,5 %). Statisticky významný rozdíl mezi signifikantním/nesignifikantním IKP byl pouze u objemu nádoru, 3,40 ± 4,25 cm3 vs0,10 ± 0,10 cm3 (p = 0,021). Významný byl také rozdíl mezi GS ≤ 6 vs GS > 7 a signifikantností nádoru (p = 0,012) a mezi počtem nádorů ≤ 0,5 cm3 a signifikantností nádoru, 3 vs 10 nádorů (p = 0,0000). Medián doby sledování byl 19,5 měsíců, u nikoho se IKP klinicky neprojevil a nebylo potřeba zahájit léčbu. Závěr: V souboru jsme prokázali vliv použité metody na přípravu histologického preparátu. Při použití WMS techniky byl záchyt IKP výrazně vyšší.

Aim: Radical cystoprostatectomy (RCP) as a surgical procedure in the treatment of invasive bladder cancer requires a high degree of radicality. Surgical techniques sparing prostate apex or capsule involve the risk of residual urothelial carcinoma or incidental prostate cancer (IKP). The aim of this work is to assess the occurrence, histopathological characteristics of IKP and the influence of the method of histological preparation processing on the occurrence of IKP. Material and methods: A group of 91 patients after RCP were evaluated retrospectively, with procedures performed from January 2009 to August 2019. In 42 patients the prostate was evaluated by theblock method, in 49 patients the whole-mount section (WMS). The work assessed the histopathological characteristics of IKP. Criteria for non-significant IKP determination: Gleason score ≤ 6, organ-limited disease (no extracapsular extension, no seminal vesicle invasion, NO), tumor size ≤ 0.5 cm3 . Results: One patient was excluded from the evaluation. The overall incidence of IKP was 24.4%. With the WMS processing method the incidence was 43.8 %, while with the process‑ ing blocks method it was only 2.4 %. Localized IKP was 95.5 %, 72.7 % of cases had GS ≤ 6. The average tumor volume was 1.90 ± 3.50 cm3 . Ten tumors (45.5 %) were evaluated as non-significant IKP. Statistically significant difference between significant / non-significant IKP was only in tu‑ mor volume, 3.40 ± 4.25 cm3 vs 0.10 ± 0.10 cm3 , p = 0.021. There was also a significant difference between GS ≤ 6 vs, GS > 7 and tumor significance (p = 0.012) and between number of tumors with volume ≤ 0.5 cm3 and tumor significance, 3 vs. 10 tumors (p = 0.0000). The median follow-up was 19.5 months, with no clinical manifestation of IKP and no need to start treatment. Conclusion: In our cohort the method used to prepare a histological specimen has a significant effect. Using the WMS technique, the IKP capture was significantly higher.

• MeSH
• histologické techniky MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• nádory močového měchýře * chirurgie   MeSH
• nádory prostaty * diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

Karcinom prostaty (KP) nejčastěji metastazuje do pánevních lymfatických uzlin a skeletu, méně častěji pak do plic a jater. Metastáza do varlete patří mezi raritní. Toto postižení bývá většinou jednostranné a vyskytuje se u starších mužů. Prezentujeme kazuistiku pacienta, kde metastáza KP do varlete byla jedním z projevů onemocnění.

In most cases, prostate carcinoma metastasizes into pelvic lymph nodes, and into skeleton; less frequently into lungs and liver. Testis metastasis is rare. The disease is usually unilateral and occurs by elderly males. Here we present a case history of a patient, where a prostate carcinoma metastasizing into a testis was one of the symptoms of the disease.

• MeSH
• akutní poškození ledvin diagnóza   terapie   MeSH
• biopsie MeSH
• infekce močového ústrojí farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• nádory prostaty * diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• orchiektomie MeSH
• senioři MeSH
• testikulární nádory * diagnóza   sekundární   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

V naší kazuistice prezentujeme raritní případ život ohrožujícího krvácení na podkladě spontánní ruptury extraadrenálního feochromocytomu - paragangliomu. Pacient, 38 let, s rozvojem hemoragického šoku byl indikován k urgentní operační revizi pro život ohrožující spontánní krvácení do retroperitonea s překvapivým nálezem - histologicky verifikovaným extraadrenálním feochromocytomem.

We present a case report of rare life-threatening bleeding due to spontaneous rupture of an extraadrenal pheochromocytoma – paraganglioma. A thirty eight year-old patient with developing hemorhagic shock underwent emergency surgery due to lifethreatening spontaneous retroperitoneal bleeding with surprising finding – histologically verified extraadrenal pheochromocytoma.

• MeSH
• dospělí MeSH
• feochromocytom * chirurgie   diagnóza   komplikace   MeSH
• hematom chirurgie   diagnóza   etiologie   MeSH
• karcinom z renálních buněk chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• nefrektomie metody   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• retroperitoneální prostor patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Zhodnocení účinnosti a bezpečnosti extrakorporální litotrypse v prospektivně sledovaném souboru pacientů léčených tímto přístupem. Stanovení faktorů, které můžou ovlivnit účinnost postupu a analýza možných rizikových faktorů pro rozvoj poškození renálního parenchymu v důsledku užití rázové vlny. Metodika: V období od prosince 2012 do října 2015 jsme zhodnotili 301 výkonů extrakorporální litotrypse u celkem 250 pacientů. Výkony jsme provedli v analgosedaci pomocí elektromagnetického zdroje EMSE 140f přístroje Dornier Compact Sigma na základě předem určených aplikačních schémat, ve kterých jsme zohlednili velikost a lokalizaci litiázy. K hodnocení efektivity jsme použili koeficient účinnosti (EQ) a stone free rate (SFR). Efektivitu jsme následně posoudili ve vztahu k BMI, velikosti, lokalizaci litiázy a celkově užité energetické dávce (Edose). Po každém výkonu jsme za účelem hodnocení bezpečnosti provedli ultrazvukové vyšetření zaměřené na přítomnost subkapsulárního nebo perirenálního hematomu. Pozitivní nálezy byly následně ověřeny pomocí spirálního CT vyšetření. Pokusili jsme se analyzovat možné rizikové faktory vzniku poranění renálního parenchymu po užití rázových vln. Výsledky: Definitivní hodnocení výsledků jsme provedli za tři měsíce od zákroku sonograficky, pomocí nativního nefrogramu či spirálního CT. V souboru jsme zaznamenali SFR u 78,6 % pacientů, EQ dosáhl 56,6 %. Rozvoj hematomu ledviny jsme zaznamenali celkem u 11 pacientů (4,5 %), z toho u tří pacientů byl hematom symptomatický (1,23 %), z hodnocení posuzující poranění ledvin jsme vyloučili pacienty s ureterolitiázou, kde bylo poranění ledviny s ohledem na trajektorii rázové vlny nepravděpodobné. BMI a celkově užitá energetická dávka (Edose) měli v naší studii vliv na výslednou efektivitu i bezpečnost výkonu. Předchozí infekce ledvin a stenting močových cest, se zdá, mají tento vliv také. Závěr: Prokázali jsme dobrou efektivitu LERV (litototrypse extrakorporální rázovou vlnou) a zároveň jsme potvrdili předpoklad, že incidence poškození ledvin je vyšší než byl předpoklad v minulosti. Zásadní pro účinnost i bezpečnost je užitá energetická dávka. S ohledem na absenci jasných doporučení doporučujeme každému pracovišti sledovat své výsledky a optimalizovat energetické dávky na konkrétním přístroji. Dále doporučujeme zavedení koeficientu bezpečné účinnosti ESQ (efficaccy safety quotient) a nadále analyzovat faktory ovlivňující jak efektivitu, tak bezpečnost. Zejména přístup k periferní nefrolitiáze a litiáze dolního kalichu pak zůstává problematický.

Objective: Evaluation of extracorporeal shock wave lithotripsy efficacy and safety in a prospectively followed group of patients treated by this procedure. Determination of the factors that may affect efficacy of the procedure and analysis of the possible risk factors for the development of renal parenchymal damage due to the use of shock wave. Methods: We assessed 301 extracorporeal shock wave lithotripsy procedures performed in 250 patients from December 2012 to October 2015. All procedures were performed under analgosedation with the use of the electromagnetic source EMSE 140f machine Dornier Compact Sigma on the basis of the standardized protocol which was determined before the study. This protocol took into account the size and the localization of the stones. Efficacy quotient (EQ) and stone free rate (SFR) were used in order to evaluate the procedure effectiveness. The relationship between the procedure efficacy and body mass index (BMI), the lithiasis size and the location and the overall energy dose applied (Edose) was analysed. For the purpose of the procedure safety evaluation ultrasound examination aiming at the presence of subcapsular or perirenal haematoma were performed after each procedure. Positive findings were subsequently verified by spiral CT examination. We tried to analyse the possible risk factors for the development of renal parenchymal injury after the use of shock waves. Results: Ultrasound, native nephrogram or CT was performed three months after the procedure to assess the treatment results. SFR and EQ were achieved in 78.6 % and 56.6 % of our patients respectively. Development of the renal hematoma was detected in 11 patients (4.5 %), from this group three patients had symptomatic hematoma (1.23 %). The patients with ureterolithiasis were excluded from the procedure safety evaluation as the shock wave trajectory in these patients makes the risk of renal injury quite improbable. BMI and Edose proved to have influence on the efficacy and safety of the procedure in our study. The same applies for previous renal infection and urinary tract stenting. Conclusion: We demonstrated good efficacy of ESWL (extracorporeal shock wave lithotripsy) and at the same time we confirmed the assumption that the incidence of kidney damage is higher than it was supposed in the past. The overall energy dose applied is essential for the efficacy and safety of the procedure. Due to the absence of any general guidelines we consider important that every department monitors their own results and to optimize the energy dose for every particular lithotriptor. We further recommend introduction of an efficacy safety quotient (ESQ) and close monitoring of the factors influencing the efficacy and safety of the procedure. Therapeutic approach towards the peripheral lithiasis and lower pole calyx peripheral lithiasis in particular remains challenging and problematic.

• MeSH
• lidé MeSH
• litotripse * metody   škodlivé účinky   MeSH
• močové kameny terapie   MeSH
• nefrolitiáza * terapie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• rázové vlny s vysokou energií škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• ureterolitiáza terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Renální kolika je symptom charakterizovaný křečovitými, záchvatovitě se opakujícími bolestmi bedra, často provázenými zvracením a dalšími vegetativními příznaky. S ledvinnou kolikou se urolog setkává takřka denně a její diagnostika a léčba patří k základním urologickým dovednostem. V článku prezentujeme kazuistiku 26leté pacientky, která byla vyšetřena s renální kolikou na naší ambulanci. Na CT vyšetření ledvin byla prokázána ureterolitiáza v juxtavezikální části ureteru vlevo velikosti 3 mm. Pacientka byla poučena o možném spontánním odchodu konkrementu a s analgetickou terapií odeslána domů. Pro recidivující bolesti byla pacientka po několika dnech hospitalizována. Při příjmu byla v krevním obraze zjištěna agranulocytóza, dle dalších vyšetření navozená analgetickou medikací. Během týdne došlo k velmi pomalému vzestupu počtu neutrofilů.

Renal colic is a symptom characterized by cramp-like, recurrent flank pain, often accompanied by vomiting and other vegetative symptoms. Urologists encounter patients with renal colic almost daily and its diagnosis and treatment is one of the basic urological skills. We present a case of a 26-years-old patient who was examined with renal colic at our clinic. Renal CT scan showed the presence of 3mm stone in the juxtavesical part of the ureter on the left. The patient was instructed that the stone could pass spontaneously off the ureter and was sent home with analgesic drugs. The patient was hospitalized for recurrent pain after a few days. An agranulocytosis was found in the blood count on admission and further examinations it was found that the agranulocytosis was caused by medication. During the week there was a very slow increase of neutrophil count.

• MeSH
• agranulocytóza * etiologie   terapie   MeSH
• analgetika farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• metamizol aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• renální kolika komplikace   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Paratestikulární maligní mezoteliom je extrémně vzácný typ mezoteliomu s limitovaným počtem publikovaných případů. Vznik tohoto nádoru je nejčastěji spojován s expozicí azbestu s typickou dlouhou latencí mezi expozicí a diagnózou. Prezentujeme kazuistiku osmdesátiletého pacienta s hydrokélou. Před vlastní operací provedena pro extrémní velikost hydrokély několikrát odlehčovací punkce. Peroperačně jsme pak nalezli objemnou septovanou hydrokélu s výrazně zesílenými obaly, vyplněnou hemoragickou tekutinou, varle fyziologického vzhledu a malé atrofické nadvarle. Vzhledem k operačnímu nálezu jsme při věku pacienta indikovali orchiektomii. Histologicky překvapivě nález maligního mezoteliomu obalů. V další dispenzarizaci se během šesti měsíců objevila rezistence ve skrotu. Po její extirpaci histologicky verifikovaná recidiva mezoteliomu. Pacient nyní aktivně sledován.

Paratesticular malignant mesothelioma is an extremely rare type of mesothelioma with limited number of published cases. The origin of this cancer is most often associated with exposure to asbestos with long latency between exposure and diagnosis. We present the case of an 80-years -old patient with hydrocele. Aspiration of this extremly large of the hydrocele was performed a few times prior surgery. We found large septated, haemorrhagic hydrocele with significantly thickened extranal layers of the testis, smaller testicle of solid consistency and atrophic epididymis. We indicated orchiectomy due to perioperative finding considering the age of the patient. Histopathological analysis showed malignant mesothelioma of tunica vaginalis. Scrotal resistence was detected in the 6-month follow up. The resistence was histologically confirmed as recurent malignant mesothelioma after extirpation. Patient is under actively surveillance.

• MeSH
• azbest škodlivé účinky   MeSH
• hydrokéla chirurgie   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• mezoteliom * chirurgie   diagnóza   terapie   MeSH
• orchiektomie MeSH
• recidiva MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• skrotum chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Inkontinence moči představuje pro pacienty závažný zdravotní, psychický a společenský problém. Botulinum toxin je látka, která blokuje presynaptické uvolnění acetylcholinu. Při aplikaci do detruzoru močového měchýře dochází k jeho reverzibilní paralýze. Botulinum toxin lze využít k léčbě inkontinence moči způsobené hyperaktivitou detruzoru po selhání konzervativní terapie. V současné době je nejvíce používán k léčbě neurogenní hyperaktivity detruzoru. Efekt léčby je 6 až 9 měsíců, kontinence je obnovena až u 80 % pacientů. Léčba má také významný vliv na zlepšení urodynamických parametrů jako je zvětšení cystometrické kapacity a pokles detruzorového tlaku. Dle dosavadních zkušeností je léčbu možno opakovat při zachování stejné efektivity. V klinické praxi se také stále více rozšiřuje léčba idiopatické hyperaktivity detruzoru. Po léčbě dochází k poklesu epizod urgentní inkontinence až o 59 %, poklesu urgencí o 38 % a poklesu frekventního močení o 29 %. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří hematurie, močová infekce a zvýšení postmikčního rezidua s nutností zahájit intermitentní katetrizaci.

Urinary incontinence in patients constitute a major health, psychological and social problem. Botulinum toxin is a substance which blocks the presynaptic release of acetylcholine. When applying to the bladder detrusor muscle leads to its reversible paralysis. Botulinum toxin can be used to treat urinary incontinence due to detrusor overactivity. Currently it is mainlyt used for the treatment of neurogenic detrusor overactivity. The therapeutical effect lasts 6–9 months, continence is restored in up to 80 % of patients. Treatment also has a significant impact on the improvement of urodynamic parameters such as increased cystometric capacity and decrease in detrusor pressure. According to existing experience the treatment may be repeated with same efficiency. In clinical practice it is also increasing expansit of the treatment of idiopathic detrusor overactivity. After treatment there is a decrease of episodes of urgent urinary incontinence by up to 59 %, 38 %, decrease of frequency by 29 %. The most common side effects include hematuria, urinary tract infection and the need for initiation of intermittent self-catheterization due to increased postmicturition volume.

• MeSH
• botulotoxiny * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• hyperaktivní močový měchýř farmakoterapie   MeSH
• inkontinence moči * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH