Východiska: Příspěvek přehledového charakteru se zabývá transkulturním ošetřovatelstvím. Zabývá se tématem romské menšiny a postojů Romů ke zdraví a nemoci. Poukazuje na problematiku, která je úzce kulturně propojena, a to prevenci v oblasti romských dívek a žen. Vychází ze sociokulturních specifik ve vazbě na zdraví a nemoc ve vztahu k léčebnému, ošetřovatelskému procesu. Cíl: Sumarizace aktuálních dohledaných poznatků o postojích Romů ke zdraví a nemoci v souvislosti s podporou zdraví u romských žen a nalezení východisek pro práci všeobecné sestry. Metody: Vyhledávání bylo realizováno ve vědeckých databázích - EBSCO, Pubmed, ProQuest, Medvik, MEDLINE, Google Scholar. Celkově bylo dohledáno 21 studií. Proces vyhledávání a třídění reflektoval doporučení PRISMA. Výsledky: Pro správnou a kulturně uzpůsobenou péči je nutné znát specifika jednotlivých menšin a mezi významné faktory, které ve vysoké míře ovlivňují postoje Romů ke zdraví a nemoci se nachází nízká úroveň vzdělání, ale hlavně vnímání zdraví a nemoci samotnou romskou menšinou. Romové zdraví nevnímají jako důležitý faktor, který ovlivňuje jejich životy. Diskuze: Přednost před zdravím má především rodina, dále pak zajištění financí. To, že se Romové o svůj zdravotní stav příliš nezajímají, je jedním z důvodů, proč nevyhledávají odbornou pomoc nebo ji vyhledávají, až když nemoc progreduje a působí jim potíže. Závěry: Velký podíl na vnímaní zdraví a nemoci má kultura. Postoje zdraví a nemoci se nejenom odráží v oblasti dětské i dospělé populace, ale velmi intenzivně ovlivňuje i prevenci v oblasti romských dívek a žen.
Background: The contribution of an overview nature deals with transcultural nursing. It deals with the topic of the Roma minority and Roma attitudes towards health and illness. It points to an issue that is closely linked culturally, namely prevention in the area of Roma girls and women. It is based on socio-cultural specifics in relation to health and illness in relation to the treatment and nursing process. Objective: Summarizing the research knowledge about Roma attitudes towards health and illness in connection with the health promotion of Roma women and finding the starting points for the work of general nurses. Methods: The search was carried out in scientific databases - EBSCO, Pubmed, ProQuest, Medvik, MEDLINE, Google Scholar. A total of 21 studies were found. The search and sorting process reflected the PRISMA recommendations. Results: For correct and culturally adapted care, it is necessary to know the specifics of individual minorities, and among the important factors that greatly influence the attitudes of Roma towards health and illness is the low level of education, but mainly the perception of health and illness by the Roma minority itself. Roma do not see health as an important factor that affects their lives. Discussion: Family takes priority over health, followed by securing finances. The fact that they do not care much about their health is one of the reasons why they do not seek professional help, or seek it only when the disease progresses and causes them problems. Conclusions: Culture plays a large role in the perception of health and illness. Attitudes towards health and illness are not only reflected in the area of the child and adult population, but also very intensively influence prevention in the area of Roma girls and women.
Východiska: Příspěvek se zabývá pohledem sester, které získaly pracovní zkušenost v cizině, na ošetřovatelskou péči v zahraničí a následně v České republice. Příspěvek popisuje základní pohledy sester, jak vnímají poskytování a způsoby ošetřovatelské péče v cizině a v České republice.Cíl: Hlavní cíl je popsat pohled sester, které pracovaly v cizině. Mezi dílčí cíle výzkumného šetření patří dosažené vzdělání a důvod, proč sestry odjely do ciziny. Náplň práce sestry a její hodnocení, největší rozdíly v práci sestry u nás a v dané zemi. A co bylo nejtěžší po návratu do České republiky a nynější pohled na zdravotnictví v cizině a v tuzemsku. Metody: Metodika využívá interpretační, narativní metody. V rámci výzkumného šetření jsou použity polostrukturované rozhovory a je vytvořen scénář kvalitativního výzkumu. Výsledky: Výsledky byly vyhodnoceny kvalitativním kódováním, analýzou dat a interpretací výsledků.Diskuze: Ve výzkumném šetření se setkáváme s osobnostmi sester, které mají zkušenosti z odlišného kulturního prostředí. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry jsou ovlivněny zkušeností v multikulturním prostředí, vnímají přínosy této pracovní zkušenosti a také problémy související s pracovní zátěží. Nejdůležitější se jeví seznámení se s novými přístupy, které vedly k otevřenosti a možnosti pracovat v multikulturním prostředí, s ohledem na vytvoření si kulturních kompetencí a přínos sester s kulturními kompetencemi v praxi. Závěry: Sestry pracující v kulturně rozmanitém prostředí mají cenné znalosti a zkušenosti v oblasti mezilidské kulturní komunikace. Tyto zkušenosti a znalosti je důležité předávat v rámci ošetřovatelské praxe.
Background: The paper deals with the view of nurses who have gained work experience abroad, nursing care abroad and subsequently in the Czech Republic. The paper describes the basic views of nurses, how they perceive the provision and methods of nursing care abroad and in the Czech Republic.Aim: The main aim is to describe the view of nurses who worked abroad. One of the partial goals of the research survey is the achieved education and the reason why the nurses went abroad. The content of the nurse's work and its evaluation, the biggest differences in the nurse's work in our country and in the given country. And what was the hardest thing after returning to the Czech Republic and the current view of health care in homeland and abroad.Methods: The methodology uses interpretive, narrative methods. Semi-structured interviews are used in the research survey and a qualitative research scenario is created. Results: The results were evaluated by qualitative coding, data analysis and interpretation of the results.Discussion: In the research survey we meet personalities of nurses who have experience from different cultural backgrounds. The research shows that nurses are affected by experience in a multicultural environment, they perceive the benefits of this work experience as well as problems related to workload. The most important thing seems to be to get acquainted with new approaches that have led to openness and the opportunity to work in a multicultural environment, with regard to the creation of cultural competencies and the contribution of nurses with cultural competencies in practice. Conclusions: Nurses working in a culturally diverse environment have valuable knowledge and experience in the field of interpersonal cultural communication. This experience and knowledge are important to pass on in nursing practice
- MeSH
- islám MeSH
- transkulturní ošetřovatelství MeSH
- zdravotní sestry pracující v zahraničí MeSH
- Geografické názvy
- Saudská Arábie MeSH
Východiska: Globalizace dospěla do bodu, kdy je interakce s lidmi z odlišného sociokulturního prostředí nedílnou součástí běžného života nás všech. Narůstající počet migrujících obyvatel napříč světem je znatelný i na poli zdravotnictví. V praxi porodní asistentky je dnes již běžná péče o ženy s migrační zkušeností. Jmenované skutečnosti pro potřeby teorie i praxe pokrývají koncepty transkulturního ošetřovatelství. Péče porodní asistentky by měla být založena na individualizovaném partnerském vztahu s ošetřovanou ženou, který umožní uzpůsobení intervencí dle aktuálních potřeb.Cíl: Cílem publikace je nalézt a propojit teoretické aspekty a specifika praxe porodní asistentky, které mohou být stěžejní při poskytování ošetřovatelské péče o ženu pocházející z odlišného sociokulturního prostředí.Metoda: Přehledový článek je teoretickou rešerší založenou na studiu a analýze dostupných odborných publikací v tištěné a elektronické podobě. Informace byly čerpány z celkového počtu 24 tuzemských i zahraničních referenčních zdrojů, které jsou uvedeny v sekci Literatura na konci příspěvku.Výsledky: Vybrané aspekty spojené s poskytováním transkulturní péče byly teoreticky propojeny a aplikovány do oblasti porodnického ošetřovatelství. Literární rešerše poskytla vhled do v češtině doposud nepublikované koncepce Modelu partnerské spoluúčasti, který se jeví jako efektivní nástroj pro identifikaci individuálních zvláštností s benefitem zaměření na kulturní odlišnosti ošetřované ženy.Závěr: Předložené informace mapují teoretické souvislosti nejvýznamnějších aspektů transkulturní péče v praxi porodní asistentky. K požadavkům na tuto péči patří kromě znalosti existujících koncepčních modelů i znalost a umění interkulturní komunikace či uvědomění si významu otázek spojených s konfesí. Jak komunikace, tak víra jsou totiž bezprostředně spjaty s kulturní či etnickou identitou každé ošetřované ženy a jsou vždy zcela individuální. Pro pochopení současného stavu dané problematiky je k vybraným kapitolám připojen i krátký historický exkurz.
Background: Globalization has reached a point where interaction with people from different sociocultural backgrounds is an integral part of everyday life for all of us. The growing number of migrants is noticeable in the field of health care around the world. Care of women with migratory experience is now common in midwife practice. Those mentioned facts covers concepts of transcultural nursing and the needs of theory and practice. The midwife care should be based on an individualized partnership with a woman, which will allow interventions to be adapted to current uniqe needs.Aim: The aim of this article is to find and connect theoretical aspects and specifics of midwife practice, which can be crucial in providing nursing care for a woman with different sociocultural background.Methods: The review article is a theoretical research based on a study and analysis of available professional publications in printed and electronic form. Those information was drawn from the total number of 24 domestic and foreign reference sources, which are listed in the Literature section at the end of the article.Results: Selected theoretical aspects associated with the transcultural nursing care were connected and applied in the field of midwery. The research strategy based on literature sources provided focus on the Partnership model concept which was unpublished in Czech translation until now. These concept seems to be an effective tool for identifying individual peculiarities with the benefit of focusing on the cultural differences of the each woman ́s uniqe needs.Conclusion: The presented information trace information trace theoretical context of the most important aspects of trancultural care in midwifery. In addition to knowledge of existing conceptual model tools, the requirements for this care include also intercultural communication skills or awareness of the importance of issues related to confession. Both communication and faith are directly connected with the cultural or ethnic identity of each woman and are always completely individual. To understand the current state of the issue, a short historical excursion is attached to selected chapters.
- MeSH
- komunikace MeSH
- náboženství a lékařství MeSH
- náboženství MeSH
- ošetřovatelské modely MeSH
- porodní asistentky MeSH
- porodnické ošetřovatelství * MeSH
- těhotné ženy MeSH
- teorie ošetřovatelství MeSH
- transkulturní ošetřovatelství * metody trendy MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
- přehledy MeSH
Východiska: S ohledem na počet porodů cizinců v České republice zaujímají Mongolky páté místo v tabulce statistických údajů. Vzhledem k rostoucímu počtu mongolských rodin v naší zemi je bezesporu užitečné obeznámit se s možnými sociokulturními specifiky souvisejícími s jednotlivými úseky ošetřovatelské péče, a to včetně specializované péče porodní asistentky.Cíl: Cílem příspěvku je nástin možných zvláštností, s nimiž se může porodní asistentka setkat v rámci poskytování transkulturní péče o mongolskou ženu.Metoda: Výzkum probíhal formou kvalitativního šetření za využití polostrukturovaných rozhovorů s mongolskými ženami žijícími v České republice.Výsledky: Výzkumné šetření prokázalo nespočet zvláštností a odlišností souvisejících s narozením potomků mongolským ženám. Zmíněná specifika se projevila na poli těhotenství, porodu i šestinedělí. Do všech těchto oblastí se výrazně promítají vlivy tradiční mongolské medicíny.Závěr: Navzdory modernizaci a vyspělosti současného zdravotnictví se stále můžeme setkat s vlivy, ba dokonce preferencemi konceptů lidové tradiční péče na úkor oficiálních medicínských poznatků. Mongolové se dodnes řídí přírodními zákonitostmi a víra v moc lidových praktik mnohdy konkuruje zdánlivě nezpochybnitelným zásadám moderní medicíny. Pro psychickou pohodu každé ženy je nutné identifikovat její individuální požadavky, jejichž podoba může být zvláště při péči o ženu cizinku velmi neobvyklá. Jedině erudovaná, a tedy v dostatečné míře obeznámená porodní asistentka může individuální nároky zohledňovat ve prospěch každé jednotlivé ženy.
Background: Due to the number of births of foreigners in the Czech Republic, Mongolians rank fifth in the table of statistical data. It is undoubtedly useful to become acquainted with the possible sociocultural specifics associated with one abduction of nursing care, including the specialized care of a midwife, in addition according to the growing number of Mongolian families in our country. Aim: The aim of the article is to outline possible peculiarities that a midwife may encounter during the transcultural nursing care for a Mongolian woman.Methods: The research was based on qualitative survey using semi-structured interviews with Mongolian women living in the Czech Republic.Results: The research survey revealed a many of peculiarities and differences related to the birth of offspring to Mongolian women. The mentioned specifics manifested themselves in the field of pregnancy, childbirth and the puerperium. The influences of traditional Mongolian medicine are significantly reflected in all these areas. Conclusion: Despite the modernization and progress of today's healthcare, we can still encounter influences, even preferences, of traditional folk medicine concepts at the expense of official medical knowledge. To this day, Mongols follow natural laws, and belief in the power of folk practices often competes with the seemingly unquestionable principles of modern medicine. For the mental well-being of each woman, it is necessary to identify her individual requirements, the form of which can be very unusual, especially when caring for a foreign woman. Only an educated and knowledgeable midwife can take individual demands into account for the benefit of each individual woman.
Východiská: Zmeny v poskytovaní zdravotnej starostlivosti spôsobené novými demografickými pomermi v krajinách Európskej únie, si vyžadujú pripravenosť sestier na poskytovanie multikultúrnej ošetrovateľskej starostlivosti. Cieľ: Na základe hodnotenia úrovne vedomostí z multikultúrneho ošetrovateľstva, posúdiť pripravenosť sestier na poskytovanie ošetrovateľskej starostlivosti pacientom z inej kultúry. Metóda: Bola použitá metóda elektronického testovania vedomostí cez Microsoft Forms. Otázky testu overovali teoretické východiská multikultúrneho ošetrovateľstva a využitie poznatkov z multikultúrneho ošetrovateľstva v praxi. Do súboru bolo zaradených 285 sestier s profesijnou registráciou na území Slovenska. Výsledky: Priemerný počet dosiahnutých bodov celým súborom bolo 16,12 bodov (možné maximum 30 bodov). Z teoreticky zameraných otázok bol priemerný počet získaných bodov 6,45 (možné maximum 15 bodov). V otázkach zameraných na praktické využitie v multikultúrnom ošetrovateľstve, bol priemerný bodový zisk 12,95 bodu (možné maximum 25 bodov). Signifikantne vyšší bodový zisk dosiahli sestry s vyšším stupňom vzdelania (p = 0,005; K-W). Bodový zisk sestier nesúvisel s odborom v ktorom pracujú ani s dĺžkou praxe.Záver: Výsledky výskumu odhalili len priemernú úroveň znalostí sestier z multikultúrneho ošetrovateľstva. Preukázali mierne lepšiu situáciu v multikultúrnej kompetentnosti mladších sestier s vyšším stupňom vzdelania. Výsledky poukazujú na potrebu kontinuálneho vzdelávania sestier s dlhoročnou praxou v multikultúrnom ošetrovateľstve
Background: Changes in the provision of health care caused by new demographic conditions in the countries of the European Union require the readiness of nurses to provide multicultural nursing care.Aim: Based on the evaluation of the level of knowledge from multicultural nursing, to assess the readiness of nurses to provide nursing care to patients from other cultures. Method: The method of electronic knowledge testing via Microsoft Forms was used. The test questions verified the theoretical basis of multicultural nursing and the use of knowledge from multicultural nursing in practice. The file included 285 nurses with professional registration in Slovakia.Results: The average number of points achieved by the whole set was 16.12 points (possible maximum 30 points). From the theoretically focused questions, the average number of points obtained was 6.45 (possible maximum 15 points). In questions focused on practical use in multicultural nursing, the average point gain was 12.95 points (possible maximum 25 points). Significantly higher points were achieved by nurses with a higher level of education (p = 0.005; K-W). The point gain of nurses was not related to the field in which they work or the length of practice. Conclusion: The results of the research revealed only the average level of knowledge of nurses from multicultural nursing. They showed a slightly better situation in the multicultural competence of younger nurses with a higher level of education. The results point to the need for continuous education of nurses with many years of experience in multicultural nursing.
Teoretická východiska: V roce 2017 bylo na území České republiky evidováno 524 142 cizinců mimo azylanty. Počet cizinců žijících trvale nebo dočasně na našem území se každoročně zvyšuje. V roce 2017 byla poskytnuta zdravotní péče s potřebou hospitalizace 117 287 cizincům. Z uvedených údajů je patrné, že potřeba kulturně-specifické péče bude narůstat. Cíl: Cílem příspěvku je poukázat na úroveň poskytování kulturně-specifické péče v Novém Jičíně, Opavě a v Ostravě. Metody: Byla použita kvantitativní výzkumná metoda pomocí nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Výsledky: Celkem 76 % dotázaných poskytovalo ošetřovatelskou péči pacientovi z jiné kultury. Pouhých 17 % dotázaných dokázalo poskytnout kulturně-specifickou ošetřovatelskou péči v plném rozsahu. Za největší překážku při poskytování kulturněspecifické péče byla označena jazyková bariéra. Žádná z dotazovaných sester neměla vyhovující vzdělání v transkulturním ošetřovatelství. Diskuze: Srovnání našich výsledků s výsledky zahraničních studií ukazuje, že v poskytování kulturně-specifické péče v našem kraji máme značné rezervy. V zahraničí se běžně plánuje ošetřovatelská péče pomocí dokumentace vytvořené na základě transkulturních modelů ošetřovatelské péče. Ve zkoumaných lokalitách České republiky se tato dokumentace nevyužívá, sestry ve většině případů nemají povědomí o koncepčních modelech, které lze při poskytování kulturně-specifické péče využít. Závěr: Vzhledem k zvyšující se migraci obyvatelstva v celosvětovém měřítku je potřeba vhodně motivovat sestry ke studiu transkulturního ošetřovatelství. Lze předpokládat, že každá sestra se během své praxe setká s pacientem pocházejícím z odlišného kulturního prostředí. Umět reagovat na individuální potřeby každého pacienta je cílem holistického pojetí ošetřovatelství.
Background: In 2017, 524,142 foreigners except recognized refugees were registered in the Czech Republic. However, the number of foreigners living permanently or temporarily in our country is increasing every year. In 2017, 117,287 foreigners were provided with medical care in need of hospitalization. The need for cultural-specific care can be expected to increase in the future. Aim: The aim of the paper is to point out the standard of providing culturally specific care in Nový Jičín, Opava and Ostrava. Methods: A quantitative research method using non-standardized questionnaire of own construction was used. Results: A total of 76 % of respondents stated that they had already met a patient of another culture in their practice. It turned out that only 17 % of respondents were able to provide cultural-specific nursing care to the full extent. The language barrier was identified as the biggest obstacle in providing culturally specific care. None of the nurses interviewed had a satisfactory education in transcultural nursing. Discussion: Comparison of our results with the results of foreign studies shows that we are far behind in the provision of cultural-specific care in our region. While nursing care is routinely planned abroad using documentation created on the basis of transcultural models of nursing care, nurses in most cases do not even know what conceptual models can be used to provide culturally specific care. Conclusion: Given the increasing global migration, it is necessary to motivate nurses to study transcultural nursing. It can be assumed that each nurse encounters a patient from a different cultural background during her practice. Being responsive to each patient’s individual needs is the goal of a holistic nursing concept.
