Vysoce specializovanou metodu resuscitační péče u pacientů se závažným selháním plicních funkcí reprezentuje mimotělní membránová oxygenace (Extracorporeal Membrane Oxygenatiom, ECMO). U některých velmi těžkých stavů nemocných s respiračním selháním je obvykle využíván způsob venovenózní ECMO, kdy protektivní umělá plicní ventilace nedokáže zajistit dostatečnou výměnu krevních plynů. Tato metoda umožní překlenout nejkritičtější období nemocných se závažným plicním selháváním. Během období pandemie COVID – 19 (Coronavirus Disease 2019) došlo k výraznému navýšení aplikace této metody. Autor představuje provedení software k výpočtu skóre predikující přežití pacienta před zahájením ECMO u respiračního selhání v souvislosti s COVID – 19. Skórovací systémy jsme testovali u pacientů ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM).
Extracorporeal Membrane Oxygenation (ECMO) represents a highly specialised technique of resuscitation care in patients with respiratory failure. In critically ill patients with respiratory failure, the venovenous ECMO technique is typically used as protective lung ventilation fails to provide adequate gas exchange. This method allows for bridging the most critical period of patients with severe respiratory failure. During the COVID-19 pandemic (Coronavirus Disease 2019), we saw a significant increase in the application of this technique. The practical part of the thesis describes the implementation of software for calculating scoring systems used in mortality risk valuation in patients with COVID- -19-related acute respiratory distress syndrome before starting ECMO therapy. These scoring systems were verified in patients hospitalised at the University Hospital Ostrava in The Department of Anesthesiology, resuscitation and intensive medicine.
- MeSH
- bércové vředy diagnóza etiologie farmakoterapie klasifikace komplikace ošetřování patofyziologie patologie terapie MeSH
- chronická nemoc terapie MeSH
- edém MeSH
- hojení ran MeSH
- infekce v ráně MeSH
- kompresní obvazy MeSH
- kvalita života MeSH
- posouzení stavu pacienta MeSH
- psychický stres MeSH
- rány a poranění terapie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- terapie ran pomocí řízeného podtlaku MeSH
Klinický doporučený postup pro výkon vyhodnocení frailty byl vytvořen a schválen výborem ČGGS ČLS JEP na základě mezinárodních doporučených postupů. Uvádí význam frailty v kontextu veřejného zdravotnictví a její hlavní charakteristiky. Shrnuje popis a obsah výkonu a doporučený postup klinického provedení.
Clinical guidelines on Frailty evaluation in a geriatric patient were developed and approved by the Board of the Czech Society of Gerontology and Geriatrics based on international guidelines. The importance of frailty is outlined in the context of public health. The main charecteristics of frailty are described. The guidelines summarize content of the clinical evaluation of frailty and the recommended clinical management of frailty.
Východiská: Zisťuje sa, že minimálne polovica pacientov s predikciou Parkinsonovej choroby môže mať v priebehu vývoja choroby závažné nonmotorické symptómy, ktorých vplyv na kvalitu života nie je výlučne podmienený len motorickými ťažkosťami.Cieľ: Analyzovať vplyv non motorickej symptomatológie na kvalitu života pacientov s Parkinsonovou chorobou.Metódy: Naratívna prehľadová štúdia z databáz PubMed, DOI, Scopus, Web of Science. Výsledky: Poruchy nálady, depresia, úzkosť, apatia, kognitívne zmeny a somatické vní- manie bolesti sú najdôležitejšími prediktívnymi faktormi pre mentálnu zložku kvality živo- ta. Očakávania, ktoré majú pacienti od svojho užšieho sociálneho okolia sú skôr emoci- onálneho charakteru akými sú komunikácia, udržiavanie kontaktov v núdzi, ale aj núdza ekonomická. Nemotorické príznaky sú nedostatočne hlásené, pacienti si ich nemusia spájať s Parkinsonom a môžu byť zdrojom rozpakov a nižšej dôvery, čo zvyšuje ich soci- álnu izoláciu.Diskusia a záver: Štúdie potvrdzujú, že osoby s Parkinsonovou chorobou musia zvládať fyzické nepohodlie, stratu sociálnych vzťahov, finančných aktivít, práce a voľného času. Hodnotenie kvality umožňuje aj hodnotenie efektívnosti liečby, či vystupuje ako indikátor pre voľbu ďalšieho možného liečebného a ošetrovateľského postupu.
Background: It has been found that at least half of patients with a prediction of Parkin- son's disease may have severe non-motor symptoms during the course of the disease, the impact of which on quality of life is not solely due to motor difficulties.Aim: The aim of the theses is to analyze the impact of non-motoric symptomatology on the Quality of Life by patient ́s with Parkinson ́s Disease.Methods: Narrative review studyfrom databases PubMed, DOI, Scopus, Web of Science. Results: Mood disorders, depression, anxiety, apathy, cognitive changes and somatic perception of pain are the most important predictive factors for the mental component of quality of life. Expectations the patients have from their close social environment are more of an emotional nature such as communication, keeping in touch in times of dis- tress, but also economic distress. Non-motor symptoms are under-reported, as patients may not associate them with Parkinson's disease and can be a source of embarrassment and lower confidence, increasing their social isolation.Discussion and conclusion: Studies confirm that persons with Parkinson's disease have to cope with physical discomfort, loss of social relationships, financial activities, work and leisure time. The quality assessment also allows the evaluation of the treatment ef- fectiveness or acts as an indicator for the choice of the next possible treatment and nur- sing approach.
U kriticky chorých pacientov je delírium závažnou a častou poruchou, ktorá je spojená s predĺženou intenzívnou starostlivosťou a hospitalizáciou, ako aj so zvýšenou morbiditou a mortalitou. Bez použitia nástroja na skríning delíria ho sestry a lekári na jednotkách intenzívnej starostlivosti (JIS) často nezachytia. Preto je potrebné poznať hlavné prejavy delíria, ako aj spoľahlivé, citlivé a overené nástroje na jeho hodnotenie, ktoré sú v súčasnosti dostupné. Pri zavádzaní nástroja na hodnotenie delíria je vhodné aplikovať prispôsobenú implementačnú stratégiu, so zameraním na jej potenciálne prekážky. Pre adekvátnu a včasnú liečbu delíria je jeho skoré rozpoznanie dôležité. Preto je rutinný skríning pacientov na odhalenie delíria nevyhnutný.
In critically ill patients, delirium is a serious and frequent disorder that is associated with prolonged intensive care and hospitalization, as well as increased morbidity and mortality. Without the use of a delirium screening tool, it is often missed by intensive care unit (ICU) nurses and doctors. Therefore, it is necessary to know the main manifestations of delirium, as well as the reliable, sensitive, and validated tools for its assessment that are currently available. When introducing a delirium assessment tool, it is advisable to apply a customized implementation strategy, focusing on its potential obstacles. For adequate and timely treatment of delirium, early recognition is important. Therefore, routine screening of patients for delirium is essential
