Hodnocení adekvátnosti dialyzační léčby má odpovědět na otázku „jak moc dialýzy je dost“. To vyžaduje definici hodnoticího ukazatele a stanovení jeho žádané hodnoty. V polovině 80. let byla za takový ukazatel všeobecně přijata tzv. relativní dialyzační dávka Kt/V a její směrné hodnoty byly na přelomu tisíciletí stanoveny studií HEMO pro tehdy nejčastější režim tří dialýz týdně. S ním také pracuje systém sledování kvality dialyzační péče, zavedený v ČR v roce 2018. Tento přístup je ale nepoužitelný pro dialyzační režimy s jiným počtem dialýz týdně než tři, označované jako alternativní nebo frekventní, které se uplatňují zejména při domácí hemodialýze. Pro ně byly vyvinuty univerzálnější ukazatele adekvátnosti, nezávislé na počtu dialýz týdně. Článek popisuje tyto nové ukazatele a jako alternativu k nim rozpracovává i metodu přepočtu dialyzační dávky Kt/V jedné dialýzy frekventního režimu na Kt/V srovnatelného klasického režimu tří dialýz týdně s možností využití jeho stávajících směrných hodnot.
Assessment of haemodialysis treatment adequacy should answer the question on “how much dialysis is enough”. It must define an assessment marker and give also its target values. In the mid-80ies, the relative dialysis dose Kt/V has been generally accepted as such marker and its target values established by the HEMO study at the turn of the millennium for then the most common schedule of 3 haemodialyses per week. It is also used in the dialysis quality evaluation system induced by the Czech insurance in 2018. However, that approach is not applicable for dialysis schedules with more than three sessions in a week, often referred to as alternative or frequent and used mainly for home haemodialysis. For that, more universal adequacy markers have been developed, independent of the number of sessions per week. The article describes those new markers and develops as an alternative to them the method of converting the conventional dialysis dose of a session in the frequent schedule onto a Kt/V of an equivalent schedule of three sessions per week which enables use of well established target values of that regime.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- dialýza ledvin * metody normy MeSH
- lidé MeSH
- metabolická clearance MeSH
- močovina MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- výsledek terapie * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Hemodialyzátory i hemodialyzační přístroje se od zavedení hemodialýzy do klinické praxe v polovině minulého století technicky velmi zdokonalily. To sice na jedné straně přispělo k výraznému zvýšení účinnosti a bezpečnosti dialýzy a komfortu obsluhy, na straně druhé ale tento stav může u pacienta i obsluhy vyvolávat pocity falešné jistoty, že vyspělá technika sama ošetří veškerá rizika a nežádoucí situace. Tak tomu, bohužel, není. Z ryze technických příčin nebo v důsledku chyby obsluhy může stále dojít ke snížení kvality dialýzy (např. neúmyslným souproudým zapojením dialyzátoru) nebo přímo k ohrožení pacienta (např. únik krve z mimotělního obvodu do okolí, přílišná nebo příliš rychlá alkalizace pacienta). Článek přehledně probírá tyto nežádoucí situace a stavy a dává návody, jak se jim vyhnout, nebo jak alespoň co nejvíce potlačit jejich negativní dopady.
Since the introduction of haemodialysis in clinical practice in mid of the last century, haemodialyzers and haemodialysis machines underwent remarkable technical improvement. On one side, it has lead to significant increase in dialysis efficiency, patient safety, and higher comfort for the operator. On the other side, those improvements may have induced on the side of the patient and the operator false sense of safety believing that the advanced technology will by itself resolve all risks and adverse situations. However, it is far from being true. Purely technical reasons or an operator ́s fault may still result in compromised dialysis efficiency (e.g. because of erroneously co-current flows in the dialyzer) or may even endanger the patient (e.g. blood loss to the environment, excessive alkalisation or its rate). The article gives an overview of the adverse processes and events and suggests measures to avoid them or at least minimize their negative impacts.
- MeSH
- dialýza ledvin * přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- jehly MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rychlost toku krve MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V polovině 90. let byla vyvinuta první metoda měření průtoku krve cévním přístupem (QVA) pro dialýzu „u lůžka“, využívající měřenínucené recirkulace při invertovaném zapojení jehel ultrazvukovou dilucí. Profylaktické měření QVA se poté stalo metodou volby připravidelném sledování stavu cévních přístupů a od roku 2016 je v ČR pojišťovnami hrazeným výkonem. Následně byla vyvinutařada alternativních metod měření QVA, většinou dilučních, ale i metod na jiném principu. Článek je přehledem všech těchto metod.Uvádí jejich principy (ultrazvuková diluce, termodiluce, optodiluce, optokoncentrace, iontová dialysance, vodivost, klasické duplexnídopplerovské měření i pouze dopplerovské měření rychlosti toku), přednosti a omezení i potřebné technické vybavení.Klíčová slova: cévní přístup, recirkulace, průtok krve, měření „u lůžka“, diluční metody, vodivost, dopplerovské měření.
In the mid-nineties, the first vascular access blood flow (QVA) measurement at the bedside has been developed, based on measurement of forced recirculation at inverted needles by ultrasonic dilution. Prophylactic QVA measurement soon became the method of choice in regular vascular access status assessment. Since 2016, this procedure is also reimbursed by all insurance companies in the Czech Republic. Subsequently, number of alternative methods of QVA evaluation was developed, mostly but not exclusively based on dilutional techniques. The article describes all those methods, their principles (ultrasonic dilution, thermodilution, optodilution/optoconcentration, ionic dialysance, conductivity step-wise change, conventional duplex-doppler and sole doppler velocity measurement), technical and performance pros and cons as well as technical means needed for practical implementation.
- Klíčová slova
- ultrazvuková diluce, optodiluce,
- MeSH
- cévní přístupy MeSH
- dialýza ledvin * metody přístrojové vybavení MeSH
- duplexní dopplerovská ultrasonografie MeSH
- hemodynamika MeSH
- krevní oběh MeSH
- lidé MeSH
- rychlost toku krve * MeSH
- termodiluce MeSH
- ultrafiltrace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Byť je složení dialyzačního roztoku vnímáno jako do značné míry neměnná záležitost, i ono prošlo, podobně jako další dvě součásti umělé ledviny – dialyzátor nebo vlastní dialyzační přístroj – řadou změn. V klíčových vývojových krocích změny v jedné z těchto součástí dokonce podmiňovaly nebo vyvolávaly změny v těch ostatních. Ve složení dialyzačního roztoku lze od zavedení dialyzační léčby terminálního selhání ledvin v 60. letech rozlišit zhruba 9 základních změn, které jsou v článku podrobněji rozvedeny: náhrada bikarbonátu acetátem, zvýšení koncentrace sodíku, návrat k bikarbonátu, zavedení suchého B-koncentrátu, zavedení standardu mikro- biologické „čistoty“ a následně „ultračistoty“, snížení obsahu glukózy, inovace acidifikátoru dialyzačního roztoku, přidání fosfátu a přidání rozpustného pyrofosfátu železa. Vývojem prošlo i monitorování správnosti složení dialyzačního roztoku – od prosté teplotně nekompenzované vodivosti k jejímu přepočtu na koncentraci sodíku a bikarbonátu, které však přineslo i některá úskalí. Ke změnám došlo i v regulatorní oblasti zavedením nové skupiny norem ISO ČSN EN.
Despite being perceived as a rather stable part of the artificial kidney, composition of dialysis solution – similarly to the other two component of artificial kidney, dialyzer and dialysis machine – went through a number of changes. In key developmental steps, changes in one of those components implicated or induced changes in the other ones. Since the initiation of terminal renal failure treatment by dialysis in the 60-ies, roughly nine principal changes can be identified in dialysate composition. Those changes are described and commented in the article: replacement of bicarbonate by acetate, increase in dialysate sodium, return to bicarbonate, introduction of dry bicarbonate concentrate, change-over from the “purity” to “ultrapurity” standard, decrease in glucose content, innovation of acidifying agent, addition of phosphates, inclusion of ferric salt. Also monitoring of dialysate composition developed from simple conductivity measurement over temperature compensation to current display of sodium and bicarbonate concentrations. Regulatory framework of fluids in dialysis has changed with recent adoption of the pentad of ČSN EN ISO standards, too.
- MeSH
- experimenty na zvířatech MeSH
- fotochemoterapie metody využití MeSH
- fotosenzibilizující látky farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- inbrední kmeny potkanů MeSH
- indoly terapeutické užití MeSH
- laserová terapie MeSH
- lasery využití MeSH
- lidé MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- myši MeSH
- nádory terapie MeSH
- porfyriny terapeutické užití MeSH
- syndromy imunologické nedostatečnosti MeSH
- transplantace nádorů MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- myši MeSH
- zvířata MeSH
