Úvod: Cílem práce je zmapování aktuální situace v chirurgické léčbě karcinomu pankreatu v České republice získáním dat od poskytovatelů chirurgické léčby pomocí jednoduchého dotazníku a identifikace tzv. high volume center. Informace jsou získávány v zájmu organizace a plánování výzkumných záměrů na poli léčby karcinomu pankreatu. Metoda: Byla oslovena pracoviště, o nichž je známo, že se zabývají chirurgickou léčbou karcinomu pankreatu. Jednoduchý dotazník formuloval otázku na celkové počty resekcí pankreatu a samostatně pro dg. PDAC – C25 za poslední 2 roky (2014 a 2015), a otázky na využití diagnostických metod, aplikace neoadjuvance, hodnocení předoperačních rizik, možností rychlého peroperačního vyšetření histopatologem, aplikace Leeds protokolu, sledování morbidity a mortality včetně dlouhodobých výsledků a způsobu pooperačního sledování a léčby. Byl osloven ÚZIS se žádostí o analýzu četnosti vykázaných kódů pro výkony DPE, LPE, TPE a totéž ve vazbě na dg. C 25 za poslední 2 dostupné roky v celé ČR (2013, 2014). Výsledky: Celkem bylo osloveno 19 pracovišť identifikovaných předchozím auditem, která uvedla více než 10 resekčních výkonů na pankreatu za rok. Tři pracoviště na oslovení nereagovala a zbývajících 16 svá data ochotně poskytla, 13 z nich pak zcela kompletní. Závěr: Nadpoloviční většina potenciálně radikálních výkonů pro PDAC v České republice je provedena na šesti pracovištích. Všechna pracoviště, která se do dotazníkového průzkumu zapojila, mají k dispozici a sledují své výsledky.

Introduction: The aim is to map the current situation in the surgical treatment of pancreatic cancer in the Czech Republic. This information has been obtained from surgical treatment providers using a simple questionnaire and by identifying the so called high volume centres. The information has been collected in the interest of organizing and planning research projects in the field of pancreatic cancer treatment. Method: We addressed centres known to provide surgical treatment of pancreatic cancer. A simple questionnaire formulated one question about the total number of pancreatic resections, also separately for the diagnoses PDAC – C25, in the last two years (2014 and 2015). Other questions focused on the use of diagnostic methods, neoadjuvant therapy, preoperative assessment of risks, the possibility of rapid intraoperative histopathology examination, Leeds protocol, monitoring of morbidity and mortality including long-term results, and the method of postoperative follow-up and treatment. ÚZIS (Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic) was addressed with a request to analyze the frequency of reported total numbers for DPE, LPE, TPE and to do the same with respect to diagnosis C 25 for the last two years, available for the entire Czech Republic (2013, 2014). Results: Altogether 19 institutions were identified by the preceding audit, which reported more than 10 pancreatic resections annually; these institutions were addressed with the questionnaire. Sixteen institutions responded to the questions, 13 of them completely. Conclusion: The majority of potentially radical surgeries for PDAC in the Czech Republic are carried out at 6 institutions. All of the institutions that participated in the survey collect data about morbidity and mortality and monitor their results.

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnóza   epidemiologie   mortalita   terapie   MeSH
• pankreatektomie statistika a číselné údaje   MeSH
• pooperační péče MeSH
• předoperační péče MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• specializovaná centra se zvyšujícím se počtem výkonů a tím zvyšující se kvalitou léčby * statistika a číselné údaje   MeSH
• staging nádorů statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Cílem tohoto článku je prezentovat naše zkušenosti s transanální endoskopickou mikrochirurgií (TEM) jako jedním ze základních operačních přístupů k selektovaným pacientům s nádory konečníku. Metody: Retrospektivně jsme vyhodnocovali soubor 80 pacientů, u kterých byla pro nádor konečníku provedena operační léčba pomocí TEM. U těchto pacientů jsme sledovali a statisticky vyhodnocovali konkrétní předoperační a pooperační ukazatele, které bychom chtěli prezentovat: předoperační bioptické vyšetření a pooperační výsledek histologického vyšetření, velikost nádoru a jeho uložení v konečníku, hloubku resekce a hodnocení základních demografických ukazatelů. Výsledky: Z našich zkušeností u zmíněných pacientů vyplývá, že není významný rozdíl mezi věkem operovaných mužů a žen ani při rozlišení na benigní a maligní nádory. Nejčastěji operovanými pacienty byli muži, průměrně ve věku 64 let, kteří byli primárně vyšetřeni pro krvácení z konečníku. Nejčastějším nálezem byl low-grade adenom, který byl potvrzen i v definitivním resekátu. Celkem u 17 pacientů byl nalezen v definitivním histologickém vyšetření maligní tumor, který nebyl zachycen předoperačně. Závěr: V rukách zkušeného chirurga představuje TEM reálnou možnost provedení radikální resekce i maligního, lokálně nepokročilého nádoru konečníku, pokud je v dosahu operačního rektoskopu. TEM je metodou bezpečnou, bez negativního vlivu na funkce análních svěračů. Vzhledem k možnosti falešně negativního předoperačního histologického vyšetření preferujeme radikální odstranění nádoru s celou šířkou stěny konečníku. I když optimální lokalizace pro použití operačního rektoskopu je na zadní straně konečníku, téměř u poloviny našich pacientů se tyto nádory vyskytovaly na stěně přední. Vzhledem k technické proveditelnosti sutury stěny rekta je vhodné, aby báze tumoru nepřesahovala polovinu obvodu konečníku. Technika TEM je vhodná zejména pro nízce uložené, nestenotizující, lokálně nepokročilé nádory konečníku. Naše dobré výsledky jsou dány především přísnou selekcí pacientů, technickým zvládnutím operačního postupu a letitými zkušenostmi.

Introduction: The purpose of this paper is to present our experience with transanal endoscopic microsurgery (TEM) as an operative approach in a selected group of patients with rectal tumours. Methods: We present a retrospective study of 80 patients operated for rectal tumour using TEM. Specific preoperative and postoperative indicators were gathered and statistically evaluated. We assessed histological examination before the surgery and definitive histology of the resected tumour, resection depth and basic demographic data of our patients. Results: Our experience suggests that there is no significant difference between the age of patients according to sex, even if malignant and benign tumours are assessed separately. The majority of our operated patients were male patients, mean age of 64 years who were primarily referred to our department because of bleeding low-grade adenomas of the rectum. In 17 patients a malignant tumour was diagnosed based on final histopathologic examination. None of them had signs of malignancy before the surgery. Conclusion: In the hands of an experienced surgeon, TEM is a feasible option of radical removal of rectal, locally not advanced malignancies if within reach of TEM rectoscope. TEM is a safe procedure that does not result in any alteration of rectal sphincter functions. Possible false negative preoperative benign diagnosis leads us to approach radical removal of the tumour with full wall thickness resection. Although the posterior aspect of the rectum is an optimal location for the rectoscope, anterior tumours were found in almost one half of our patients. Considering technical feasibility of the rectal wall suture, the base of the tumour should not extend beyond one half of the rectal circumference. Low non-stenotising noninvasive tumours of the rectum are suitable for TEM. Our good results are particularly due to strict patient selection criteria, mastering the operating technique and long-time experience.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * chirurgie   klasifikace   patologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• transanální endoskopická chirurgie * statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Primární hyperparatyreóza je v současnosti celosvětově třetím nejčastějším endokrinním onemocněním. V posledních letech nemocných evidovaných pro tuto diagnózu ovšem zřetelně přibývá. Mnohem častěji postihuje ženy a věk pacientů je obvykle přes 50 let. K diagnostice nás vedou klinické příznaky pacienta, stejně jako výsledky biochemických a zobrazovacích metod [1]. Zjistí-li endokrinolog adenom příštítných tělísek jako zdroj primární hyperparatyreózy, chirurg provede v potřebném rozsahu resekci. V prezentovaném případě se jednalo o provedení rychlé diagnostiky, nutnou kompenzaci pacienta do stabilního stavu s lokalizací adenomu k indikované operaci. Při ultrazvukem navigované exploraci jsme zjistili překvapivě velký nádor příštítného tělíska, který působil akutní klinický stav pacienta s příznaky svědčícími pro primární hyperparatyreózu s diskrétním mechanickým útlakem horního mediastina.

Currently, primary hyperparathyroidism is the third most common endocrine disorder worldwide. In the last years, though, the numbers of patients with this diagnosis have been clearly increasing. Females are affected more often, and the age of patients is usually over 50 years. The diagnosis is guided by clinical symptoms of the patient and by biochemical and imaging methods results. [1] When parathyroid adenoma is identified as the source of primary hyperparathyroidism, the necessary extent of resection is performed. The present case involved a rapid diagnostic process necessary to stabilize the patient, together with localization of the adenoma for the indicated surgery. Ultrasound-guided exploration found a surprisingly large tumour of the parathyroid gland causing the acute clinical condition with symptoms suggestive of primary hyperparathyroidism with discrete mechanical compression of the upper mediastinum.

• MeSH
• dialýza ledvin MeSH
• hyperkalcemie farmakoterapie   MeSH
• hyperparatyreóza * diagnóza   chirurgie   MeSH
• incidence MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory příštítného tělíska * diagnóza   chirurgie   patologie   MeSH
• paratyreoidea anatomie a histologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

V kazuistice informujeme o případu mladé pacientky s plicní formou sporadické lymfangioleiomyomatózy (LAM), nevyléčitelném a progredujícím onemocnění. Nemocní s LAM jsou primárně v péči plicních specialistů. Onemocnění s sebou přináší mnoho průvodních komplikací, které vyžadují opakovanou chirurgickou péči, nezbytné je angažování i samotného pacienta. Léčeny jsou zejména komplikace vycházející z destrukce plicního parenchymu, nicméně potenciálně kauzální léčba je již k dispozici. Onemocnění je charakteristické opakovanými pneumotoraxy, pleurálními výpotky a formací mnohočetných cyst plic. V následujícím textu popisujeme několik let sledování a léčby komplikací u pacientky s LAM, která dospěla až do zařazení ke sledování transplantačním centrem FN Motol v Praze. Na kazuistickém sdělení prezentujeme námi doporučovaný diagnostický a terapeutický plán jak u pacientek s prokázanou LAM, tak u pacientů, u kterých by mohla být tato nemoc zvažována.

In this case report we present a young woman with lung form of sporadic lymphangioleiomyomatosis (LAM). This disease is incurable and tend to progress. Patients with LAM are primarily observed by a lung physician. LAM is characterised by complications that tend to occur repeatedly and need to be surgically treated. Involvement of patient himself as well is a necessity. Complications due to lung tissue destruction are a challenging problem in managing patient with LAM, however potential treatment is already available. Recurrent pneumothoraces, pleural effusions and cysts formation are distinctive for LAM. In further text we mention several years of treating young woman with LAM whose disease reached over watch of lung transplant centre. We present our recommendations for diagnostic and therapeutic plan for female patients with proven LAM and for all patients in which this disease may be assumed.

• MeSH
• chirurgie plic metody   MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• dospělí MeSH
• drenáž metody   MeSH
• estrogeny škodlivé účinky   MeSH
• hrudní chirurgické výkony metody   MeSH
• lidé MeSH
• lymfangioleiomyomatóza * diagnóza   dietoterapie   farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pleurální výpotek chirurgie   terapie   MeSH
• pneumotorax chirurgie   terapie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• progesteron farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• sirolimus farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• torakoskopie metody   využití   MeSH
• transplantace plic využití   MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vzácné nemoci * diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH