To compare the anchorage strength of Socon CS cannulated pedicle screws (B. Braun, Aesculap) with that of Socon screws in human cadaver vertebrae, using pull-out strength testing. MATERIAL Twelve samples involving T12 to L3 vertebrae were prepared and a total of 20 pedicle screws, 10 Socon CS and 10 Socon screws, were inserted in them. All screws were 55 mm in length and 6 mm in diameter. After placement, Socon CS pedicle screws were augmented with bone cement (Cimplant cement application kit, B. Braun, Aesculap). METHODS Both Socon CS and Socon screws were subjected to monotonous loading in the testing device ZWICK Z 020-TND with tensile stress applied in the screw axis. We evaluated the magnitude of strength resulting in screw loosening and the relationship between this strength and bone density of the sample. RESULTS Bone density of measured samples corresponded either to osteopenia, i.e. T-score range of -1 to -2.5 SD (standard deviation) or osteoporosis, i.e. T-score -2.5 SD. The average bone density of all samples corresponded to a T-score of -3.1 SD. Bone-screw linkage was found to be associated with both bone-cement and screw-cement interface. Pull-out strength was significantly higher for the Socon CS than the Socon screws (t-test, p<0.0005). In the Socon screws, the linear correlation between pull-out strength and bone density was significant at a 5% level of statistical significance (p=0.008) while, in the Socon CS screws, it was not significant (p=0.065). DISCUSSION The poor quality of osteoporotic bone is responsible for a higher frequency of implant failure due to loosening, particularly when implants developed for healthy bone are used. In this biomechanical study, we tested one of the possibilities of how to reduce the risk of implant failure by pedicle screw augmentation with bone cement. CONCLUSIONS The results of this study confirm the hypothesis that the anchorage of Socon CS cannulated pedicle screws with bone cement augmentation is disrupted by significantly higher pull-out strength than that of Socon screws, when subjected to monotonous loading. However, more clinical studies are needed to evaluate clinical outcomes

• MeSH
• bederní obratle chirurgie   patofyziologie   zranění   MeSH
• biomechanika MeSH
• fraktury páteře chirurgie   patofyziologie   MeSH
• hrudní obratle chirurgie   patofyziologie   zranění   MeSH
• kostní denzita MeSH
• kostní šrouby MeSH
• lidé MeSH
• mrtvola MeSH
• osteoporotické fraktury chirurgie   patofyziologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• techniky in vitro MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• duplexní dopplerovská ultrasonografie metody   využití   MeSH
• heparin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• pletyzmografie impedanční metody   využití   MeSH
• plicní embolie diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• poranění míchy komplikace   ošetřování   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• tromboembolie komplikace   ošetřování   prevence a kontrola   MeSH
• warfarin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• žilní trombóza diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

souboru byl věk nad 65 let. Metody: Během období IX/2005–VII/2006 bylo ošetřeno 45 pacientů s osteoporotickou zlomeninou: 28 žen, 17 mužů ve věku 65–85 let, průměr 72,6 let. Mechanismem úrazu byl pád 39krát, auto-moto 5krát, zavalení 1krát. Neurologická symptomatologie se vyskytla u 3 pacientů. Poranění v úrovni T1–T10 bylo zjištěno 8krát, T11–L2 43krát, L3–L5 5krát. Převažovala poranění typu A– přítomno 47krát, poranění typu B 4krát, typu C 2krát. Konzervativní terapie byla indikována 25krát; transpedikulární stabilizace 15krát, stabilizace izolovaným předním přístupem 1krát; vertebroplastika u 5 pacientů. Dominovala monotraumata – 31 případů, sdružených poranění bylo 12, polytraumata 2. Výsledky: Zhodnotili jsme výsledky 25 pacientů. 6 pacientů zemřelo, 14 se nedostavilo ke kontrole po 12 měsících. Hodnotili jsme GDW (Grunddeckplattenwinkel), VAS (Visual Analog Scale) a Oswestry skóre a výskyt komplikací. Průměrné VAS skóre před ošetřením ve skupině s konzervativní, operační terapií a vertebroplastikou v uvedeném pořadí bylo 7,0; 8,2 a 7,9; po 12 měsících kleslo na 3,8; 3,4 a 3,7. Oswestry skóre ve stejném pořadí skupin se rovnalo 25,3 %, 27,1 % a 23,5 %. Mezi výsledky nebyl statisticky signifikantní rozdíl. GDW ve skupině s konzervativní terapií byl v době úrazu průměrně -2°, po roce -6°. Před vertebroplastikou +4°, po výkonu +6°, po 12 měsících +2°. Před operační stabilizací -10°, pooperačně +3° a po 12 měsících 0°. Časnou, infekční komplikaci jsme zaznamenali 1krát – absces v ráně. Pozdní komplikací u téhož pacienta bylo selhání implantátu po 6 měsících. Závěr: Léčba osteoporotických fraktur torakolumbální páteře vyžaduje individuální důsledné zvážení alternativ terapie.

Summary: Aim of the study: Retrospective assessment of a patient group, including patients with osteoporotic thoracolumbal fractures. Only patients over 65 years of age were included in the study. Methods: During IX/2005–VII/2006, 45 patients with osteoporotic fractures were managed: 28 females, 17 males aged 65–85 y.o.a, their mean age was 72.6 y.o.a. The mechanisms of the injury included falls in 39 subjects, car- motocycle accidents in 5 subjects, a submerge accident in a single subject. Three patients sufferred from neurological symptoms. T1-T10 injury was diagnosed in 8 subjects, T11-L2 in 43 subjects, L3-L5 in 5 subjects. Type A injuries prevailed – in 47 subjects, type B injury were diagnosed in 4 subjects, type C in 2 subjects. Conservative therapy was indicated in 25 subjects; transpedicular stabilization in 15 subjects, stabilization using isolated anterior approach in one patient, vertebroplasty in 5 patients. The majority of the injuries were monotraumas – 31 subjects, associated traumas in 12 subjects, polytraumas in 2 subjects. Results: The authors assessed data collected from 25 patients. 6 patients exited, 14 failed to turn up for their follow up examination at 12 months. GDW (Grunddeckplattenwinkel), VAS (Visual Analog Scale) and Oswestry score and complication rates were assessed. Prior to the therapy, the mean VAS score in the conservative group, surgical management and vertebroplasty groups was 7.0; 8.2 and 7.9, respectively; at 12 months the score was reduced to 3.8; 3.4 and 3.7, respectively. The Oswestry score figures in the respective treatment groups were 25.3 %, 27.1 % and 23.5 %. There were no statistically significant differencies between the results. At the time of the injury, the mean GDW in the conservative group was -2°, at 12 months -6°. Prior to vertebroplasty it was +4°, following the procedure +6°, and at 12 months +2°. Prior to surgical stabilization it was -10°, postoperatively +3° and at 12 months 0°. An early infectious complication , a wound absces, was recorded in one patient. A late complication, implant failure, was recorded in the same patient at 6 months postoperatively. Conclusion: Treatment of osteoporotic thoracolumbal spinal fractures requires individual thorough assessment of therapeutical options.

• MeSH
• fraktury páteře etiologie   ošetřování   terapie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• ortopedické výkony metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• osteoporóza komplikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH