OBJECTIVES: Deep sternal wound infection poses a serious problem in cardiac surgery, with an up to 40% risk of mortality. Massive loss of sternum bone tissue and adjacent ribs results in major chest wall instability causing respiratory insufficiency and defects of soft tissue healing. Proposals for managing the situation have been published but the complexity of the issue precludes unequivocal resolution. Capitalizing on orthopaedic experience, we used allogeneic bone graft of sternum as a viable option. METHODS: We performed the transplantation of allogeneic bone graft in 10 patients. In 9 cases, an allograft of sternum was used and in 1 case an allograft of calva bone. After the primary cardiac surgery, a massive post-sternotomy defect of the chest wall had developed in all 10 patients. Vacuum wound drainage was applied in the treatment of all patients. To stabilize the transverse, titanium plates were used. Bone allograft was prepared by the official Tissue Centre. Crushed allogeneic spongy bone was applied to reinforce the line of contact of the graft and the edges of residual skeleton. In 9 cases, the soft tissue was closed by direct suture of mobilized pectoral flaps. In 1 case, V-Y transposition of pectoral flap was performed. RESULTS: In 6 cases, healing of the reconstructed chest wall occurred without further complications. In 3 cases, additional re-suture of the soft tissues and skin in the lower pole of the wound was necessary. Excellent chest wall stability along with the adjustment of respiratory insufficiency and good cosmetic effect was achieved in all cases. In 1 case, severe concomitant complications and no healing of the wound resulted in death within 6 months after the reconstruction. Median follow-up of all patients in the series was 14.1 months (1-36 months). In 4 patients, scintigraphy of the chest wall was performed. CONCLUSIONS: Our existing results show that allogeneic bone graft transplantation is a promising and easily applied method in the management of serious tissue loss in sternal dehiscence with favourable functional and cosmetic effects. The relatively small number of patients with such severe healing complications of sternotomy however puts critical limits to a more detailed comparison with other practices and evaluation of long-term results.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• chirurgické laloky MeSH
• dehiscence operační rány MeSH
• hojení ran MeSH
• homologní transplantace MeSH
• infekce chirurgické rány diagnóza   etiologie   mortalita   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osteotomie * MeSH
• pooperační komplikace mortalita   MeSH
• prsní svaly chirurgie   MeSH
• reoperace MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• šicí techniky MeSH
• sternotomie škodlivé účinky   mortalita   MeSH
• transplantace kostí škodlivé účinky   metody   mortalita   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie škodlivé účinky   metody   mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Ranné komplikace na podkladě hlubokého sternálního infektu představují v kardiochirurgii vážný problém, s rizikem mortality až 40 %. V případě rozsáhlé ztráty kostního materiálu sterna a přilehlých žeber vzniká závažná nestabilita hrudní stěny, obtížně řešitelná klasickými postupy AO osteosyntézy. Nestabilita hrudníku je příčinou respirační insuficience s obtížným odpojením od umělé plicní ventilace a dalších poruch hojení měkkých tkání. Na základě zkušeností ortopedie s náhradami kostních defektů jsme k rekonstrukci hrudní stěny zvolili metodu allogenního kostního štěpu sterna. Metody: V období 2011−2015 jsme u 13 pacientů provedli transplantaci allogenního kostního štěpu. V 10 případech byl použit allogenní štěp sterna, v 1 případě allogenní štěp calvy, ve 2 případech allogenní drcená kostní spongióza. U všech pacientů v sérii došlo po primárním kardiochirurgickém výkonu k rozvoji rozsáhlého poststernotomického defektu hrudní stěny na podkladě hlubokého sternálního infektu a osteomyelitidy sterna a přilehlých žeber. V rámci léčby byl u všech zaveden protokol podtlakové drenáže rány. Ke stabilizaci hrudníku a štěpu byly použity transverzální titanové dlahy s fixací bikortikálními šrouby. Kostní allograft byl připraven, dle platné legislativy, tkáňovým centrem. K posílení linie kontaktu štěpu a okrajů reziduálního skeletu sterna a žeber byla použita drcená allogenní kostní spongióza. K uzávěru měkkých tkání byla ve 12 případech provedena přímá sutura mobilizovaných pektorálních laloků, v 1 případě byl proveden V-Y posun pektorálního laloku. Výsledky: V 8 případech došlo ke zhojení rekonstruované hrudní stěny bez dalších komplikací. Ve 4 případech byla ještě za hospitalizace nutná dodatečná resutura měkkých tkání a kůže v dolním pólu rány. Vždy však bylo dosaženo vysoké stability hrudní stěny s úpravou respirační insuficience a velmi dobrým kosmetickým efektem rány. Ve 2 případech byla nutná explantace dlah. V 1 případě došlo k závažným průvodním komplikacím a nezhojení rány s úmrtím půl roku po rekonstrukci. Průměrná doba sledování všech pacientů v sérii byla 21 měsíců (1−36). U 5 spolupracujících pacientů bylo v pooperačním sledování opakovaně provedeno scintigrafické vyšetření skeletu hrudní stěny s průkazem vysoké hojivé aktivity štěpu a zejména drcené kostní spongiózy. Závěr: Dle našich dosavadních zkušeností se transplantace allogenního kostního štěpu jeví jako nadějná metoda řešení zvláště závažných ztrátových dehiscencí sternotomie, snadno aplikovatelná, s příznivým funkčním a kosmetickým efektem.

Introduction: Early complications due to deep sternal wound infection pose a serious problem in cardiac surgery, with an up to 40% risk of mortality. Massive loss of sternum bone tissue and adjacent ribs results in major chest wall instability difficult to resolve using classical AO osteosynthesis procedures, causing respiratory insufficiency making the disconnection from artificial pulmonary ventilation difficult, and additional defects of soft tissue healing. Based on orthopaedic experience with bone defect replacement, we used the allogeneic bone graft method to reconstruct the chest wall. Methods: In the period of 2011−2015 we performed the transplantation of an allogeneic bone graft in 13 patients. In 10 cases, an allograft of the sternum was used, in one case an allograft of the calva bone and in two cases the crushed spongy bone was used. After primary cardiac surgery, a massive post-sternotomy defect of the chest wall developed in all the 13 patients due to deep sternal infection and osteomyelitis of the sternum and adjacent ribs. Vacuum wound drainage was applied in the treatment of all the patients. To stabilize the chest and the graft, transverse titanium plates were used, fixed using bicortical screws. The bone allograft was prepared by the official Tissue Centre. Crushed allogeneic spongy bone was applied to reinforce the line of contact of the graft and the edges of the residual skeleton. In 12 cases, the soft tissue was closed by direct suture of mobilized pectoral flaps. In one case, V-Y transposition of the pectoral flap was performed. Results: In 8 cases, healing of the reconstructed chest wall occurred without further complications. In 4 cases, additional re-suture of soft tissues and skin in the lower pole of the wound was needed while the patients were still in the hospital. However, excellent chest wall stability along with adjustment of respiratory insufficiency and a very good cosmetic effect in the wound were achieved in all the 12 cases. In two cases, explantation of the plates was required. In one case, severe concomitant complications and no healing of the wound resulted in death within half a year after the reconstruction. The median follow-up period of all patients in the series was 21 months (1−36). In 5 cooperating patients, scintigraphy of the chest wall was performed repeatedly during the follow-up period showing a high healing activity of the graft and particularly of the crushed spongy bone. Conclusion: Our existing results show that allogeneic bone graft transplantation is a promising and easily applied method in the management of serious tissue loss in sternal dehiscence with favourable functional and cosmetic effects.

• MeSH
• dehiscence operační rány komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dlahy MeSH
• homologní transplantace metody   MeSH
• lidé MeSH
• mediastinitida diagnóza   komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• odběr tkání a orgánů metody   MeSH
• osteomyelitida diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• pooperační péče MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sternotomie * metody   MeSH
• sternum chirurgie   patologie   MeSH
• transplantace kostí * metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

INTRODUCTION: Deep sternal wound infection is a life-threatening complication of longitudinal median sternotomy with extensive loss of sternal bone tissue and adjacent ribs. Wound dehiscence cases with no loss of bone tissue can be resolved via osteosynthesis using titanium plates. Unfortunately, this cannot be used in cases of massive bone tissue loss defects due to insufficient support for fixing the plate material caused by missing bone surface which increasing the risk of osteosynthesis failure. We describe the treatment outcome of sternal dehiscence with massive bone tissue loss defects using an allogenous sternal bone graft. CASE PRESENTATION: A 62 year old diabetic female was operated for serious sternotomy dehiscence after surgery for aortic valve replacement. There was bone tissue loss and complications. We used allogenous sternal bone graft to close the wound. To monitor the healing of the graft, we performed SPECT/CT examinations of anterior chest wall. We describe the successful healing of the graft with the reduction of defects in osteoblastic activity by 42% 21 months after the graft implantation. The wound was found to be healed on all examinations, The chest wall is stable and the patient reports a good life quality. DISCUSSION: An allogenous bone transplant contains no vital bone marrow cells, which eliminates immuno-genetic graft rejection by the patient. Significant osteoblastic activity was thus registered, especially in places where crushed spongy bone had been applied. CONCLUSIONS: Transplantation of allogenous bone graft sternum in our experience is the best option for treating extensive post-sternotomy defects.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Poskytnout průřez tak specifickým oborem v celé šiři, aby dílo mohlo sloužit jako „kuchařka“ pro instrumentářky, nebylo jednoduchým úkolem. Nosnou myšlenkou atorů bylo pdat ve srozumitelné formě zkáladní přehled o jednotlivých oblastech kardiochirurgie, přitom však zachovat dostatečnou odbornou úroveň a čtivý styl textu.

• MeSH
• kardiochirurgické výkony klasifikace   metody   ošetřování   výchova   MeSH
• péče o pacienta MeSH
• perioperační péče klasifikace   metody   výchova   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NLK Obory
• kardiologie
• ošetřovatelství
• chirurgie
• NLK Publikační typ
• učebnice vysokých škol
• kolektivní monografie

Thoracic stabilization using transverse plate fixation represents a modern and safe method of sternal dehiscence treatment. However, it still remains difficult to apply in cases of massive loss of bone tissue of the chest wall. An unsatisfactory stability of thorax often results in severe respiratory insufficiency, and also affects healing of soft tissue closure while increasing the risk of development of chronic fistulas and other dehiscences. In the reported case, we opted for a unique treatment of massive post-sternotomy defect using an allogenous bone graft of calva. Transverse titanium plates were applied to achieve stabilization of bone grafts and chest wall.

• MeSH
• chirurgické laloky MeSH
• dehiscence operační rány chirurgie   MeSH
• hrudní stěna chirurgie   MeSH
• kostní destičky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• sternotomie škodlivé účinky   MeSH
• sternum chirurgie   MeSH
• transplantace kostí metody   MeSH
• žebra chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

V současné době je k dispozici celá řada možností lokální chirurgické hemostázy. Klasickým chirurgickým postupem je použití ligatur, klipů či elektrokauteru. V případě difúzního plošného žilního či kapilárního krvácení je však mnohdy výhodnější využít moderní lokální hemostatické přípravky – tzv. lokální hemostyptika. Jejich původně pasivní účinek byl založený na absorpci vody s lokálním zvýšením koncentrace trombocytů. Zásadním požadavkem této skupiny je však existence plně funkční koagulační kaskády a dostatek účinných trombocytů. Tento faktor byl eliminován generací tzv. aktivních lokálních hemostyptik s obsahem koagulačních faktorů trombinu a fibrinogenu. U starších přípravků byly používány koagulační faktory bovinního původu. V moderních preparátech se již jedná o látky humánního charakteru nebo připravené rekombinantní technologií. Ve sdělení je podána charakteristika základních skupin lokálních hemostyptik.

The options of local surgical hemostasis are wide nowadays. Classical surgical procedures use ligatures, clips or electrocauter. The use of modern hemostatic agents – so called local hemostyptic agents - is often more convenient in a case of diffuse venous or capillary bleeding. Their previously passive effect was based on water absorption with local increase of a platelets concentration. The essential requirement in this group was the existence of a fully functional coagulation cascade and adequate number of functional platelets. This factor was eliminated in the generation of so called active local hemostyptic agents containing coagulation factors thrombin and fibrinogen. Coagulation factors of bovine origin were used in older products. In the modern products the substances of human character or those prepared by recombinant technology are used. The paper reports the characteristics of basic groups of local hemostyptic agents.

• Klíčová slova
• tkáňová lepidla, celulóza, lokální hemostyptika, trombin,
• MeSH
• albuminy terapeutické užití   MeSH
• celulosa oxidovaná terapeutické užití   MeSH
• fibrinogen MeSH
• fibrinová tkáňová adheziva terapeutické užití   MeSH
• glutaraldehyd terapeutické užití   MeSH
• hemokoagulace účinky léků   MeSH
• hemostatika terapeutické užití   MeSH
• hemostáza chirurgická metody   MeSH
• hemostáza fyziologie   MeSH
• kolagen terapeutické užití   MeSH
• kyanoakryláty terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• peroperační doba MeSH
• tkáňová adheziva terapeutické užití   MeSH
• trombin terapeutické užití   MeSH
• želatina terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH