JavaScript NENÍ povolen !

Tato přehledová publikace vychází z dostupných publikovaných odborných zdrojů k tématu „Potermínové těhotenství“ (databáze Medline, Cochranova databáze, ACOG, RCOG, SOCG) a formou literárního review aktualizuje problematiku a doplňuje doporučený postup. Ve většině světové odborné literatury se jako potermínové nazývá těhotenství, které dosáhlo nebo přesáhlo 42+0 týdnů, zatímco pozdní těhotenství je definováno jako období mezi 41+0 a 41+6 týdnů těhotenství. Pro přesnou diagnózu a vhodný management pozdní a potermínové gravidity je nezbytné přesné určení gestačního stáří, neboť tato těhotenství jsou spojena se zvýšeným rizikem perinatální morbidity a mortality.

This review presents the up-to-date information from published resources on the issue of Posterm pregnancy (Medline, Cochrane Database, ACOG, RCOG, SOGC) and complements the presented guidelines. The most of resources are using the term “postterm pregnancy” for pregnancy reaching or exceeding 42+0 weeks and days of gestation, while late pregnancy is defined as a period in between 41+0 and 41+6. The exact determination of gestational age is necessary for exact diagnosis and appropriate management of late and postterm pregnancy, because these pregnancies have increased risk of perinatal morbidity and mortality.

MeSH
diagnostické techniky porodnicko-gynekologické MeSH
gestační stáří MeSH
indukovaný porod MeSH
komplikace těhotenství MeSH
lidé MeSH
přenášené těhotenství * diagnóza etiologie terapie MeSH
randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
těhotenství MeSH
Check Tag
lidé MeSH
těhotenství MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
přehledy MeSH

Článek

Současné možnosti a doporučení pro intrapartální monitorování ozev plodu
[Current status and recommendations for intrapartum monitoring of fetal heart rate]

Česká gynekologie. 2016 ; 81 (2) : 112-124.

ISSN 1210-7832
Medvik
Zdroj

Článek je přehledem současných znalostí o monitorování plodu in utero. Monitorování plodu je základní složkou porodnické péče, kdy kardiotokografie zůstává stále zlatým standardem a screeningovou metodou v časné diagnostice hypoxie plodu i po zavedení selektivních metod sledování intrauterinního stavu plodu. Přehledový článek je koncipován do několika oddílů – pojednává o patofyziologii oxygenace plodu, o srdeční činnosti plodu a změnách fetální hemodynamiky a také o pravidlech auskultace plodu. Jsou zmíněny hlavní principy kardiotokografického vyšetření a posuzování ante- a intrapartálních monitorů podle kriterií FIGO z roku 1986 a hodnocení intraparartálních monitorů podle FIGO 2015 s v závěru připojenou srovnávací tabulkou.

Monitoring of fetal heart rate is one of the basic components of obstetrical care, in which the cardiotocography remains the gold standard and screening method in early diagnosis of fetal hypoxia, even after introduction of other selective methods of intrauterine monitoring of fetal well-being. The review article is divided into several parts: pathophysiology of fetal oxygenation, fetal heart rate and changes of fetal hemodynamics, and rules for fetal heart rate auscultation. The main principles of cardiotocographic monitoring and evaluation of ante- and intrapartrum recordings according to the FIGO criteria from 1986 and evaluation of intrapartum recordings according to the 2015 FIGO recommendations are mentioned. At the end a comparative table of 1986 FIGO and 2015 FIGO criteria is presented.