- MeSH
- lidé MeSH
- nádory ženských pohlavních orgánů * diagnostické zobrazování MeSH
- ultrasonografie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- chemoradioterapie metody MeSH
- choriokarcinom diagnóza ultrastruktura MeSH
- gestační trofoblastická nemoc * diagnóza patologie terapie MeSH
- gynekologické chirurgické výkony metody MeSH
- lidé MeSH
- lidský choriogonadotropin, beta podjednotka MeSH
- mola hydatidosa diagnóza patologie terapie MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- adenomyóza patologie MeSH
- diagnostické techniky porodnicko-gynekologické MeSH
- endometrióza * diagnóza etiologie patologie terapie MeSH
- gynekologické chirurgické výkony MeSH
- hormonální substituční terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- pánevní bolest etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- hormonální substituční terapie MeSH
- hormony aplikace a dávkování MeSH
- hyperplazie endometria * chirurgie farmakoterapie genetika klasifikace patofyziologie patologie MeSH
- hysterektomie metody MeSH
- karcinom in situ genetika patofyziologie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- komorbidita MeSH
- konzervativní terapie MeSH
- lidé MeSH
- prekancerózy * genetika klasifikace patofyziologie patologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl studie: Cílem této práce je poskytnout přehled minimálně invazivních přístupů k provedení suprapelvické lymfadenektomie a porovnat alternativní přístupy využívané při robotické transperitoneání paraaortální lymfadenektomii na souboru pacientek s klinicky časným stadiem karcinomu endometria, které podstoupily stagingovovu operaci. Typ studie: Retrospektivní studie a přehled literatury. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc. Metodika: Do souboru byly retrospektivně zahrnuty pacientky s diagnózou karcinomu endometria klinicky časného stadia, které podstoupily stagingovou robotickou operaci v období od ledna 2016 do března 2018. U všech pacientek zahrnutých do souboru bylo primárně plánováno provedení kompletní systematické pánevní a suprapelvické lymfadenektomie. Soubor tvoří 70 pacientek, 39 podstoupilo robotickou operaci z jednorázově bočně dokovaného robotického systému, ve 28 případech bylo využito dvojího dokování. Hodnocenými parametry byly: počet pacientek s provedenou suprapelvickou lymfadenektomií, počet případů, u kterých bylo při paraaortální lymfadenektomii dosaženo úrovně levé renální žíly, počet získaných paraaortálních lymfatických uzlin a frekvence výskytu komplikací vzniklých v důsledku odstranění lymfatických uzlin: výskyt lymfocyst, chylózního ascitu, lymfatických otoků. Výsledky: Z celkového počtu 70 pacientek byla robotická operace provedena u 67 (96 %) pacientek. Ve třech případech (0,4 %) chirurg konvertoval operační přístup z laparoskopie na otevřenou chirurgii. U 39 případů (58 %) byl robotický systém dokován z bočního přístupu a ve 28 případech (42 %) jsme využili duálního dokování. Paraaortální lymfadenektomii bylo možno technicky provést ve 45 případech (67 %). U 16 pacientek (24 %) bylo dosaženo úrovně po levou renální žílu. U 19 nemocných (28 %) byly odstraněny lymfatické uzliny v různé úrovni mezi dolní mezenterickou arterií a levou renální žílou. Do výše arteria mesenterica inferior jako maximální horní hranice byl výkon proveden u 10 žen (15 %) (dolní paraaortální lymfadenektomie). Počet získaných paraaortálních uzlin byl v případě duálního dokování statisticky významně vyšší (4,9 ± 3,3 vs. 3,7 ± 4,9, p = 0,028) a taktéž provedení lymfadenektomie po úroveň levé renální žíly bylo v rameni duálního dokování statisticky významně častější (p < 0,0001). Frekvence komplikací v obou sledovaných souborech byla nízká a srovnání četností jejich výskytu bylo mezi nimi statisticky nevýznamné. Závěr: Ve skupině duálního dokování byl shledán statisticky významně vyšší podíl kompletních suprapelvických lymfadenektomií, které byly spojeny se statisticky významně vyšším počtem získaných uzlin, a to bez statisticky významného prodloužení operačního času. Frekvence výskytu konverzí a komplikací v našem souboru byla velmi nízká.
Objective: To present an overview of minimally invasive approaches to suprapelvic lymphadenectomy and compare two different methods of staging robotic transperitoneal paraaortic lymphadenectomies in patients with early stages of endometrial cancer. Design: Retrospective study and literature review. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, University Hospital Olomouc. Methods: In this retrospective study we enrolled 70 patients with early stages of endometrial cancer undergoing staging robotic surgery at the Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Olomouc from January 2016 to March 2018. Primary systematic pelvic and paraaortic lymphadenectomy was suggested in all patients. In 39 out of 70 patients single docking was used for robotic staging surgery, whereas in 28 patients the procedure was done using double side docking approach. Number of patients with total and infra-renal suprapelvic lymphadenectomy, number of para-aortic lymphonodes retrieved and the rate of lymphadenectomy complications were compared. Results: Robotic surgery was performed in 67 (96%) out of 70 patients. In three cases (0,4%) laparoscopy was converted to laparotomy. Single side docking was used in 39 cases (58%), whereas in 28 patients (42%) double side docking was used. Paraaortic lymhadenectomy was performed in 45 cases (67%). In 16 patients (24%) the upper limit of the left renal wein was reached. Upper limit of paraaortic lymphadenectomy was above inferior mesenteric artery but did not reach left renal vein in 19 cases (28%). Inferior mesenteric represented upper limit of paraaortic lymphadenectomy in 10 patients (15%). Number of paraaortic lymphonodes retrived (4,9 ± 3,3 vs 3,7 ± 4,9, p = 0,028) as well as number of paraaortic lymphadenectomies with upper limit at the left renal vein (p < 0,0001) was higher in double side docking cases. Complication rates were low in both groups and the differences were not significant. Conclusion: Number of lymphonodes retrieved as well as the number of paraaortic lymphadenectomy cases with upper limit at the left renal vein was higher in double side docking group. Operating time, complication and conversion rates were low without differences between both groups.
- Klíčová slova
- paraaortální lymfadenektomie,
- MeSH
- gynekologické chirurgické výkony metody MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie * metody MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
- nádory endometria * chirurgie patologie terapie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony * MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Popsat a vyhodnotit naše zkušenosti s robotem asistovaným laparoskopickým stagingem karcinomu endometria na prvních sto případech a srovnat prvních a posledních 30 případů pacientek v daném souboru. Typ studie: Srovnávací retrospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika, Lékařská fakulta, Palackého Univerzita, Fakultní nemocnice, Olomouc. Ústav lékařské statistiky a biofyziky, Lékařská fakulta, Palackého Univerzita, Olomouc. Metodika: V srpnu 2009 bylo otevřeno robotické centrum ve fakultní nemocnici v Olomouci, čímž se otevřela možnost provádět staging karcinomu endometria robotickou asistencí. Retrospektivně jsme hodnotili prvních 100 pacientek s časným stadiem karcinomu endometria, u nichž byla pomocí čtyřramenného da Vinci S HD robotického systému provedena hysterektomie, oboustranná adnexektomie, pánevní/paraaortální lymfadenektomie. V druhé fázi vyhodnocení jsme srovnávali prvních a posledních 30 případů operovaných výše uvedeným minimálně invazivním přístupem. Všechny operace byly provedeny dvěma chirurgy (P.R. a D.P.) v rámci jedné instituce a v průběhu osvojování si této techniky. Do hodnocení byly zahrnuty tyto parametry: věk, body mass index (BMI), klinické stadium onemocnění, délka operačního výkonu, počet získaných lymfatických uzlin, krevní ztráta, rozdíl hodnot předoperační a pooperační koncentrace hemoglobinu, operační komplikace. Výsledky: Prvních 100 pacientek s karcinomem endometria bylo operováno výše uvedeným minimálně invazivním operačním přístupem v období od září 2009 do června 2014. V celém souboru byly pacientky ve věku od 33 let do 85 let. Průměrný věk na celý soubor činil 65 let, průměrný body mass index byl 31,0 (nejmenší 18,0 a největší 49,0), medián operačních času v celém souboru byl 206 min. Medián operatérem odhadované krevní ztráty činil 100 ml. Konverze robotické operace na laparotomii byla zaznamenána v šesti případech. Při srovnání prvních a posledních 30 operovaných pacientek byl ve skupině posledních 30 operací pozorován statisticky významný nárůst BMI (29,5 versus 33,0, p = 0,004 a byl zaznamenán pokles počtu konverzí ze čtyř na jednu. Zejména však došlo k statisticky významnému nárůstu celkového počtu získaných lymfatických uzlin ve skupině posledních 30 vs. prvních 30 pacientek (27 vs. 17), k nárůstu počtu odebraných pánevních lymfatických uzlin (21 vs. 17) a paraaortálních uzlin (4 vs. 0). Závěr: Robotem asistovaná laparoskopická stagingová operace je jedním z několika možných chirurgických přístupů v léčbě pacientek s karcinomem endometria a lze ji tímto způsobem adekvátně provést. Podle výsledku z našeho souboru jde o chirurgickou modalitu s významně nízkou krevní ztrátou, bezpečnou i pro pacientky s vysokým BMI a vyšším věkem. S rostoucí erudicí operatéra je spojeno zkrácení operační doby výkonu, snížení počtu konverzí a vyšší výtěžnost počtu získaných lymfatických uzlin i snížení krevní ztráty, které se projevilo zejména při srovnání rozdílu předoperačního a pooperačního hemoglobinu. Klíčová slova: laparoskopie, karcinom endometria, staging, robotická chirurgie
Objective: To describe and evaluate our experience with robotically assisted laparoscopic staging of endometrial cancer in first hundred cases as compared with the first and last 30 cases of patients staged by this method. Design: Comparative retrospective study. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University in Olomouc, Czech Republic. Institute of Medical Biophysics, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University in Olomouc, Czech Republic. Methods: The robotic centre at the Faculty Hospital in Olomouc was opened in August 2009 which enabled to perform robotically assisted laparoscopic staging of endometrial cancer. Retrospectively we evaluated the first hundred patients with the early stage of endometrial cancer who underwent hysterectomy, bilateral salpingo-oophorectomy, and pelvic/paraaortic lymphadenectomy using four-armed da Vinci S HD surgical robotic system. In the second stage of the evaluation we compared the first and the last 30 cases operated by the above mentioned minimally invasive approach. All cases were performed by two surgeons (P.R., D.P.), within the same institution in the course of learning this technique. Age, body mass index (BMI), clinical stage of disease, length of operation, nodal yield, blood loss, the pre-operative and post-operative hemoglobin concentration difference and operating complications were documented and compared. Results: The first hundred patients were operated by the above mentioned minimally invasive method between September 2009 nad June 2014. All patients were between 33 and 85 years of age. The average age of the entire group of patients was 65 years of age, the average BMI reached 31.0 (ranging from 18.0 to 49.0), the operating times median was 206 minutes. The estimated median of blood loss was 100 ml. The conversion of robotic surgery to a laparotomy was recordedin 6 cases. When comparing the first and the last30 operated patients there was observed a statistically significant increase in BMI in the group of the last30 operations (29.5 vs. 33.0, p = 0.004) and there was a decrease in the number of conversions from 4 to 1.In particular, however, there was a statistically significant increase in the total number of the obtained lymph nodes in the group of the last 30 vs. the first30 patients (27 vs. 17), and the increase in the number of removed pelvic lymph nodes (21 vs. 17) and the paraaortic nodes (4 vs. 0). Conclusion: The robotically assisted laparoscopic staging is one of several possible surgical approaches in the treatment of patients with endometrial cancer and it can be performed adequately in this way. According to the results from our patients group it is a surgical modality with significantly low blood loss, safe even for patients with high BMI and age. The increasing erudition of the surgeon is linked to the shortening of the operating time, reducing the number of conversions and the higher yield of lymph nodes and a reduction in blood loss which was reflected in particular in the comparison of the pre-operative and post-operative hemoglobin difference. Keywords: laparoscopy, endometrial cancer, staging, robotic surgery
- MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- laparoskopie metody přístrojové vybavení využití MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické uzliny chirurgie MeSH
- nádory endometria * diagnóza chirurgie MeSH
- peroperační komplikace MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony * statistika a číselné údaje využití MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- staging nádorů MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
