Gingivální epitéza je jednou z léčebných nechirurgických možností protetického ošetření chrupu postiženého pokročilou parodontitidou nebo gingiválními recesy klasifikace Miller III a IV s výrazným defektem měkkých tkání ve frontálním úseku postihujícími více zubů a mezizubních prostorů. Je sice snímatelným ošetřením, avšak představuje jednoduchou a bezpečnou alternativu chirurgického ošetření gingiválních recesů skýtající pro pacienty výrazný estetický efekt. Pro zuby s oslabeným parodontem je výhodou nízká hmotnost gingivální epitézy. Nasazení a vyjmutí je minimálně traumatizující. Nevýhodou gingivální epitézy jsou pigmentace materiálu, omezená životnost a snímatelná povaha této varianty ošetření.
Gingival epithesis is one of the therapeutic non-surgical modalities of prosthetic treatment of teeth affected by advanced periodontitis or gingival recessions of the Miller III or IV classification with a significant soft tissue defect in the anterior area affecting multiple teeth and interdental spaces. Although it is a removable treatment, it represents a simple and safe alternative to the surgical treatment of gingival recessions, providing patients a significant aesthetic effect. The low weight of the gingival epithesis is advantageous for teeth with a weakened periodontium. Insertion and removal is minimally traumatic. The disadvantages of gingival epithesis are the pigmentation of the material, limited durability and the removable nature of this treatment option.
- Klíčová slova
- gingivální epitéza,
- MeSH
- atrofie parodontu MeSH
- estetika stomatologická * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- parodontální chobot MeSH
- parodontitida * chirurgie etiologie komplikace terapie MeSH
- protetické prostředky MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod a cíl práce: Parodontitida, která u dospělé populace patří mezi onemocnění s hromadným výskytem, ve svých důsledcích představuje u osob starších než 35 let téměř stejně častý důvod ztráty zubu jako následky zubního kazu. Cílem této studie bylo zhodnotit využitelnost sekvenačních metod nové generace jako nástroje pro komplexní charakterizaci subgingiválního bakteriálního biofilmu u pacientů s pokročilou parodontitidou a pro sledování dynamiky změn složení subgingiválního bakteriálního biofilmu v průběhu terapie. Předpokládá se, že sekvenační metody nové generace poskytnou novou kvalitu sledování průběhu léčby a nabídnou parodontologům nástroj pro objektivní hodnocení účinnosti zvoleného terapeutického postupu a volbu další léčby. Metody: Do studie vstoupilo 43 pacientů s diagnózou pokročilé parodontitidy. Pacienti byli rozděleni do dvou podskupin a léčeni jednou ze dvou standardně schválených metod – pouze deep scaling a root planing (podskupina A – 20 pacientů) a deep scaling a root planing doplněný o antibiotickou terapii (podskupina B – 23 pacientů). Stav jejich parodontu byl hodnocen parodontálními indexy PPD (periodontal pocket depth), BOP (bleeding on probing), CAL (clinical attachment loss) před léčbou a dva týdny, tři měsíce a 18 měsíců po léčbě. Každému pacientovi byla ve shodných časových intervalech odebrána sada čtyř vzorků z nejhlubšího parodontálního chobotu pro stanovení složení mikrobiomu. Výsledky: V průběhu léčby došlo k významnému poklesu parodontálních indexů BOP, CAL a PPD u obou podskupin pacientů. V průběhu léčby došlo také k významnému poklesu indexu parodontálního rizika R/G. U podskupiny pacientů léčených deep scaling a root planing navíc s aplikací antibiotik (podskupina B) došlo 14 dní po léčbě k významně vyššímu poklesu R/G indexu v porovnání s podskupinou A léčenou pouze deep scaling a root planing. Tři měsíce a 18 měsíců po léčbě byly hodnoty indexu parodontálního rizika R/G u obou podskupin pacientů obdobné. Závěr: Taxonomická charakterizace mikrobiomu vyjádřená formou R/G indexu umožňuje monitorovat dynamické změny v průběhu léčby, na rozdíl od pouhého sledování klinických parametrů ukazuje jednoznačné rozdíly mezi skupinami s použitím a bez použití antibiotik v čase 14 dnů po terapii deep scaling a root planing. S ohledem na klinické parametry obou skupin, které se po třech ani 18 měsících v podstatě neliší, je ovšem na místě velmi pečlivě zvážit, zda je antibiotická podpora terapie deep scaling a root planing přínosem, neboť existuje nezanedbatelné riziko rozvoje a šíření rezistencí. Použití antibiotik v parodontologii by mělo být podloženo podrobným klinickým, mikrobiologickým a celkově medicínským vyšetřením.
Introduction, aim: Periodontitis, which is one of the most common diseases in the adult population, is almost as common cause of tooth loss in people over the age of 35 as it is due to tooth decay. The aim of this study was to evaluate the utility of new-generation sequencing methods as a tool for complex characterization of subgingival bacterial biofilm in patients with advanced periodontitis and for monitoring the dynamics of changes in the composition of subgingival bacterial biofilm during therapy. We assume that next-generation sequencing methods will provide a new quality of monitoring the course of treatment and offer periodontologists a tool for objective evaluation of the effectiveness of the chosen therapeutic procedure and choice of further treatment. Methods: The study included 43 patients with a diagnosis of advanced periodontitis. Patients were divided into two subgroups and treated with one of two standard approved methods – deep scaling and root planing only (subgroup A – 20 patients) and deep scaling and root planing supplemented with antibiotic therapy (subgroup B – 23 patients) – and their periodontal status was assessed by periodontal indices BOP (bleeding on probing), CAL (clinical attachment loss) a PPD (periodontal pocket depth) before treatment and two weeks, three months and 18 months after therapy. A set of four samples was taken from each deepest periodontal pocket at equal time intervals to determine the microbiome composition. Results: During treatment, there was a significant decrease in the periodontal indices PPD, BOP and CAL in both subgroups of patients. There was also a significant decrease in the periodontal risk index R/G during treatment. In addition, the subgroup of patients treated with deep scaling and root planing with antibiotics (subgroup B) had a significantly higher decrease in R/G index 14 days after treatment compared to subgroup A treated with deep scaling and root planing alone. Three months and 18 months after treatment, the periodontal risk index R/G values were similar in both subgroups of patients. Conclusion: Taxonomic characterization of the microbiome expressed in the form of R/G index allows to monitor dynamic changes during treatment, in contrast to mere monitoring of clinical parameters shows clear differences between groups with and without antibiotics at 14 days after deep scaling and root planing therapy. However, given the clinical parameters of the two groups, which do not differ significantly after three or 18 months, it is appropriate to carefully consider whether antibiotic support for deep scaling and root planing is beneficial, as there is a significant risk of developing and spreading resistance. The use of antibiotics in periodontology should be based on detailed clinical, microbiological and general medical examination.
- Klíčová slova
- orální mikrobiom,
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota MeSH
- parodontitida * farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Porphyromonas gingivalis is a Gram-negative oral anaerobe that is involved in the pathogenesis of periodontitis and is a member of more than 500 bacterial species that live in the oral cavity. This anaerobic bacterium is a natural member of the oral microbiome, yet it can become highly destructive (termed pathobiont) and proliferate to high cell numbers in periodontal lesions: this is attributed to its arsenal of specialized virulence factors. The purpose of this review is to provide an overview of one of the main periodontal pathogens-Porphyromonas gingivalis. This bacterium, along with Treponema denticola and Tannerella forsythia, constitute the "red complex," a prototype polybacterial pathogenic consortium in periodontitis. This review outlines Porphyromonas gingivalis structure, its metabolism, its ability to colonize the epithelial cells, and its influence upon the host immunity.
- MeSH
- infekce bakteriemi čeledi Bacteroidaceae imunologie metabolismus mikrobiologie MeSH
- lidé MeSH
- parodontitida imunologie metabolismus mikrobiologie MeSH
- Porphyromonas gingivalis patogenita fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- Mycobacterium patogenita MeSH
- nemoci kostní dřeně komplikace MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
