JavaScript NENÍ povolen !

Učebnice Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na výživu především vytrvalostních a silových sportovců, sportovců s přetěžovaným kloubním aparátem, dále na energetický metabolismus, nutriční stav či zdravotní rizika spojené s dopingem. Pro studenty medicíny.

Konspekt
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
NLK Obory
nutriční terapie, dietoterapie a výživa
tělovýchovné lékařství
NLK Publikační typ
učebnice vysokých škol

Abstrakt

Účinky koenzymu Q10 na sportovní výkon

Medicina sportiva Bohemica & Slovaca. 2019 ; 28 (3) : 140. [pub] 20191029

ISSN 1210-5481
Medvik
Zdroj

Publikační typ
abstrakt z konference MeSH

Článek

Vliv beta-hydroxymetylbutyrátu na sportovní výkon
[Can ß-hydroxy ß-methylbutyrate improve athletic performance?]

Medicina sportiva Bohemica & Slovaca. 2017 ; 26 (4) : 174–187. [pub] 20171219

ISSN 1210-5481
Medvik
Zdroj

Úvod: Suplementace ß-hydroxy-ß-metylbutyrátem (HMB) se stává běžnou praxí u vrcholových sportovců. Od poloviny devadesátých let se tímto suplementem zabývá intenzivně i světová odborná veřejnost. Producenti potravních doplňků o pozitivních účincích HMB zejména na svalovou hmotu, silový výkon, redukci tělesného tuku a na rychlost regenerace organizmu po sportovní zátěži nepochybují. Hlavní mechanismus účinků HMB je v současné literatuře vysvětlován především jeho zásahem do různých signálních drah proteosyntézy resp. proteolýzy (např. NF-kB, mTOR resp. PIF či MAPK). Cíl: Cílem našeho přehledového článku je shrnout a objektivně zhodnotit efekt suplementace HMB na sportovce a jeho sportovní výkon na základě nejnovějších poznatků odborné literatury. Metodika: Použili jsme vyhledavač odborných prací Google Scholar. Na základě klíčových slov jsme vyhledávali práce od roku 1990 do současnosti. Vybírali jsme jen dvojitě zaslepené studie s kontrolní skupinou a placebem. Výsledky: Nalezli jsme celkem 112 prací požadované kvality a 5 souhrnných článků. První review obsahovaly malý počet prací s velmi rozdílnými skupinami testovaných osob a dospěly ke kontroverzním závěrům. Většina současných studií potvrzuje pozitivní efekt HMB na sportovní výkon. Studie, které účinnost HMB nepotvrdily, byly aplikovány na vysoce trénované sportovce anebo trvaly jen krátkou dobu. Závěry: HMB podle nejnovějších poznatků světového písemnictví zlepšuje silový výkon, zvyšuje nárůst svalové hmoty, urychluje regeneraci omezením poškození svalových buněk při zátěži, působí proti přetrénování a zlepšuje tělesné složení tím, že při sportovní aktivitě dochází k výraznějšímu úbytku tukové tkáně než bez suplementace.

Background: Supplementation with ß-hydroxy-ß-methylbutyrate (HMB) is becoming a common practice for top athletes. Since the mid-nineties, this supplement vigorously engaged in a worldwide professional literature. Producers of food supplements do not have any doubt about positive effects of HMB, particularly increase of strength performance, muscle mass, reduction of body fat and rate of recovery after vigorous sports activity. In recent works, the mechanism of acting HMB is mainly explained by its intervention into different signal pathways of protein synthesis, respectively proteolysis (e.g. NF-kB, mTOR respectively PIF or MAPK). Objective: The aim of our review was to summarize and evaluate objectively the effect of HMB supplementation on sports performance based on the latest knowledge of the world literature. Methods: Weused the internet search engine of professional works Google Scholar and searched expert publications from 1990 to the present with the help of the key words. Only the doubleblind studies with a control group and a placebo were chosen. Results: We found 112 studies of required quality and five reviews. The first meta-analyses containing only a few studies came to contradictory conclusions. Most of present studies confirm the positive effect ofHMBon athletic performance. The studies which did not confirm any positive effect of HMB were applied either to top athletes or lasted only a short time. Conclusions: According to the up-to-date world literature, HMB increases strength performance, facilitates muscle growth, accelerates regeneration of muscle cells, acts against overreaching and improves body composition by significant loss of adipose tissue.

Článek

Má beta-alanin účinek na sportovní výkon?
[Has β-alanine any effect on athletic performance?]

Medicina sportiva Bohemica & Slovaca. 2017 ; 26 (1) : 2–10. [pub] 20170408

ISSN 1210-5481
Medvik
Zdroj

Úvod: Suplementace ß-alaninem se stává běžnou praxí u vrcholových sportovců a také se stává objektem zkoumání odborníků, především fyziologů a sportovních lékařů na celém světě. Doplněním ß-alaninu dochází k vzestupu koncentrace karnosinu ve svalových buňkách, což vede k oddálení svalové únavy a ke snazší regeneraci při opakovaných sportovních výkonech vysoké intenzity. Karnosin je dipeptid skládající se z beta-alaninu a L-histidinu. ß-alanin má největší účinnost u výkonů, které jsou silně závislé na syntéze ATP z anaerobní glykolýzy. Cíl: Ze zkušenosti víme, že výrobci a distributoři potravních doplňků mají sklon účinky svých produktů silně nadhodnocovat. Cílem práce je shrnout a objektivně zhodnotit efekt suplementace ß-alaninu na sportovní výkon na základě nejnovějších poznatků světového písemnictví. Metodika: Použili jsme čtyři databáze odborných prací Google Scholar, PubMed, Sport- Discus a Scopus. Na základě klíčových slov jsme vyhledávali práce od roku 1990 do současnosti. Vybírali jsme jen dvojitě zaslepené studie s kontrolní skupinou a placebem. Výsledky: Nalezli jsme celkem 114 prací požadované kvality a 8 souborných článků typu review. Významné ergogenní účinky byly zjištěny především u netrénovaných jedinců při zátěžových testech v laboratorních podmínkách. Především došlo k zlepšení krátkodobých vytrvalostních výkonů v době trvání 60–240 s. Hlavní mechanismus účinků je připisován oddálení únavy díky intracelulárním pufrovacím schopnostem karnosinu, které jsou nezávislé na bikarbonátovém systému. U dobře trénovaných sportovců je ergogenní efekt ß-alaninu menší. Vytrvalostní schopnosti se však nezvýšily. Doporučená denní dávka (DDD) ß-alaninu je 1,6–6,4 g denně. Jediným nežádoucím účinkem ß-alaninu mohou být parestesie. Proto se doporučuje rozdělit DDD do více dávek. Závěry: Poslední odborné práce ukazují, že u trénovaných sportovců může ß-alanin zvýšit sportovní výkon především nepřímo: zvýšením anaerobního prahu (AT), zvýšením VO2 na úrovni AT, oddálením svalové únavy, schopností zvýšit tréninkový objem či prodloužením doby do vyčerpání; vytrvalostní výkon se tak může zlepšit bez navýšení maximální aerobní kapacity. ß-alanin zlepšuje při vytrvalostních výkonech spurterské schopnosti. Některé účinky ß-alaninu na sportovní výkon přesto zůstávají i nadále sporné. Příčinu autoři nespatřují v rozdílné metodice, ale ve značné individuální responsibilitě lidského organizmu na suplementaci tímto doplňkem stravy.

Introduction: Supplementation with beta-alanine becomes not only a common practice among elite athletes, but also got into the spotlight of experts, especially physiologists and sports physicians worldwide. Adding of ß-alanine leads to increase in the concentration of carnosine in muscle cells, to delay of muscle fatigue, and to facilitatation of recovery during repeated sports performances of high intensity. ß-alanine is most efficient for the performances, which are heavily dependent on the synthesis of ATP from anaerobic glycolysis. Carnosine is a dipeptide consisting of beta-alanine and L-histidine. Objective: We know from experience that manufacturers and distributors of dietary supplements tend effects of their products greatly overestimate. Our aim is to summarize and objectively evaluate the effect of ß-alanine supplementation on athletic performance based on the latest knowledge of world literature. Methods: We used four databases of scholarly works Google Scholar, Scopus, PubMed, and SPORTDiscus. The key words are searched for work from 1990 to the present. We chose only double-blind studies with a control group and placebo. Results: We found 114 high-quality work and 8 review articles. Significant ergogenic effects were generally found with untrained individuals during load tests under laboratory conditions. Above all, there was an improvement of short-persevere-speed performance for the duration of 60 to 240 s. The main mechanism of the effect is attributed to delay fatigue due to the buffering capabilities of carnosine which is independent off the bicarbonate buffering system. For welltrained athletes is ergogenic effect of carnosine smaller. Maximal aerobic power and VO2max did not increase. The recommended daily allowance (RDA) of beta-alanine is 1.6 to 6.4 g .day-1. The only side effect of carnosine can be paresthesia. Therefore it is recommended to divide the RDD into multiple doses a day. Conclusions: Recent scientific studies have shown that trained athletes can use ß-alanine to enhance athletic performance mainly indirectly: by increasing the anaerobic threshold (AT) or VO2AT, by delaying muscle fatigue, by improvement the ability to increase training volume or to prolong the time to exhaustion (TTE); thus, endurance performance can improve without increasing the maximum aerobic capacity. After endurance performance, carnosine improves the final sprint capabilities. Some effects of carnosine on athletic performance still remain controversial. Scientists do not see the cause of the difference in methodology, but in considerable individual responsibility of human organism to this supplement.