Bartonella quintana byla v širším povědomí lékařské veřejnosti především počátkem minulého století v souvislosti s vý skytem tzv. zákopové horečky. V dnešní době se jedná o ne příliš častého původce infekční endokarditidy (IE) především u pacientů se sníženou funkcí imunitního systému. Záludností této bakterie je, že ve většině případů není detekovatelná v hemokultuře, nebo až po velmi dlouhé kultivaci. Definitivní diagnózu se většinou podaří určit až na základě polymerázové řetězové reakce (PCR) z odebraného chlopenního materiálu. Kazuistika prezentuje případ 69leté ženy přijaté do intenzivní péče původně pro bronchopneumonii, u které byla díky rutinně provedenému vstupnímu echokardiografickému vyšetření diagnostikována těžká chlopenní vada a následně bartonellová endokarditida. Předkládaná kazuistika se snaží vyzdvihnout význam rutinního echokardiografického vyšetření prováděného intenzivistou‑nekardiologem a taktéž upozornit na ne příliš častý případ kultivačně negativní endokarditidy.
The community of physicians was largely aware of Bartonella quintana especially at the beginning of the last century and in connec tion with occurence of so called trench fever. Today, it is a not very common cause of infectious endocarditis, especially in patients with immune compromise. The trickery of this bacterium is that in most cases it is not detectable in blood culture, or only after a very long cultivation. The definitive diagnosis can usually be made only on the basis of polymerase chain reaction (PCR) from the collected valve material. The case report presents the case onalosf a 69 year old woman admitted to intensive care, originally for bronchopneumonia, who was diagnosed with a severe valvular defect and endocarditis diagnosed with the aid of echocardiographic examination. Presented case report tries to highlight the importance of routine echocardiographic examination performed by an intensivist-non-cardiologist and also to draw attention to the not very common case of cultivation negative endocarditis.
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- bakteriální endokarditida * diagnóza patologie terapie MeSH
- Bartonella quintana * izolace a purifikace patogenita MeSH
- bronchopneumonie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- echokardiografie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci srdečních chlopní chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání diagnóza etiologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Stanovení funkce krevních destiček a plazmatického koagulačního systému patří v oborech anesteziologie a intenzivní péče mezi běžně prováděná vyšetření. Důvodem pro vyšetření krevní srážlivosti může být plánovaný či akutní operační výkon, spontánní krvácivé projevy, pooperační krvácení bez jasného zdroje, sledování efektu léčby antikoagulačních a protidestičkových léků, tromboembolie apod. Velmi často jde o situace naléhavé, kdy je s výhodou, pokud je možno tato vyšetření provést přímo u lůžka pacienta. Současná medicína nám nabízí několik tzv. point of care (POCT) přístrojů, které lze k tomuto účelu použít. V našem sdělení přinášíme přehled nejčastěji užívaných metod a přístrojů, které slouží k vyšetření krevní srážlivosti u lůžka pacienta.
Determination of platelet function and function of plasma coagulation system is one of the commonly performed examina tions in anesthesiology and intensive care. The reason for the examination of blood clotting may be planned or acute surgery, spontaneous bleeding, postoperative bleeding without a clear source, monitoring the effect of treatment with anticoagu lant and antiplatelet drugs, thromboembolism, etc. Very often these are urgent situations where it is advantageous if such examination can be performed directly at the patient's bedside. Current medicine offers us the possibility of using several so-called point of care (POCT) devices that can be used for this purpose. In our article, we provide an overview of the most common methods and devices that are used to examine blood clotting at the patient's bedside.
- Klíčová slova
- agregometrie,
- MeSH
- hemostáza fyziologie MeSH
- inhibitory agregace trombocytů MeSH
- lidé MeSH
- tromboelastografie metody přístrojové vybavení MeSH
- vyšetření krevní srážlivosti * metody přístrojové vybavení MeSH
- vyšetření u lůžka * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
x
x
- Klíčová slova
- metoda objemového zámku, aplanační tonometrie, arteriální křivka, cílená hemodynamická léčba, hemodynamická nestabilita, parametry preloadu,
- MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární * klasifikace MeSH
- hemodynamické monitorování * metody MeSH
- hypotenze diagnóza klasifikace patologie MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku metody přístrojové vybavení MeSH
- minutový srdeční výdej MeSH
- perioperační období MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUNDː Lowering central venous pressure (CVP) can decrease blood loss during liver resection and it is associated with improved outcomes. Multiple CVP reducing maneuvers have been described, but direct comparison of their effectiveness and safety has never been performed. METHODSː Patients undergoing resections of two or more liver segments were equally randomized to absolute fluid restriction (AR, N.=17) or relative volume redistribution group (RR, N.=17). The ease of reaching low CVP, blood loss, morbidity and mortality were assessed. Besides, the effect of Pringle maneuver and utility of stroke volume variation (SVV) were analyzed. RESULTSː Both methods of CVP reduction were equally effective (0.7±0.9 vs. 0.9±1.0 protocolized steps in the AR and RR group; P=0.356) and safe (no difference in observed blood loss, intraoperative hemodynamic parameters, lactate levels, morbidity and mortality). Patients in the AR group received smaller amount of fluids in the pre-resection period (120 (100-150) vs. 600 (500-700) mL; P<0.001), and had slightly longer hospital stay (10 [8-14] vs. 8 [7-11]; P=0.045). Low CVP was predicted by SVV>10% with 81.4% sensitivity and 77.1% specificity. Reduced blood loss and transfusion rate was observed when Pringle maneuver was used. CONCLUSIONSː In our study, absolute fluid restriction and relative volume redistribution seemed to be equally effective and safe methods of lowering CVP in patients undergoing liver resection. According to our data high SVV might be considered as a low CVP replacement. Pringle maneuver reduced blood loss and transfusion requirement.
- MeSH
- anestezie metody MeSH
- centrální žilní tlak MeSH
- hepatektomie * MeSH
- krvácení při operaci prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- peroperační péče metody MeSH
- prospektivní studie MeSH
- tekutinová terapie metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
The laboratory analysis provides accurate, but time consuming hemoglobin level estimation especially in the emergency setting. The reliability of time-sparing point of care devices (POCT) remains uncertain. We tested two POCT devices accuracy (HemoCue(®)201(+) and Gem(®)Premier™3000) in routine emergency department workflow. Blood samples taken from patients admitted to the emergency department were analyzed for hemoglobin concentration using a laboratory reference Beckman Coulter LH 750 (HBLAB), the HemoCue (HBHC) and the Gem Premier 3000 (HBGEM). Pairwise comparison for each device and HbLAB was performed using correlation and the Bland-Altman methods. The reliability of transfusion decision was assessed using three-zone error grid. A total of 292 measurements were performed in 99 patients. Mean hemoglobin level were 115 ± 33, 110 ± 28 and 111 ± 30 g/l for HbHC, HbGEM and HbLAB respectively. A significant correlation was observed for both devices: HbHC versus HbLAB (r(2) = 0.93, p < 0.001) and HBGEM versus HBLAB (r(2) = 0.86, p < 0.001). The Bland-Altman method revealed bias of -3.7 g/l (limits of agreement -20.9 to 13.5) for HBHC and HBLAB and 2.5 g/l (-18.6 to 23.5) for HBGEM and HBLAB, which significantly differed between POCT devices (p < 0.001). Using the error grid methodology: 94 or 91 % of values (HbHC and HbGEM) fell in the zone of acceptable difference (A), whereas 0 and 1 % (HbHC and HbGEM) were unacceptable (zone C). The absolute accuracy of tested POCT devices was low though reaching a high level of correlation with laboratory measurement. The results of the Morey´s error grid were unfavorable for both POCT devices.
- MeSH
- automatizace MeSH
- dospělí MeSH
- hematologie přístrojové vybavení metody MeSH
- hemoglobinometrie přístrojové vybavení metody MeSH
- hemoglobiny analýza chemie MeSH
- krevní transfuze MeSH
- krvácení diagnóza prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- point of care testing * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- senioři MeSH
- urgentní lékařství přístrojové vybavení metody MeSH
- urgentní služby nemocnice MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
