Problematika dětských tracheostomií je obvykle řešena multioborově. Kromě otorinolaryngologů se jedná hlavně o anesteziology, pediatry, chirurgy, pneumology, neurology, ale třeba i rehabilitační pracovníky. Péče o tracheostomované dítě se v mnoha ohledech liší od péče o dospělého a její správné provedení je zásadní pro bezpečnost pacienta. Napříč obory lze zaznamenat výraznou nejednotnost již v zásadních postupech péče o tracheostomovaného dětského pacienta. Příkladem mohou být: interval výměny kanyly, vhodný typ kanyly pro jednotlivé situace apod. V posledních letech zaznamenáváme díky pokrokům medicíny nárůst rozšířených indikací dětských tracheostomií, což ovšem přináší i nárůst počtu dlouhodobých nosičů tracheostomických kanyl. Předkládáme nástin základních situací týkajících se dětské tracheostomie od indikace, chirurgických postupů, typů kanyl po časnou a dlouhodobou péči o tracheostomii. Nezbytně nutná je rovněž spolupráce rodičů a jejich zácvik včetně vybavení odpovídajícími pomůckami pro domácí péči.

The issue of pediatric tracheostomy is usually adressed in a multidisciplinary manner. In addition to otorhinolaryngologists, they are mainly anesthesiologists, pediatricians, surgeons, pneumologists, neurologists, but also physioterapists. The care of a tracheostomized child differs from caring of an adult in many ways. The proper implementation is essential for patient safety. Significant inconsistencies are noted across different fields in the fundamental procedures of care of tracheostomized pediatric patients. Cannula replacement interval, suitable cannula type for individual situations and other are typical examples. An increase in the extended indications for pediatric tracheostomies has been seen in recent years thanks to advances in medicine. This trend, however, also entail an increase in numbers of long-term tracheostomized patients. We present an outline of basic situations related to pediatric tracheostomy from indications, basic technical procedures, types of cannulas to early and long-term care of tracheostomy. The cooperation of parents/carers and their training, including the provision of appropriate aids, are essential for home care.

• MeSH
• dítě MeSH
• fonace MeSH
• infekce dýchací soustavy etiologie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• kanyla MeSH
• lidé MeSH
• obstrukce dýchacích cest terapie   MeSH
• odsávání metody   MeSH
• rodiče výchova   MeSH
• tracheostomie * metody   ošetřování   škodlivé účinky   MeSH
• tracheotomie metody   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cílem článku je informovat o specifikách péče o tracheostomované dětské pacienty. Snažili jsme se shrnout zkušenosti našeho pracoviště s ohledem na indikace, provedení a zejména pak péči o dětskou tracheostomii. Každé tracheostomované dítě je ohroženo dušením. Nejčastěji je způsobeno obturací kanyly nebo nechtěnou dekanylací. Se základy péče o tracheostomované pacienty by měli být seznámeni odborníci širokého spektra dotčených specializací. Kromě otorinolaryngologů se jedná hlavně o anesteziology, pediatry, pneumology, ale třeba i rehabilitační lékaře. Na našem pracovišti bylo za posledních 6 let provedeno 138 tracheostomií u dětských pacientů. Napříč mnoha obory sledujeme nejednotnost v postupech péče o tracheostomované děti. Péče o tyto pacienty vykazuje jistá specifika proti dospělému pacientovi. Zejména se jedná o provedení výkonu samotného, výběr typu kanyly, frekvenci výměn kanyly, zácvik rodičů v péči o tracheostoma. Dostatečně erudovanou ošetřovatelskou péči o tracheostomovaného pacienta shledáváme vzhledem k vysokému riziku sufokace jako zcela zásadní.

We have observed material differences in the quality of care of tracheostomized patients, with the process often being incomplete or insufficient in scope. The level of care afforded to trachestomized children and adults differs notably. The main differences are found in fundamental procedures including the surgical method, the use of suitable type of tracheostomy tube, the frequency of replacement of tracheostomy tube and the training of parents. The care of tracheostomized child should be known multidisciplinary, mainly by anesthetists, pediatricians, neurologists, rehabilitation specialists. Between 2014–2020 138 tracheostomies were made on pediatric patients. Separately we have gained experience with other tracheostomized patients from other hospitals. We find an inappropriate level of education in how to care for tracheostomized children as extremely important given the high risk of suffocation, caused by obstruction or dislodgement of tracheostomy tube. In this article we provide specific details on how to improve the care for tracheostomized pediatric patients.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• tracheostomie * ošetřování   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Otolaryngolog se setkává s problematikou cizích těles u dětí poměrně často. Je to dáno zejména přítomností pěti dobře dostupných tělních otvorů v jeho oblasti působnosti. Cizí tělesa v jícnu a orofaryngu tvoří potenciálně nejzávažnější skupinu a je nutné jim věnovat zvýšenou pozornost. Velká cizí tělesa mohou obturovat hrtan a způsobit akutní život ohrožující dušnost. Ostrá cizí tělesa mohou perforovat jícen a baterie mohou navíc způsobit těžké poleptání. Chronická cizí tělesa nezřídka působí závažné zánětlivé komplikace. Správná a včasná diagnostika je pro určení léčebného postupu zásadní. Je opřena o anamnézu, klinické vyšetření, zobrazovací metody a endoskopické vyšetření. Nález baterie v jícnu je indikací k urgentnímu odstranění. I minimální zpoždění zde může mít fatální následky. Cizí tělesa z jícnu lze extrahovat rigidní nebo flexibilní technikou. Volba metody záleží na charakteru pracoviště a jeho zvyklostech. Vzhledem k riziku iatrogenního poškození by však výkon měl být prováděn zkušeným endoskopistou s odpovídajícím zázemím.

Otolaryngologist deals with foreign bodies in children quite often. This is mainly due to the presence of five easily accessible body openings in its area. Foreign bodies in the esophagus and oropharynx are potentially the most serious group and should be given extra attention. Large foreign bodies can close the larynx and cause acute life-threatening choking. Sharp foreign bodies may perforate the esophagus and, for example, batteries may cause severe burns. Chronic foreign bodies often cause serious inflammatory complications. Correct and timely diagnosis is essential to determine treatment. It is based on anamnesis, clinical examination, imaging methods and endoscopic examination. Finding a battery in the esophagus is an indication for urgent removal. Even a minimal delay can have fatal consequences. Foreign bodies from the esophagus can be extracted using a rigid or flexible technique. The choice of method depends on the character of the department and its habits. However, because of the risk of iatrogenic damage, endoscopy should be performed by an experienced endoscopist with appropriate background.

• MeSH
• cizí tělesa * diagnostické zobrazování   MeSH
• dítě MeSH
• ezofágoskopie MeSH
• ezofágus diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• farynx diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• reakce na cizí těleso * diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Stridor je symptomem mnoha vrozených vad dýchacích cest, u nichž se setkáváme s velkou variabilitou dechových obtíží. Včasná a správná diagnostika příčin stridoru je základem ke stanovení dalšího terapeutického postupu. Nejčastější příčinou stridoru kongenitálního původu je laryngomalacie. Cíle: Cílem bylo zhodnotit zastoupení jednotlivých klinických jednotek projevujících se stridorem se zaměřením na laryngomalacii, zaznamenat diagnostické postupy a porovnat je s postupy zahraničních pracovišť. Současně byly zjišťovány terapeutické možnosti stridoru. Metodika: Ve sledovaném období 2013 - 2015 byl vyšetřen soubor 272 dětských pacientů. Diagnóza byla většinou stanovována rigidní laryngotracheobronchoskopií (LTBS) v celkové anestezii. Podle tíže nálezu při endoskopických vyšetřeních byla doporučeno následující řešení: kontrolní endoskopie nebo chirurgické řešení, a to u laryngomalacie provedením supraglotoplastiky a u subglotické stenózy dilatací bužií. Výsledky: U 180 pacientů byla jako příčina stridoru diagnostikována laryngomalacie. Stav 8 pacientů s laryngomalacií si vyžádal zajištění dýchacích cest tracheostomií. U 5 pacientů byla prováděna supraglotoplastika. Z dalších diagnóz projevujících se stridorem bylo zjištěno 21 pacientů s tracheomalacií, 13 pacientů s laryngotracheomalacií, 26 pacientů s vrozenou subglotickou stenózou, 8 pacientů se stenózou choan, 3 pacienti s diafragmou laryngu, 5 pacientů s hemangiomem hrtanu, 7 pacientů s parézou n. laryngeus recurens, 5 pacientů s laryngotracheálním cleftem, 4 pacienti s vrozenou cystou hrtanu, 1 pacient s agenezí epiglotis.

Introduction: Congenital stridor is the symptom of many different congenital respiratory diseases with a wide variety of clinical difficulties. Correct and timely diagnostic of the causes of stridor facilitates the recommendation of an adequate therapy. The most common reason for congenital stridor is laryngomalacia. Objective: The main goal of our research was to evaluate each different clinical unit manifesting by stridor, particularly laryngomalacia, then to document diagnostic procedures and evaluate them relative to procedures used abroad. At the same time alternative options for therapy of stridor were investigated. Methods: During the time period of 2013- 2015 the files of 272 patients were reviewed. At the serious stridor or in a case of suspected subglottic stenosis laryngotracheal endoscopy in general anesthesia was indicated directly. Depending on the results of endoscopy either second endoscopy check was recommended or surgery. Results: In 180 patients the laryngomalacia was the reason of a stridor. In a case of 8 patients with laryngomalacia, a tracheostomy was necessary. For 5 patients, a supraglotoplasty was undertaken. Stridor was also diagnosed in a case of 21 patients with tracheomalacia, 13 patients with laryngotracheomalacia, 26 patients with a subglottic stenosis, 8 patients with a choanal stenosis, 3 patients with a laryngeal web, 5 patients with a laryngeal hemangioma, 7 patients with a recurrent laryngeal nerv paralysis, 5 patients with a laryngotracheal cleft, 4 patients with a laryngeal cyst and 1 patient with an agenesis of epiglottis.

• Klíčová slova
• kongenitální stridor,
• MeSH
• dítě MeSH
• endoskopie metody   MeSH
• kojenec MeSH
• laryngomalacie * diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH