Farmakologická léčba psychiatrických poruch je součástí komplexní péče o nemocné s psychickými potížemi, vedle psychoterapie a poradenství, aktivizace a psychosociální rehabilitace. Volba psychofarmaka a strategie jeho podávání by měla být individualizována pro potřeby pacienta. Strategie podávání psychofarmak by měla od počátku zahrnovat i úvahy o délce podávání a možnosti jejího vysazování. Sami pacienti se kromě možných nežádoucích účinků již při první konzultaci ptají, kdy bude medikace vysazená. Toto opomíjené téma se s proměňujícím pojetím léčby, vyléčení a úzdravy v psychiatrii dostává do popředí. Je vhodné, aby tím, kdo vysazuje léky, byl psychiatr, a ne pacient sám. Základem zodpovědného rozhodnutí, kdy a jak vysadit medikaci, jsou dobře vedené, dlouhodobé studie.
Pharmacological treatment of psychiatric disorders is part of the complex care of patients with mental health problems, in addition to psychotherapy and counselling, behavioral activation and psychosocial rehabilitation. The choice of psychiatric medication and the strategy for its administration should be individualized to the needs of the patient. The strategy for the administration of psychiatric medication should include from the outset considerations about the duration of administration and the possibility of discontinuation. In addition to possible side effects, patients themselves ask when the medication will be discontinued at the first consultation. This neglected topic is coming to the fore with the changing concepts of treatment, cure, and recovery in psychiatry. It is appropriate that the psychiatrist, and not the patient, should be the one who discontinues the medication. Well-conducted, long-term studies are the basis for responsible decisions about when and how to discontinue the medication.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Test Reyovy‑Osterriethovy komplexní figury (ROCFT) patří k široce užívaným neuropsychologickým metodám zaměřeným na vizuální paměť a zrakově‑konstrukční schopnosti. Je považován za test citlivý k časným projevům různých kognitivních poruch. Cílem předkládané práce je připravit normativní data k testu ROCFT pro českou populaci vyššího věku. Soubor a metodika: Soubor 455 osob (250 žen a 205 mužů) starších 60 let, které splnily kritéria pro zařazení, byl vyšetřen neuropsychologickou baterií v rámci Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí. Sledovány byly vlivy věku, pohlaví a vzdělání na výkon v testu. ROCFT byl administrován v adaptaci podle Meyerse a Meyersové (1995). Výsledky: Výkon v ROCFT klesá ve všech testových proměnných s věkem. Prokázali jsme dále signifikantní vztahy mezi výkonem a pohlavím či vzděláním ve všech podmínkách ROCFT (v kopii, reprodukci po 3 a 30 min i rekognici). Výkony v jednotlivých podmínkách testu mezi sebou významně korelují. Závěry: Na základě regresního modelu jsme připravili rovnice k výpočtu T skórů pro všechny testové proměnné ROCFT. Vytvořené normy jsou demograficky korigovány s ohledem na věk, pohlaví a vzdělání pro české dospělé starší 60 let.
Aim: The Rey-Osterrieth Complex Figure Test (ROCFT) is a widely used measure of memory functioning and visuoconstructive abilities. It is considered to be a sensitive diagnostic tool for the evolution of cognitive impairment. The aim of the present study was to determine the normative values for the ROCFT in a population of older Czech adults. Sample and methods: A sample of 455 subjects (250 women and 205 men) above 60 years of age fulfilled the inclusion criteria and was assessed with a battery of neuropsychological tests as part of National Normative Study of Cognitive Determinants of Healthy Ageing. We examined the effect of age, gender, and education level on the test performance. The ROCFT used in this study was developed by Meyers and Meyers (1995). Results: Our analyses revealed a significant age-related decline in ROCFT performance and significant relationships between gender and education in all ROCFT measures (copy, reproduction after 3 and 30 min and recognition trial). Moreover, the performance correlated significantly across all test measures. Conclusions: Based on regression models, we provide the reader with equations to calculate T scores for all ROCFT measures. Furthermore, normative data corrected for age, education and gender are available for healthy adults over a 60 years of age. Key words: Rey-Osterrieth Complex Figure Test – normative data – healthy older adults – visual memory The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- krátkodobá paměť * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy * normy MeSH
- paměť MeSH
- psychomotorický výkon fyziologie MeSH
- sběr dat MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- vnímání prostoru MeSH
- zraková percepce * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Některé psychické poruchy lze konceptualizovat z hlediska narušení regulace emocí. Struktury regulující emoce vyzrávají během ontogenetického vývoje v rámci vztahu s pečující osobou. Narušení vztahové vazby se pojí s hlubším narušením implicitních regulačních mechanizmů i se závažnější patologií. Porucha regulace emocí zároveň výrazně ovlivní fungování jedince v interpersonálních vztazích, včetně psychoterapeutického. Předkládaný článek pojednává o propojení problematiky poruch vztahové vazby, regulace emocí a různých pohledech na možnosti jejich ovlivnění v psychoterapii.
Some mental disorders can be conceptualised as different forms of emotion regulation impairment. The structures responsible for the emotion regulation evolve during early development in relationship with primary caregiver. Severe attachment disturbances lead to implicit emotion regulation impairment and consequently to serious mental disorders. Emotion dysregulation at the same time can disrupt the interpersonal relationships including psychotherapeutic relationship. This paper presents an interconnection of attachment and emotion dysregulation as well as various means of psychotherapy in dealing with both of them.
- Klíčová slova
- implicitní procesy,
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- duševní poruchy psychologie MeSH
- emoce * MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- lidé MeSH
- připoutání k objektu * MeSH
- psychoanalytická interpretace MeSH
- psychoterapeutické procesy MeSH
- psychoterapie * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
Dialog mezi neurovědou a psychoterapií je novým, oboustranně podnětným předmětem zájmu rostoucího počtu vědců. Neurověda má potenciál obohatit psychoterapii aktuálními biologickými poznatky, týkajícími se především všeobecného i specifického mechanismu účinku psychoterapie. Psychoterapeutický a fenomenologický pohled nedovoluje neurovědě zaujmout jednostranně biologizující redukcionistický přístup a upozorňuje na jedinečnost vnitřních prožitků a setkání během psychoterapeutického sezení. Článek poukazuje na význam plasticity, reprezentační a rekonstrukčních schopnosti mozku, komplexity a schopnosti integrace pro psychoterapii. Psychoterapie má potenciál významně měnit strukturu a funkci mozku. Pod vlivem neurovědy se formuluje nové, vědecky korektnější pojetí nevědomých procesů, využití kognitivních schopností jedince i problematika raných vztahů matky a dítěte. Tato témata poukazují na nutnost dalšího výzkumu v psychoterapii s využitím zobrazovacích metod i teoretického aparátu neurověd.
A dialogue of neuroscience and psychotherapy is a newly emerging, mutually inspiring topic that gets interest of both neuroscientists and psychotherapists. Neuroscience has a power to enrich psychotherapy with recent neurobiological findings concerning general and specific mechanism of the effect of psychotherapy. Psychoterapeutic and phenomenological approach prevents neuroscience from taking a reductionistic position. It points out to the uniqueness of a personal experience and an interpersonal encounter in a therapeutic session. This paper reviews neuroscientific findings relevant for therapeutic concepts. It stresses plasticity, representational and reconstructive ability as well as complexity and integrationability. Psychotherapy can significantly change functions and structure of the brain. Neuroscience has considerably influenced the conceptualization of conscious and unconscious processing, employment of cognitive functions and importance of early attachment experiences. These topics hold interesting prospects for the future research in psychotherapy using recent neuroimaging techniques and theoretical neuroscientific concepts.
- Klíčová slova
- reprezentační schopnost mozku, synaptická plasticita, rekonstrukční schopnost mozku,
- MeSH
- centrální nervový systém fyziologie MeSH
- lidé fyziologie psychologie MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- mozek fyziologie MeSH
- neuroplasticita MeSH
- neurovědy trendy MeSH
- psychologické jevy a procesy MeSH
- psychoterapie metody trendy MeSH
- Check Tag
- lidé fyziologie psychologie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Přednáška přibližuje proměny v neurovývojových hypotézách patogeneze a vzniku onemocnění schizofrenií od prvních teorií po jejich pozdější adaptace - hypotézu dyskonexe a synaptickou hypotézu. Pozornost neurovývojových pojetí se přesunula od nespěcifikované vývojové leze k synapsi a jejímu narušení. Statické nálezy synaptických dysfunkcí byly v poslední době integrovány do pojetí narušení neurální synchronizace kortikálních sítí vyššího řádu, což je v souladu s neurovývojovým pohledem na patogenezi schizofrenie. Dokonalejší zobrazovací metody a stále přesnější poznatky jsou nutnými předpoklady pro formulování jednotného paradigmatu etiopatogeněze schizofrenie.
Thepresentation is aimed ata change in the neurodevelo- pmental hypotheses of an aetiology and pathogenesis of schizophrenia, including their recent adaptations – dysconnection hypothesis and sy- naptic hypothesis. The focus of neurodevelopmental conceptualizations has been shifted from an undefined developmental lesion to the synapsis and its dysfunction. Stationary findings of synaptic dysfunctions were integrated into the conceptualization of schizophrenia as a consequence of the disintegration in large-scale temporal synchronization of distribu- ted cortical networks, in agreement with neurodevelopmental view of pa- thogenesis of schizophrenia. The progress in neuroimagining and more accurate findings in this field are the prerequisite for the formulation of an integrated scientific paradigm of etiopatogenesis of schizophrenia.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
