Bolesti břicha a podbřišku patří mezi nejčastější symptomy v pediatrii a v dětské gynekologii. Stanovit správnou diagnózu může být v některých případech obtížné. Platí to zejména o velmi malých dětských pacientech, kteří mají, s ohledem na jejich věk, omezenou schopnost spolupráce. Definitivní diagnostika bývá často výsledkem multioborové spolupráce, nejčastěji specialistů z oboru chirurgie, onkologie, gynekologie, interny, infekčního lékařství, neurologie nebo nefrologie.
Abdominal pain is the most common complain of pediatric patients. To establish the proper diagnosis might be often difficult. The pediatrics patients due to the age are not able to specify the intensity of pain, localisation, the character of pains. Therefore the final diagnosis is often based on the results of examinations of other specialists mainly surgeons, oncologists, nephrologists, neurologists, gynaecologists and medical specialists.
- Klíčová slova
- dětská gynekologie,
- MeSH
- bolesti břicha * diagnóza etiologie terapie MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- gynekologická onemocnění * diagnóza terapie MeSH
- gynekologické vyšetření metody MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
The most effective method of screening for chromosomal abnormalities and evaluating the risk of pregnancy pathologies in the first trimester is combined screening. The algorithm of screening is based on the combination of maternal age, measuring of the nuchal translucency and the fetal heart rate and analysis of the placental products of free ß-hCG and PAPP-A. For the screening of preeclampsia, placental growth factor (PlGF) is added. To distinguish between preeclampsia and other pathologies caused by placental dysfunction it is recommended to also extend the screening with selected immunological markers. We concluded that elevated biochemical and immunological markers can help to predict the threat of preeclampsia in the third trimester. Some markers can probably predict the development of particularly severe pathological conditions.
- MeSH
- biologické markery krev MeSH
- chromozomální aberace * MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- hypertenze indukovaná těhotenstvím diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- prenatální diagnóza * MeSH
- první trimestr těhotenství MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Cíl studie: Audit výsledků péče o monochoriální dvojčata s vrozenou vývojovou vadou jednoho z plodů. Typ studie: Prospektivní kohortová. Název a sídlo pracoviště: Centrum fetální medicíny, Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Analýza souboru monochoriálních gravidit po nitroděložních výkonech pro vrozenou vývojovou vadu za období od ledna 2013 do června 2016. Výsledky: Ve sledovaném období bylo na našem pracovišti provedeno 13 fetálních výkonů u monochoriálních dvojčat se zjištěnou vrozenou vývojovou vadou jednoho z plodů. Jednalo se o 12 monochoriálních biamniálních gravidit a jednu monochoriální monoamniální. Ve čtyřech případech se jednalo o twin reversed arterial perfusion sequence (TRAP), v šesti případech o vrozenou vadu centrálního nervového systému, dva defekty břišní stěny a jeden případ heterokaryotypické gravidity (normální karyotyp/trizomie 13). V sedmi případech byla v souladu s přáním rodičů provedena bipolární koagulace pupečníku postiženého plodu, čtyřikrát radiofrekvenční ablace (RFA) u TRAP sekvence a jedna laserová fotokoagulace placentárních anastomóz u případu gastroschízy komplikované transfuzním syndromem (TTTS). Jeden výkon byl neúspěšný z důvodu nemožnosti provést amnioinfuzi u plodu s eventerací a anhydramniem. Všechny výkony byly provedeny v lokální anestezii. Plody byly porozeny mezi 26. a 41. týdnem gravidity (průměrně 35. týden; 77 % plodů se narodilo po ukončeném 32. týdnu). Průměrná porodní hmotnost plodů 2260 g. Nezaznamenali jsme žádný případ nitroděložního úmrtí zdravého plodu v souvislosti s nitroděložním výkonem. Závěr: Bipolární okluze pupečníku a radiofrekvenční ablace jsou prověřené metody selektivní fetoredukce u monochoriálních gravidit. Pacientkám s komplexní vrozenou vývojovou vadou u jednoho z monochoriálních dvojčat tak můžeme nabídnout intrauterinní fetální výkon s vysokou mírou úspěšnosti a bezpečnosti pro zdravý plod.
Objective: To analyze results and outcome after selective feticide for discordant anomalies in monochorionic twins. Design: Prospective cohort study. Setting: Fetal medicine center, Institute for the Care of Mother and Child, Praha. Methods: Analysis of outcome of monochorionic pregnancies after intrauterine surgery for structural abnormalities between January 2013 and June 2016. Results: We performed 13 intrauterine operations in monochorionic twins with structural anomalies during the period. There were 12 monochorionic diamniotic and one monochorionic monoamniotic twins. We encountered four cases of Twin Reversed Arterial Perfusion sequence (TRAP), six central nervous system lesions, two abdominal wall defects and one heterokaryotypic pregnancy with trisomy 13. In seven cases we performed bipolar cord occlusion, in four cases of TRAP sequence we performed radiofrequency ablation (RFA). We also performed laser photocoagulation of placental anastomoses in a case of gastroschisis complicated with twin-to-twin transfusion syndrome. One operation was unsuccessful for technical reasons – failing to perform amnioinfusion in a fetus with eventeration and anhydramnios. All procedures were performed in local anesthesia. Fetuses were born between 26 a 41 weeks of gestation (mean 35 weeks; 77% of fetuses were delivered after 32 weeks). Mean neonatal weight 2260 g. We encountered no intrauterine demise of a healthy fetus. Conclusion: Patients with discordant fetal anomalies in monochorionic twins can be offered a selective feticide via bipolar umbilical cord occlusion or radiofrequency ablation that are proven to be safe and effective.
- Klíčová slova
- monochoriální gravidita, fetoredukce,
- MeSH
- katetrizační ablace MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- redukce mnohoplodového těhotenství * metody MeSH
- těhotenství mnohočetné MeSH
- těhotenství MeSH
- vrozené vady MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- dvojčata dizygotní statistika a číselné údaje MeSH
- dvojčata monozygotní statistika a číselné údaje MeSH
- dvojčata * klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- gestační stáří MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- komplikace porodu epidemiologie etiologie MeSH
- lidé MeSH
- předčasný porod epidemiologie etiologie MeSH
- první trimestr těhotenství MeSH
- těhotenství MeSH
- trizomie diagnóza genetika MeSH
- ultrasonografie prenatální normy MeSH
- věk matky MeSH
- vyspělé země MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Cílem studie bylo popsat monochoriální gravidity sledované v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze ve čtyřletém období (2012–2015) a porozené mezi 24. a 37. gestačním týdnem gravidity s ohledem na komplikace vázané na tento typ gravidity. Typ studie: Retrospektivní. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Soubor tvořilo celkem 177 pacientek s dvojčetnými monochoriálními graviditami, které na našem pracovišti porodily ve sledovaném období dva nebo jeden vitální plod, popř. došlo k úmrtí obou plodů in utero. Výsledky: Z celkového počtu 177 žen porodilo v kohortě do gestačního týdne 25+6 celkem 12 žen (6,8 %), v rozmezí 26+0 až 27+6 porodily čtyři ženy (2,3 %), v rozmezí 28+0 až 31+6 porodilo 37 žen (20,9 %), od 32+0 do 35+6 porodilo 84 žen (47,8 %), po 36+0 porodilo 40 žen (22,6 %). Průměrný týden porodu byl 33,8. Gravidita byla v 11,9 % ukončena z důvodu předčasného odtoku plodové vody (PPROM), ve 12,4 % došlo k nástupu pravidelné děložní činnosti a v 53,3 % byla těhotenství ukončována z důvodu jiné iatrogenní indikace. Ve 23,3 % se jednalo o nekomplikované gravidity ukončené po 36. gestačním týdnu. Celkem 5,7 % pacientek porodilo vaginálně, u 94,3 % bylo těhotenství ukončeno císařským řezem. Po umělém oplodnění otěhotnělo 19,9 % pacientek, 80,1 % otěhotnělo spontánně. Věk rodiček se pohyboval v rozmezí 20 až 43 let, s mediánem 32,3. Průměrná hmotnost většího plodu byla 2047,6 g (min. 520 g, max. 3530 g), průměrná hmotnost menšího plodu byla 1799,5 g (min. 350 g, max. 2790 g). V 30 případech (16,9 %) jsme prováděli intrauterinní intervenci. Ve 21 případech z 30 jmenovaných (11,9 %) pro TTTS (twin to twin transfusion syndrome), v pěti případech (2,8 %) pro VVV (CNS, gastroschíza) či TRAP (twin reversed arterial perfusion) a ve čtyřech případech (2,2 %) pro sIUGR typ III. V našem souboru se jako nejčastější komplikace vyskytovala sIUGR (36/177 pacientek – 20,3 %), dále TTTS (21/177 pacientek – 11,9 %) a nejméně často vrozená vývojová vada plodu včetně TRAP sekvence (5/177 pacientek – 2,8 %) Celkem 19 pacientek porodilo pouze jeden vitální plod, ve dvou případech došlo k úmrtí obou plodů in utero. Jednou došlo k úmrtí plodu ihned po porodu – jednalo se o plod s mnohočetnými vývojovými vadami, kde nebylo možné pro anhydramnion provést bipolární okluzi pupečníku. Po porodu byla tomuto plodu podána pouze paliativní péče. Závěr: Studie poskytla shrnutí informací o rizikovosti monochoriálních gravidit s důrazem na nutnost pečlivého sledování rodiček ve stanovených intervalech a nutnost okamžitého odeslání pacientky do perinatologického centra k dalšímu sledování v případě suspektního či patologického nálezu.
Objective: The purpose of this study was to describe monochorionic twin pregnancies and their complications, born between 24th and 37th week of gestation in the Institute for the Care of Mother and Child in years 2012–2015. Design: Retrospective cohort. Setting: The Institute for the Care of Mother and Child, Praha. Methods: From 2012 to 2015 we observed 177 monochorionic twin pregnancies from which two or one viable fetuses were born, or both fetuses died in utero. Results: From a total of 177 women, 12 (6.8%) gave birth before 26th week of gestation, between 26+0 – 27+6 four women (2.3%) gave birth, 37 women (20.9%) between 28+0 – 31+6, 84 women (47.8%) between 32+0 – 35+6 and after 36th week of gestation 40 women (22.6%) gave birth. Mean week of delivery was 33.8. Indications for termination of pregnancies were premature rupture of membranes (PPROM) in 11.9%, onset of spontaneus uterine contractions in 12.4% and in 53.3% other iatrogenic indication. 23.3% of pregnancies in our cohort were uncomplicated and terminated after 36th week of gestation. We performed caesarean section in 94.3%, in 5.7% patients gave birth vaginally. In vitro fertilization had 19.9% women, 80.1% conceived spontaneously. The age range of pregnant women in our cohort was 20–43, with median 32.3. Mean weight of bigger fetus was 2047.6 g (min. 520 g, max. 3530 g), mean weight of smaller fetus was 1799.5 g (min. 350 g, max. 2790 g). In 30 cases (16.9%) we performed intrauterine intervetion. In 21/30 cases (11.9%) for TTTS diagnose, in 5/30 cases (2.8%) for congenital abnormalities or TRAP sequence and in 4/30 cases (2.2%) for sIUGR type III. The most frequent complication in our cohort was sIUGR (36 patients – 20.3%), TTTS (21 patients – 11.9%) and on the third place congenital abnormality or TRAP sequence (five patients – 2.8%) Nineteen patients gave birth to one viable fetus, in two cases both fetuses died in utero. In one case, in twin pair, one new-born died shortly after the birth – it had several congenital abnormalities and due to anhydramnion it was impossible to perform amnioinfusion and umbilical cord occlusion. After the birth it was given palliative care. Conclusion: The study brought data about specific risks in monochorionic twin pregnancies and suggests careful observation of women in fixed intervals and necessity of immediate referral to perinatal centre in case of any suspicious or pathological finding.
- MeSH
- dvojčata * MeSH
- fetofetální transfuze MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- myelodysplastické syndromy MeSH
- odumření plodu MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- růstová retardace plodu MeSH
- samovolný potrat MeSH
- těhotenství mnohočetné * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
x
x
- MeSH
- dvojčata monozygotní MeSH
- fetofetální transfuze epidemiologie patologie MeSH
- komplikace těhotenství epidemiologie etiologie ultrasonografie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci u dvojčat epidemiologie etiologie MeSH
- novorozenec MeSH
- polycytemie epidemiologie patologie MeSH
- pupečník krevní zásobení patofyziologie ultrasonografie MeSH
- růstová retardace plodu epidemiologie patologie MeSH
- těhotenství s dvojčaty * MeSH
- těhotenství MeSH
- vrozené srdeční vady epidemiologie patologie ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH