INTRODUCTION: In the Western world, more than one-third of the patients of productive age hospitalized for severe mental illness (SMI) are parents. Each of their offspring is exposed to several stressors related to their parent's illness and hospitalization, which puts them at an increased risk of developing mental health problems. In the Czech Republic, no statistics are currently available about the families of patients with SMI, inpatients who are parents, or data about their children (ages ≤18 years). Therefore, our research aim was to describe the prevalence of parenthood among hospitalized patients with SMI, assess the number of children and determine the extent to which offspring information was present in medical records. METHODS: Quantitative data from medical records (2,768 patients, aged 18-63 years, hospitalized for SMI between 2017 and 2020) from two large inpatient psychiatric facilities were examined. Parental information, demographic characteristics, number of children, and other available data were collected. RESULTS: The prevalence of parenthood among inpatients with SMI was 34.6%. Parenthood was most prevalent among female patients and patients with recurrent depressive and bipolar disorders. The total number of offspring in 957 patient-parents was 1781 (41.7% minors under the age of 18). Information on parenthood was available in 99.7% of cases; information on the age of offspring, custody, and sociodemographic situation varies, being included in 73% to 89.7% of the medical records (some details were more frequently recorded than others). DISCUSSION: The data obtained may help to better understand and address the specifics of these families and thus serve as a basis for the development of prevention programs.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Péče o pacienty se závažným duševním onemocněním (SMI) se často zužuje na léčbu biologických příznaků nemoci, zatímco ostatní psychosociální faktory podporující duševní zdraví jsou často opomíjeny. Jedním z těchto faktorů ovlivňujících průběh léčby, komplianci, sebepojetí pacienta a motivaci k léčbě, je rodičovství. Prvním krokem k obrácení pozornosti k této problematice je uvědomění si míry prevalence dětí žijících s rodičem se SMI a míry prevalence rodičovství mezi pacienty se SMI. Cílem tohoto přehledu je hodnotit metodologické přístupy využívané k měření prevalence, míru prevalence rodičovství, počet dětí žijících s rodičem se SMI a sociodemografické charakteristiky těchto rodin. V databázi EBSCO Discovery bylo v prosinci 2021 vyhledáno celkem 1 156 záznamů, výběrová kritéria splnilo patnáct publikovaných studií, které byly zařazeny do přehledu. Studie využívaly různé přístupy k měření prevalence ̶ epidemiologický přístup, přístup založený na cenzu, design, v němž byla analyzována data z národních registrů, nebo průřezové studie v klinické populaci. Devět studií zkoumalo prevalenci rodičovství u pacientů s duševním onemocněním a šest studií kvantifikovalo počet dětí žijících s rodičem s duševním onemocněním. Rodiče tvořili 1/3 klientů psychiatrických zařízení a 1 až 2 děti z 10 mají rodiče s duševním onemocněním. Rodiče se SMI se potýkají s nižším vzděláním, nižší zaměstnaností, nižšími příjmy, vyšší mírou komorbidního užívání návykových látek a vyšší mírou samoživitelství. Cílem přehledu není dát definitivní odpověď na otázku prevalence, ale spíše poukázat na to, že dětí žijících s rodičem s psychiatrickou poruchou není zanedbatelné množství.

The care of patients with severe mental illness (SMI) is often narrowed down to the treatment of biological symptoms of the disease, whilst other psychosocial factors supporting mental health are often neglected. One of these factors influencing disease progression, compliance, self-concept, and motivation for treatment is parenthood. The first step to turning attention to this issue is to be aware of the prevalence of children living with a parent with SMI and the prevalence of parenting among SMI patients. This review aims to assess the current state of knowledge regarding methodological approaches, the prevalence rates of parenthood, the number of children living with a parent with SMI, and the sociodemographic characteristics of these families. A total of 1,156 records were retrieved from EBSCO Discovery in December 2021, and fifteen published studies addressed the review questions. The studies took various approaches to measure prevalence ̶ an epidemiological approach, a census approach, a design in which data from national registries were analysed, or cross-sectional studies in a clinical population. Nine studies investigated the prevalence of parenthood among patients with SMI, and six studies quantified the number of children living with a parent with mental illness. 1/3 of mental health service clients were parents, and 1 to 2 children out of 10 have a parent with mental illness. Parents with SMI face lower education, lower employment, lower income, higher rates of comorbid substance abuse, and higher rates of single parenthood. The aim of the review is not to give a definitive answer to the question of prevalence as much as to point out that there is not a marginal number of children living with a parent with a psychiatric disorder.

Cílem této pilotní kvalitativní studie bylo podniknout sondu do toho, jak poradenští psychologové vnímají koncept sociálně podmíněného mentálního postižení (dále jen SPMP) – jejich povědomí o tomto konceptu, postoj k němu, diagnostická praxe, potenciální podpůrné intervence. Data byla získávána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru od 10 respondentů (praxe Me = 6 let), z 9 pedagogicko-psychologických poraden (5 krajů ČR). Získaná data byla analyzována na principu tematické analýzy s prvky zakotvené teorie, skrz techniku otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo, že žádný z respondentů pojem explicitně neužívá, avšak implicitně je v jejich praxi přítomný. Daný koncept by dle nich mohl sloužit jako inspirace k širšímu přemýšlení o etiologii „podezřele“ nízkých hodnot v testech intelektu a o intelektovém potenciálu dítěte. Diagnostiku intelektových a adaptivních schopností v praxi respondenti staví nejčastěji pouze na standardizovaných testech intelektu, testy a škály pro adaptivní chování, sociální a rodinné prostředí, zejména pro nedostatek personálních a časových kapacit, nepoužívají. Diferenciální diagnostiku SPMP od mentálního postižení vnímají respondenti jako složitou, polovina respondentů vidí jako vhodnou cestu dynamickou diagnostiku. Na návaznou podporu a intervenci se respondenti kvůli omezeným kapacitám zaměřují velmi okrajově. Z rozhovorů také vyplynulo několik potenciálních námětů pro praxi – potřeba tvorby jasně vymezené a všeobecně přijímané definice SPMP, větší komplexnosti a hloubky diagnostiky, prohloubení spolupráce s rodinou dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí a dalšími návaznými institucemi.

The aim of this pilot qualitative research was to take an insight into how counseling psychologists perceive the concept of socially conditioned intellectual disability (further only SCID). Specifically, to find out if they are aware of this concept, their attitude towards it, diagnostic practice, and potential supportive interventions. Data were obtained through a semi-structured interview of 10 respondents (Median experience = 6 years), from 9 Children ́s e­ducational care centres (5 regions of the Czech Republic). The obtained data were analyzed by thematic analysis with the elements of the grounded theory using the technique of open coding. The analysis showed that none of the respondents explicitly use the term SCID, however, the term is implicitly present in their practice. According to the respondents, the concept could serve as an inspiration for a broader reflection on the etiology of „suspiciously low“ scores in intellectual tests and the intellectual potential of the child. In practice, the respondents most often determine the conclusion about the level of intellectual and adaptive abilities based only on standardized tests of intellect. The respondents do not use tests and scales for adaptive behaviour, social and family environment – mainly due to a lack of staff and time capacity. The respondents perceive the differential diagnosis of SCID from intellectual disability as complicated. Half of the respondents see dynamic assessment as a promising approach to differentiate between SCID and intellectual disability. The respondents provide follow-up support and interventions to children who may fit the SCID concept very marginally due to limited capacity. The interviews also provided several potential suggestions for practice – the need to create a clear and generally accepted definition of SCID, conduct an assessment in greater depth and complexity, and intensify cooperation with the family of a child from a socially disadvantaged background and other related institutions.

Příručka se zaměřuje na metody psychoterapie pro děti, sourozence dětí s poruchou autistického spektra. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• dětská psychologie MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   MeSH
• poruchy autistického spektra MeSH
• postižené děti MeSH
• skupinová psychoterapie metody   MeSH
• sourozenci MeSH
• sourozenecké vztahy MeSH
• výchova dítěte MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Sociální interakce. Sociální komunikace
• NLK Obory
• pedagogika
• psychoterapie

Sourozenectví je jedním z nejvýznamnějších vztahů v lidském životě. Tento vztah může být velmi specifický, má-li jeden ze sourozenců vývojové postižení. Zdraví sourozenci potom, stejně jako jejich rodiče, bývají konfrontováni s řadou stresových a náročných situací, které u nich vedou ke zvýšenému výskytu psychických obtíží. Za účelem podpory a naplnění potřeb této skupiny byl vytvořen program STEPS – Skupinový terapeuticko-edukační program pro sourozence dětí s postižením. Pilotním během intenzivní alternativy tohoto programu prošlo pět sourozenců dětí s Williamsovým syndromem. Cílem článku je podat základní informace o prvním běhu programu a poskytnout tak podnět pro další rozvoj podpory rizikové a v naší zemi doposud opomíjené skupiny dětí – sourozenců dětí s postižením.

Sibship is one of the most important relationships in life. However, this relationship may be very specific if one of the siblings suffers from a developmental disorder. In such a case healthy siblings are confronted with a similar number of stressful and challenging situations as their parents. These stressors lead to an increased incidence of mental health problems in this population. In order to support and fulfil the needs of healthy siblings, STEPS program (Group Therapeutic Program for Siblings of Children with Disabilities) was developed. Five siblings of children with Williams syndrome have participated in piloting of an intensive alternative of this program. The aim of this article is to provide basic information on the pilot of this program and provide suggestions for further development of support for at-risk and in our country neglected population – siblings of children with disabilities.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• postižené děti * MeSH
• skupinová psychoterapie * metody   MeSH
• sourozenci MeSH
• sourozenecké vztahy * MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Williamsův-Beurenův syndrom MeSH
• zdravotní výchova MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Kniha se zabývá problematikou života se sourozencem s postižením.

• MeSH
• postižené děti MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• sourozenci MeSH
• sourozenecké vztahy MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Sociální interakce
• NLK Obory
• zdravotně postižení
• psychologie, klinická psychologie

Many modalities of cognition are affected in schizophrenia. The most common findings include dysfunctions of episodic and working memory and of executive functions. Although an inverse correlation between cortisol level and memory function has been proven, few studies have focused on the relationship between cortisol level and cognitive impairment in patients with schizophrenia. In an open, naturalistic, prospective study, consecutively hospitalized males diagnosed with first-episode schizophrenia, hypothalamic-pituitary-adrenal axis activity (afternoon cortisol levels, post-dexamethasone cortisol levels) was evaluated before and at the end of acute treatment. Psychopathology was assessed using the positive and negative syndrome scale (PANSS). Cognitive functions (memory, attention, psychomotor, verbal fluency, and executive functions) were tested after symptom alleviation using a neurocognitive test battery. In the total sample (n = 23), significant decreases in total PANSS score (including all subscales), afternoon cortisol levels, and post-dexamethasone cortisol levels occurred during the course of treatment. It was found that higher afternoon cortisol levels at the beginning of treatment were significantly related to impaired performance in memory functions. Afternoon cortisol levels were not significantly associated with other measured cognitive functions. No correlation was discovered between cognitive functions and post-dexamethasone cortisol levels. The determination of afternoon cortisol levels may serve to detect potential candidates for specific cognitive intervention immediately after the first psychotic breakthrough.

• MeSH
• dexamethason MeSH
• dospělí MeSH
• exekutivní funkce fyziologie   MeSH
• hydrokortison krev   MeSH
• kognice fyziologie   MeSH
• kognitivní dysfunkce krev   komplikace   patofyziologie   MeSH
• kognitivní poruchy komplikace   patofyziologie   psychologie   MeSH
• krátkodobá paměť fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• pozornost fyziologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• schizofrenie (psychologie) * MeSH
• schizofrenie krev   komplikace   MeSH
• systém hypofýza - nadledviny patofyziologie   MeSH
• systém hypotalamus-hypofýza patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH