Přes pokroky minulých desetiletí v terapii i prevenci žilního trombembolismu zůstává tato choroba s incidencí 100–200/100 000 závažným medicínským problémem. Pacienti po prodělané epizodě hluboké žilní trombózy jsou ohroženi rekurencí nebo rozvojem posttrombotického syndromu se zásadním dopadem na kvalitu života. V akutní fázi je antikoagulace a komprese účinná u většiny pacientů. Nejzávažnější klinické stavy však vyžadují úvahu o eskalaci terapie. Chirurgická embolektomie je technicky možná, ale výsledky nejsou zdaleka ideální. Účinnou terapeutickou alternativu tak představují endovaskulární přístupy. Lokální trombolýza pomocí zavedeného katetru je efektivní nejen v situaci akutního ohrožení končetiny. V přehledném článku představujeme indikace této metody, její technické provedení i souhrn výsledků klinických hodnocení.

Despite the progress achieved in prevention and therapy in recent decades, venous thromboembolic disorder still presents medical burden. Incidence is estimated about 100-200/100 000 per year. Patients, who underwent deep vein thrombosis are at risk of recurrence and/or development of post-thrombotic syndrome. Both can affect the quality of life. In acute phase of the disease anticoagulation and compression are effective therapy in most cases. But in severe clinical manifestations escalation of the therapy should be considered. Surgical embolectomy is possible, but complication rate is high. Endovascular approaches are viable option. Catheter directed local thrombolysis is effective not only in situation of limb emergency (phlegmasia). We summarize indications, technical approach and evidence for this specific treatment.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• endovaskulární výkony metody   MeSH
• kavální filtry MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza metody   MeSH
• posttrombotický syndrom epidemiologie   etiologie   patologie   MeSH
• žilní trombóza * chirurgie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl práce: Zhodnotit hospitalizační a dlouhodobou mortalitu nemocných s akutními koronárními syndromy (AKS), kteří za hospitalizace nepodstoupí selektivní koronární angiografii (SKG), a analyzovat důvody konzervativního přístupu. Metodika a soubor: Monocentrická retrospektivní studie na bázi registru. Za období leden 2005–duben 2009 nemělo 193 nemocných s AKS za hospitalizace provedenou SKG. U 55 nemocných (28,5 %) se o provedení SKG uvažovalo elektivně, případně byl angiografický nález znám z nedávné doby (skupina I), u 138 pacientů (71,5 %) nebyla SKG plánována vůbec (skupina K). Podskupiny budou srovnány v hospitalizačních parametrech a v dlouhodobé mortalitě. Výsledky: Infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) mělo 50 (25,9 %) nemocných. Nejčastějšími důvody, pro které SKG nebyla provedena, byly prognosticky závažné komorbidity (22 %) a farmakologická stabilizace u osob vysokého věku s non-STEMI (21 %). Desetina nemocných (11 %) umřela ještě před provedením SKG, stejný podíl pacientů SKG odmítlo nebo mělo dlouhý ischemický čas (podskupina STEMI). Dočasnou kontraindikaci k SKG mělo 8 %, známý SKG nález z nedávné doby bez možnosti revaskularizace 8 %, limitujícím neurologickým onemocněním trpělo 6 % pacientů. Hospitalizační mortalita souboru činila 30,1 % a byla vyšší ve skupině K (34,1 % vs. 20,0 %, p = 0,049), šestiletá mortalita dosahovala 78,8 % s opět vyšší úmrtností ve skupině K (86,2 % vs. 60,2 %, p < 0,001). Pacienti léčení konzervativně byli starší s vyšším zastoupením limitujících komorbidit, pro které nebyla SKG provedena, a s těžším průběhem hospitalizace. Závěr: Nejčastějším důvodem, pro který není u AKS přistupováno k SKG, je vysoký věk nemocných, závažné, často extrakardiální komorbidity a komplikovaný hospitalizační průběh, které limitují další prognózu. Krátkodobá i dlouhodobá mortalita těchto pacientů je vysoká.

Aim of study: To evaluate in-hospital and long-term mortality of patients with acute coronary syndromes (ACS) not having in-hospital selective coronary angiography (SCA) and to analyze the reasons for conservative approach. Method and patients: A single-center retrospective study using registry data. Over the period from January 2005 through April 2009, a total of 193 ACS patients did not have in-hospital SCA. Fifty-five (28.5%) patients were considered for SCA as a scheduled procedure and/or a recent angiographic finding was available (Group I), in 138 (71.5%) patients, SCA was not considered at all (Group K). The subgroups were to be compared in terms of in-hospital parameters and long-term mortality. Results: ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI) was diagnosed in 50 (25.9%) patients. The most frequent reasons for not performing SCA included prognostically serious comorbidities (22%) and pharmacological stabilization in very old individuals with non-STEMI (21%). One in ten (11%) patients died still before SCA, the same proportion of patients refused to have SCA or had a long ischemia time (STEMI subgroup). A temporary contraindication to SCA was found in 8%, a recent SCA finding not allowing revascularization was available in 8%, while a limiting neurological disease was present in 6% of patients. In-hospital mortality was 30.1%, being higher in Group K (34.1% vs. 20.0%; p = 0.049), 6-year mortality was as high as 78.8%, again with higher rates in Group K (86.2% vs. 60.2%; p < 0.001). Patients receiving conservative therapy were older, with a higher proportion of limiting comorbidities that excluded SCA, and a more serious course of hospitalization. Conclusion: The most common reasons for not performing SCA in ACS include advanced age of patients, serious, often extracardiac comorbidities, and a complicated course of hospitalization, all factors adversely affecting prognosis. The short- and long-term mortality rates in these patients are high.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnóza   etiologie   mortalita   terapie   MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• komorbidita MeSH
• koronární angiografie * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• mortalita * MeSH
• prognóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Předložená kasuistika se zaměřuje na diagnózu, se kterou se můžeme setkat při sportovních prohlídkách. I když se jedná o poměrně vzácnou diagnózu, je důležité na ni myslet a provést veškerá dostupná vyšetření vedoucí k včasné diagnose a včas doporučit zásadní omezení ve sportovních a profesních aktivitách.

This case report shows the diagnosis which can be found at sports examinations. Although this is a rare diagnosis, it is important to think of it and perform all available tests and recommend duly completion of physical and mental stress.

• Klíčová slova
• vázané komorové extrasystoly,
• MeSH
• arytmogenní dysplazie pravé komory * diagnóza   mortalita   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• echokardiografie MeSH
• fotbal * MeSH
• hospitalizace MeSH
• komorová tachykardie MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý * MeSH
• náhlá srdeční smrt * MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý * MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• Echo srdce, EKG Holter,
• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Cíl práce: U pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání (ASS) zjistit vzájemný vztah mezi vstupní hladinou hemoglobinu (Hb) a další- mi proměnnými, které ovlivňují dlouhodobou mortalitu těchto pacientů po propuštění. U všech pacientů s ASS a dále pro 4 nejčast ější etiologie – akutní koronární syndrom (AKS) s ST elevacemi (STEMI, n = 325) a bez ST elevací (nonSTEMI, n = 207), dekompenzovano u chronickou ischemickou chorobou srdeční (CHICHS, n = 209) a dilatační kardiomyopatii (KMP, n = 88) zjistit dlouhodobou mortalit u a popsat rozdíly ve vlivu anémie na přežívání jednotlivých skupin nemocných. Výsledky: Jednoletá mortalita 1 044 pacientů přijatých pro ASS a známým vstupním Hb, kteří přežili úvodní hospitalizaci (medián sle- dování 735 dnů) dosáhla 15,5 %. 829 subjektů se STEMI (1), nonSTEMI (2), CHICHS (3) a KMP (4) bylo podrobně analyzováno. Pacien ti byli rozděleni do podskupin dle hladiny Hb na I-bez anémie, II-lehká a III-těžká anémie. Jednoletá mortalita v podskupinách (I-II-II I) jednotlivých etiologií byla 8,5–17,5–27,3 % (1); 16,1–30,4–55,6 % (2); 18,4–28,6–11,1 % (3); 9,0–9,1–75,0 % (4). Ve vícerozměrném modelu byl a hladina Hb ovlivněna pohlavím, věkem, kreatininem, hladinou cholesterolu a CRP, ejekční frakcí LK. Při adjustaci na tyto proměnné jsme zjistili, že anémičtí pacienti s ASS bez rozdílu etiologie mají jednoletou mortalitu o 54 % horší než pacienti s normální hladinou hemogl obinu (OR = 1,54, p = 0,01), u skupiny nonSTEMI pacientů 2,6krát horší (OR = 2,64, p < 0,01). Při rozdělení pacientů dle sextilů Hb s adjustací na věk je mortalitní křivka blízká lineární závislosti, adjustace na další proměnné ale charakter křivky významně pozměňuje. ROC a nalýza určila cut-off hladinu Hb ve vztahu k jednoleté mortalitě bez rozlišení etiologie na 124g/l u žen (senz. 54 %, spec. 66 %) a 14 1g/l u mužů (senz. 69 %, spec. 54 %), pro specificitu > 90 % hladinu Hb>108,5 g/l u žen a Hb > 113,5g/l u mužů. Závěr: Vstupní anémie zvyšuje jednoletou úmrtnost pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání o 54 %. Vztah mezi hladinou hemoglobin u a mortalitou se blíží lineární závislosti. Negativní vliv nízkého vstupního Hb je vyjádřen zejména u pacientů s nonSTEMI AKS. H ladina vstup- ního hemoglobinu umožňuje s vysokou specificitou, ale nízkou senzitivitou, odlišit pacienty ve vysokém riziku úmrtí do jednoho roku.

Aim of the study: In patients admitted with acute heart failure (AHF) to evaluate a relationship between entry hemoglobin (Hb) level and variables that are known to influence a long-term mortality in patients admitted with acute heart failure (AHF). To investi gate a long-term mortality and describe differencies in impact of anemia on survival of all patients with AHF and particularly for t he most frequent etiologies – acute coronary syndrome (ACS) presenting as STEMI (n = 325) and nonSTEMI (n = 207), decompensated ischemi c heart disease (IHD, n = 209) and dilated cardiomyopathy (CMP, n = 88). Results: 1-year mortality of 1044 AHF patients with known entry hemoglobin who survived the index hospitalization reached 15.5 % (median follow-up 725 days). 829 subjects with STEMI (1), nonSTEMI (2), IHD (3) and CMP (4) were analyzed. We devided these pat ients into subgroups according to hemoglobin levels: I-no anemia, II-minor and III-severe anemia. The 1-year mortality in subgroups ( I-II-III) was 8.5–17.5–27.3 % (1); 16.1–30.4–55.6 % (2); 18.4–28.6–11.1 % (3) and 9.0–9.1–75.0 % (4), respectively. In a multivariate mod el the Hb level was signifficantly influenced by gender, age, creatinine, cholesterol, CRP and LV ejection fraction. After adjustment to those variables we found that irrespective etiology of AHF, the anemic patients have a 54 % higher 1-year mortality rate when compared to patients with normal Hb levels (OR = 1.54, p = 0.01), in nonSTEMI patients the mortality is 2.6times higher (OR = 2.64, p < 0.01). Having dev ided the patients by sextiles of Hb and adjusting to age, the mortality curve we observed showed, nearly a linear type of relation but a djustment to other variables signifficantly affects the shape of the curve. Regarding to the 1-year mortality irrespective of the AHF eti ology the ROC analysis set the Hb cut-off values to 124 g/l in females (sensitivity 54 %, specificity 66 %) and 141 g/l in male (sensitivity 69 %, specificity 54 %), concerning specificity of 90 %, the values were calculated as Hb>108.5 g/l in females and Hb > 113.5g/l in males. Conclusion: The presence of anemia increases 1-year mortality of patients with acute heart failure by 54 %. The relationship between hemo- globin level and mortality is nearly linear. The negative impact of low entry Hb is expressed particularly in nonSTEMI ACS pati ents. With high specificity but low senzitivity, the value of entry hemoglobin enables to point out those patients who are in high risk of dyin g within a year.

• Klíčová slova
• hemoglobin,
• MeSH
• akutní koronární syndrom epidemiologie   komplikace   krev   MeSH
• anemie epidemiologie   komplikace   krev   MeSH
• dilatační kardiomyopatie epidemiologie   komplikace   krev   MeSH
• hemoglobiny * analýza   MeSH
• hospitalizace MeSH
• ischemická choroba srdeční epidemiologie   komplikace   krev   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad * MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• odds ratio MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rozdělení chí kvadrát MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• srdeční selhání * etiologie   komplikace   mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl práce: Stanovení přímých hospitalizačních nákladů a délky pobytu na jednotce intenzivní péče (JIP) a standardním lůžkovém oddělení (SLO) u pacientů rehospitalizovaných s akutním srdečním selháním. Výsledky: Z celkového počtu 1 759 pacientů primárně hospitalizovaných s akutním srdečním selháním byla zaznamenána další hospitalizace ve FN Brno, pracoviště Bohunice u 223 pacientů (61,4 % muži; 71,2 let) s průměrnými náklady 85 120 Kč za 9,2 dne. Celkové náklady na lůžko/dny i délka hospitalizace se oproti první hospitalizaci kohorty pacientů (N = 223) snížily, klesla potřeba JIP (ze 48 % na 42 %), avšak délka pobytu na JIP se mírně prodloužila (ze 3,7 na 4,1 dne). Vzrostly průměrné náklady na angiologické (počet levnějších selektivních koronarografií poklesl významněji než počet PCI) i arytmologické výkony (implantace PM, ICD, CRT), které tvořily 57,5 % celkových nákladů na rehospitalizace. Závěr: Mezi 1. a 2. hospitalizací pacientů byl zaznamenán nárůst nákladů o 18 %. Největší dopad na celkové náklady rehospitalizace a jejich variabilitu měly arytmologické výkony, avšak stejně jako u angiologických výkonů předpokládáme během dalších hospitalizací jejich klesající počet, a tím i menší vliv na celkové náklady.

• Klíčová slova
• farmakoekonomika,
• MeSH
• délka pobytu ekonomika   MeSH
• hospitalizace ekonomika   MeSH
• jednotky intenzivní péče ekonomika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání ekonomika   terapie   MeSH
• znovupřijetí pacienta ekonomika   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH