Chronická žilní insuficience vzniklá jako následek prodělané hluboké žilní trombózy se nazývá potrombotický syndrom. Jeho nejtěžším stupněm je vývoj bércového vředu. Přístup k prevenci i léčbě potrombotického syndromu by měl být komplexní a zahrnovat též venoaktivní léky. Ke zmírnění klinických projevů žilní insuficience i v rámci léčby bércového vředu se doporučuje mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF). Článek uvádí popis případu obézního pacienta s recidivujícími tromboembolickými příhodami a těžkým potrombotickým syndromem.
The term postthrombotic syndrome denotes chronic venous insufficiency as a consequence of previous deep vein thrombosis. The most advanced manifestation is a leg ulcer. The approach to the prevention and treatment of postthrombotic syndrome should be complex and should include also venoactive drugs. Micronized purified flavonoid fraction (MPFF) is recommended to alleviate the symptoms of venous insufficiency as well as to accelerate leg ulcer healing. The article reports a case of an obese patient with recurrent venous thromboembolism and a severe postthrombotic syndrome.
- Klíčová slova
- MPFF,
- MeSH
- antikoagulancia farmakologie MeSH
- bércové vředy farmakoterapie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- plicní embolie farmakoterapie MeSH
- posttrombotický syndrom * etiologie farmakoterapie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- vény * účinky léků MeSH
- žilní insuficience klasifikace komplikace patofyziologie MeSH
- žilní tromboembolie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- antikoagulancia klasifikace terapeutické užití MeSH
- artroplastiky kloubů škodlivé účinky MeSH
- chirurgie operační škodlivé účinky MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
- katetrizace metody MeSH
- lidé MeSH
- posttrombotický syndrom etiologie patofyziologie MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- ukazatele zdravotního stavu MeSH
- ultrasonografie metody MeSH
- žilní trombóza * diagnostické zobrazování klasifikace prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Přes pokroky minulých desetiletí v terapii i prevenci žilního trombembolismu zůstává tato choroba s incidencí 100–200/100 000 závažným medicínským problémem. Pacienti po prodělané epizodě hluboké žilní trombózy jsou ohroženi rekurencí nebo rozvojem posttrombotického syndromu se zásadním dopadem na kvalitu života. V akutní fázi je antikoagulace a komprese účinná u většiny pacientů. Nejzávažnější klinické stavy však vyžadují úvahu o eskalaci terapie. Chirurgická embolektomie je technicky možná, ale výsledky nejsou zdaleka ideální. Účinnou terapeutickou alternativu tak představují endovaskulární přístupy. Lokální trombolýza pomocí zavedeného katetru je efektivní nejen v situaci akutního ohrožení končetiny. V přehledném článku představujeme indikace této metody, její technické provedení i souhrn výsledků klinických hodnocení.
Despite the progress achieved in prevention and therapy in recent decades, venous thromboembolic disorder still presents medical burden. Incidence is estimated about 100-200/100 000 per year. Patients, who underwent deep vein thrombosis are at risk of recurrence and/or development of post-thrombotic syndrome. Both can affect the quality of life. In acute phase of the disease anticoagulation and compression are effective therapy in most cases. But in severe clinical manifestations escalation of the therapy should be considered. Surgical embolectomy is possible, but complication rate is high. Endovascular approaches are viable option. Catheter directed local thrombolysis is effective not only in situation of limb emergency (phlegmasia). We summarize indications, technical approach and evidence for this specific treatment.
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- endovaskulární výkony metody MeSH
- kavální filtry MeSH
- lidé MeSH
- mechanická trombolýza metody MeSH
- posttrombotický syndrom epidemiologie etiologie patologie MeSH
- žilní trombóza * chirurgie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Žilní tromboembolismus (TEN) je jednou z nejčastějších komplikací velkých operacía do dob preventivního opatření TEN byla její incidence až 80 %, například u pacientůkriticky nemocných nebo u pacientů s poraněním míchy. Již od roku 1974 probíhalystudie s podáváním heparinu během operačních výkonů k prevenci TEN, které po-stupně nabývaly na klinické významnosti. Porovnávány byly heparin, nízkomolekulárníheparin, dextran a placebo. Do běžné praxe se tato preventivní opatření dostala ažkolem 90. roku, kdy incidence TEN klesla o více než dvě třetiny. Nejpoužívanější níz-komolekulární heparin významně snižuje riziko provokované TEN s nevýznamnýmzvýšením rizika krvácení. Aktuálně se incidence pohybuje kolem 104–183 případů na100 000 osob/rok. Výskyt TEN je vyšší u mužů, stejně jako výskyt rekurencí. Diagnos -tika je dnes výhradně sonografická a léčba antikoagulační nebo trombolytická. V tétopráci popisujeme pacientku po laparoskopické operaci pro rektální prolaps, kompliko-vanou levostrannou žilní proximální trombózou, a roli CT vyšetření v diagnostice žilníflebotrombózy.
Venous thromboembolism (VTE) is one of the most common complications of majorsurgeries. The incidence of VTE before putting preventive measures into routine practicewas up to 80%, e.g. in critically ill patients or patients with a spinal cord injury. Since1974 there have been studies about administering heparin during surgeries in order toprevent VTE, which have gradually become statistically significant. Heparin, low mole-cular weight heparin, dextran and placebo were compared. These preventive measuresdid not come into common practice until around 1990, followed by a decrease in theVTE incidence by more than 2/3. The most commonly used low molecular weight he-parin significantly reduces the risk of VTEs with an insignificantly increased risk ofbleed ing. The incidence of VTE is currently about 104-183 cases per 100,000persons/year. The incidence as well as the recurrence of VTE is higher in males. Nowa-days, the diagnostics of VTE is solely sonographic and it is treated with anticoagulantsand/or thrombolytic therapy. In this case report we describe a patient with left vein pro-ximal thrombosis after a laparoscopic surgery for rectal prolapse and the role of CT scansin diagnosing thrombosis.
- MeSH
- lidé MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- posttrombotický syndrom etiologie komplikace MeSH
- senioři MeSH
- tromboembolie * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- ultrasonografie dopplerovská MeSH
- vena iliaca * diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Žilní zánět ovlivňující žilní hypertenzi je společným podkladem všech stadií CVD, do-provází všechny vývojové stupně nemoci. Sdělení se zabývá etiologickými i klinickýmiaspekty nemoci, zmiňuje diagnostiku i léčbu této významně rozšířené choroby.
Venous inflammation influencing venous hypertension is a common basis for all stagesof CVD. It accompanies all phases attributed to the disease. This text describes both eti-ological and clinical aspects of the condition, while outlining the diagnostics and treat-ment of this disease.
- MeSH
- diosmin terapeutické užití MeSH
- duplexní dopplerovská ultrasonografie MeSH
- hesperidin terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- posttrombotický syndrom etiologie MeSH
- remodelace cév MeSH
- varixy * etiologie klasifikace patofyziologie MeSH
- vény patofyziologie patologie MeSH
- žilní insuficience * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Hluboká žilní trombóza (HŽT) postihuje 1–2 osoby/1000 obyvatel za rok. U osob v seniorském věku je 10x častější než u mladých do 30 let věku. Hlubokou žilní trombózou jsou nejčastěji postiženy distální partie hlubokého žilního systému (lýtka a podkolení). Diagnostickou metodou HŽT první volby zůstává ultrazvukové vyšetření. Farmakologická terapie HŽT se opírá o antikoagulační terapii: heparin, nízkomolekulární hepariny, pentasacharidy (t. č. nedostupné v ČR v léčebné dávce); pro chronickou léčbu jsou dostupné warfarin a nová perorální antikoagulancia. Léky hirudinového typu a argatroban zůstávají vymezeny pro specifické stavy – např. heparinem indukovanou trombocytopenii typu II (HIT II). V indikovaných případech hluboké žilní trombózy se využívá intervenční léčba (lokální trombolýza, endovaskulární výkony se speciálními katétry k fragmentaci a aspiraci trombů či implantaci stentů). V léčbě HŽT jsou nezbytná nefarmakologická opatření – u hemodynamicky stabilních pacientů časná mobilizace pacienta ihned po odeznění bolestí, bandáže, kompresivní punčochy, u nemocných upoutaných na lůžko plantární flexe. Při léčbě warfarinem nedoporučujeme tzv. „warfarinovou dietu“, ale potravu s konstantním složením živin. Délka farmakoterapie se odvíjí od etiologie onemocnění – při sekundární HŽT léčíme nejméně 3 měsíce, při idiopatické alespoň 6 měsíců a u pacientů s přetrvávajícím protrombotickým stavem, a zejména opakovanými HŽT trvale. Přes účinnou antikoagulační terapii se vyvíjí, především po proximální HŽT, chronický posttrombotický syndrom až u 50 % pacientů. Specifickou problematiku představuje HIT II, vyvolaná protilátkami proti komplexu heparinu s destičkovým faktorem 4, které se tvoří od 4. dne podávání heparinu a vedou k závažným intravaskulárním trombózám. Vyskytuje se u 1–3 % pacientů léčených nefrakcionovaným heparinem a méně než u 0,1 % osob léčených nízkomolekulárními hepariny. Příznačný je pokles trombocytů nejméně o 30 %. Proto jsou při podávání heparinu nutné kontroly počtu trombocytů 4. až 14. den (prováděné obden). Idiopatická flebotrombóza může být prvním projevem skryté malignity až u téměř 10 % starších osob. Při pátrání po malignitě při neprovokované HŽT se zaměříme na důkladně odebranou anamnézu, fyzikální vyšetření, základní hematologické a biochemické vyšetření a rtg hrudníku. Další vyšetření urogenitálu a koloskopie jsou již součástí doporučených preventivních vyšetření po dosažení stanovené věkové hranice a doporučíme je, pokud je pacient již neabsolvoval v rámci prevence nebo pokud je suspekce na maligní onemocnění na základě výsledků základních vyšetření. K nejčastěji neodhaleným malignitám patří leukemie, tumory urogenitálu a gastrointestinálního traktu.
Deep vein thrombosis (DVT) affects 1–2 people out of 1000 per year. It is 10x more common among elderly people than among people under the age of 30. Deep vein thrombosis most commonly affects distal parts of the deep vein system (calves and under the knee). The diagnostic method of choice is ultrasound examination. Pharmacological therapy of DVT is based on anticoagulation therapy: heparin, low molecular weight heparin, pentasaccharides (currently unavailable in the Czech Republic), for long term therapy, warfarin is available, along with new peroral anticoagulants. Hirudin-based drugs and argatroban remain reserved for certain specific conditions – for example for heparin-induced type II thrombocytopenia. In indicated cases of DVT, intervention treatment is used (local thrombolysis, endovascular procedures with special catheters for fragmentation and aspiration of thrombi or stent implantations). When treating DVT, non-pharmacological measures are essential – in haemodynamically stable patients, an early mobilisation is possible, as soon as pain passes, using bandages, compression garments or in bed-ridden patients, plantar flexion. For patients treated with warfarin, we do not recommend the “warfarin diet”, but a diet with a constant supply of nutrients. The length of pharmacotherapy depends on the aetiology of the disease – secondary DVT is treated for a minimum of 3 months, idiopathic for at least 6 months and patients with persisting pro-thrombotic condition and repeated DVTs are treated perpetually. Even in spite of efficient anticoagulation therapy, chronic post-thrombotic syndrome develops in up to 50 % of patients, especially in cases of proximal DVT. HIT II represents a specific issues, caused by antibodies against heparin with platelet factor 4, which form roughly since the 4th day of heparin therapy and lead to serious intravascular thromboses. It occurs in 1–3 % patients treated with non-fractioned heparin and in less than 0.1% people treated with low molecular weight heparin. A 30 % or higher decrease of thrombocytes is typical for this condition. This is why examinations of the level of thrombocytes are necessary while patients are on heparin, every other day, between the 4th and 14th day of the treatment. Idiopathic phlebothrombosis can be a symptom of a hidden malignancy in almost 10 % of elderly patients. When looking for a malignancy in cases of seemingly idiopathic DVT, we focus on diligently examining the patient’s medical history, physical examinations, basic haematological and biological examinations and x-rays of the chest. Further examinations of the urogenital system and colonoscopies are recommended in patients over a certain age, in case the patient has not undergone these examinations as a part of routine preventive examination or if a malignancy is suspected based on the basis of the prior examinations. The most common malignancies discovered this way include leukaemia, urogenital and gastrointestinal tumours.
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- časná detekce nádoru MeSH
- dabigatran aplikace a dávkování kontraindikace terapeutické užití MeSH
- heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování kontraindikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- inhibitory faktoru Xa aplikace a dávkování kontraindikace terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv normy MeSH
- posttrombotický syndrom etiologie farmakoterapie MeSH
- rivaroxaban aplikace a dávkování kontraindikace terapeutické užití MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- tromboflebitida diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- warfarin aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- žilní trombóza * diagnóza etiologie farmakoterapie patologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- venofarmaka, SULODEXID,
- MeSH
- bércové vředy * etiologie farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- dospělí MeSH
- glykosaminoglykany terapeutické užití MeSH
- kompresivní punčochy MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- posttrombotický syndrom * diagnóza etiologie farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- heparin nízkomolekulární terapeutické užití MeSH
- hospitalizace MeSH
- lidé MeSH
- medikační omyly MeSH
- morfoliny terapeutické užití MeSH
- posttrombotický syndrom diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- rivaroxaban MeSH
- thiofeny terapeutické užití MeSH
- tromboembolie diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace prevence a kontrola MeSH
- trombofilie diagnóza farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- warfarin škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- žilní trombóza * diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- komentáře MeSH
Kazuistika popisuje komplikovaný průběh žilní tromboembolické nemoci. Mladý muž byl hospitalizován na našem pracovišti v roce 2003 se suspektní recidivou hluboké žilní trombózy. Sonograficky byly popsány trombotické změny různého stáří v hlubokém žilním systému obou dolních končetin a na doplněné flebografii i starší uzávěry žil v pánvi. Zahájili jsme léčbu nízkomolekulárním heparinem s převodem na warfarin, po warfarinu však došlo k vývoji polékové hepatopatie. Navíc byl prokázán závažný kombinovaný trombofilní stav. Zvolili jsme dlouhodobou antikoagulační léčbu nízkomolekulárním heparinem. Během dalšího sledování byl nemocný několikrát ambulantně léčen pro bércový vřed, vzniklý v souvislosti s pokročilým potrombotickým syndromem. Od roku 2012 je pacient na dlouhodobé orální antikoagulační léčbě rivaroxabanem.
The article describes a case report of a complicated course of venous thromboembolic disease. A young man was hospitalized in our department in 2003 with suspected recurrence of deep vein thrombosis. Ultrasonograpy found multiple thrombotic changes in the deep veins of both legs, probably of various duration. X-ray venography revealed chronic venous occlusion in pelvic veins bilaterally. We started administration of low-molecular-weight heparin with transition to warfarin. However, drug-induced liver damage occurred as a consequence of warfarin use. Moreover, we confirmed a strong combined hypercoagulable state. We recommended a long-term anticoagulation with low-molecular-weight heparin. During follow-up, the patient has been several times treated for leg ulcer, associated with advanced postthrombotic syndrome. Since 2012, he has been on long-term oral anticoagulation with rivaroxaban.
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- heparin nízkomolekulární terapeutické užití MeSH
- hospitalizace MeSH
- lidé MeSH
- medikační omyly MeSH
- morfoliny terapeutické užití MeSH
- posttrombotický syndrom diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- rivaroxaban MeSH
- thiofeny terapeutické užití MeSH
- tromboembolie diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace prevence a kontrola MeSH
- trombofilie diagnóza farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- warfarin škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- žilní trombóza * diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
