Hluboká žilní trombóza (HŽT) postihuje 1–2 osoby/1000 obyvatel za rok. U osob v seniorském věku je 10x častější než u mladých do 30 let věku. Hlubokou žilní trombózou jsou nejčastěji postiženy distální partie hlubokého žilního systému (lýtka a podkolení). Diagnostickou metodou HŽT první volby zůstává ultrazvukové vyšetření. Farmakologická terapie HŽT se opírá o antikoagulační terapii: heparin, nízkomolekulární hepariny, pentasacharidy (t. č. nedostupné v ČR v léčebné dávce); pro chronickou léčbu jsou dostupné warfarin a nová perorální antikoagulancia. Léky hirudinového typu a argatroban zůstávají vymezeny pro specifické stavy – např. heparinem indukovanou trombocytopenii typu II (HIT II). V indikovaných případech hluboké žilní trombózy se využívá intervenční léčba (lokální trombolýza, endovaskulární výkony se speciálními katétry k fragmentaci a aspiraci trombů či implantaci stentů). V léčbě HŽT jsou nezbytná nefarmakologická opatření – u hemodynamicky stabilních pacientů časná mobilizace pacienta ihned po odeznění bolestí, bandáže, kompresivní punčochy, u nemocných upoutaných na lůžko plantární flexe. Při léčbě warfarinem nedoporučujeme tzv. „warfarinovou dietu“, ale potravu s konstantním složením živin. Délka farmakoterapie se odvíjí od etiologie onemocnění – při sekundární HŽT léčíme nejméně 3 měsíce, při idiopatické alespoň 6 měsíců a u pacientů s přetrvávajícím protrombotickým stavem, a zejména opakovanými HŽT trvale. Přes účinnou antikoagulační terapii se vyvíjí, především po proximální HŽT, chronický posttrombotický syndrom až u 50 % pacientů. Specifickou problematiku představuje HIT II, vyvolaná protilátkami proti komplexu heparinu s destičkovým faktorem 4, které se tvoří od 4. dne podávání heparinu a vedou k závažným intravaskulárním trombózám. Vyskytuje se u 1–3 % pacientů léčených nefrakcionovaným heparinem a méně než u 0,1 % osob léčených nízkomolekulárními hepariny. Příznačný je pokles trombocytů nejméně o 30 %. Proto jsou při podávání heparinu nutné kontroly počtu trombocytů 4. až 14. den (prováděné obden). Idiopatická flebotrombóza může být prvním projevem skryté malignity až u téměř 10 % starších osob. Při pátrání po malignitě při neprovokované HŽT se zaměříme na důkladně odebranou anamnézu, fyzikální vyšetření, základní hematologické a biochemické vyšetření a rtg hrudníku. Další vyšetření urogenitálu a koloskopie jsou již součástí doporučených preventivních vyšetření po dosažení stanovené věkové hranice a doporučíme je, pokud je pacient již neabsolvoval v rámci prevence nebo pokud je suspekce na maligní onemocnění na základě výsledků základních vyšetření. K nejčastěji neodhaleným malignitám patří leukemie, tumory urogenitálu a gastrointestinálního traktu.

Deep vein thrombosis (DVT) affects 1–2 people out of 1000 per year. It is 10x more common among elderly people than among people under the age of 30. Deep vein thrombosis most commonly affects distal parts of the deep vein system (calves and under the knee). The diagnostic method of choice is ultrasound examination. Pharmacological therapy of DVT is based on anticoagulation therapy: heparin, low molecular weight heparin, pentasaccharides (currently unavailable in the Czech Republic), for long term therapy, warfarin is available, along with new peroral anticoagulants. Hirudin-based drugs and argatroban remain reserved for certain specific conditions – for example for heparin-induced type II thrombocytopenia. In indicated cases of DVT, intervention treatment is used (local thrombolysis, endovascular procedures with special catheters for fragmentation and aspiration of thrombi or stent implantations). When treating DVT, non-pharmacological measures are essential – in haemodynamically stable patients, an early mobilisation is possible, as soon as pain passes, using bandages, compression garments or in bed-ridden patients, plantar flexion. For patients treated with warfarin, we do not recommend the “warfarin diet”, but a diet with a constant supply of nutrients. The length of pharmacotherapy depends on the aetiology of the disease – secondary DVT is treated for a minimum of 3 months, idiopathic for at least 6 months and patients with persisting pro-thrombotic condition and repeated DVTs are treated perpetually. Even in spite of efficient anticoagulation therapy, chronic post-thrombotic syndrome develops in up to 50 % of patients, especially in cases of proximal DVT. HIT II represents a specific issues, caused by antibodies against heparin with platelet factor 4, which form roughly since the 4th day of heparin therapy and lead to serious intravascular thromboses. It occurs in 1–3 % patients treated with non-fractioned heparin and in less than 0.1% people treated with low molecular weight heparin. A 30 % or higher decrease of thrombocytes is typical for this condition. This is why examinations of the level of thrombocytes are necessary while patients are on heparin, every other day, between the 4th and 14th day of the treatment. Idiopathic phlebothrombosis can be a symptom of a hidden malignancy in almost 10 % of elderly patients. When looking for a malignancy in cases of seemingly idiopathic DVT, we focus on diligently examining the patient’s medical history, physical examinations, basic haematological and biological examinations and x-rays of the chest. Further examinations of the urogenital system and colonoscopies are recommended in patients over a certain age, in case the patient has not undergone these examinations as a part of routine preventive examination or if a malignancy is suspected based on the basis of the prior examinations. The most common malignancies discovered this way include leukaemia, urogenital and gastrointestinal tumours.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• časná detekce nádoru MeSH
• dabigatran aplikace a dávkování   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   kontraindikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory faktoru Xa aplikace a dávkování   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování léčiv normy   MeSH
• posttrombotický syndrom etiologie   farmakoterapie   MeSH
• rivaroxaban aplikace a dávkování   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• tromboflebitida diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• warfarin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• žilní trombóza * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

V tepenném řečišti se jako antitrombotika uplatňují především protidestičkové léky, nejčastěji acetylsalicylová kyselina a clopidogrel, které jsou u rizikových pacientů podávány často v kombinaci. V profylaxi tromboembolické nemoci (TEN) jsou používány dominantně nízkomolekulární hepariny. Novými léky, schválenými zatím pro použití jako profylaxe TEN po náhradě kyčelního a kolenního kloubu jsou dabigatran a rivaroxaban. Jejich výhodou je možnost perorálního podávání, široké terapeutické okno, tedy žádná nutnost laboratorního monitorování, nevýhodou je nepřítomnost antidota. Interakce s jinými léky nejsou časté, ale je nutno se s jejich rizikem seznámit, protože mohou být potenciálně nebezpečné. Oba léky jsou i perspektivní alternativou warfarinu v léčbě TEN a v profylaxi trombotických příhod u pacientů s nerevmatickou fibrilací síní, v těchto indikacích však dosud nejsou v ČR schváleny.

Antithrombotic drugs used in the arterial bed are mainly represented by antiplatelet agents, most commonly acetylsalicylic acid and clopidogrel, which are often administered in combination in at-risk patients. In the prophylaxis of thromboembolic disease (TED), lowmolecular- weight heparins are predominantly used. Dabigatran and rivaroxaban are novel agents so far approved to be used as prophylaxis of TED following hip and knee replacement. Their advantages include the possibility of oral administration, a wide therapeutic window and, thus, no need for laboratory monitoring; the absence of an antidote is a limitation. Interactions with other drugs are not common but one has to be familiar with their risk as they may be potentially hazardous. Both drugs are also a perspective alternative to warfarin in the treatment of TED and the prophylaxis of thrombotic events in patients with nonrheumatic atrial fibrillation; however, they have not yet been approved for these indications in the Czech Republic.

• Klíčová slova
• tromboprofylaxe,
• MeSH
• Aspirin farmakologie   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• benzimidazoly farmakokinetika   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• dabigatran MeSH
• heparin nízkomolekulární kontraindikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• morfoliny farmakokinetika   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• předávkování léky farmakoterapie   terapie   MeSH
• pyridiny farmakokinetika   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• rivaroxaban MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• thiofeny farmakokinetika   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• tromboembolie etiologie   farmakoterapie   MeSH
• trombóza etiologie   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• warfarin terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Nízkomolekulární hepariny – významně se váží na antitrombin, a tím selektivněji inhibují faktor Xa, – zvyšují fibrinolýzu, – snižují hladinu inhibitoru aktivátoru plazminogenu (PAI), – zvyšují hladinu inhibitoru tkáňového faktoru, a tím inhibují tkáňový faktor a zevní koagulační systém. LMWH jsou standardizovány podle inhibiční aktivity k faktoru Xa. Preparáty s vyšší aktivitou anti...

Antithrombotic activity of subcutaneous low molecular weight heparins (LMWHs) results from multiple mechanisms: – LMWHs bind significantly to antithrombin and thus more selectively inhibit factor Xa, – LMWHs enhance fibrinolysis, – LMWHs decrease plasminogen activator inhibitor (PAI) levels, – LMWHs enhance tissue factor inhibitor levels and thus inhibit tissue factor levels and the exogenous coagulation system. LMWHs are standardized with reference to inhibitory activity against factor Xa. Nevertheless, in these agents, higher anti-Xa a ctivity is not associated with higher antithrombotic effect. LMWHs are used in many branches of medicine. Unlike unfractionated heparins, LMWH s have proved effective in transplant recipients, for treatment and prevention of vascular occlusion in cancer patients, in cerebral thromboembolism and in prophylaxis and treatment of deep venous thrombosis in CAD patients. By specifically blocking smooth muscle cel l (SMC) receptors and thus preventing SMC proliferation, LMWHs are beneficial in patients after coronary angioplasty.

• MeSH
• financování organizované MeSH
• heparin nízkomolekulární farmakologie   klasifikace   kontraindikace   MeSH
• kardiovaskulární komplikace v těhotenství prevence a kontrola   terapie   MeSH
• plicní embolie farmakoterapie   MeSH
• trombocytopenie diagnóza   chemicky indukované   MeSH
• tromboembolie prevence a kontrola   terapie   MeSH

• MeSH
• ambulantní péče metody   využití   MeSH
• chůze MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• obvazy klasifikace   využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• warfarin aplikace a dávkování   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• žilní trombóza farmakoterapie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Hluboká žilní trombóza (HŽT) a plicní embolie (PE), tedy žilní tromboembolická nemoc (TEN) je poměrně časté, život ohrožující onemocnění. V akutní fázi jsou nemocní ohroženi rozvojem PE. V dalším období může dát vznik zejména chronické žilní insuficienci a recidivám žilní trombózy. Základním lékem v léčbě HŽT je heparin. Cílem léčby HŽT heparinem je zabránit extenzi trombu, předejít vzniku a rozvoji PE a v budoucnu recidivě HŽT nebo vzniku posttrombotického syndromu. V České republice se udává výskyt HŽT asi ve 20 000 případů ročně, z nich končí 1–2 % smrtelnou PE a 20–50 % chronickým posttrombotickým syndromem s různým stupněm závažnosti.

• MeSH
• ambulantní péče metody   trendy   MeSH
• farmakologické účinky MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• žilní trombóza farmakoterapie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• randomizované kontrolované studie MeSH

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• chirurgie operační využití   MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   farmakokinetika   kontraindikace   MeSH
• lidé MeSH
• plánování péče o pacienty organizace a řízení   využití   MeSH
• trombolytická terapie kontraindikace   využití   MeSH
• zohlednění rizika klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• ambulantní péče metody   MeSH
• antikoagulancia aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• chůze MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   farmakokinetika   kontraindikace   MeSH
• lidé MeSH
• obvazy MeSH
• tromboembolie farmakoterapie   terapie   MeSH
• warfarin aplikace a dávkování   farmakokinetika   MeSH
• žilní trombóza farmakoterapie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• fibrinolytika * aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• heparin nízkomolekulární kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• heparin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• plicní embolie prevence a kontrola   MeSH
• posttrombotický syndrom MeSH
• streptokinasa terapeutické užití   MeSH
• trombolytická terapie kontraindikace   metody   MeSH
• žilní trombóza * dějiny   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• metaanalýza MeSH