Hluboká žilní trombóza (DVT) patří v rozvinutých zemích k nejčastějším onemocněním s významnými socioekonomickými dopady. Závažnost DVT spočívá v možnosti vzniku život ohrožující plicní embolie a k rozvoji chronické žilní insuficience označované jako post-trombotický syndrom. K pochopení patofyziologických jevů, které vedou k trombóze, přispěl Virchow popsáním tří základních rizikových mechanismů. K prvním léčebným pokusům patřily v 17. století žilní venepunkce a přikládání pijavic. Prvním antikoagulačním lékem byl heparin, který se dostal do klinické praxe po roce 1935. Následná komercializace perorálních antagonistů vitaminu K (warfarin) a příchod nízkomolekulárního heparinu spolu s kompresní terapií umožnilo rozšíření ambulantní léčby DVT. V poslední době dochází k uplatnění nových perorálních antikoagulancií, které vedou ke zvýšení bezpečnosti pro nižší riziko krvácivých komplikací a zjednodušení léčebného postupu. Dalším krokem ve vývoji terapeutických možností jsou invazivní metody časného odstranění trombu, které celý proces významně zkracují a mají cíl omezit vznik pozdních komplikací. Mezi tyto metody patří lokální katétrem řízená trombolýza s použitím tkáňového aktivátoru plazminogenu, mechanická trombektomie a jejich kombinace v podobě farmako-mechanické trombektomie. Tato se v současnosti uplatňuje u pacientů s akutní vysokou ilio-femorální DVT.
Deep vein thrombosis (DVT) is one of the most common diseases in developed countries with significant socioeconomic consequences. The severity of DVT lies in the potential for life-threatening pulmonary embolism and the development of chronic venous insufficiency, referred to as post-thrombotic syndrome. Virchow contributed to the understanding of the pathophysiological events that lead to thrombosis by describing three basic risk mechanisms. The first therapeutic attempts in the 17th century included venepuncture and the application of leeches. The first anticoagulant drug was heparin, which entered clinical practice after 1935. Subsequent commercialization of oral vitamin K antagonists (warfarin) and the advent of low molecular weight heparin along with compression therapy allowed the expansion of outpatient treatment of DVT. Recently, new oral anticoagulants have been introduced, leading to improved safety due to lower risk of bleeding complications and simplification of the treatment process. The next step in the development of therapeutic options are invasive methods of early thrombus removal, which significantly shorten the process and aim to reduce the occurrence of late complications. These methods include local catheter-directed thrombolysis using tissue plasminogen activator, mechanical thrombectomy and their combination called pharmaco-mechanical thrombectomy. The latter is currently used in patients with acute ilio-femoral DVT.
- MeSH
- ateroskleróza dějiny MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické cévy patologie MeSH
- nemoci cév * dějiny MeSH
- onemocnění periferních cév dějiny MeSH
- žilní trombóza dějiny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Žilní tromboembolická nemoc je multikauzální onemocnění, k němuž dochází na základě interakce genetických faktorů a vlivů prostředí. V současné době nabývají na důležitosti zejména některé z rizikových faktorů – vyšší věk, obezita, imobilita. Přibývají odborné publikace o tromboembolických příhodách vzniklých následkem dlouhého strnulého sezení. Dosud byly publikovány kazuistiky či série kazuistik, popisující často až fatální případy, vzniklé následkem dlouhých cest, sezení v práci, ale i účasti v maratonu počítačových her. Bylo však provedeno jen několik studií, zabývajících se přesnější definicí dlouhého sezení a vyhodnocením asociovaného rizika tromboembolické příhody. Zatím poslední taková studie použila definici prolongované imobility vsedě jako sezení po dobu ≥ 10 hodin v období 24 hodin, alespoň 2 hodiny v kuse, během 4 týdnů předcházejících příhodě a potvrdila 2,8-násobné zvýšení rizika tromboembolie po takto dlouhém sezení. V patofyziologii hraje zřejmě roli žilní stáza, útlak žil, hemokoncentrace, riziko podstatně narůstá díky synergickému působení s dalšími rizikovými faktory. Dlouhé sezení je dosud nedoceněným (přitom však ovlivnitelným) rizikovým faktorem tromboembolie. Je tedy nutná edukace odborné i laické veřejnosti a zavedení příslušných preventivních opatření v některých profesích.
Venous thromboembolic disease is a multicausal disease that results from an interaction of genetic factors and environmental effects. Recently, increasing importance has been placed on some of the risk factors in particular: older age, obesity, and immobility. There has been an increasing number of academic publications on thromboembolic events due to prolonged rigid sitting. To date, case reports or case series have been published describing often fatal cases resulting from long travel, sitting at work as well as participating in a computer game marathon. However, only a few studies have been conducted dealing with a more accurate definition of prolonged sitting and evaluation of the associated risk of thromboembolic event. The most recent study of this type performed so far has defined prolonged seated immobility as sitting for a period of ≥ 10 hours within 24 hours, at least for 2 hours in succession, during 4 weeks prior to the event, and has shown a 2.8-fold increase in the risk of thromboembolism following such prolonged sitting. Venous stasis, vein oppression, and haemoconcentration are likely to play a role in pathophysiology, and the risk substantially increases due to synergic interaction with other risk factors. Prolonged sitting has been an underappreciated (yet modifiable) risk factor of thromboembolism. Therefore, education of both experts and the public as well as implementation of appropriate preventive measures in some professions are required.
- Klíčová slova
- Dlouhé sezení jako rizikový faktor žilního tromboembolizmu,
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- obezita MeSH
- plicní embolie * etiologie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- tromboembolie * diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- věkové faktory MeSH
- žilní trombóza dějiny farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- fibrinolytika * aplikace a dávkování klasifikace MeSH
- heparin nízkomolekulární kontraindikace terapeutické užití MeSH
- heparin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie prevence a kontrola MeSH
- posttrombotický syndrom MeSH
- streptokinasa terapeutické užití MeSH
- trombolytická terapie kontraindikace metody MeSH
- žilní trombóza * dějiny farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
- MeSH
- biomedicínský výzkum MeSH
- časové faktory MeSH
- dolní končetina MeSH
- fibrinogen diagnostické užití MeSH
- flebografie metody využití MeSH
- hematologické testy metody využití MeSH
- izotopové značení metody využití MeSH
- lidé MeSH
- scintilace - počítání metody využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- teoretické modely MeSH
- trombolytická terapie metody využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- žilní trombóza dějiny diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- antikoagulancia * terapeutické užití MeSH
- fenprokumon aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- flebografie metody využití MeSH
- heparin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- statistika jako téma MeSH
- streptokinasa aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- trombolytická terapie * metody využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- žilní trombóza * dějiny etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
