Východiska: Endometrióza je gynekologické onemocnění postihující ženy v reprodukčním věku. Hlavním příznakem je bolest, která může mít výrazný dopad na kvalitu života ženy. Cíl: Cílem studie je zhodnotit kvalitu života žen s endometriózou před započetím chirurgické léčby a 3 měsíce po jejím zahájení. Metody: Byla použita kvantitativní metoda s využitím standardizovaného dotazníku Endometriosis Health Profile (EHP-30) v české verzi a numerická škála měření bolesti Numeric Rating Scale (NRS). Pilotní výzkum se týkal 10 pacientek s endometriózou, které byly indikovány k chirurgické léčbě pomocí laparoskopie. Dotazník respondentky vyplnily před započetím léčby a následně 3 měsíce po jejím zahájení. Data byla zpracována v souladu s doporučeným postupem k dotazníku EHP-30. Ze statistických metod byl použit Wilcoxonův test a McNemarův test. Výsledky a diskuze: Z výzkumného šetření vyplývá, že 3 měsíce po operaci došlo ke snížení skóre v doménách „bolest“, „kontrola a bezmoc“ a „emocionální pohoda“ ve srovnání s hodnocením před operací. V rámci hodnocení intenzity bolesti předoperačně a pooperačně došlo ke snížení bolesti při menstruaci, během menstruace a při defekaci. Závěr: Chirurgická léčba endometriózy zlepšuje kvalitu života v několika oblastech hodnocených dotazníkem EHP-30 a jejím zásadním důsledkem je také snížení bolestí.
Background: Endometriosis is a gynaecological disease affecting women of reproductive age. The main symptom is pain, which can have a significant impact on a woman's quality of life. Aim: The aim of study is to evaluate the quality of life of women with endometriosis before and 3 months after the start of surgical treatment. Methods: A quantitative method was used using the standardized Endometriosis Health Profile (EHP-30) questionnaire in the Czech version and the Numeric Rating Scale (NRS) for pain. The pilot study involved 10 patients with endometriosis who were referred for surgical treatment (using laparoscopy). The questionnaire was completed by the respondents before the start of treatment and then 3 months after the start of treatment. The data were processed according to the recommended procedure for the EHP-30 questionnaire. The statistical methods used were Wilcoxon test and McNemar test.Results and Discussion: The results showed that 3 months after surgery, scores in the domains of pain, control and helplessness, and emotional well-being were reduced compared with the preoperative scores. There was a reduction in pain intensity scores preoperatively and postoperatively for menstruation, during menstruation, and defecation. Conclusion: Surgical treatment of endometriosis improves quality of life in several domains assessed by the EHP-30 questionnaire, and a major consequence is a reduction in pain.
- MeSH
- dospělí MeSH
- endometrióza * chirurgie diagnóza klasifikace psychologie MeSH
- kvalita života MeSH
- laparoskopie metody psychologie MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Zjistit kvalitu života žen trpících endometriózou před započetím léčby a 3 měsíce po jejím zahájení. Soubor a metodika: Třicet osm pacientek, z nichž 26 podstoupilo chirurgickou léčbu, 6 pouze farmakologickou a 6 chirurgickou i farmakologickou léčbu. Pro hodnocení kvality života byl použit dotazník Endometriosis Health Profile (EHP-30) v české verzi a numerická škála měření bolesti (NRS – Numeric Rating Scale). Dotazník byl ženám předkládán před zahájením léčby a následně za 3 měsíce. Výsledky a diskuze: Při porovnání kvality života dotazníkem EHP-30 bylo za 3 měsíce po zahájení léčby zjištěno signifikantně lepší hodnocení kvality života ve všech doménách kromě domény „neplodnost“. Statisticky významné zlepšení bylo zaznamenáno v doménách „kontrola a bezmoc“, „emocionální pohoda“ a „bolest“ (p < 0,0001). Hodnocení bolesti pomocí NRS ukázalo subjektivní zlepšení bolesti při menstruaci, mimo menstruaci, při pohlavním styku, při mikci i při defekaci. Ke statisticky významnému zlepšení došlo u bolesti při menstruaci a mimo menstruaci (p < 0,0001). Závěr: Léčba endometriózy zlepšuje kvalitu života a vede také k subjektivnímu snížení intenzity bolesti jako jednoho z hlavních příznaků.
Aim: To investigate the quality of life of women with endometriosis before treatment and 3 months after the start of surgical and/or conservative treatment. Sample and methodology: The sample comprised of 38 patients, of whom 26 underwent surgical treatment, 6 had pharmacological treatment, and 6 had both surgical and pharmacological treatment. The Endometriosis Health Profile (EHP-30) questionnaire in the Czech version and the Numeric Rating Scale (NRS) were used to assess quality of life. The questionnaires were completed before treatment and 3 months into the treatment. Results and discussion: When comparing quality of life with the EHP-30 questionnaire, 3 months after the start of treatment, significantly better quality of life scores were found in all domains except the domain “Infertility.” Statistically significant improvement was observed in the domains of “Control and powerlessness,” “Emotional well-being,” and “Pain” (P < 0.0001). Pain assessment using NRS showed subjective improvement in pain during menstruation, outside menstruation, during intercourse, micturition, and defecation. Statistically significant improvement was reported in pain during menstruation and outside menstruation (P < 0.0001). Conclusion: Treatment of endometriosis improves the quality of life and also leads to a subjective reduction of pain intensity as one of the main symptoms of the disease.
- MeSH
- dospělí MeSH
- endometrióza * chirurgie farmakoterapie MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti metody MeSH
- mladý dospělý MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče MeSH
- péče o umírající * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Východiska: Císařský řez patří mezi nejčastější porodnické operace, kterými je ukončován porod a těhotenství ve třetím trimestru. Jde o chirurgický výkon, a proto jako každá operace skýtá svá rizika jak pro matku, tak pro novorozence. Po provedeném císařském řezu je dle studií možné pozorovat souvislost mezi císařským řezem a vznikem gynekologických potíží, komplikací v následujících graviditách a dysfunkcí pánevního dna u matky. Cíl: Hlavním cílem přehledové práce byla prezentace a sumarizace publikovaných poznatků o problematice císařského řezu z hlediska rizik pro matku. Metody: K vyhledávání literárních zdrojů byly využity elektronické informační databáze PubMed, EBSCO, Medvik (BMČ) a databáze Google Scholar. Dokumenty byly vyhledávány ve stanoveném období 2007-2018 pomocí klíčových slov ověřených v třídníku tezauru Medical Subject Headings a kombinování pomocí Booelovských operátorů. Výsledky: Z hlediska krátkodobých rizik je plánovaný císařský řez srovnatelný s vaginálním porodem. Akutní císařský řez je však provázen vyšším výskytem krevních ztrát, viscerálních poranění, infekčních a tromboembolických komplikací. Mezi dlouhodobá rizika, na která může mít císařský řez vliv, lze zařadit gynekologické potíže jako je intermenstruační spotting, dysmenorea a pelvialgie. Významná rizika představuje císařský řez pro následující těhotenství. Závěry: Mnoho studií zabývající se riziky císařského řezu ukazuje rozpoluplné výsledky. V souvislosti se zvyšujícím se počtem císařských řezů jsou zapotřebí další a podrobnější výzkumy, které by pomohly osvětlit další souvislosti. Nelze také zapomínat na to, že císařský řez může představovat rizika nejen pro matku, ale i pro novorozence.
Introduction: Caesarean section is the most common obstetric operation that ends the delivery and pregnancy in the third trimester. It is the surgical procedure and like any other operation, it can pose risks to both, the mother and the newborn child. According to current studies, after the caesarean section is perfermed it is possible to observe a link between the operation and occurence of gynecological problems, complications in subsequent pregnancies, and dysfunction of mother ́s pelvic floor. Aim: The main aim of this review was to present and summarize the published findings of the issue of caesarean section from the perspective of maternal risks. Methodology: Electronic information databases PubMed, EBSCO, Medvik (BMČ), and Google Scholar were used for searching literal sources. Documents from the period of 2007-2018 were searched using keywords verified in the Medical Subject Headings thesaurus and combined via using Booel ́s operators. Results: In the perspective of short-term risks, planned CS is comparable with vaginal birth. However, acute SC is associated with a higher incidence of blood loss, visceral injury, infectious and thromboembolic complications. The long-term risks of CS consist of gynecological problems such as intermenstrual spotting, dysmenorrhoea, and pelipathy. CS also poses significant risks for next pregnancies. Conclusion: Many studies dealings with the risks of caesarean section show inconsistent results. In the context of the increasing number of caesarean sections, more detailed research is needed to clarify this area of interest. It should also be noted that caesarean section may pose risks not only to the mother but also to the newborn child.
Východiska: Císařský řez patří mezi nejčastější porodnické operace, kterými je ukončován porod a těhotenství ve třetím trimestru. Jde o chirurgický výkon, a proto jako každá operace skýtá svá rizika jak pro matku, tak pro novorozence. Po provedeném císařském řezu je dle studií možné pozorovat souvislost mezi císařským řezem a vznikem gynekologických potíží, komplikací v následujících graviditách a dysfunkcí pánevního dna u matky. Cíl: Hlavním cílem přehledové práce byla prezentace a sumarizace publikovaných poznatků o problematice císařského řezu z hlediska rizik pro matku. Metody: K vyhledávání literárních zdrojů byly využity elektronické informační databáze PubMed, EBSCO, Medvik (BMČ) a databáze Google Scholar. Dokumenty byly vyhledávány ve stanoveném období 2007-2018 pomocí klíčových slov ověřených v třídníku tezauru Medical Subject Headings a kombinování pomocí Booelovských operátorů. Výsledky: Z hlediska krátkodobých rizik je plánovaný císařský řez srovnatelný s vaginálním porodem. Akutní císařský řez je však provázen vyšším výskytem krevních ztrát, viscerálních poranění, infekčních a tromboembolických komplikací. Mezi dlouhodobá rizika, na která může mít císařský řez vliv, lze zařadit gynekologické potíže jako je intermenstruační spotting, dysmenorea a pelvialgie. Významná rizika představuje císařský řez pro následující těhotenství. Závěry: Mnoho studií zabývající se riziky císařského řezu ukazuje rozpoluplné výsledky. V souvislosti se zvyšujícím se počtem císařských řezů jsou zapotřebí další a podrobnější výzkumy, které by pomohly osvětlit další souvislosti. Nelze také zapomínat na to, že císařský řez může představovat rizika nejen pro matku, ale i pro novorozence.
Introduction: Caesarean section is the most common obstetric operation that ends the delivery and pregnancy in the third trimester. It is the surgical procedure and like any other operation, it can pose risks to both, the mother and the newborn child. According to current studies, after the caesarean section is perfermed it is possible to observe a link between the operation and occurence of gynecological problems, complications in subsequent pregnancies, and dysfunction of mother ́s pelvic floor. Aim: The main aim of this review was to present and summarize the published findings of the issue of caesarean section from the perspective of maternal risks. Methodology: Electronic information databases PubMed, EBSCO, Medvik (BMČ), and Google Scholar were used for searching literal sources. Documents from the period of 2007-2018 were searched using keywords verified in the Medical Subject Headings thesaurus and combined via using Booel ́s operators. Results: In the perspective of short-term risks, planned CS is comparable with vaginal birth. However, acute SC is associated with a higher incidence of blood loss, visceral injury, infectious and thromboembolic complications. The long-term risks of CS consist of gynecological problems such as intermenstrual spotting, dysmenorrhoea, and pelipathy. CS also poses significant risks for next pregnancies. Conclusion: Many studies dealings with the risks of caesarean section show inconsistent results. In the context of the increasing number of caesarean sections, more detailed research is needed to clarify this area of interest. It should also be noted that caesarean section may pose risks not only to the mother but also to the newborn child.
- MeSH
- císařský řez * rehabilitace škodlivé účinky MeSH
- gynekologická onemocnění etiologie komplikace MeSH
- komplikace porodu * etiologie MeSH
- komplikace těhotenství etiologie MeSH
- lidé MeSH
- onemocnění dna pánevního etiologie komplikace MeSH
- pánevní bolest etiologie komplikace MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Caesarean section is currently the most frequently performed intervention after episiotomy in obstetrics and one of the most common abdominal operations overall. Rates of caesarean section have been rising globally. Given the increasing rate worldwide it is therefore necessary and important to understand how caesarean section affects child development. Attention-deficit/hyperactivity disorder (ADHD) is the most common neurobehavioural disorder in children. ADHD is characterized by a combination of symptoms including inattention, impulsivity and hyperactivity. Caesarean section may affect psychological development through changes in microbiota or stress response, and birth by caesarean section can be associated with a small increased risk of ADHD. In the current literature, there is no systematic review or protocol of the systematic review answering the question of whether the mode of delivery has influence on the risk of ADHD development.The objective of this review is to synthesize the best available evidence regarding the epidemiological association between the mode of delivery (caesarean section versus vaginal delivery) as exposure and ADHD as the outcome.A three-step strategy will be utilized in this review, aiming to find both published and unpublished studies. The initial search will be conducted using the MEDLINE, CINAHL and EMBASE. The second search will involve 21 databases and sources. Following the Preferred Reporting Items for Systematic Review and Meta-analysis statement analysis of title, abstracts and full texts, critical appraisal and data extraction will be carried out on selected studies using standardized instruments developed by Joanna Briggs Institute. All steps will be performed by two independent reviewers. If possible, statistical meta-analysis using Joanna Briggs Institute within the System for the Unified Management, Assessment and Review of Information will be pooled. Statistical heterogeneity will be assessed.The results will be disseminated by publishing in a peer-reviewed journal. Ethical assessment is not needed - we will search/evaluate the existing sources of literature.
Úvod: Endometrióza patří mezi nejčastější gynekologická onemocnění u žen v reprodukčním věku. Hlavními klinickými projevy jsou bolest a neplodnost, které mohou následně negativně ovlivnit fyzickou, psychickou a emoční stránku, a tedy i celkovou kvalitu života ženy. Cílem předkládané práce je přehledně shrnout současné základní poznatky týkající se problematiky endometriózy se zaměřením na epidemiologii, rizikové faktory, etiologii, diagnostiku, klasifikaci, léčbu a vliv na plodnost a kvalitu života ženy. Metodika: Při tvorbě nesystematického literárního přehledu bylo provedeno vyhledávání podle předem určených klíčových slov. Jednotlivá klíčová slova byla kombinována pomocí booleovských operátorů. Zahraniční a české zdroje, které byly v práci použity, byly vyhledávány v databázích PubMed, EBSCO, UpToDate a Medvik. Vyhledávání nebyl dán striktní časový a jazykový limit. Převážně jsme se soustředili na články od roku 2008 do prosince roku 2017 v anglickém a českém jazyce. Zahrnujícím kritériem práce byly ženy s onemocněním endometrióza. Výsledky: Pro tvorbu výsledků práce bylo použito celkem 55 zdrojů, z nichž dva jsou systematická review (10, 36), tři doporučené postupy (29, 32, 54), sedm prospektivních kohortových studií (2, 4, 37, 38, 42, 46, 53), šest studií případů a kontrol (3, 7, 11, 14, 34, 52), sedm průřezových studií (9, 13, 25, 39, 41, 47, 49), 18 literárních přehledů (1, 5, 8, 12, 15, 16, 17, 20, 22, 23, 24, 26, 33, 34, 40, 49, 51, 55), čtyři série případů (18, 19, 44, 48), jedna kvalitativní studie (zakotvená teorie) (27) a šest knižních publikací (6, 21, 30, 31, 43, 45). Závěr: Endometrióza patří mezi časté gynekologické onemocnění postihující ženy v reprodukčním věku. U žen se z velké části podílí na vzniku neplodnosti a zároveň tak ovlivňuje i jejich psychiku a kvalitu života v mnoha oblastech. V rámci léčby je třeba k pacientkám přistupovat individuálně podle převažujících symptomů. Je doporučováno pacientky odesílat do center, která se zabývají léčbou i pokročilejších forem endometriózy. Prozatím žádná z dnes nabízených možností terapie nezaručuje úplné vyléčení a rekurence onemocnění dosahuje stále vysokých čísel.
Introduction: Endometriosis is one of the most common gynaecological diseases amongst women in reproductive age. The main clinical manifestations include pain and infertility, which can subsequently adversely affect the physical, mental and emotional well being and the overall quality of life of the woman. The aim of the presented review is to summarize the current knowledge about endometriosis with focus on epidemiology, risk factors, aetiology, diagnostics, classification, treatment and the effect on fertility and quality of life of women. Methodology: For a non-systematic literature review, the search was performed based on predefined keywords. The individual keywords were combined using Boolean operators. Foreign and Czech sources in the PubMed, EBSCO, UpToDate and Medvik databases were used. The search was not given a strict time limit and language limit. However, we focused mainly on articles from 2008 to December 2017 in English and Czech. Women with endometriosis was the only inclusion criterion. Results: A total of 55 sources were used to generate results, 2 of which are systematic reviews (10, 36), 3 guidelines (29, 32, 54), 7 prospective cohort studies (2, 4, 37, 38, 46, 53), 6 case studies and controls (3, 7, 11, 14, 34, 52), 7 cross-sectional studies (9, 13, 25, 39, 41, 47, 49), 18 references (8, 12, 15, 16, 17, 20, 22, 23, 24, 26, 33, 34, 40, 49, 51, 55), 4 series of case studies (18, 19, 44, 48) (grounded theory) (27) and 6 books (6, 21, 30, 31, 43, 45). Conclusion: Endometriosis is a common gynaecological disorder affecting women in reproductive age. It largely involves infertility and at the same time it affects women’s psychological health and quality of life in many areas. Patients should be treated individually according to the prevailing symptoms. It is recommended that patients be sent to treatment centres, which offer more advanced care for endometriosis. At present, none of the therapy options at hand guarantees a full cure and recurrence of the disease is still high.
- MeSH
- dospělí MeSH
- druhá doba porodní MeSH
- lidé MeSH
- poporodní období MeSH
- porodní děj MeSH
- připoutání k objektu MeSH
- přirozený porod * MeSH
- první doba porodní MeSH
- reprodukční systém - fyziologické jevy * MeSH
- třetí doba porodní MeSH
- vedení porodu MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Fetální makrosomie je spojena se zvýšeným rizikem perinatální mortality a morbidity pro plod a zvýšeným rizikem poporodních poranění pro matku. Frekvence porodů těchto plodů se pohybuje mezi 1,3–1,5 %. Jako makrosomní bývají označené plody s hmotností vyšší než 4500 g. Diagnostika a predikce makrosomie respektive porodní váhy plodu je klíčová pro stanovení taktiky vedení porodu. Je založeno na kombinaci a posouzení anamnestických údajů, klinických parametrů a ultrazvukové biometrie. Za hranici pro elektivní císařský řez je považována odhadovaná hmotnost plodu u zdravých matek více než 5000 g. U matek s diabetem je vhodné zvážit indikaci k SC při hmotnosti plodu více než 4000 g.
Fetal macrosomia is associated with an increased risk of perinatal mortality and morbidity for both, mother and fetus. The frequency of these births is between 1.3 to 1.5%. Macrosomic fetuses are defined with a weight of 4500 g and more. Diagnosis and prediction of macrosomia or fetal birth weight is key to determine the tactics of delivery. It is based on the combination and assessment of medical history, clinical parameters and ultrasound biometry. The limit for elective caesarean section is considered the estimated fetal weight in healthy mothers of more than 5000 g. For mothers with diabetes an indication of the caesarean section should be considered for fetal weight of more than 4000 g.
- MeSH
- lidé MeSH
- makrosomie plodu MeSH
- porod * MeSH
- porodní hmotnost * MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
