INTRODUCTION: Vaginal laxity is a widespread and undertreated medical condition associated especially with vaginal parity. AIM: To evaluate the efficacy and safety of electroporation therapy treatment of vulvovaginal laxity by the Jett Plasma for Her II device. METHODS: The Jett Plasma for Her II Study is a multicentric, prospective, randomized, single-blinded, and controlled study. Women presenting with vaginal laxity were randomized to receive electroporation therapy delivered to the vaginal tissue (active-82 patients) vs. therapy with zero intensity (placebo-9 patients). RESULTS: A total of 91 subjects whose average age was 48.69 ± 10.89 were included. Due to the results of a one-way analysis of variance, it may be concluded that in the case of the vaginal laxity questionnaire (VLQ), there is a statistically significant difference between actively treated patients and the placebo group (F1,574 = 46.91; p < 0.001). In the case of the female sexual function index (FSFI), a one-way ANOVA test also showed a statistically significant difference between the actively treated patients and the placebo group (F1,278 = 7.97; p = 0.005). In the case of the incontinence impact questionnaire-7 (IIQ-7), a one-way ANOVA test showed a statistically significant difference between the actively treated patients and the placebo group (F1,384 = 15.51; p < 0.001). It confirms that improvement of vaginal laxity is conjoined with benefits in symptoms of urinary incontinence. Biopsy performed after the end of the treatment shows an increase in the vaginal mucosa thickness by an average of 100.04% in the active group. The treatment was well tolerated with no adverse events. No topical anesthetics were required. CONCLUSIONS: Treatments of vulvovaginal laxity by electroporation therapy achieved significant and sustainable 12-month effectiveness. Responses to the questionnaires also suggest subjective improvement in self-reported sexual function, incontinence, sexual satisfaction, and urogenital distress.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Kazuistika pacientky s intersticiální graviditou s anamnézou hyperprolaktinemie. Kazuistika: Žena, 30 let, byla hospitalizována pro podezření na mimoděložní těhotenství a byla referována k laparoskopii. Peroperačně byla zjištěna intersticiální gravidita, která byla řešena laparoskopickou salpingektomií a kornuostomií. Závěr: Intersticiální gravidita představuje závažný medicínský problém, protože nepoznaná může být pro ženu fatální. Diagnostika, i přes pokroky především v ultrazvukovém vyšetření, bývá často nepřesná. Laparoskopická evakuace s následnou suturou děložního rohu představuje jednu z možných řešení. Jedná se o metodu bezpečnou a minimálně invazivní.
Objective: A case report of a patient with interstitial pregnancy and a history of hyperprolactinemia. Case report: A 30-year-old woman was hospitalized for a suspicion of ectopic pregnancy and referred for laparoscopy. During the laparoscopic surgery, interstitial pregnancy was diagnosed and solved with cornuostomy. Conclusion: Ectopic interstitial pregnancy represents a serious worldwide issue because unrecognized, it can endanger a woman’s life, despite advances in ultrasound examination, the diagnosis often remains inaccurate. Laparoscopic surgical approach with evacuation of pregnancy with subsequent uterus suture represents one of the possible approaches. This method is minimally invasive and safe.
INTRODUCTION AND HYPOTHESIS: The pathophysiology of pelvic organ prolapse (POP) has not been fully elucidated, although accumulating evidence suggests that oxidative stress is involved. The present systematic review comprehensively discusses this topic. METHODS: The PubMed/Medline, Scopus, and Web of Science databases were searched for relevant studies published up to May 2021. This systematic review was registered in the PROSPERO database (registration number CRD42021242240). Two independent researchers screened and selected articles that fulfilled predefined inclusion criteria, performed a quality assessment, and extracted the relevant data. Of 901 original articles retrieved, 8 fulfilled the selection criteria and were included in the review. RESULTS: Elevated levels of markers of oxidative stress, such as advanced glycation end products, hydroxynonenal and hydroxydeoxyguanosine, were found in various parts of the pelvic floor of patients with POP. Accordingly, the levels of glutathione peroxidase and superoxide dismutase, known as major antioxidant enzymes, were reduced, compared to those in healthy controls. Levels of two other markers (mitofusin 2 and nuclear factor erythroid derived 2) also support hypotheses suggesting the involvement of oxidative stress in POP. CONCLUSIONS: In the literature available, an association between oxidative stress and pelvic organ prolapse was confirmed.
- MeSH
- lidé MeSH
- oxidační stres MeSH
- pánevní dno MeSH
- prolaps pánevních orgánů * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- systematický přehled MeSH
Souhrn: Cíl práce: Historie a současný pohled na léčbu hyperaktivního močového měchýře. Metodika: Článek byl vypracován s využitím databází Medline Pubmed a Scopus. Vyhledány byly články publikované do prosince 2020. Součástí článku je popis vnitřních postupů na našem pracovišti. Výsledky a Závěr: Hyperaktivní měchýř je onemocněním značně zhoršujícím kvalitu života našich pacientek. Základem léčby jsou nefarmakologické postupy, jako je cvičení pánevního dna. Efekt těchto postupů je však omezený. Znatelnou úlevu od obtíží přináší léčba farmakologická. Tu zahajujeme nasazením trospia. Při nedostatečném efektu pokračujeme propiverinem, solifenacinem, fesoterodinem, darifenacinem či mirabegronem. Až při selhání farmakologických postupů je indikována léčba elektrickou stimulací či aplikací botulotoxinu. Souhrnně lze říci, že při správně zvolené metodě nalezne úlevu od potíží každá pacientka.
Objective: Historical and current view on the therapy of overactive bladder. Methods: This review summarizes the historical approach and current therapy of overactive bladder. The articles were gathered from Pubmed and Scopus databases. Studies published before December 2020 were used for the review. Results and Conclusion: Overactive bladder is a condition that quite a lot reduces the quality of life of our patients. Our therapeutic approach starts with non-pharmacological treatment, such as pelvic floor exercises. The next step is a pharmacological approach. The entry level drug is trospium. If the effect is not sufficient, propiverine, solifenacin, fesoterodine, darifenacin or mirabegron are used. Electrostimulation or botulinum toxin A application is an option only in cases that didn’t respond to pharmacological treatment. It is safe to say, that in the end, there is a way of reducing the severity of overactive bladder symptoms for every patient.
Probiotika jsou přípravky obsahující živé mikroorganismy určené k terapeutickému a preventivnímu ovlivnění mikrobiomu, imunity, metabolismu a dalších vlastností osoby, která je užívá. Úkolem probiotik, tedy i "gynekologických", je začlenit se alespoň dočasně do ekosystému a měnit jeho vlastnosti (ideálně obnovit eumikrobii), a to v situaci, kdy pacientka subjektivně pociťuje vulvovaginální dyskomfort, za jehož příčinu lze považovat poševní dysmikrobii vyvolanou různými vlivy (mj. hormonální antikoncepce, osobní hygiena, strava, oblékání, antibiotika, sex). Složení individuálních mikrobiot vykazuje rozmanitost, proto nelze předpokládat, že bude nalezen univerzální probiotický kmen. Lze očekávat, že určitý přípravek některé pacientce bude pomáhat, jiné nikoli. Spektrum probiotických přípravků je zatím úzké, lze očekávat jeho rozšiřování a vedle toho i upřesňování indikací na základě charakterizace mikrobiomu dané pacientky a volby kompatibilního probiotického kmene.
Probiotics are preparations containing live microorganisms designed to therapeutic and preventive effect on the microbiome, immunity, metabolism and other properties of the person taking them. The role of probiotics, including "gynecological", is to integrate into the ecosystem and change its properties (ideally restore eumicrobia) for at least some time, in a situation where the patient is subjected to vulvovaginal dyscomfort as a consequence of vaginal dysmicrobia caused by various influences (including hormonal contraceptives, personal hygiene, diet, dressing, antibiotics, sex). The composition of individual microbiota shows diversity, so it is not possible to assume that a universal probiotic strain will be found. It can be expected that some preparation will help some patient, others will not. The spectrum of probiotic preparations is still narrow, it can be expected to expand and in addition to refine the indications based on the characterization of the patient's microbiome and the choice of a compatible probiotic strain.
Cíl práce: Přehledový článek zabývající se problematikou děložních ruptur v graviditě s popisem případu děložní ruptury za porodu na děloze nezatížené jizvou. Typ práce: Přehledový článek a kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Porodnická a gynekologická klinika LF UK a FN Hradec Králové; gynekologicko-porodnické oddělení Oblastní nemocnice Náchod. Vlastní pozorování: Uvádíme případ těhotné pacientky v 33. týdnu gravidity, akutně přijaté k indukci porodu pro mrtvý plod; během indukce porodu dochází k rozvoji známek šoku, v děložní dutině není patrný plod, porod je ukončen císařským řezem a plod je nalezen volně v břišní dutině, rovněž i placenta. Dále je objevena rozsáhlá děložní ruptura. Provedena je hysterektomie. Závěr: Děložní ruptura v graviditě je závažný stav, jehož incidence stoupá společně s narůstajícím počtem prováděných císařským řezů. Určení diagnózy děložní ruptury je opřeno především o klinický nález a ultrazvukové vyšetření, případně kardiotokografii, ostatní zobrazovací metody jsou považovány za nevhodné především z hlediska časové prodlevy. Společně se změnou dominantního rizikového faktoru pro děložní rupturu, kterou představuje předchozí císařský řez, se změnil i přístup v léčbě. Je-li to možné, preferuje se dělohu zachovávající výkon. Cílem kazuistiky je prezentovat ojedinělý případ děložní ruptury nezatížené jizvou a poukázat na úskalí diagnostiky děložních ruptur v těhotenství a za porodu.
Objective: A review of contemporary knowledge about uterine rupture during pregnancy, followed by a case-report of a patient with uterine rupture during pregnancy without an uterine scar. Design: Review and case report. Setting: Clinic of Obstetrics and Gynecology, University Hospital, Hradec Králové; Department of Gynecology and Obstetrics, Hospital Náchod. Case report: We present a case of an uterine rupture of a uterus without a scar from previous surgery. A patient in 33. week of pregnancy with stillborn fetus was administred to our hospital. While inducing the labor, the patient showed signes of shock, fetus was no longer present in uterus. An C-section was performed, but the stillborn baby was placed in abdominal cavity, with an abrupted placenta. Large uterine rupture was spotted, therefore a hysterectomy was performed. Conclusion: Uterine rupture during pregnancy is an urgent state. The incidency of uterine rupture is rising accordingly with the growing number of C-sections. However, it is important to include uterine rupture into differential diagnostics also in cases with other risk factors. The key to successful diagnosis is ultrasound examination and correct evaluation of clinical state, other imaging methods are less suitable because of time delay. Together with the change of major cause of uterine rupture, the approach to treatment has changed as well. If possible, a uterus-saving procedure is preferred. The aim of this case-report is presentation of a rare case of uterine rupture in an scar-free uterus. It also shows how troublesome diagnostics of uterine ruptures can be.
- Klíčová slova
- jizva po císařském řezu,
- MeSH
- císařský řez MeSH
- dospělí MeSH
- hysterektomie metody MeSH
- jizva MeSH
- komplikace těhotenství * MeSH
- lidé MeSH
- peripartální období MeSH
- rizikové faktory MeSH
- ruptura dělohy * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- těhotenství MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Hemorrhoids are commonly reported in women. However, despite the high prevalence of hemorrhoids in women and the major impact of this condition on quality of life, specific evidence and recommendations on the treatment of hemorrhoids in women are scant. This paper reviews various options in current therapy for hemorrhoids in women-namely, medical intervention (topical and systemic drug therapy)-and discusses the available clinical evidence for an appropriate use of over-the-counter topical formulations for the symptomatic treatment of hemorrhoids. Its focus is on a medical preparation containing tribenoside + lidocaine, available as a rectal cream (tribenoside 5%/lidocaine 2%) and a suppository (tribenoside 400 mg/lidocaine 40 mg) and marketed under the brand Procto-Glyvenol® (Recordati, SpA, Italy). Given its rapid comprehensive efficacy on all the different symptoms of hemorrhoids, the tribenoside + lidocaine combination can find a place in the treatment of this hemorrhoidal disease. Importantly, its efficacy and tolerability have been formally evaluated in several well-conducted studies, some of which were specifically conducted in women. In particular, tribenoside + lidocaine can be safely administered in postpartum women and in pregnant women after the first trimester of pregnancy. In pregnant women, the tribenoside/lidocaine combination significantly improved both subjective and objective symptoms of hemorrhoids. Fast onset of symptom relief was reported from 10 minutes after administration, lasting up to 10-12 hours. On these bases, tribenoside + lidocaine can represent a fast, effective, and safe option to treat hemorrhoids when conservative therapy is indicated, and it deserves consideration as a first-line treatment of this disease in clinical practice.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- bakteriální vaginóza diagnóza terapie MeSH
- herpes genitalis diagnóza terapie MeSH
- infekce papilomavirem diagnóza terapie MeSH
- kandidóza vulvovaginální diagnóza terapie MeSH
- klinické protokoly MeSH
- lidé MeSH
- mikroskopie MeSH
- vulvovaginitida * diagnóza mikrobiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- prsy anatomie a histologie MeSH
- ženské pohlavní orgány * anatomie a histologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
