Náhle vzniklé akutní selhání ledvin u pacientů ve vyšším věku může být způsobeno širokým spektrem chorob, které mají obvykle příčinu mimo ledviny. Mezi nejčastější patří postižení ledvin jako součást ANCA vaskulitid, další kategorie zahrnuje klonální onemocnění plasmatických buněk s nadprodukcí lehkých řetězců (light chain cast nephropathy, tzv. myelomová ledvina) a také stále narůstající počet polékových poškození tubulointersticia ledvin. Prezentujeme případ iatrogenní, méně obvyklé formy akutního selhání u 73 leté ženy, která do té doby netrpěla žádným závažným onemocněním. I když biopsie napomohla určit příčinu selhání a tím ovlivnit následující terapii, funkce ledvin se do předchozího stavu nevrátila a pacientka progredovala do CKD G3bA1 s hodnotami sérového kreatininu kolem 170-140 μmol/l.
Acute renal failure in elderly patients can be caused by a wide spectrum of diseases that usually have a cause outside the kidney. The most common causes include renal impairment as part of ANCA vasculitis, another category includes clonal plasmatic cell disease with light chain cast nephropathy; and there also exists an increasing number of drug-induced tubulointerstial damage. We present a case of iatrogenic less common form of acute failure in a 73-year-old woman, who did not suffer from any serious disease until then. Although the biopsy helped to determine the cause of the failure and thus affect subsequent therapy, the function did not return to the previous state and the patient progressed to CKD G3bA1 with serum creatinine values of around 170-140 μmol/l.
- MeSH
- akutní poškození ledvin * chemicky indukované diagnóza etiologie terapie MeSH
- biopsie metody MeSH
- ledvinové kanálky MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- rhabdomyolýza * chemicky indukované komplikace MeSH
- sběrací ledvinové kanálky MeSH
- senioři MeSH
- statiny škodlivé účinky toxicita MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Více než 50 % pacientů na světě umírá v nemocničních zařízeních a péče o takové pacienty je finančně náročná. Naším cílem bylo zjistit, zda podpora paliativního týmu může tyto náklady snížit. Metody: Jedná se o retrospektivní case-control studii prováděnou v české fakultní nemocnici. Prozkoumali jsme rozdíly v denních nákladech na péči pacientů, kteří zemřeli s podporou paliativního týmu a těch, kteří zemřeli bez ní, v období od ledna roku 2019 do dubna roku 2020. Data z národních registrů byla použita k párování intervenční a odpovídající kontrolní skupiny. Zároveň jsme porovnávali skupiny dle délky terminální hospitalizace, doby strávené na jednotce intenzivní péče, dávkách i.v. antibiotik, CT a MRI snímků, onkologické léčby v posledním měsíci života a zaznamenání faktu, že se jedná o umírajícího nemocného. Standardní deskriptivní statistika byla použita k popisu dat. Pro porovnání mezi intervenční a kontrolní skupinou bylo využito Fisherova exaktního testu pro kategorické proměnné a Mannova-Whitneyho U testu pro numerická data. Výsledky: Celkem bylo identifikováno 213 párů. Průměrné denní náklady na skupinu pacientů v péči paliativního týmu byly třikrát nižší (4 392,4 Kč/den = 17,3 EUR) než na skupinu pacientů bez paliativního týmu (13 992,8 Kč/den = 545,8 EUR), což bylo pravděpodobně spojeno s kratší dobou hospitalizace na odděleních JIP (16 % proti 33 % dní hospitalizace). Závěr: Ukázali jsme, že integrace paliativního týmu v procesu umírání může vést k významné finanční úspoře. Tato data mohou podpořit zavádění nemocniční paliativní péče v rozvojových zemích.
Background: More than 50% of patients worldwide die in hospitals and end-of-life care is costly. We aimed to explore whether support from the palliative team can influence end-of-life costs. Methods: This was a descriptive retrospective case–control study conducted at a Czech tertiary hospital. We explored the difference in daily hospital costs between patients who died with and without the support of the hospital palliative care team from January 2019 to April 2020. Big data from registries of routine visits were used for case–control matching. As secondary outcomes, we compared the groups over the duration of the terminal hospitalization, intensive care unit (ICU) days, intravenous antibiotics, magnetic resonance imaging/computed tomography scans, oncological treatment in the last month of life, and documentation of the dying phase. Standard descriptive statistics were used to describe the data, and differences between the case and control groups were tested using Fisher's exact test for categorical variables and the Mann–Whitney U test for numerical data. Results: In total, 213 dyads were identified. The average daily costs were three times lower in the palliative group (4392.4 CZK per day = 171.3 EUR) than in the nonpalliative group (13992.8 CZK per day = 545.8 EUR), and the difference was probably associated with the shorter time spent in the ICU (16% vs. 33% of hospital days). Conclusions: We showed that the integration of the palliative care team in the dying phase can be cost saving. These data could support the implementation of hospital palliative care in developing countries.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Součástí dobré péče v nemocnici, která je zaměřená na umírajícího pacienta, je pravdivá komunikace a dokumentace jeho preferencí v závěru života. Cílem naší práce bylo zjistit, jak může nemocniční paliativní tým ovlivnit závěr života nemocného. Metody: V této studii jsme použili retrospektivní případovou-kontrolní metodiku s analýzou obsahu textu v zdravotnické dokumentaci. Do studie jsme zahrnuli všechny pacienty, kteří zemřeli ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady s podporou nemocničního paliativního týmu od ledna 2019 do dubna 2020. Pomocí rutinně sbíraných dat z registrů jsme provedli párování s kontrolní skupinou pacientů, kteří zemřeli v nemocnici bez podpory paliativního týmu. Srovnávali jsme pacienty v tom, jestli měli v medikaci uvedeno, že jsou v závěru života, zda měli komunikované a dokumentované preference, limitaci péče, prognózu, podporu rodiny a rozdíl mezi skupinami v čase stráveném na jednotce intenzivní péče. Statistická signifikance rozdílů mezi skupinami byla hodnocena pomocí Fisherova exaktního testu a Mannova-Whitneyova U-testu. Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 213 dvojic. V dokumentaci všech sledovaných parametrů byl prokázán statisticky signifikantní rozdíl mezi skupinami (p < 0,001). Lepší dokumentace preferencí, prognózy a limitace péče byla spojena s kratším časem stráveným na jednotce intenzivní péče (16 % vs 33 % hospitalizačních dnů) Závěr: Studie ukazuje, že integrace nemocničního paliativního týmu v závěru života přináší vyjasnění kontextu péče, lepší vedení dokumentace ohledně prognózy a pacientových preferencí. Častěji se vyskytuje v dokumentaci formulace tzv. limitace péče odpovídající cíli léčby. Pacienti mohou podstupovat méně invazivních intervencí, mají kratší délku pobytu na jednotce intenzivní péče, a tím se paliativní péče nepřímo podílí na snížení nákladů na péči v závěru života.
Good communication and documentation of patients‘ preferences in the dying phase can help to provide patient-centered care in hospitals. We aimed to explore whether the support of the palliative team can make any difference in the dying phase. Methods: This was a mixed-method retrospective case-control study with content analysis of medical records. We included all in-hospital cases who died in the Faculty hospital Kralovske Vinohrady with the support of the palliative care team between January 2019 and April 2020. Big data from registries of routine visits were used for propensity score matching to controls not supported by the palliative care team. Groups were compared over the documentation of the dying phase, prognosis, limitation of life-sustaining treatments, patients’ preferences, family support, and days spent in the intensive care unit. The statistical significance of differences between the case and control groups was tested by Fisher’s exact test and Mann-Whitney U-test. Results: We identified 213 dyads. The dying phase, prognosis, limitation of life-sustaining treatments, patients‘ preferences, and family support significantly differed between the groups and were more often documented in the palliative care group. (p<0.001) This was associated with fewer days spent in the intensive care unit. (16% vs 33% of hospital days) Conclusions: The study revealed that integration of the palliative care team makes a considerable difference in the dying phase documentation, promotes advance care planning, and can help to provide less aggressive patient-centered care based on their preferences.
- MeSH
- chorobopisy MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- pacientova přání ohledně budoucí terapie MeSH
- paliativní péče * MeSH
- péče o umírající MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- umírající MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
Zabránění rozvoji a progresi diabetického poškození ledvin patří mezi klíčový faktor ovlivnění prognózy pacientů s diabetes mellitus 2. typu. Inkretinová léčba, a zejména pak léčba glifloziny, představuje zásadní průlom v ovlivnění mechanismů uplatňujících se v patogenezi a progresi diabetického poškození ledvin. Výsledky recentních studií poukazují na význam neglykemických účinků v ovlivnění kardiovaskulárního rizika a současného zpomalení progrese snížení funkce ledvin také u pacientů bez anamnézy diabetes mellitus.
Preventing the development and progression of diabetic kidney disease is one of the key factors influencing the prognosis of patients with type 2 diabetes mellitus. Incretin therapy, and in particular gliflozin therapy, represents a major breakthrough in influencing the mechanisms involved in the pathogenesis and progression of diabetic kidney disease. The results of recent studies point out the importance of non-glycemic effects in influencing cardiovascular risk and the concomitant slowing of the progression of decreased renal function also in patients without a history of diabetes mellitus.
