Psyché
Vydání 1. 212 stran ; 24 cm
Publikace se zaměřuje na farmakorezistenci u schizofrenie, deprese, úzkosti a obsedantně-kompulzivní poruchy. Určeno odborné veřejnosti.
- MeSH
- duševní poruchy MeSH
- léková rezistence MeSH
- psychotropní léky MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Psychiatrie
- NLK Obory
- psychiatrie
- psychofarmakologie
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
INTRODUCTION: The term "post-COVID-19 syndrome" describes a range of symptoms persisting beyond the acute phase of the disease. These symptoms predominantly include fatigue, muscle pain, shortness of breath, and psychological issues. Research additionally suggests the possibility of long-term neurological and psychiatric impairment associated with COVID-19. METHODOLOGY: The study included patients who visited the post-COVID outpatient clinic between April 2020 and June 2022. The examination included the detailed history taking, including the COVID-19 course, posteroanterior chest X-ray and pulmonary function tests. Anxiety level was assessed using the Beck Anxiety Inventory (BAI). The relationship between anxiety, demographic data, and course of the disease, need for hospital admission during the acute phase, oxygen therapy, post-inflammatory changes on the chest X-ray and lung function parameters was investigated. RESULTS: This study included 1756 patients who experienced COVID-19 and visited a post-COVID outpatient clinic. The majority of individuals experienced a mild form of the infection. The results showed that younger age and female gender were associated with significantly higher anxiety scores. Inpatients had lower BAI values than those who were not hospitalized during acute phase. Patients with post-inflammatory changes on chest X-ray had surprisingly lower BAI values. Lower values of FEV1 (forced expiratory volume in 1 second), DLCO (diffusing capacity of the lungs for carbon monoxide), and KCO (carbon monoxide transfer coefficient) were associated with significantly higher BAI values. Female gender was associated with higher levels of anxiety. In contrast, higher FEV1 values reduced the risk of a pathological level of anxiety. CONCLUSION: In our study, the influence of age, gender, inpatient care during the acute phase of infection, the presence of post-inflammatory changes on the chest diagram and selected parameters of lung function (FEV1, DLCO, and KCO) were shown to be important factors in the assessment of anxiety symptoms in post-COVID patients.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) je častá psychiatrická porucha, charakterizovaná přítomností obecných a nadměrných obav. Současná léčba se skládá z řady farmakologických a psychologických léčebných postupů. Mnoho pacientů však nereaguje na farmakologickou léčbu první linie a vyvíjejí se nová anxiolytická léčiva. V tomto přehledovém článku se autoři nejprve zabývají diagnostickými kritérii a epidemiologií GAD. Pozornost je věnována účinné farmakologické léčbě GAD a její snášenlivosti. K dispozici je řada účinných způsobů léčby GAD, zejména duloxetin, escitalopram, pregabalin, quetiapin a venlafaxin. Existuje omezená důkazní základna, která by podporovala další farmakologickou léčbu pacientů s GAD, kteří nereagovali na počáteční léčbu. Ačkoli mnoho nových anxiolytik postoupilo do klinických studií, překlad ze zvířecích modelů byl většinou neúspěšný. Potenciál má několik sloučenin včetně některých psychedelik, ketaminu, oxytocinu a látek modulujících orexin, endokanabinoidní a imunitní systém si však zaslouží další studium. Těmto látkám bude věnován příští článek.
Generalized anxiety disorder (GAD) is a frequent psychiatric condition characterized by the presence of generalized anxiety and excessive worry. Current treatment consists of a range of pharmacological and psychological treatments. However, many patients do not respond to first-line pharmacological treatment and new anxiolytic drugs are being developed. In this review article, the authors first address the diagnostic criteria and epidemiology of GAD. Attention is paid to the effective pharmacological treatment of GAD and its tolerability. A number of effective treatments for GAD are available, notably duloxetine, escitalopram, pregabalin, quetiapine and venlafaxine. There is a limited evidence base to support further pharmacological treatment of patients with GAD who have not responded to initial treatment. Although many new anxiolytics have advanced to clinical trials, translation from animal models has mostly been unsuccessful. However, the potential of several compounds including some psychedelics, ketamine, oxytocin, and orexin, endocannabinoid, and immune system modulators deserves further study. The next article will be devoted to these substances.
Současné konsenzuální pokyny shrnují současné důkazy a navrhované strategie léčby GAD (Generalized Anxiety Disorder – generalizované úzkostné poruchy). Patří mezi ně pokyny Světové federace společností biologické psychiatrie (WFSBP – World Federation of Societies of Biological Psychiatry) z roku 2022 a pokyny Britské asociace pro psychofarmakologii z roku 2014. Článek stručně shrnuje doporučení týkající se počáteční léčby, problematiku rezistence k léčbě, roli psychoterapie, zvládání psychiatrických komorbidit, léčbu těhotných pacientek a pacientek po porodu, starších dospělých (>65 let), dětí a dospívajících a věnuje se také udržovací terapii. Zahrnut je také budoucí vývoj farmakologické léčby generalizované úzkostné poruchy, výzkum nových serotonergních látek, gabaergních látek, glutamátergních látek, neuropeptidů a možnosti imunologické léčby.
Current consensus guidelines summarize current evidence and suggested treatment strategies for GAD (Generalized Anxiety Disorder). These include the World Federation of Societies of Biological Psychiatry (WFSBP) 2022 guidelines and the British Association for Psychopharmacology 2014 guidelines. The article briefly summarizes recommendations regarding initial treatment, the issue of treatment resistance, the role of psychotherapy, managing psychiatric comorbidities, treatment. of pregnant and postpartum patients, older adults (>65 years), and children and adolescents, and also addresses maintenance therapy. Future development of pharmacological treatment of generalized anxiety disorder such as research new serotonergic substances, gabaergic substances, glutamatergic substances, neuropeptides, and possibilities of immunological treatment are also included.
Onemocnění covid-19 je spojováno nejen s příznaky akutní fáze, ale u části pacientů některé příznaky přetrvávají i po jejím překonání, mluvíme o tzv. post-covid syndromu. Cílem naší práce bylo identifikovat faktory ovlivňující míru úzkosti u pacientů s tímto syndromem. Celkově byla získána data od 404 pacientů, míra úzkosti byla hodnocena pomocí Beckova inventáře úzkosti (BAI). Soubor obsahoval 143 mužů a 261 žen, ve věkovém rozmezí 19-90 let. Průměrná hodnota BAI byla 13,2 bodu. Nejčastěji pacienti prodělali lehký průběh infekce covid-19. Dle našich výsledků nemá tíže samotné infekce covid-19 a přítomnost komorbidního somatického onemocnění vliv na hodnotu BAI; co se naopak ukázalo být významným faktorem, je hospitalizace. Hospitalizovaní pacienti měli statisticky významně nižší míru úzkosti než ti, kteří toto onemocnění prodělali v domácích podmínkách. Pacienti s patologickou mírou úzkosti byli signifikantně mladší a při srovnání pohlaví byly signifikantně více úzkostné ženy. Souvislost mezi přítomností plicních post-zánětlivých změn na RTG hrudníku a mírou úzkosti nebyla prokázána, byl ale zjištěn statisticky významný trend.
The COVID-19 is associated not only with symptoms of the acute phase, but in some patients some symptoms persist even after overcoming it, we are talking about the so-called post-COVID syndrome. The aim of our work was to identify factors influencing the level of anxiety in patients with this syndrome. In total, data were obtained from 404 patients, anxiety levels were assessed using the Beck Anxiety Inventory (BAI). The file contained 143 men and 261 women, in the age range of 19-90 years. The average BAI value was 13.2 Most often, patients experienced a mild course of covid-19 infection. According to our results, the severity of the COVID-19 infection itself and the presence of comorbid somatic disease have not effect on the BAI value, on the contrary, hospitalization turned out to be a significant factor. Hospitalized patients had a statistically significantly lower level of anxiety than those who experienced this disease at home. Patients with a pathological level of anxiety were significantly younger and, when comparing gender, there were significantly more anxiety in women. The connection between the presence of pulmonary post-inflammatory changes on the chest X-ray and the degree of anxiety was not proven, but a statistically significant trend was found.
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- posouzení stavu pacienta MeSH
- postakutní syndrom COVID-19 * klasifikace psychologie MeSH
- úzkost * psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- chronická nemoc psychologie MeSH
- duševní poruchy * diagnóza komplikace psychologie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- multimorbidita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Both genetic and environmental factors are important in etiology of mental disorders. Calculating polyenviromic risk/protective scores provides an updated perspective in research on the environmental causes of psychiatric disorders. We aimed to compare environmental risk and protective factors in patients with psychosis or a mood disorder (PSYCH+MOOD) and those with an anxiety disorder (ANX). METHODS: We administered the internationally accepted questionnaire from the EUropean Network of National Schizophrenia Networks Studying Gene-Environment Interactions (EU-GEI) study, enriched with mood and anxiety disorder-relevant measures, to patients at two large university hospitals in the Czech Republic. RESULTS: Ninety-four PSYCH+MOOD patients (average age 42.5 years; 46 males) and 52 ANX patients (average age 47.2 years; 17 males) participated. Neither polyenviromic risk score nor polyenviromic protective score differed significantly between PSYCH+MOOD and ANX groups (p = 0.149; p = 0.466, respectively). CONCLUSION: Scientific validity of the polyenviromic risk/protective score construct must still be demonstrated in large psychiatric samples, ideally in prospective studies. Nevertheless, researchers have already started to investigate environmental factors in the etiology of mental disorders in their complexity, similarly to polygenic risk scores.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
