BACKGROUND: Magnesium-based bioresorbable Magmaris stents are rapidly resorbed. Few randomized studies have evaluated the efficacy of such stents in patients with acute coronary syndrome. AIM: To investigate late lumen loss as assessed via quantitative coronary angiography (QCA) and optical coherence tomography (OCT) in patients with acute coronary syndrome treated with Magmaris stents or permanent, everolimus-eluting metallic Xience stents. METHODS AND RESULTS: This PRAGUE-22 study was a two-centre, investigator-initiated, randomized study. Fifty patients were randomized based on the inclusion criteria for acute coronary syndrome and the anatomical suitability to receive Magmaris or Xience stents. The patient characteristics did not differ between the Magmaris group (n = 25) and Xience group (n = 25). The mean ages were 57.0 ± 10.5 vs. 55.5 ± 9.2 years (p = 0.541) and the total implanted stent length was 24.6 ± 10.7 mm vs. 27.6 ± 11.1 mm (p = 0.368), respectively. Four clinical events occurred in the Magmaris group and one in the Xience group during 12 months of follow-up. The extent of late lumen loss (assessed via QCA) at 12 months was greater in the Magmaris group than in the Xience group (0.54 ± 0.70 vs. 0.11 ± 0.37 mm; p = 0.029). The late lumen loss diameter (measured via OCT) in the Magmaris group was also significantly larger than that in the Xience group (0.59 ± 0.37 vs. 0.22 ± 0.20 mm; p = 0.01). CONCLUSION: Implantation of a magnesium-based bioresorbable stent in patients with acute coronary syndrome is associated with a greater extent of late lumen loss at the 12-month follow-up compared with implantation of a permanent, everolimus-eluting metallic stent. TRIAL REGISTRATION: ISRCTN89434356.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• everolimus škodlivé účinky   MeSH
• hořčík MeSH
• koronární angiografie MeSH
• koronární angioplastika * škodlivé účinky   metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci koronárních tepen * terapie   MeSH
• sirolimus MeSH
• stenty uvolňující léky * MeSH
• vstřebatelné implantáty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

INTRODUCTION: Periprocedural stroke represents a rare but serious complication of cardiac catheterization. Pooled data from randomized trials evaluating the risk of stroke following cardiac catheterization via transradial versus transfemoral access showed no difference. On the other hand, a significant difference in stroke rates favoring transradial access was found in a recent meta-analysis of observational studies. Our aim was to determine if there is a difference in stroke risk after transradial versus transfemoral catheterization within a contemporary real-world registry. METHODS: Data from 14,139 patients included in a single-center prospective registry between 2009 and 2016 were used to determine the odds of periprocedural transient ischemic attack (TIA) and stroke for radial versus femoral catheterization via multivariate logistic regression with Firth's correction. RESULTS: A total of 10,931 patients underwent transradial and 3,208 underwent transfemoral catheterization. Periprocedural TIA/stroke occurred in 41 (0.29%) patients. Age was the only significant predictor of TIA/stroke in multivariate analysis, with each additional year representing an odds ratio (OR) = 1.09 (CI 1.05-1.13, p < 0.000). The choice of accession site had no impact on the risk of periprocedural TIA/stroke (OR = 0.81; CI 0.38-1.72, p = 0.577). CONCLUSION: Observational data from a large prospective registry indicate that accession site has no influence on the risk of periprocedural TIA/stroke after cardiac catheterization.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• koronární angiografie * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• rizikové faktory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Je popsán případ posttraumatického postižení věnčité cévy, které vyústilo v srdeční infarkt (IM). Padesátiletý muž prodělal před třemi lety tupé trauma hrudníku, IM nebyl poznán, protože bolest na hrudi byla přičítána (a maskována) poraněním žeber. Koronarografie byla indikována pro náhodný nález patologického EKG při preventivní prohlídce.

A case of post-traumatic coronary injury presenting with coronary occlusion and myocardial infarction is described. A 50-years-old man sustained a blunt chest trauma a three years ago. Myocardial infarction was not recognised, because chest pain was attributed to (and masked by) rib injury. Coronary angiography was indicated based on an incidental abnormal ECG finding during a preventive examination.

• MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• infarkt myokardu * etiologie   MeSH
• koronární cévy diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poranění hrudníku * komplikace   MeSH
• radioisotopová ventrikulografie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: PCI chronických totálních uzávěrů (CTO) koronárních tepen představuje v posledních letech rychle se rozvíjející odvětví intervenční kardiologie. V předkládaném článku prezentujeme naše dvouleté zkušenosti s rozvojem dedikovaného CTO programu, zaměřujeme se na stratifikaci obtížnosti CTO dle skórovacího systému J-CTO a úlohu proktora při „learning-curve“. Soubor a metodika: Soubor tvoří konsekutivní pacienti, kteří na našem pracovišti podstoupili PCI pro CTO v období od 8/2016 do 10/2018. Sledovali jsme základní charakteristiky pacientů a technické aspekty výkonu, odhadovanou obtížnost dle J-CTO skóre, zastoupení různých rekanalizačních technik, zda byl či nebyl u výkonu přítomný proktor a výskyt komplikací. Výkony s J-CTO skóre ≥ 2 jsme v souladu s autory skórovacího systému označili jako obtížné. Výsledky: Celková úspěšnost CTO PCI ve sledovaném období činila 84,4 %. Průměrné hodnoty skiaskopického času na proceduru byly 30 : 17 minut, dávky záření 2 660 mGy a spotřeby kontrastní látky 262 ml. U úspěšných výkonů byla finální strategií, která vedla k rekanalizaci CTO, antegrádní eskalace vodičů v 65,6 %, retrográdní technika „dissection-reentry“ v 11,1 %, retrográdní eskalace vodičů v 6,7 %. Jedenkrát jsme byli úspěšní technikou antegrádní „dissection-reentry“. Zatímco úspěšnost CTO PCI u hodnot J-CTO skóre 0–1 dosahovala 94,9 %, u obtížných případu (J-CTO ≥ 2) jsme byli úspěšní pouze v 76,5 % pokusů. Proktorované výkony měly proti neproktorovaným vyšší průměrné J-CTO skóre (2,3 vs. 1,7), vyšší zastoupení obtížných nálezů s J-CTO ≥ 2 (66,7 % vs. 52,4 %), vyšší zastoupení retrográdních výkonů (55,6 % vs. 19,1 %) a dosahovali jsme při nich vyšší úspěšnosti (92,6 % vs. 81,0 %). Klinicky závažné komplikace se vyskytly u 4,5 %, nedošlo k žádnému periprocedurálnímu úmrtí ani k tamponádě. Závěr: Předkládaný soubor prezentuje první dva roky „learning curve“ CTO PCI a ukazuje, že při respektování určitých pravidel je možné si techniky CTO PCI osvojit a zasadit je do běžného provozu katetrizačního sálu coby účinnou a bezpečnou metodu léčby pacientů se specifickým a nikoli vzácným typem koronárního postižení.

Aim: Percutaneous coronary intervention (PCI) for coronary artery chronic total occlusion (CTO) has been a rapidly evolving branch of interventional cardiology in recent years. The article presents our two-year experience with the development of a dedicated CTO programme, while focusing on stratification of CTO difficulty depending on the J-CTO scoring system and the role of the proctor in the learning curve. Material and methods: The study cohort comprised consecutive patients who underwent PCI for CTO at our centre during the period from 08/2016 to 10/2018. The following aspects were studied: the basic patient characteristics and technical aspects of the procedure; the estimated difficulty depending on the J-CTO score; the proportions of various recanalization techniques; whether or not a proctor was present during the procedure; and the rates of complications. Procedures with a J-CTO score ≥ 2 were graded as difficult in consistency with the authors of the scoring system. Results: The overall success rate of CTO PCI in the follow-up period was 84.4 %. The mean fluorocopic time per procedure was 30:17 minutes, the irradiation dose 2 660 mGy, and contrast medium consumption 262 ml. In successful procedures, the final strategy that resulted in CTO recanalization was antegrade wire escalation in 65.6 %, retrograde dissection-reentry technique in 11.1 %, and retrograde wire escalation in 6.7 %. In one case, we succeeded with antegrade dissection-reentry technique. While the success rate of CTO PCI for J-CTO scores of 0-1 reached 94.9%, in difficult cases (J-CTO ≥ 2) the success rate was only 76.5%. Proctored procedures versus unproctored ones had a higher mean J-CTO score (2.3 vs. 1.7), a higher proportion of difficult findings with a J-CTO ≥ 2 (66.7 % vs. 52.4 %), a higher percentage of retrograde procedures (55.6 % vs. 19.1 %), and a higher success rate was achieved with them (92.6 % vs. 81.0 %). Clinically severe complications occurred in 4.5%, and there was no periprocedural death or tamponade. Conclusion: The present cohort represents the first two years of the CTO PCI learning curve showing that, when certain rules are followed, it is possible to master the CTO PCI techniques and introduce them into normal operation of a catheterization room as an effective and safe treatment method for patients with a specific, and not rare, type of coronary disease.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika * MeSH
• koronární cévy patologie   MeSH
• koronární okluze terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH

Cíl: Klinicky nejdéle dostupným biodegradabilním stentem (bioresorbable vascular scaffold, BVS) je Absorb BVS™ (Abbott Vascular, Santa Monica, CA, USA). Přes slibné výsledky se objevila i úskalí spojená s léčbou tímto typem koronárních implantátů. Nejprve registry, posléze i některé metaanalýzy a na podzim 2016 i tříleté výsledky randomizované studie ABSORB II poukázaly na zvýšené riziko trombózy stentu/BVS oproti DES nejnovější generace. Cílem naší práce je zhodnocení klinických výsledků reálné populace pacientů s implantovaným BVS s důrazem na výskyt jisté/pravděpodobné trombózy BVS. Soubor a metodika: Soubor tvoří konsekutivní pacienti, kterým byl na našem pracovišti implantován Absorb BVS v období 9/2013 až 12/2015. Ve spolupráci s ÚZIS ČR jsme ke 30. 4. 2017 retrospektivně hodnotili výskyt kompozitních endpointů zaměřených na vlastní BVS („device-oriented composite endopoint“, DOCE) a na pacienta („patient-oriented composite endpoint“, POCE) se zvláštním zaměřením na trombózu BVS. Výsledky: Ve sledovaném období jsme při 196 PCI implantovali 178 pacientům celkem 210 Absorb BVS. Medián sledování činil 772 dnů. Indikací implantace byl ve 47 % případů akutní koronární syndrom, ve zbylých případech stabilní formy ICHS. Výskyt DOCE po 1 roce byl 4,5 %, odhad výskytu po dvou letech na základě Kaplan-Meierovy analýzy činí 6,8 %. Úmrtí z kardiovaskulárních příčin postihlo v prvním roce 3,9 % pacientů. Setkali jsme se s celkem 6 případy jisté a 2 případy pravděpodobné trombózy BVS. Výskyt jisté/pravděpodobné trombózy BVS tak dosahoval 2,8 % do 30 dnů a 3,9 % do 1 roku. Závěr: Předkládáme data z použití Absorb BVS v reálné klinické praxi jednoho pracoviště se zaměřením na trombózu BVS. Naše výsledky potvrzují obavu z vyššího výskytu této komplikace, která se podle dosavadních dat jeví být hlavním a nejzávažnějším problémem léčby ICHS biodegradabilními stenty tohoto typu.

Aim: Absorb BVS™ (Abbott Vascular, Santa Monica, CA, USA) is the longest clinically available biodegradable stent (bioresorbablevascular scaffold, BVS). Despite promising results, pitfalls associated with treatment with this type of coronary implants haveemerged. This were the registries at first, some meta-analyses subsequently, the three-year results of the ABSORB II randomizedtrial in autumn 2016 that suggested an increased risk of thrombosis of the BVS stent compared with the newest-generation DES.The aim of our study was to evaluate the clinical outcomes of a real population of patients with implanted BVS with an emphasison the incidence of definite/probable BVS thrombosis. Patients and methods: The group consisted of consecutive patients who had received an Absorb BVS implant at our centrebetween 09/2013 and 12/2015. As of 30 April 2017, we retrospectively evaluated, in collaboration with the Institute of Health Informationand Statistics of the Czech Republic, the incidence of the device-oriented composite endpoint (DOCE) and that of thepatient-oriented composite endpoint (POCE), with a particular focus on BVS thrombosis. Results: During the follow-up period, a total of 210 Absorb BVSs were implanted in 178 patients during 196 PCIs. The medianfollow-up was 772 days. The indication for implantation was acute coronary syndrome in 47% of the cases and stable forms ofIHD in the remaining cases. At one year, the incidence of DOCE was 4.5%, with an estimated incidence at two years being 6.8% on the basis of Kaplan-Meier analysis. Death from cardiovascular causes occurred in 3.9% of the patients in the first year. A totalof six cases of definite and two cases of probable BVS thrombosis were encountered. The incidence of definite/probable BVSthrombosis thus reached 2.8% by 30 days and 3.9% by 1 year. Conclusion: We present data on the use of Absorb BVS in real clinical practice of a single centre with a focus on BVS thrombosis.Our results confirm the concern about higher rates of this complication that, according to the data available so far, appears to bethe major and most serious problem in treating IHD with biodegradable stents of this type.

• Klíčová slova
• vstřebatelné stenty,
• MeSH
• akutní koronární syndrom * chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• ischemická choroba srdeční * chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• stenty * škodlivé účinky   využití   MeSH
• trombóza etiologie   MeSH
• vstřebatelné implantáty * využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Biodegradabilní stenty (bioresorbable vascular scaffolds, BVS) představují poslední významnou změnu přístupu v oblasti perkutánních koronárních intervencí. Idea poskytnout cévě pouze přechodnou oporu je lákavá zejména proto, že může pomoci překonat některé ze slabin současných metalických lékových stentů. Cílem tohoto přehledného článku je zasadit problematiku BVS do kontextu rychle se rozvíjejícího pole koronárních intervencí, poukázat na potenciální výhody a úskalí této technologie a shrnout dostupná preklinická i klinická data. Přestože v různých fázích vývoje je mnoho různých konceptů BVS, bližší pozornost je věnována pouze těm, které již získaly schválení ke klinickému užívání. Diskutovány jsou technologické aspekty, technika implantace a data z preklinických studií, klinických randomizovaných studií, registrů a metaanalýz.

Bioresorbable vascular scaffolds (BVS) represent the most recent substantial change in direction in the field of percutaneous coronary interventions. The idea of temporary scaffolding the vessel and disappearing thereafter is attractive as it can help overcome some of the current metallic drug-eluting stents limitations. The aim of this review article is to situate the technology of BVS in the context of the rapidly evolving domain of coronary interventions, to highlight its potential benefits and pitfalls and to summarize available evidence, both preclinical and clinical. Although many different concepts of BVS are currently in evolution, only those with certificate for clinical use are discussed in detail. This includes technological aspects, implantation techniques and results from existing preclinical studies, randomized trials, registries and meta-analyses.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• stenty uvolňující léky * normy   škodlivé účinky   MeSH
• vstřebatelné implantáty normy   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH
• metaanalýza MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: ST elevation myocardial infarction (STEMI) patients treated by primary percutaneous coronary intervention (PCI) are at higher risk of acute kidney injury (AKI) than patients undergoing PCI in stable clinical conditions. This fact suggests that mechanisms other than contrast nephrotoxicity are involved. AIM: To evaluate the incidence, risk factors, and consequences of AKI in patients undergoing primary PCI for STEMI in current daily practice. METHODS: Analysis of all consecutive patients who underwent primary PCI over a one-year period. AKI was defined as an increase in serum creatinine ≥ 50% or 26.5 μmol/L (AKIN criteria) from the baseline within 48 h. RESULTS: A total of 202 patients were included. AKI occurred in 25 (12.4%) subjects. Baseline characteristics and in-hospital complications of the patients with and without AKI did not differ significantly except for age (69 ± 13 vs. 62 ± 12; p = 0.003), female gender (48.0% vs. 26.6%; p = 0.035), hypertension (88.0% vs. 62.7%; p = 0.013), left ventricular ejection fraction (40% ± 12% vs. 49% ± 14%; p = 0.002), cardiogenic shock (44.0% vs. 5.1%; p < 0.0001), use of intravenous diuretics (76.0% vs. 26.0%; p < 0.0001), ventricular arrhythmias (24.0% vs. 3.4%; p = 0.001), and in-hospital mortality (24.0% vs. 3.4%; p = 0.001). In multivariate analysis heart failure remained the only independent correlate of AKI. CONCLUSIONS: AKI was an frequent and serious complication of STEMI in patients treated by primary PCI. Heart failure was the strongest predictor of AKI. Other risk factors including contrast medium volume, baseline renal function, diabetes, and age failed to predict AKI.

• MeSH
• akutní poškození ledvin epidemiologie   etiologie   MeSH
• incidence MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků chirurgie   MeSH
• kontrastní látky škodlivé účinky   MeSH
• koronární angioplastika škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Cílem předkládané práce je srovnání 30denní a roční mortality skupiny pacientů se STEMI přijatých přímo na katetrizační sál a uložených nejprve na lůžko koronární jednotky (dále jen KJ). Metody: Soubor tvoří 280 konsekutivních pacientů, které jsme v průběhu roku 2012 přijali pro STEMI a kteří podstoupili primární PCI. Kromě časových údajů (bolest, nemocnice, sál, reperfuze) jsme zaznamenávali způsob přijetí pacientů (přímo na katetrizační sál vs. přes lůžko KJ). Skupiny jsme statisticky zhodnotili. Údaje pro hodnocení mortality jsme čerpali z Národního registru kardiovaskulárních intervencí. Výsledky: Přímo na sál bylo přijato 197 z 280 pacientů se STEMI (70,4 %). Medián času „door-to-balloon“ činil 25 minut s významným rozdílem mezi skupinami (20 minut při příjmu na sál, 50 minut u přijatých na KJ, p < 0,0001). Třicetidenní mortalita souboru byla 6,4 % (18 z 280), roční mortalita 14,3 % (40 z 280). Třicetidenní mortalita se mezi skupinami nelišila – 15 ze 197 (7,6 %) při přijetí na sál vs. 3 z 83 (3,6 %) při přijetí přes lůžko KJ (p = 0,21). Roční mortalita byla významně vyšší u přijatých na sál 17,3 % (34 ze 197), proti 7,2 % (6 z 83, p = 0,028). Z 28 pacientů v kardiogenním šoku bylo 23 přijato přímo na sál (82,1 %). Nebyl rozdíl ve 30denní ani roční mortalitě mezi přijatými na sál vs. na KJ – 26,1% (6 z 23) vs. 20,0 % (1 z 5) u 30denní mortality (p = 0,93) a 52,2 % (12 z 23) vs. 40,0 % (2 z 5) u roční mortality (p = 0,62). Závěr: Organizace příjmu nemocných se STEMI přímo na katetrizační sál na našem pracovišti převažuje (70,4 %), v případě nejzávažnějších nemocných dominuje (82,1 %). Zkrácení doby do dosažení reperfuze činilo průměrně 43 minut, nevedlo však ke snížení krátkodobé ani dlouhodobé mortality.

Aim: The aim of the presented evaluation is to compare 30-day and 1-year mortality in STEMI patients admitted directly to the cathlab vs. admitted to the coronary unit first. Methods: We studied 280 consecutive patients with STEMI undergoing primary PCI in our department throughout the year 2012. In addition to usual STEMI time parameters (pain, hospital, cathlab, reperfusion), we recorded the way of admission (directly to cathlab vs. to the coronary unit first). We analyzed both groups statistically. The data for mortality evaluation purposes were derived from the National Registry of Cardiovascular Interventions. Results: We admitted 197 of 280 STEMI patients (70.4 %) directly to the cathlab. The “door-to-balloon” time median was 25 minutes with a significant difference between both groups (20 minutes in the cathlab group, 50 minutes in the coronary unit group, p < 0.0001). The 30-day mortality of the whole population was 6.4% (18 of 280), 1-year mortality was 14.3 % (40 of 280). There was no significant difference in 30-day mortality between the groups – 15 of 197 (7.6 %) in the cathlab group vs. 3 of 83 (3.6 %) in the coronary unit group. 1-year mortality was significantly higher in the cathlab group – 17.3 % (34 of 197) vs. 7.2 % (6 of 83, p = 0,028). Twenty-three of the 28 patients (82.1 %) in cardiogenic shock were admitted directly to the cathlab. We did not find any difference in either 30-day or 1-year mortality between the cathlab vs. coronary unit groups – 26.1% (6 of 23) vs. 20.0 % (1 of 5) for 30-day mortality (p = 0.93) and 52.2% (12 of 23) vs. 40.0 % (2 of 5) for 1-year mortality (p = 0.62). Conclusion: The admission of STEMI patients directly to the cathlab prevails largely in our department (70.4 %) and dominates in the most serious cases of cardiogenic shock (82.1 %). The reperfusion delay shortening was 43 minutes in average, however no short-term or long-term mortality reduction was observed.

• MeSH
• angioplastika metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci * klasifikace   organizace a řízení   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• kardiogenní šok diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• koronární jednotky metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• mortalita trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH