- MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody škodlivé účinky MeSH
- muskuloskeletální systém * diagnostické zobrazování MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- radiografie metody škodlivé účinky MeSH
- ultrasonografie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Difuzní axonální poranění je traumatické postižení mozku vznikající jako následek střižného pohybu při náhlém zrychlení či zpomalení mozku výrazněji vůči zbytku těla. Za cíl jsme si dali porovnat možnosti dnešních zobrazovacích metod v diagnostice difuzního axonálního postižení (DAP). Dále jsme se snažili v retrospektivní studii zjistit senzitivitu výpočetní tomografie (CT) a magnetické rezonance (MR) v diagnostice DAP a zhodnotit korelaci nálezu na zobrazovacích metodách s tíži klinického stavu. Metodika: Vyšetření CT probíhalo na přístroji Philips Brilliance 64-řadý helikální, nativně, s provedením měkkotkáňového a kostního přepočtu. MR vyšetření bylo provedeno na přístroji Philips Achieva 1,5T s použitím hlavové cívky, nativně v T2, T1 a GRE sekvenci v rovině transverzální, FLAIR sekvence v rovině koronální či sagitální a difuzně vážená sekvence (DWI) a ADC mapy v transverzální rovině. Celkem bylo vyšetřeno 60 pacientů. Výsledky: Mezi roky 2010-2014 byl DAP popsán celkem u 60 pacientů, 38 na CT, a dalších 22 na MR. Dvacet pacientů mělo následně trvalou poruchu vědomí či zemřelo, 36 mělo trvalé následky, osm se plně uzdravilo a u šesti nevíme konečný klinický stav. Senzitivita CT je v našem souboru 63 %, specificita 97 %. Závěr: V dnešní době je zlatým standardem v diagnostice kraniotraumatu nativní CT vyšetření, které má v případě DAP v našem souboru relativně nízkou senzitivitu a vysokou specificitu. MR je vzhledem k dostupnosti i časové náročnosti vyšetření vhodnou metodou až u pacientů, u nichž nález na CT neodpovídá jejich klinickému stavu. Pacienti s diagnostikovaným DAP mají obecně špatnou prognózu, až Ms zemře nebo má trvalou poruchu vědomí a další cca Ví pacientů má trvalé následky.
Aim: Diffuse axonal injury is traumatic brain injury arising as a result of shear movement during sudden acceleration or deceleration of the brain strongly against the rest of the body. We want to compare the capabilities of todays imaging modalities in diagnostics of diffuse axonal injury (DAI). Next, we tried in retrospective study to determine the sensitivity of computed tomography (CT) and magnetic resonance (MR) in the diagnostic of DAI and to evaluate the clinical status of patients diagnosed for DAI. Method: We used 64-row helical CT (Philips Brilliance 64), we made native scans with soft-tissue and bone conversion. MR examination was performed on a Philips Achieva 1.5T machine using a head coil, natively in T2, Tl and GRE sequence in the transverse plane, FLAIR in coronal or sagittal plane and diffusion-weighted sequences (DWI) and ADC maps in the transversal plane. A total of 60 patients were examined. Results: 60 patients with DAI were examined in time period from 2010-2014, 38 with diagnoses of DAI on CT and 22 on MR. 20 patients had a subsequent permanent impairment of consciousness or died, 36 had lasting consequences, 8 fully healed and in 6 patients we do not know how they ended. Conclusion: Today native CT is the gold standard in the diagnosis of brain injury. In our group of DAI patients CT, unlike MR, had low relatively sensitivity of 63% (high specificity 97%). However, MR is not method of first choice due to its insufficient availability and time-consuming examination. MR is a useful approach for those patients whose findings on CT do not match the clinical condition. Patients diagnosed for DAP have generally a poor prognosis, Ms in our group of patients die or have permanent impairment of consciousness, and another M has long lasting consequences.
- MeSH
- difuzní axonální poranění * radiografie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie * metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- počítačová rentgenová tomografie * metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- poranění mozku radiografie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senzitivita a specificita * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Některé chlorované propanoly se objevují jako kontaminanty v některých potravinách, zejména v hydrolyzátech rostlinných proteinů. Nejčastějším kontaminantem této chemické skupiny látek známých jako chloropropanoly je 3-monochlorpropan-1,2-diol (3-MCPD). Spolu s 1,3-dichlor-propanolem (1,3-DCP) byl identifikován jako látka vznikající při výrobě pikantních přísad kyselou hydrolýzou rostlinných proteinů. 3-MCPD je kontaminant objevující se během přípravy jídla a poprvé byl nalezen v různých pochutinách, jako jsou hydrolyzáty rostlinných proteinů a sójová nebo ústřicová omáčka. 3-MCPD a 1,3-DCP mohou vznikat také v potravinách jako výsledek působení tepla (např. při pečení výrobků z cereálií), stejně jako v průběhu přípravy jídla a jeho skladování, ale přesný mechanismus jejich vzniku není znám. Chloropropanoly vznikají v potravinách obsahujících současně tuk a sůl, jestliže jsou vystaveny vysoké teplotě v průběhu vaření. Studie se zaměřují na 3-MCPD, který vyvolává neplodnost u potkanů, tlumí imunitní reakci a je pravděpodobně karcinogenní. V roce 2001 stanovil Vědecký výbor pro potraviny tolerovatelný denní příjem 3-MCPD na 2 mg/kg (na kg tělesné hmotnosti) a do právních předpisů EU zakotvil maximální koncentraci 3-MCPD 20 mg/kg pro potraviny připravené z hydrolyzovaných rostlinných bílkovin a pro sójovou omáčku. V prosinci 2007 byly poprvé nalezeny v řadě potravin 3-MCPD estery mastných kyselin (3-MCPD estery), včetně rafinovaných jedlých tuků, jako je margarín a oleje, ale také v kojeneckých výrobcích a mateřském mléce. I když pro 3-MCPD existuje řada toxikologických studií na zvířatech, jen málo je známo, jak vznikají 3-MCPD estery, jaká je jejich biologická dostupnost, toxikinetika, toxidynamika a toxicita. Tento článek se zabývá možnými riziky 3-MCPD a 1,3-DCP pro lidské zdraví.
Certain chlorinated propanols occur as contaminants in some foodstuffs, particularly in plant protein hydrolyzates. The most frequently occurring contaminant from this chemical group known as chloropropanol is 3-monochloropropane-1,2-diol (3-MCPD). Together with 1,3-dichloropropanol (1,3-DCP), it was identified as a substance produced in the manufacture of spicy admixtures through the acid hydrolysis of plant proteins. 3-MCPD is a contaminant encountered in the course of the meal preparation and it was first found in different spices, such as plant protein hydrolyzates and soya or oyster sauce. 3-MCPD and 1,3-DCP can also be produced in foodstuffs as a result of heat effects (for example when baking cereal products) similarly as in the course of the food preparation and storage, but the accurate mechanism of their production is still unknown. Chloropropanols are produced in foodstuffs simultaneously containing fat and salt, if they are exposed to high temperature in the course of cooking. Studies are aimed at 3-MCPD, which induces infertility in rats, inhibits immunity reactions and is likely to be carcinogenic. In 2001, the Scientific Committee for Foodstuffs established the tolerable daily intake of 3-MCPD as 2 mg/kg (per kg body weight) and anchored in legal EU regulations of 3-MCPD concentrations of 20 mg/kg for food prepared from hydrolyzed plant proteins and for the soya sauce. In 2007, 3-MCPD-esters of fatty acids (3-MCPD esters) were first found in a number of foodstuffs including refined edible fats, such as margarine and oils but also in products for suckling babies and in the human milk. In spite of the fact that there are a number of toxicological studies performed in animals, little is known about the mechanism of the 3-MCPD ester production, their bioavailability, toxicological kinetics, toxicological dynamics and toxicity. The article presented here deals with possible risks of 3-MCPD and 1,3-DCP to human health.
- Klíčová slova
- potravinové kontamitanty, 3-PCPD, 1,3-DCP, zdravotní rizika,
- MeSH
- chlorhydriny chemie škodlivé účinky toxicita MeSH
- glycerol analogy a deriváty MeSH
- hodnocení rizik * MeSH
- kontaminace potravin * analýza prevence a kontrola statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- propanoly * chemie škodlivé účinky toxicita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Energetické nápoje jsou nealkoholické nápoje, které stimulují organismus a odstraňují únavu. Tyto nápoje obvykle nemají dodávat energii díky kalorické hodnotě živin, které obsahují, ale díky kombinovanému účinku kofeinu, taurinu, karnitinu, vitaminů a dalších rostlinných složek. Ústřední složkou ve většině energetických nápojů je kofein, stejný stimulant, jaký nacházíme v kávě nebo čaji. Většina z těchto nápojů obsahuje 70 až 200 mg kofeinu, který stimuluje CNS a dává tělu pocit čilosti. To může zvýšit srdeční frekvenci a krevní tlak za současné dehydratace organismu. Většina lidí pozoruje nežádoucí účinky kofeinu u dávek vyšších než 200 mg, mezi které patří nespavost, bušení srdce a bolesti hlavy. Dalšími přísadami jsou např. taurin, L-karnitin, inozitol, glukuronolakton, vitaminy a různé formy přírodních antioxidantů ve formě bylinných extraktů, jako jsou guarana, ženšen nebo ginkgo biloba. Taurin je aminokyselina, která ovlivňuje přenos nervových vzruchů a má schopnost pronikat z krevního oběhu do mozku. Působí antioxidačně a dokáže odstraňovat některé těžké kovy. Je výchozí látkou pro syntézu žlučových kyselin. V kombinaci s kofeinem a cukrem stimuluje svalové kontrakce. Kreatin vytváří kreatinfosfát, který obnovuje ve svalech hladinu ATP a tím umožňuje zvyšovat jejich energetický výkon – proto je součástí energetických nápojů. Glukuronolakton se přirozeně vyskytuje ve všech pojivových tkáních a do energetických nápojů se přidává proto, že snad napomáhá štěpení glykogenu uvolňováním hormonů a dalších chemických látek a pomáhá při detoxikaci. L-karnitin, kvartérní amoniová sloučenina, jejíž biosyntéza probíhá z aminokyselin lyzinu a methioninu, je nezbytná pro transport mastných kyselin z cytosolu do mitochondrií při odbourávání lipidů pro tvorbu metabolické energie. Mezi nepříliš časté nežádoucí účinky L-karnitinu patří nevolnost, zvracení, bolesti břicha a průjem. B-vitaminy jsou látky, které pomáhají při konverzi potravin na energii, jako např. cukr, který se nachází v energetických nápojích ve značném množství. Energetické nápoje obsahují velké množství cukru, např. glukózy, která je pro organismus preferovaným zdrojem energie. Avšak příjem velkého množství cukru je spojován s diabetem. Ženšen, adaptogenní bylina, o níž je známo, že zvyšuje energii, obsahuje některé protiúnavové látky, které údajně zmírňují stres a zlepšují paměť. Energetickým nápojům a jejich komponentám jsou přičítány četné fyziologické a psychologické účinky. Některé studie ukazují významné zlepšení duševních a kognitivních výkonů, stejně jako zvýšení subjektivní bdělosti. Nadměrná spotřeba těchto nápojů může vyvolat euforii způsobenou stimulačními vlastnostmi kofeinu. Kofein také vyvolává neklid, úzkost, podrážděnost a nespavost.
Energy drinks are soft drinks advertised as boosting energy. Energy drinks usually do not emphasize energy derived from the calories they contain, but rather through a choice of caffeine, taurine, carnitine, vitamins, and different herbal supplements the manufacturer has combined. The central ingredient in most energy drinks is caffeine, the same stimulant found in coffee or tea. Most of these drinks contain between 70 and 200 mg of caffeine, which stimulates the central nervous system giving the body a sense of alertness. It can raise heart rate and blood pressure while dehydrating the body. A lot of people experience side effects above 200 mg, which include sleeplessness, heart palpitations, and headaches. Other common ingredients are for example taurine, L-carnitine, glucuronolactone, vitamins, and various forms of natural anti-oxidants in the form of herbal extracts as guarana, ginseng or Ginkgo biloba. Taurine is an amino acid that helps regulate heartbeat, muscle contractions, and energy levels. Creatine helps with supplying energy to the muscles and is usually found in energy drinks and products that are marketed to body builders. Glucuronolactone occurs naturally in all connective tissue and it is added to energy drinks because is believed to help with glycogen depletion, freeing hormones and other chemicals, and aids in detoxification. L-carnitine, quaternary ammonium compound biosythesized from the amino acids lysine and methionine is required for the transport of fatty acids from the cytosol into the mitochondria during the breakdown of lipids for the generation of metabolic energy. Rare side effects of L-carnitine include nausea, vomiting, abdominal pain, and diarrhea. B-vitamins are essentially the things that help convert food to energy, like sugar which is found in abundance in energy drinks. Energy drinks contain a lot of sugar, for example glucose which is the body’s preferred fuel. However, too much sugar intake has been linked to diabetes. Ginseng, an adaptogenic herb, is known to increase energy, has some anti-fatigue components, supposedly relieves stress, and increases memory. A variety of physiological and psychological effects have been attributed to energy drinks and their ingredients. Some studies reported significant improvements in mental and cognitive performance as well as increased subjective alertness. Excess consumption of these drinks may induce euphoria caused by stimulant properties of caffeine. Caffeine also induces agitation, anxiety, irritability, and insomnia.
- Klíčová slova
- L-karnitin, nutrice,
- MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- dítě MeSH
- karnitin fyziologie MeSH
- kofein agonisté škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nápoje škodlivé účinky MeSH
- potravní doplňky analýza škodlivé účinky toxicita MeSH
- sladidla analýza škodlivé účinky MeSH
- taurin analýza MeSH
- těhotné ženy MeSH
- toxikologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
