Cílem studie bylo zjistit, jak rozdílná je hluková zátěž pedagogů vyučujících hlučné a tiché předměty v karvinských základních a mateřských školách. Kvalita sluchu byla vyšetřována pomocí screeningové tónové audiometrie, vyšetření bylo doplněno předem sestaveným dotazníkem. Celý soubor byl rozdělen na dvě kategorie (hlučnou a tichou) v závislosti na expozici hluku během výuky. Výsledky byly hodnoceny pomocí průměrných audiogramů, ztrát sluchu podle Fowlera, biologického hodnocení rizika hluku a statistickým zpracováním. Hypotéza studie byla potvrzena. Učitelé hlučné kategorie mají téměř dvojnásobné ztráty sluchu oproti pedagogům vyučujících relativně tišší předměty. Hlučná kategorie má ztrátu sluchu 0,79 dB za rok, tichá 0,49 dB. V závislosti s rostoucí délkou praxe se kvalita slyšení zhoršuje rychleji u hlučné kategorie. Autoři doporučují zvážení zavedení pravidelných audiologických prohlídek u pedagogických pracovníků, jelikož možnosti prevence jsou značně omezené. Společnost by se měla zaměřit především na snižování hluku komunálního, ale i v pracovním prostředí učitelů.
The aim of the study was to find out the difference between the noise load in teachers teaching noisy and quiet subjects at primary schools and kindergartens in Karviná. The quality of hearing was examined using screening tone audiometry, the examination was accompanied by an original questionnaire. The whole sample was divided into two categories (noisy and quiet) in relation to exposure to noise during the classes. Results were evaluated using average audiograms, hearing losses according to Fowler, biological risk assessment and statistical analyses. The hypothesis of the study was confirmed. Teachers of a noisy category have nearly twofold hearing loss compared to teachers teaching more quiet subjects. The hearing loss in the noisy category was 0.79 dB, in a quiet one 0.49 dB. The quality of hearing is deteriorating in relation to length of practice faster in a noisy category. The authors recommend considering implementation of regular audiological examinations in teachers since preventive measures are quite limited. The society should focus on lowering the communal noise and the noise in school environment.
Prstová pletyzmografie je relativně jednoduchá, neinvazivní diagnostická metoda, využívaná v současné době zejména v pracovním lékařství. Umožňuje posouzení stavu prokrvení na periferii končetin u osob lokálně exponovaných vibracím. Metoda je však rovněž použitelná při poruchách funkce nebo struktury mikrocirkulace jiné etiologie. Měla by mít proto své oprávněné místo i v dalších klinických oborech, a to zejména ve vnitřním lékařství, angiologii, dermatologii a revmatologii. V práci je stručně uveden fyzikální princip fotopletyzmografie i současně zaznamenávané oxymetrie. Je zde popsán postup u zátěžové pletyzmografie tak, jak je na pracovním lékařství používán nejčastěji. Následuje systém hodnocení nálezů tak, jak byl na pracovišti autorky dlouhodobě prováděn. Výsledky dílčích studií dokumentují závislost nálezů na věku. Je připomenuto současné vyšetření horních i dolních končetin jako významný prvek v diferenciální diagnostice. Formou kazuistik je dokumentován průběh zátěžové pletyzmografie po vazokonstrikčních a vazodilatačních podnětech u postižení cév spastické etiologie i tam, kde nebyla potvrzena dominantní úloha vazospazmu. Další kazuistiky dokumentují průběh vyšetření u tzv. Erasmus syndromu. Pod tímto názvem byla popsána souvislost mezi expozicí fibrogennímu prachu a vznikem systémových onemocnění pojiva, které je ve Francii přiznáváno jako nemoc z povolání. Rovněž formou kazuistiky je uveden případ následků hromadné konzumace drog.
Finger plethysmography is a relatively simple, non-invasive diagnostic method currently used especially in occupational medicine. It enables assessment of the peripheral blood circulation in extremities in individuals locally exposed to vibrations. This method can be also used in testing of other functional and structural microcirculation abnormalities. It can be applied also in other clinical specialities e. g. internal medicine, angiology, dermatology and rheumatology. The paper briefly presents a physical principle of photoplethysmography and concurrently recorded oxymetry. It also describes the procedure of the stress plethysmography, which is used most commonly in occupational medicine. It is followed by evaluation of findings collected by the authors. The results of partial studies demonstrate dependancy on age. The temporary results reflect the influence of age and the importance of upper and lower extremities examination in differential diagnosis. In a form of individual cases, the course of finger plethysmography is documented following vasoconstriction and vasodilatation stimuli in a vascular impairment of spastic origin as well as in a vascular system without dominant role of vasospasm. Also individual cases of so called Erasmus Syndrome are presented. Under this name is described the relation between an exposure to fibrogenic dust and systemic connective tissue disorders that is enlisted among occupational diseases in France. The consequences of a mass drug intake are also presented.
- MeSH
- lidé MeSH
- mikrocirkulace fyziologie patofyziologie MeSH
- oxymetrie metody MeSH
- pletysmografie metody MeSH
- teplota kůže fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- pokus o sebevraždu prevence a kontrola MeSH
- prevence sebevražd MeSH
- sebevražda trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
