Background/Objectives: To evaluate the effectiveness of curative (chemo)radiotherapy in patients with hypopharyngeal carcinoma and to identify prognostic factors influencing treatment outcomes. Methods: We conducted a retrospective study of 173 consecutive patients, treated with definitive or postoperative (chemo)radiotherapy from 2002 to 2020 [median age 60 years; current/former smokers 95%; UICC stage III/IV 96%]. Radiation therapy was preceded by a radical resection of a primary tumor in 32% of patients. One hundred patients received chemotherapy. Results: The median total dose of radiotherapy achieved was 70 Gy. The five- and ten-year locoregional controls were 63%, and the five- and ten-year distant controls were 77% and 76%, respectively. The five- and ten-year overall survival rates were 24% and 9%, respectively. Conclusions: The results demonstrate the limited effectiveness of curative (chemo)radiotherapy in patients with hypopharyngeal carcinoma with long-term locoregional and distant control of half of the treated patients. The multivariate analysis indicated that initial surgery, chemotherapy, comorbidity score (as assessed by ACE-27), pretreatment tracheostomy, hemoglobin level and initial response to treatment were the strongest prognostic factors in predicting survival. Using these factors, corresponding predictive models were constructed.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Východiska: Cílem léčby dlaždicového análního karcinomu (anal squamous cell carcinoma – ASCC) je zachování funkčního análního svěrače a udržení co nejlepší kvality života. Chirurgická excize je rezervována pouze pro velmi časná stadia a většinou je v léčbě ASCC užívána konkomitantní chemoradioterapie (CHRT). Cílem práce je retrospektivní analýza souboru pacientů s ASCC léčených CHRT s využitím akcelerované radioterapie na Ústavu radiační onkologie 1. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka v Praze. Soubor pacientů a metody: V letech 2014–2022 podstoupilo 73 pacientů s ASCC definitivní CHRT. Pacienti byli léčeni akcelerovanou radioterapií ve 25 frakcích – na tumor a postižené lymfatické uzliny ? 2,3 Gy do dávky 57,5 Gy a na oblast spádových lymfatik ? 1,8 Gy do dávky 45 Gy. Konkomitantně byla podávána převážně chemoterapie mitomycin + 5-fluorouracil, později mitomycin + kapecitabin. Výsledky: Celkem 64 (87,7 %) pacientů podstoupilo CHRT, ve zbývajících 9 (12,3 %) případech byla provedena samostatná radioterapie. Bylo dosaženo 2letého a 5letého celkového přežití 85,8 %, resp. 76,3 %, přežití bez nemoci 88,0 %, resp. 86,3 %, lokální kontroly 91,9 %, resp. 91,9 % a intervalu bez kolostomie 68,5 %, resp. 68,5 %. Mediánu těchto parametrů nebylo dosaženo. Akutní toxicita stupně G3–4 byla zjištěna u 51 (69,8 %) pacientů, pozdní toxicita G3–4 byla zaznamenána v 10 (13,7 %) případech, toxicita G5 se nevyskytla. Závěr: Akcelerovaná radioterapie v rámci radikální léčby ASCC vedla k příznivé kontrole onemocnění, ale byla zatížena významnou toxicitou.
Background: The goal of treatment for anal squamous cell carcinoma (ASCC) is to preserve a functional anal sphincter and maintain the best quality of life. Surgical excision is reserved only for very early stages, and concomitant chemoradiotherapy (CHRT) is usually used in the treatment of ASCC. The aim of the study is a retrospective analysis of a group of patients with ASCC treated with CHRT using accelerated radiotherapy at the Institute of Radiation Oncology of Bulovka University Hospital in Prague (IRO BUH). Patients and methods: Between 2014 and 2022, 73 patients with ASCC underwent definitive CHRT. Patients were treated with accelerated radiotherapy in 25 fractions – to the tumor and affected lymph nodes at 2.3 Gy to a dose of 57.5 Gy and to the area of the lymphatics at 1.8 Gy to a dose of 45 Gy. Concomitant chemotherapy mitomycin + 5-fluorouracil, later mitomycin + capecitabine was administered. Results: A total of 64 (87.7%) patients underwent CHRT, in the remaining 9 (12.3%) cases only radiotherapy was applied. The 2- and 5-year overall survival rates were 85.8% and 76.3%, disease-free survival 88.0% and 86.3%, local control 91.9% and 91.9%, and colostomy-free interval 68.5% and 68.5%, respectively. The median of these parameters was not reached. Acute toxicity grade G3–4 was reported in 51 (69.8%) patients, late toxicity G3–4 was detected in 10 (13.7%) cases. No grade 5 toxicity occurred. Conclusion: Accelerated radiotherapy in the treatment of ASCC resulted in favorable disease control but was burdened with significant toxicity.
- MeSH
- chemoradioterapie klasifikace metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- nádory anu * farmakoterapie klasifikace patologie radioterapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv klasifikace MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie farmakologie terapeutické užití MeSH
- radioterapie * metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- spinocelulární karcinom farmakoterapie klasifikace patologie radioterapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Radioterapie patří k nejúčinnějším modalitám onkologické léčby, ale její využití je zatíženo rizikem rozvoje nežádoucích účinků. Při plánování léčby zářením je nezbytné maximálně šetřit okolní zdravé tkáně k zajištění přijatelného rizika toxicity a k zachování dobré kvality života pacientů. Nežádoucí účinky ozařování vznikají na podkladě různorodých patofyziologických mechanismů a jejich závažnost je ovlivněna množstvím biologických a klinických faktorů, dále aplikovanou dávkou, velikostí ozařovaného objemu, radiomickými charakteristikami nebo individuální radiosenzitivitou. Na podkladě těchto parametrů je možné různými způsoby predikovat riziko rozvoje nežádoucích účinků radioterapie. Předkládané sdělení nabízí základní přehled mechanismů rozvoje poradiační toxicity a možností predikce těchto projevů radiobiologickými nástroji - projekt QUANTEC, modelování na podkladě EUD, NTCP a s využitím metod umělé inteligence. Prediktivní modely mohou prohloubit pochopení toxicity radioterapie a do budoucna mohou přispět k individualizaci léčebného přístupu za účelem dosažení maximálního přínosu a minimalizace toxicity léčby.
Radiotherapy is one of the most effective modalities of cancer treatment, however its application is associated with the risk of adverse effects. When planning radiation treatment, it is essential to spare the surrounding healthy tissues as much as possible to ensure an acceptable risk of toxicity and to maintain a good quality of life for patients. Radiation side effects result from diverse pathophysiological mechanisms and their severity is modulated by a variety of biological and clinical factors, as well as the applied dose, the size of the irradiated volume, radiomic characteristics or individual radiosensitivity. Based on these parameters, the risk of developing adverse effects of radiotherapy can be predicted by different methods. This paper offers a basic overview of the development mechanisms of radiation toxicity and the possibilities of predicting these effects by radiobiological tools - QUANTEC project, modelling based on EUD, NTCP and using artificial intelligence methods. Predictive models can strengthen the understanding of radiotherapy toxicity and in the future may contribute to individualize the treatment approach to maximize benefit and minimize toxicity.
Východiska: Termín karcinom neznámého primárního zdroje metastazující do krčních uzlin zahrnuje nepočetnou skupinu nádorů, které se prezentují metastázami do krčních uzlin a u kterých diagnostické metody neodhalí primární zdroj těchto metastáz. Histologicky se jedná ve většině případů o metastázy spinocelulárního karcinomu. Karcinomy neznámého primárního zdroje metastazující do krčních uzlin tvoří < 5 % karcinomů neznámého primárního zdroje a < 5 % karcinomů hlavy a krku. Optimální léčebný postup není znám. Při neprůkazu vzdálených metastáz je záměr léčby kurativní. Pacienti jsou léčeni většinou kombinovanými přístupy zahrnujícími chirurgický výkon, radioterapii, příp. konkomitantní chemoradioterapii. Radioterapie je součástí léčebného algoritmu ve většině referovaných prací a zahrnuje ozáření sliznic faryngeální osy jako potenciální lokalizace primárního nádoru a jednostranné nebo, častěji, oboustranné ozáření krku. Vzhledem k vysokému riziku pozdní toxicity je individualizace ozařovaných objemů na základě rozsahu onemocnění a dalších klinických parametrů racionální cestou k jejímu snížení. Cíl: Předkládaná práce pojednává o léčebných možnostech u pacientů s metastatickým karcinomem do krčních uzlin z neznámého primárního zdroje. Dále práce poukazuje na vysokou účinnost kurativní radioterapie u této skupiny nádorů.
Background: The term metastatic carcinoma to cervical lymph nodes from an unknown primary includes a small group of tumors that present themselves with metastases to the cervical nodes, and in which diagnostic methods do not reveal the primary source of these metastases. Histologically, in most cases, these are metastases of squamous cell carcinoma. Carcinomas of unknown primary metastatic to cervical nodes account for < 5% of carcinomas of unknown primary and < 5% of head and neck cancers. The optimal treatment has not yet been defined. In the absence of distant metastases, the intention of treatment is curative. Patients are treated mostly with combined approaches including surgery, radiotherapy, or concomitant chemoradiotherapy. Radiotherapy is part of the treatment algorithm in most of the referenced works and includes irradiation of the mucosal sites of the pharyngeal axis as a potential localization of the primary tumor and unilateral or, more often, bilateral irradiation of the neck. Due to the higher risk of late toxicities observed, individualization of irradiated volumes based on the extent of the disease or other clinical parameters is a rational way to reduce these risks. Purpose: The presented work discusses the treatment options for patients with metastatic carcinoma to cervical lymph nodes from an unknown primary. Furthermore, the work reports on the high effectiveness of curative radiotherapy in this group of tumors.
Cílem onkologické terapie pacientů s nádory hlavy a krku je jejich vyléčení s dosažením optimálních funkční výsledků. Péče o pacienty nezahrnuje pouze předléčebnou diagnostiku, naplánování terapie a její vlastní provedení, ale také důslednou a smysluplnou dispenzarizaci. Dispenzarizace zahrnuje nejen pátrání po eventuální recidivě původního onemocnění, ale také management vedlejších nežádoucích účinků léčby, jako je bolest, poruchy příjmu potravy, psychoterapeutická podpora, zubní péče a další. Dostupná doporučení mezinárodních a národních organizací a společností jsou založena na kombinaci fyzikálního vyšetření pacientů s různými typy zobrazovacích metod. Dispenzarizace je zpravidla ukončena po uběhnutí pěti let od ukončení terapie. Neexistuje jasné vodítko, jaká skladba sledovacího programu je pro pacienty optimální, tedy zajišťuje dostatečnou citlivost a přesnost odhalení recidivy nádorů s akceptovatelným a dlouhodobě udržitelným personálním a finančním zatížením zdravotnického systému. Objektivní data neukazují příliš velké zlepšení onkologických výsledků při intenzivnějších sledovacích programech, jejich implementace je spojena s nutností nalezení kompromisních schémat. Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí sledovacích programů, výchozí vyšetření by mělo být provedeno s odstupem 2–6 měsíců od ukončení léčby. PET-CT má pevné místo v dispenzarizaci onkologických nemocných, první hodnocení by však mělo být provedeno s odstupem 3–4 měsíců po odeznění metabolických změn souvisejících s onkologickou léčbou. CT hrudníku má vyšší citlivost pro průkaz plicního postižení metastatickým procesem nebo sekundární malignitou než prostý rtg. snímek, pouze ojedinělé studie však prokázaly jeho vliv na zlepšení onkologických výsledků. HPV a EBV asociované malignity mají odlišný vzorec časové distribuce výskytu metastáz, zatím nejsou známa jednoznačná data, která by podpořila změnu dispenzárních algoritmů této skupiny pacientů.
Cílem onkologické terapie pacientů s nádory hlavy a krku je jejich vyléčení s dosažením optimálních funkční výsledků. Péče o pacienty nezahrnuje pouze předléčebnou diagnostiku, naplánování terapie a její vlastní provedení, ale také důslednou a smysluplnou dispenzarizaci. Dispenzarizace zahrnuje nejen pátrání po eventuální recidivě původního onemocnění, ale také management vedlejších nežádoucích účinků léčby, jako je bolest, poruchy příjmu potravy, psychoterapeutická podpora, zubní péče a další. Dostupná doporučení mezinárodních a národních organizací a společností jsou založena na kombinaci fyzikálního vyšetření pacientů s různými typy zobrazovacích metod. Dispenzarizace je zpravidla ukončena po uběhnutí pěti let od ukončení terapie. Neexistuje jasné vodítko, jaká skladba sledovacího programu je pro pacienty optimální, tedy zajišťuje dostatečnou citlivost a přesnost odhalení recidivy nádorů s akceptovatelným a dlouhodobě udržitelným personálním a finančním zatížením zdravotnického systému. Objektivní data neukazují příliš velké zlepšení onkologických výsledků při intenzivnějších sledovacích programech, jejich implementace je spojena s nutností nalezení kompromisních schémat. Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí sledovacích programů, výchozí vyšetření by mělo být provedeno s odstupem 2–6 měsíců od ukončení léčby. PET-CT má pevné místo v dispenzarizaci onkologických nemocných, první hodnocení by však mělo být provedeno s odstupem 3–4 měsíců po odeznění metabolických změn souvisejících s onkologickou léčbou. CT hrudníku má vyšší citlivost pro průkaz plicního postižení metastatickým procesem nebo sekundární malignitou než prostý rtg. snímek, pouze ojedinělé studie však prokázaly jeho vliv na zlepšení onkologických výsledků. HPV a EBV asociované malignity mají odlišný vzorec časové distribuce výskytu metastáz, zatím nejsou známa jednoznačná data, která by podpořila změnu dispenzárních algoritmů této skupiny pacientů.
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- endoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku * diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- štítná žláza účinky záření MeSH
- terciární prevence * metody MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
PURPOSE: To evaluate the effectiveness and toxicity of curative (chemo)radiotherapy in patients with metastatic carcinoma to cervical lymph nodes from an unknown primary. METHODS: Retrospective study of 90 consecutive patients, treated with curative radiotherapy from 2003 to 2018 (median age 59 years; current/former smokers 76%) was conducted. The distribution of nodal staging was as follows: N1: 12%, N2a: 21%, N2b: 43%, N2c: 10%, N3: 13%. In 62% of patients, neck dissection was performed before radiotherapy. Concomitant chemotherapy was given to 64% of patients. RESULTS: The median follow-up of surviving patients was 86 months. The median total radiotherapy dose achieved was 70 Gy. The 5‐ and 10-year locoregional control were 84% in both cases, while 5‐ and 10-year distant control were 90% and 89%, respectively. A primary tumor in the head and neck area was detected in only 2 patients. No patient had an initial failure in the pharyngeal axis or contralateral cervical nodes. The 5‐ and 10-year overall survival were 55% and 42%, respectively. Severe early toxicity occurred in 71%; severe late toxicity in 33% of patients. Multivariate analysis demonstrated N‐status (hazard ratio [HR] 2.424; 95% confidence interval [CI] 1.121-5.241; p = 0.024) and comorbidity scores assessed by ACE-27 (Adult Comorbidity Evaluation; HR 3.058; 95% CI 1.489-6.281; p = 0.002) as two independent prognostic factors for overall survival. CONCLUSION: The results of our work study demonstrate the high effectiveness of curative (chemo)radiotherapy on the pharyngeal axis and bilateral cervical nodes with long-term locoregional and distant control in 3/4 of the treated patients. N‐status and comorbidity scores were shown as strong prognostic factors influencing overall survival.
- MeSH
- dospělí MeSH
- karcinom * patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické metastázy patologie MeSH
- lymfatické uzliny patologie MeSH
- nádory hlavy a krku * patologie MeSH
- nádory neznámé primární lokalizace * terapie patologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND/AIM: To evaluate the effectiveness of curative (chemo)radiotherapy in patients with nasopharyngeal carcinoma and to identify prognostic factors influencing treatment outcomes. PATIENTS AND METHODS: We conducted a retrospective study of 73 consecutive patients, treated with definitive (chemo)radiotherapy from 2002 to 2019 (median stage III/IV 78%). The median total dose of radiotherapy achieved was 70 Gy. Concomitant chemotherapy was given to 82% of patients. RESULTS: The five- and ten-year locoregional controls were 73% and 72%, respectively; the five- and ten-year distant controls were 93% and 93%, respectively. The five- and ten-year overall survival rates were 46% and 34%, respectively. A multivariate analysis identified age, smoking, and the initial response to treatment as the strongest prognostic factors in predicting survival. CONCLUSION: Smoking ≤5 years before starting curative (chemo)radiotherapy for nasopharyngeal carcinoma was shown to be an independent negative prognostic factor for overall survival with a four-fold higher risk of death compared to non-smokers.
BACKGROUND: The objective was to evaluate the efficacy and toxicity of curative radiotherapy in patients with sinonasal carcinoma and to identify prognostic factors influencing treatment outcomes. MATERIALS AND METHODS: The authors conducted a retrospective study of 61 consecutive patients treated with postoperative or definitive radiotherapy from 2002 to 2018 (median age 59 years, current/former smokers 71%, maxillary sinus 67%, nasal cavity 26%). The majority of patients were diagnosed with locally advanced disease (85% clinical stage ≥ III). Regional cervical metastases were initially diagnosed in 23% of patients. The most common histology was squamous cell carcinoma (61%). Radiation therapy was preceded by radical surgery in 64% of patients. 29 patients received chemotherapy (48%). RESULTS: The median follow-up was 53 months. The median total dose of radiotherapy achieved was 70 Gy. The 5- and 10-year locoregional control, distant control, overall survival, and disease-free survival were 74% and 64%, 90% and 90%, 51% and 35%, and 38% and 25%, respectively. Severe acute toxicity occurred in 36%, severe late toxicity in 23% of patients. Severe unilateral visual impairment occurred in 6 patients, temporal lobe necrosis in 1 patient, and osteoradionecrosis requiring surgery in 2 patients. CONCLUSION: The results of the study demonstrated the high effectiveness of curative treatment in patients with sinonasal carcinoma with long-term locoregional and distant control. The multivariate analysis indicated that N-staging, age, comorbidity score [as assessed by Adult Comorbidity Evaluation 27 (ACE-27)] and initial response to treatment were the strongest prognostic factors.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
PURPOSE: The principal goal of treatment of laryngeal cancer is to eliminate a tumour while preserving laryngeal function with radio(chemo)therapy being the mainstay of treatment. The aim of this report is to present the influence of comorbidities and lifestyle factors on treatment outcomes in our cohort of patients. METHODS: During the period 2009-2018, curative radio(chemo)therapy for laryngeal cancer was performed on 189 patients. RESULTS: The median OS was 50.8 months, with a mean PFS of 96.5 months, mean LC of 101.4 months and a median follow-up of 38.1 months. Acute and late treatment toxicity grade 3-4 was observed in 39.2% patients and 10.1% patients, respectively. A significant effect on overall survival was confirmed for the baseline PS (performance status), severity of weight loss, baseline haemoglobin values, history of alcohol abuse, marital status and comorbidities according to the Charlson Comorbidity Index, as well as the ACE-27 and ASA scores. CONCLUSIONS: In our cohort of patients treated with radio(chemo)therapy for laryngeal cancer, we found good therapeutic results and an acceptable side-effect profile. Statistically significant predictors of overall survival were the baseline PS, weight loss, anaemia, associated comorbidities, history of alcohol abuse and marital status.
- MeSH
- alkoholismus * etiologie MeSH
- chemoradioterapie škodlivé účinky MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- nádory hrtanu * patologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
