Publikácia sa zameriava na multidisciplinárny prístup k rôznym aspektom diabetickej nohy. Určené odbornej verejnosti.

• MeSH
• diabetická noha MeSH
• mezioborová komunikace MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• diabetologie
• dermatovenerologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

BACKGROUND: The creation of vascular access is an essential condition for providing hemodialysis, which remains the only option for most patients suffering from end-stage renal disease. Selection of the type of vascular access affects patients' clinical outcomes, access maintenance frequency, risk of infection and major adverse cardiac events during dialysis. To improve the decision-making process, we performed a retrospective clinical data analysis of dialyzed patients and critically compared the survival rates between two types of vascular access applied during dialysis therapy during a 5 years follow-up period. METHODS: Using nationally representative data from 18 dialysis centers across Slovakia, we explore and compare survival rates of 960 adult patients undergoing hemodialysis using either a central venous catheter (CVC) or an arteriovenous fistula (AVF). Length of dialysis, protein malnutrition and comorbidities were examined as possible covariates that might influence survival rates. RESULTS: Chances of surviving for a one-year period were higher by 52% in AVF patients compared to CVC patients (HR 1.52; 95% CI 1.27-1.83; P<0.001) regardless of age, sex, nutritional status, time spent on dialysis and comorbidities. The presence of cardiac congestion (HR 1.26 [95% CI 1.06-1.50], P<0.01) and malnutrition (protein malnutrition: HR 0.98 [95% CI 0.96-1.00], P<0.05; lean tissue index: HR 0.79 [95% CI 0.67-0.93], P<0.01) decreases chances for survival. CONCLUSIONS: A functional arteriovenous fistula is a significant predictor of survival in the population dependent on hemodialysis, independently of sociodemographic parameters and serious comorbidities. Therefore, if various types of vascular accesses are applicable for the patient, AVF should be prioritized over CVC.

• MeSH
• arteriovenózní zkrat * škodlivé účinky   MeSH
• centrální žilní katétry * škodlivé účinky   MeSH
• chronické selhání ledvin * diagnóza   terapie   MeSH
• dialýza ledvin škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Effective vascular access (VA) is an essential condition for providing hemodialysis, affecting patients' health outcomes. We aim to explore how health literacy (HL) as a non-clinical factor is associated with the decision-making process regarding VA type selection. Using data from 20 dialysis centers across Slovakia (n = 542, mean age = 63.6, males = 60.7%), the association of HL with type of VA (arteriovenous fistula (AVF) vs. central venous catheter (CVC)) was analyzed using a logistic regression model adjusted for sociodemographic characteristics and comorbidity. Sociodemographic data and data on nine domains of HL were collected by questionnaire. Data on VA and comorbidity were obtained from a medical records. Patients with a greater ability to engage with healthcare providers (odds ratio (OR): 1.34; 95% confidence interval (CI): 1.00-1.78), those with a better ability to navigate the healthcare system (OR: 1.41; 95% CI: 1.08-1.85), those more able to find good health information (OR: 1.52; 95% CI: 1.15-2.03), and those who understand it well enough to know what to do (OR: 1.52; 95% CI: 1.12-2.06) are more likely to have AVF. Patients' HL is associated with the type of VA; therefore, it should be considered in the decision-making process regarding the selection of the type of VA, thereby informing strategies for improving patients' HL and doctor-patient communication.

• MeSH
• arteriovenózní píštěl * MeSH
• centrální žilní katétry * MeSH
• chronické selhání ledvin terapie   MeSH
• dialýza ledvin * MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• odds ratio MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rozhodování MeSH
• senioři MeSH
• zdravotní gramotnost * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Malígny fibrózny histiocytóm (MFH) patrí medzi zriedkavé zhubné ochorenia srdca a aorty. Symptomatológia ochorenia závisí od lokalizácie, veľkosti, stupňa invazivity a tvorby metastáz. V literárnych zdrojoch nachádzame pomerne málo prípadov akútnej embolizácie tumoróznych más do arteriálneho systému viscerálnych a končatinových tepien. V prezentovanej kazuistike popisujeme prípad pacienta s akútnou ischémiou oboch dolných končatín, ktorej príčinou boli tromboembolické masy s bunkami malígneho fibrózneho histiocytómu. Tento nádor má v literárnych zdrojoch popisovanú nepriaznivú prognózu, čo potvrdzuje aj tento prípad.

Malignant fibrous histiocytoma (MFH) represents a rare malignant affection of heart and aorta. Its clinical presentation depends on the localisation, size, degree of invasion and metastasis. Previously, relatively few cases of acute tumour mass embolisation into the visceral and limb arterial system were described in the literature. In the present case study we describe a case of acute ischemia of both lower extremities caused by thromboembolic mass of MFH cells. According to literary sources this tumour type is characterized by poor prognosis as it was in the case of our patient.

• MeSH
• amputace MeSH
• balónková embolektomie MeSH
• časná diagnóza MeSH
• dialýza ledvin MeSH
• dolní končetina diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• dvanáctníkové vředy MeSH
• fasciotomie MeSH
• fatální výsledek MeSH
• hypertenze MeSH
• ischemie diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• maligní fibrózní histiocytom * diagnóza   klasifikace   MeSH
• nefrolitiáza MeSH
• respirační insuficience MeSH
• trombektomie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Cieľom tejto práce bolo, vzhľadom k nejednoznačným výsledkom viacerých predchádzajúcich štúdií, analyzovať a porovnať dlhodobé výsledky realizovaných chirurgických a endovaskulárnych revaskularizácií u pacientov s periférnym artériovým ochorením dolných končatín vo femoropopliteálnej oblasti. Materiál a metodika: V retrospektívnej analýze bolo hodnotených 255 pacientov s periférnym artériovým ochorením dolných končatín rozdelených do 2 skupín- skupinu liečenú chirurgicky- femoropopliteálnym bypassom a skupinu liečenú endovaskulárne- perkutánnou transluminálnou angioplastikou. V priebehu 1 roka od výkonu bola u oboch skupín porovnaná klinická a technická úspešnosť, primárna a sekundárna priechodnosť, zlepšenie klaudikačného intervalu, zlepšenie symptómov kritickej končatinovej ischémie a nutnosť revaskularizácie, amputácie končatiny a výskyt hematómu po výkone. Klinické parametre boli hodnotené ako pomer šancí- odds ratio a multivariátnou analýzou. Výsledky: Chirurgickú revaskularizáciu- femoropopliteálny bypass podstúpilo 93 (36,5 %) pacientov prvej skupiny, druhú skupinu tvorilo 162 (63,5 %) pacientov liečených PTA. Medzi skupinami pacientov sme nezistili rozdiely v klinickej ani v technickej úspešnosti zákroku a taktiež ani v primárnej a sekundárnej priechodnosti a zlepšení klaudikačného intervalu po 1 roku sledovania. U pacientov s bypassom bolo 1,85násobne častejšie zaznamenané docielenie klinického zlepšenia symptómov kritickej končatinovej ischémie oproti skupine s PTA − OR 1,85 (1,10–3,10); p=0,020. Logistická regresná analýza potvrdila, že typ zákroku bol jediným prediktorom zlepšenia symptómov kritickej končatinovej ischémie, nezávisle od klaudikačného intervalu pred zákrokom, veku, pohlavia, prítomnosti diabetes mellitus, aktívneho fajčenia, artériovej hypertenzie a ischemickej choroby srdca (p=0,004). V skupine pacientov s bypassom bol vyšší výskyt hematómu po výkone oproti skupine pacientov s PTA − OR 4,23 (1,27–14,2); p=0,019. Medzi liečenými skupinami sme nezaznamenali rozdiely v nutnosti revaskularizačného výkonu ani v nutnosti amputácie stehna v priebehu 1 roka od výkonu. Záver: Použitie bypassu bolo asociované s častejším výskytom zlepšenia symptómov kritickej končatinovej ischémie a častejším výskytom hematómu po výkone. U pacientov s infrainguinálnym postihnutím liečených bypassom, respektíve použitím endovaskulárnej angioplastiky sme počas 1ročného sledovania nezaznamenali rozdiely v klinickej a technickej úspešnosti, v primárnej a sekundárnej priechodnosti ciev, ani v zlepšení klaudikačného intervalu medzi skupinami. Taktiež sme nezistili rozdiely v nutnosti revaskularizácie ani amputácie končatiny v priebehu 1 roka od výkonu.

Introduction: Results of previous studies comparing bypass surgery and percutaneous transluminal angioplasty in peripheral artery disease are ambiguous. Therefore, the aim of our study was to analyse and compare the long-term results of surgical and endovascular revascularisation in patients with peripheral artery disease in the femoropopliteal region. Material and methods: 255 patients with peripheral artery disease who underwent bypass surgery or percutaneous transluminal angioplasty for newly diagnosed infrainguinal lesions in the femoropopliteal region were retrospectively identified and analyzed. Clinical and technical success, primary and secondary patency, improvement of critical limb ischaemia symptoms and improvement of the claudication interval were assessed within 1 year following treatment. Secondary evaluated outcomes were complications including haematoma after intervention, the need for revascularization and need for amputation of the thigh within 1 year after the intervention. Clinical outcomes were statistically evaluated as odds ratio and confidence interval. Results: Patients were divided into two groups: the first one was formed by 93 (36.47%) patients who underwent bypass surgery, the second one consisted of 162 (63.53%) patients who underwent endovascular therapy - percutaneous transluminal angioplasty. We could not find differences in clinical and technical success, primary and secondary patency and claudication interval improvement between the treatment groups within 1 year of follow-up after the intervention. In comparison to the endovascular group, we observed a 1.85 times higher rate of clinical improvement of critical limb ischaemia symptoms after 1year following the intervention in the bypass surgery group patients − OR 1.85 (1.10–3.10), p=0.020. Multiple logistic regression analysis showed that type of intervention was the only predictor of improvement in critical limb ischemia symptoms, independently of claudication interval before intervention, age, gender, active smoking, diabetes mellitus, hypertension and ischaemic heart disease (p=0,004). The bypass surgery group had a higher incidence of haematoma due to intervention than the endovascular group − OR 4.23 (1.27–14.15), p=0.019. No differences were detected between the treatment groups in the need for revascularisation or amputation of the thigh within 1 year following intervention. Conclusion: The use of bypass surgery has been associated with a higher rate of clinical improvement in critical limb ischaemia symptoms after 1 year of intervention and presence of haematoma after the intervention. No differences were detected between patients with peripheral artery disease in the femoropopliteal region treated by bypass surgery or percutaneous transluminal angioplasty in clinical and technical success, primary and secondary patency, nor in the improvement of the claudication interval during 1 year of follow-up. We also could not observe differences in the need for revascularisation or amputation of the thigh within 1 year following the intervention.

• Klíčová slova
• kritická končetinová ischémie, perkutánní transluminální angioplastika, femoropoplietální bypass,
• MeSH
• amputace statistika a číselné údaje   MeSH
• arteria femoralis chirurgie   MeSH
• arteria poplitea chirurgie   MeSH
• balónková angioplastika * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• dolní končetina * chirurgie   krevní zásobení   MeSH
• endovaskulární výkony metody   MeSH
• intermitentní klaudikace diagnóza   MeSH
• ischemie chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění periferních arterií * chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• průchodnost cév MeSH
• reoperace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výkony cévní chirurgie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Entrapment syndróm a. poplitea je závažným zdravotným problémom atletických typov mladých, dospievajúcich mužov vo veku 20–40 rokov. Syndróm vzniká kompresiou a. poplitea v zákolennej jamke mediálnou hlavou m. gastrocnemius. Môže ísť o vrodenú deformitu, alebo poruchu pri úpone svalovej hlavy. Opakované traumatizácie artérie napokon vyúsťujú do stenózy, možného úplného uzáveru, alebo vedú k tvorbe aneuryzmy.

Popliteal artery entrapment syndrome is severe problem of young, athletic men, at the age of 20–40. The syndrome releases compression of popliteal artery by medial part of the gastrocnemius muscle. It can be hereditary, or disruption of muscles tentacle. The traumatisation of vessels wall may cause stenosis, obturation or aneurysm.

• MeSH
• arteria poplitea MeSH
• arteriální okluzní nemoci diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• endokarditida diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH