Ruptura Achillovy šlachy je poranění relativně časté, při jehož řešení dominuje operační terapie. V předkládaném článku se autoři zabývají ošetřením nekrózy této šlachy vzniklé jednak jako komplikace otevřené sutury, jednak jako následek dnavého zánětu. Operaci v jedné době, kdy je proveden důsledný débridement s resekcí nekrotické tkáně a ponecháním k sekundárnímu hojení za vytvoření silného neotenda, považují za vhodný způsob léčby s dobrými výsledky.

Rupture of the Achilles tendon is relatively common injury, treated primarily by surgical intervention. In the present article, the authors deal with necrosis of the Achilles tendon, as a complication arising from open suturing or as a result of gout inflammation. Consistent debridement and resection of necrotic tendon in one session leaving secondary healing for creating a strong neotendon, are considered to be suitable therapeutic methods, with good results.

• MeSH
• Achillova šlacha * chirurgie   patologie   MeSH
• debridement MeSH
• dna (nemoc) komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nekróza * etiologie   chirurgie   MeSH
• poranění šlachy etiologie   chirurgie   komplikace   patologie   MeSH
• ruptura chirurgie   patologie   MeSH
• sutura MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Osteochondrální léze talu je lokalizovaný defekt chrupavky a subchondrální kosti, nejčastěji způsobený jedním nebo opakovaným traumatem, které vede k částečnému nebo úplnému uvolnění chondrálního nebo osteochondrálního fragmentu. Často se projevuje jako pozdní komplikace po poranění hlezenného kloubu. V klinickém obrazu přetrvává chronická bolest po předešlém úrazu. Časná a správná diagnóza je zásadní pro správný léčebný postup poraněného hlezna. Pro akutní, nedislokované léze je indikován konzervativní postup, který zahrnuje imobilizaci bez zátěže končetiny. Operační terapie je vyhrazena pro dislokované nebo nestabilní léze a pro chronické stavy po selhání konzervativní léčby.

Osteochondral lesion of the talus is a localised defect in the cartilage and subchondral bone, usually caused by a single or repeated trauma, which leads to a partial or complete release of the chondral or osteochondral fragment. It often encountered as a late complication of distension of the ankle joint. Chronic pain persists after the preceding accident in the clinical picture. Early and accurate diagnosis is essential for correct treatment of the injured ankle. For acute, non-displaced lesions, conservative treatment is indicated, which involves immobilization of the limb without load. Surgical therapy is reserved for displaced or unstable lesions and chronic conditions following failure of conservative treatment.

• Klíčová slova
• mozaiková plastika, návrty,
• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• chrupavka * patofyziologie   MeSH
• fraktury kostí chirurgie   radiografie   terapie   MeSH
• hlezenní kloub radiografie   MeSH
• imobilizace MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ortopedické výkony metody   MeSH
• osteochondritis dissecans chirurgie   komplikace   MeSH
• poranění kotníku * chirurgie   radiografie   terapie   MeSH
• sportovní úrazy MeSH
• talus * chirurgie   radiografie   zranění   MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Problematika zlomenin proximálního femuru v ortopedii a traumatologii vzhledem ke své četnosti, závažnosti léčby a ekonomické náročnosti celkové péče stále patří k hlavním tématům. Materiál a metoda: Do hodnocení bylo zařazeno celkem 89 pacientů starších 75 let v období 2002–2009 operovaných na našem pracovišti. Ve skupině ošetřené pomocí DHS (Dynamic Hip Srew) bylo 42 pacientů a ve skupině s PC.C.P. implantátem (PerCutaneous Compression Plate) bylo 47 pacientů. Pro zhodnocení indexu soběstačnosti byl pro pacienty použit dotazník podle Katze, který zahrnuje šest každodenních životních aktivit. Výsledky: Při kontrolách s odstupem jednoho a dvou let byla průměrná změna indexu podle Katze v souboru DHS 1,89 respektive 1,68. V souboru PC.C.P. byla změna indexu po roce 1,48 a po dvou letech 1,33. Rovněž jsme zaznamenali v souboru PC.C.P. významný pokles mortality, délky hospitalizace a nutnosti podání krevní transfuze. Diskuze: Cílem léčby pacientů ve vyšším věku je především jejich časný návrat k předúrazové aktivitě, čím se předchází riziku možných komplikací. Časnou kvalitní péčí s minimem komplikací tak dáváme prostor k zvládnutí tohoto stále diskutovaného problému.

Introduction: Because of its frequency, difficulty of its high-cost treatment and the overall patient care, the issue of proximal femoral fractures has been one of the core topics in orthopaedics and traumatology. Material and Method: The findings are based on a sample of 89 patients aged over 75 years who underwent a surgery at our institution between 2002-2009. There were 42 patients in the group where the DHS implant was used and 47 patients in the group where the PCCP implant was used. The patients were given the Katz questionnaire, which includes six everyday activities. Results: As we found out from the Katz questionnaire during the follow-up checkups, the ratio changed from 1.89 one year after the surgery to 1.68 two years after the surgery in the DHS group and from 1.48 one year after the surgery and 1.33 two years after the surgery in the PCCP group. We also noted a significant decrease in mortality, length of hospital stay and the need for a blood transfusions in the PCCP group.. Discussion: The goal of treatment of elderly patients is their swift return to the pre-injury activity, which is necessary in order to prevent possible complications. High-quality, early care with a minimum of complications helps us manage this widely discussed problem.

• Klíčová slova
• pertrochanterická zlomenina, Dynamic Hop Screw (DHS), PerCutaneous Compression Plate (PC.C.P.), hodnocení podle Katze,
• MeSH
• činnosti denního života MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• fraktury kyčle chirurgie   MeSH
• interní fixátory statistika a číselné údaje   MeSH
• kostní destičky MeSH
• kostní šrouby MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• reoperace statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vnitřní fixace fraktury statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Chondropatie patelly představuje nejčastější onemocnění v ortopedické praxi. Jsou postiženi především mladí lidé v 2. a 3. deceniu. Materiál a metodika: Klinický soubor tvoří 541 pacientů, kteří v období 1989–2006 byli ošetřeni artroskopicky (276) nebo otevřenou technikou (330) discizí, eventuálně Z-plastikou zevního retinakula čéšky. V souboru bylo 312 mužů a 229 žen s průměrným věkem 19 let (interval 16–42 let). Průměrná doba sledování byla 4 roky (interval 2–10 let). Výsledky: Pooperační výsledky jsme rozdělili do 4 skupin. Výborný výsledek jsme dosáhli u 41 % pacientů, dobrý u 39 % pacientů, uspokojivý u 19 % a špatný u 8 % pacientů. Výborných a dobrých výsledků jsme dosáhli ve velkém procentu technikou otevřené discize zevního retinakula. Diskuze: Stabilita patelly je zajištěna pasivními a dynamickými stabilizátory, a to v rovině frontální, v rovině horizontální a konečně v rovině sagitální. Při porušení rovnováhy dynamických stabilizátorů v rovině horizontální patela rotuje fibulárně. Tento patologický stav popsal Ficat v roce 1975 jako Syndrom zevní hyperprese pately. Závěr: Funkční výsledky otevřené techniky discize nebo Z-plastiky zevního retinakula pately mají oproti artroskopické technice výrazně lepší klinické výsledky i co do počtu pooperačních komplikací.

Introduction: Patellar chondromalatia constitutes the most common disease in orthopaedic practice. Morphologically it is characterised either by gentle cartilaginous changes of patella or ulcerous alterations with free stouts and subchondral sclerosis. Primarily young people in the second and third decade are being affected. Material and methods: This study includes 541 patients who have been attended arthroscopically in the period 1998 – 2006 (276 patients) or treated by open method (330) using discission or eventually Z plastic surgery of patellar retinaculum. In our group there were 312 male and 229 female patients, the average age was 19 years (16-42 years). The average follow-up time was 6 years (2-10 years). Results: We divide postoperative results into four groups. Excellent results were achieved in 41 % of all patients, good results in 39 %, satisfactory results in 19 % and poor results in 8 % of cases. High percentage of excellent and good results was achieved with open lateral release method. Discussion: Patellar stability is assured by passive and active stabilizers in frontal plane, horizontal plane and sagittal plane. In case of stabilizer balance disturbance in horizontal plane, patella rotates externally. This pathological affection was described by Ficat (1975) as a syndrom of lateral patellar hyperpression. Conclusion: The functional results of open discission method or Z plastic surgery of external patellar retinaculum have significantly better clinical results if compared with arthroscopical surgery, including the number of post operative complications.

• Klíčová slova
• zevní retinakulum patelly, artroskopická vs. otevřená operační technika,
• MeSH
• artroskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nestabilita kloubu chirurgie   MeSH
• ortopedické výkony metody   MeSH
• osteoartróza chirurgie   MeSH
• patela chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   etiologie   MeSH
• pooperační péče metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Afekce femoropatelárního kloubu je možno rozdělit na dvě velké základní skupiny podle toho, zda je patella stabilní nebo nestabilní. Metoda a materiál: Během 15 let (1992–2007) jsme operovali a vyhodnotili 266 pacientů s poruchami femoropatelárního kloubu. U 85 pacientů (32 %) se jednalo o chronické chondropatie se stabilní patellou s průměrným věkem 32 roků (14–52). Celkem 181 pacientů (68 %) mělo recidivující, traumatickou nebo habituální dislokaci patelly s průměrným věkem 22 let (12–40 let). Pacienty jsme sledovali v průměru 4 roky, nejméně 6 měsíců, nejdéle 10 roků. Výsledky: U chronických chondropatií byly výsledky dobré v 19 %, uspokojivé v 59 %, špatné ve 22 %. U dislokací pately dobré výsledky byly v 59 %, uspokojivé 35 %, špatné 6 %. Výborných pooperačních výsledků jsme v obou skupinách nedosáhli. Diskuze: U dislokací se nám velmi osvědčila operace podle Campbell-Roux-Goldthwait, a to nejen u dětí, kde je zvláště výhodná, ale i u dospělých. Abychom předešli recidivám dislokace patelly, ošetřili jsme stejným způsobem i tzv. traumatické dislokace. Tato operace však zřejmě není vhodná pro chronické subluxace. V těchto případech se nám osvědčila transpozice tuberositas tibiae. Závěr: U chronických chondropatií je operace indikována až po neúspěchu intenzivní konzervativní terapie. U centrovaných patell považujeme za metodu volby operace zajišťující antepozice patelly s uvolněním retinakulí. U necentrovaných symptomatických patell je vhodná dozovaná transpozice tuberositas tibiae. U recidivujících nebo habituálních dislokací dává spolehlivé výsledky kombinovaná operace podle Campbell-Roux-Goldthwait.

Introduction: Patellofemoral joint affection can be divided into two large groups – with either stable or unstable patella. Method and material: 266 patients with dysfunctions of the patello-femoral joint were operated and assessed by the authors in the period of 15 years (1992-2007). 85 patients (32 %) aged on average 32 years (14–52) suffered from chronic chondropathy with stable patella. 181 patients (68 %) of the average age of 22 years (12-40) suffered from recurring, traumatic or habitual dislocation. Patients were followed–up for 4 years in average (from 6 months to 10 years). Results: In chronic chondropathies, 19 % of results were good, 59 % satisfactory, and 22 % bad. In dislocated patellas, 59 % of results were good, 35 % satisfactory, and 6 % bad. The authors did not achieve excellent results in any of the groups. Discussion: In dislocations, the Campbell-Roux-Goldthwait procedure proved to be much successful both in adults and in children, where it was particularly beneficial. To avoid recurring dislocations of the patella, traumatic dislocations were treated the same way. This operation, however, does not seem to be suitable for chronic subluxation, where the best treatment was tibial tuberosity transposition. Conclusion: In chronic chondropathy, surgery is indicated only after unsuccessful conservative treatment. In centric patellas, the procedure of choice is a surgery antepositioning the patella to release the retinaculum. In recurring habitual dislocation the first-line operation is the Campbell-Roux-Goldthwait procedure, through which best results are achieved.

• Klíčová slova
• chondropatie, dislokace,
• MeSH
• femur patofyziologie   MeSH
• kloubní chrupavka chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• luxace pately chirurgie   MeSH
• nemoci chrupavky chirurgie   patologie   MeSH
• ortopedické výkony metody   MeSH
• patela patofyziologie   MeSH
• patelofemorální kloub chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• subluxační postavení kloubu etiologie   chirurgie   MeSH
• totální endoprotéza kolene využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Jedním z nejčastějších onemocnění nohy, se kterým se v ortopedické praxi setkáváme, je tlaková metatarzalgie při statické deformitě přednoží. Po vyčerpání komplexní konzervativní terapie vada často vyžaduje operační řešení. Cílem naší práce bylo subjektivní a objektivní hodnocení operační léčby doplněné vyhodnocením statické podogramu. Metoda a materiál: K subjektivnímu hodnocení operační léčby 38 pacientů (43 nohou) jsme používali Gainorovo skóre, objektivně jsme operační výsledky hodnotili pomocí AOFAS skóre. Výsledky: 87 % pacientů prokázalo subj. výborné výsledky po operaci. AOFAS skóre se zlepšilo z 65 na 83. Podogram se u 74 % pacientů nezměnil, 22 % pacientů vykazovalo mírné zlepšení pouze 2,2 % zhoršení. Diskuse: Je nutné sledování pacientů alespoň 1 rok vzhledem k ustálení podogramu. Výsledky naší studie potvrzují oprávněnost komplexní operační léčby statické vady přednoží s důrazem na pooperační doléčení včetně požadavků na racionální obouvání.

Introduction: One of the most common foot conditions in the orthopaedic practice is pressure metatarsalgia in the static frontal foot deformity. Having attempted complex conservative therapy, the physician often has to employ a surgical intervention. The purpose of our work was to provide subjective and objective assessment of the surgical treatment in combination with static podogram evaluation. Method and material: For the purposes of subjective assessment of the surgical treatment of 38 patients (43 feet) the authors used the Gainor's score; objectively the surgical results were evaluated by means of AOFAS score. Results: 87% patients exhibited subjectively excellent post-operative outcome. The AOFAS score improved from 65 to 83. The podogram remained unchanged in 74% of patients, while 22% of patients showed moderate improvement and only 2.2% exhibited deterioration. Discussion: With a view to podogram stabilisation, patients should be followed up for the minimum of one year. The results of our study confirm the legitimacy of a complex surgical treatment of the static frontal foot condition, with an emphasis upon post-operative follow-up treatment, including rational footwear requirements.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metatarzalgie chirurgie   MeSH
• osteotomie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• podiatrie statistika a číselné údaje   MeSH
• přednoží člověka chirurgie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Autoři se zabývají možností operačního řešení artrózy sedlového kloubu ruky III. a IV. stupně trapeziektomií. Soubor 35 pacientů (39 kloubů) vyhodnotili subjektivně, pacienty vyšetřili klinicky a zanalyzovali pooperační RTG změny zápěstí. Uvádějí v odstupu 15 let po operaci velmi dobré subjektivní hodnocení, zejména ztrátu bolesti. Rovněž prezentují trvalou významnou úpravu úchopové funkce ruky, zlepšení hybnosti palce. Na AP projekci zápěstí a ruky u 39 kloubů hodnotili výpočet indexu karpální výšky CHI (carpal height index) a index ulnární transpozice karpu UTI (ulnar translation index) podle Youma. Z výsledků je patrné, že ani po l5 letech po operaci nedochází ke kolapsové deformitě karpu.

Authors deal with surgical resolution for saddle point arthrosis grade III. and IV. by trapeziectomy. We evaluated a group of 35 patients (39 joints) by using subjective and clinical proof; post-operative wrist alterations RTG were also assessed. 15 years after the operation, the patients give a very good subjective assessment, especially loss of pain. Permanent significant adjustment of hand gripping function has been reported due to thumb motility improvement. We assessed carpal high index (CHI) and ulnar translation index (UTI) by Youm on AP X ray projection of wrist and hand in 39 joints. Results show that 5-15 years after operation there has not occurred a breakdown carpal deformity.

• MeSH
• karpometakarpální klouby chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• osteoartróza chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

PURPOSE OF THE STUDY To present a new type of percutaneous compression plate (PCP) for a minimally invasive method of treating trochanteric hip fractures. MATERIAL Between September 2004 and December 2006, a total of 66 patients with hip fractures were treated by minimally invasive percutaneous osteosynthesis involving a PCP. The average age of the patients was 74.5 years (range, 27-95 years). The fractures were classified as pertrochanteric (AO31, A1.1-A2.3) in 73 %, femoral neck fracture (AO31, B2) in 20 %, and intertrochanteric fracture (AO31, A3.1) in 7 % of the patients. METHODS Reduction was performed under conduction or general anaesthesia on a traction table, using an X-ray image intensifier system. Reduction and intra-operative temporary stabilisation of the fracture was facilitated by a posterior reduction device. Access was gained and a PCP was inserted through two incisions at the lateral side of the proximal femur. RESULTS The patients were followed up for at least 6 months. Radiographic union was found on average at 3 months post-operatively. No pseudoarthrosis or implant failure was recorded. At 6-month follow-up, 81 % of the patients were able to walk without walking aid or with one walking cane only. Two crutches were used by 8 % of the patients. To walk without help was impossible for 11 % of the patients whose mobility had already been limited before the injury. DISCUSSION PCP osteosynthesis for trochanteric fractures is a novel minimally invasive approach providing a better treatment of the fracture. Compared to dynamic hip screw osteosynthesis used before, PCP allows for earlier weight bearing and noticeably reduces blood loss. Implant construction as well as post-operative controlled impaction of the fracture minimize the risk of osteosynthesis failure. The simple instrumentation construction enables us to reduce operative time. CONCLUSIONS The percutaneous compression plate is a contribution to minimally invasive osteosynthesis of trochanteric fractures. An increase in rotational stability of the implant due to its biaxial telescopic construction allows for earlier weight-bearing of the extremity, thus facilitating the patient?s earlier return to everyday life activities. It also reduces operative trauma, blood loss and post-operative complications.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury kyčle chirurgie   MeSH
• kostní destičky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Distal radioulnar joint (DRUJ) instability often develops after distal forearm fracture or severe dislocation of the wrist with damage to its stabilising structures. The instability is usually diagnosed as a chronic condition and only rarely at the time of injury. When the stabilising structures are not treated adequately soon after injury, instability develops and is accompanied with pain, restricted range of motion and reduced grip strength. This study presents the option of chronic instability treatment by tenodesis with use of the palmaris longus tendon. Its aim is to remind the broad medical community of this issue. MATERIAL Between July 1994 and November 2000, tenodesis was performed in 15 patients with chronic DRUJ instability. The right and left sides were affected in 10 and five patients, respectively; of them 12 were dominant extremities. All injuries were diagnosed as dorsal subluxation of the ulnar head, with side dislocation in three patients. METHODS The diagnosis was based on a thorough medical history, and clinical and radiographic examination, including projections in forced maximum radial and ulnar duction, as recommended by Geyer and Luzius as early as in 1964. Tenodesis was done by the Jäger and Wirth method using the palmaris longus tendon. The patients were scored according to the Modified Mayo Wrist System. RESULTS Of the 15 patients treated by this method, 14 were evaluated. Eight patients regarded the results as very good, with no pain at maximal physical activity, and five considered them good, experiencing pain only at maximal but not at everyday activities. One patient reported a poor outcome. The average score increased from pre-operative 40 to 60 points post-operatively. All patients had a slight restriction of rotation movements of the forearm. Residual instability was found in one patient. DISCUSSION It is a common view that this condition is caused by subluxation or dislocation of the ulnar head, while in fact it is subluxation or dislocation of the radius turning around the ulna. As reported in the literature, dorsal dislocation is three-times as frequent as volnar dislocation, and this is in agreement with our findings. There is a wide variety of the operative methods for tenodesis which differ in the distribution of tunnels in bone. Restriction of the range of motion in our patients also agreed with the literature data. No effect of a distal radius fracture on the results of surgery was recorded. CONCLUSIONS Our results show that tenodesis is a method suitable to treat chronic DRUJ instability if the indication criteria are observed, i. e., if no arthritic lesions are present in the joint.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nestabilita kloubu chirurgie   MeSH
• radius chirurgie   MeSH
• šlachy chirurgie   MeSH
• tenodéza metody   MeSH
• ulna chirurgie   MeSH
• zápěstní kloub MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH