V prosinci roku 2020 obdržely orgány sociálně-právní ochrany dětí a nestátní neziskové organizace pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí „Doporučení zástupkyně veřejného ochránce práv ke kontaktům dítěte v pěstounské péči nejen s rodiči“. Toto doporučení vyvolalo ihned živý ohlas pěstounů, doprovázejících organizací a některých orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Aktivní členové Sekce pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti zveřejnili ke zmíněnému dokumentu stanovisko, v němž upozorňují na opomíjení zájmu dítěte a apelují na zohlednění odborných psychologických poznatků i zkušeností z praxe. Plný text stanoviska zde přetiskujeme. Rádi bychom, aby i na stránkách E-psychologie toto aktuální téma upoutalo zájem odborníků a podnítilo další diskusi.
In December 2020, authorities responsible for social and legal protection of children as well as non-government nonprofit organizations authorized to provide social and legal children protection received the “Recommendation of the Deputy of the Public Defender of Rights regarding contacts of children in foster care not only with their parents.” This recommendation immediately raised the response of foster parents, accompanying organizations, and some of the authorities of social and legal children protection. Active members of Section for the substitute family care with the Czech-Moravian psychological society issued a public statement to the aforementioned document in which they point out neglecting the interest of the child and appeal to take into consideration professional psychological findings and experience from practice. We reprint the full text of the statement here and we would appreciate it if this topic, presented on the E-psychologie, captured the attention of experts and raised a further discussion.
Sekce pro náhradní rodinnou péči sdružuje psychology z celé České republiky působící v oblasti náhradní rodinné péče. Sekce byla založena v roce 2014 a je součástí Českomoravské psychologické společnosti, národní společnosti psychologů České republiky. Sekce pro NRP podporuje psychologická hlediska a především ochranu zájmů ohrožených dětí. V letech 2017 až 2018 zrealizovala průzkum zaměřený na institut pěstounské péče na přechodnou dobu, o čemž referuje tato zpráva.
The division for the family substitute care unites psychologists from all over The Czech Republic who work in the area of the family substitute care. The division was founded in 2014 and is a part of the Czech-Moravian Psychological Society, the national union of psychologists of The Czech Republic. This division supports psychological aspects and mostly the protection of interests of the endangered children. Between 2017 and 2018 it realized a survey focused on the institution of a short-term foster care which results is this report informing about.
318 stran : ilustrace ; 20 cm
Autorky v knize ukazují, že rodinná paměť je důležitou složkou rodinného fungování a v této souvislosti propojují v jeden celek rodinné vztahy, rodinnou funkčnost a dobové reálie.
- MeSH
- rodina psychologie MeSH
- rodinné vztahy MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- vztahy mezi generacemi MeSH
- Konspekt
- Sociální interakce. Sociální komunikace
- NLK Obory
- psychologie, klinická psychologie
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Článek přináší přehled poznatků o rodinné paměti. Její výzkum je sice interdisciplinární, ale poznatky jsou pouze dílčí a nesystematické. Významnou úlohu rodinné paměti odhalily především studie kolektivní paměti v souvislosti s druhou světovou válkou. Ve srovnání s kolektivní i autobiografickou pamětí je ovšem počet studií o rodinné paměti mizivý. V článku jsou analyzovány možné příčiny tohoto stavu. Obsah rodinné paměti je zatím poměrně nejasný. Autoři se však shodují v tom, že rodinné vzpomínky mají povahu konstruktů, které jsou vytvářené a pozměňované s ohledem na potřeby rodiny. Hlavní funkcí rodinné paměti je sdílení významu rodinných událostí a posilování rodinné identity. Na základě studia literatury byly identifikovány důležité pojmy, které s rodinnou pamětí úzce souvisejí: rodinná vyprávění, rodinná identita, rodinné rituály a mezigenerační vztahy. Výzkum rodinné paměti v psychologii dosud postrádal zastřešující konceptuální rámec. Proto je navržen model kontextu rodinné paměti, jehož záměrem je uspořádat hlavní pojmy a naznačit vztahy mezi nimi. Na závěr jsou zmíněny další potřebné či zajímavé směry budoucího zkoumání rodinné paměti.
The aim of this article is to provide an overview of knowledge about family memory. Research on family memory is interdisciplinary, but the output is only partial and non-systematic. The significant role of family memory has been revealed mainly by studies of collective memory in relation to the Second World War. However, the number of studies on family memory is very low compared to both the collective and autobiographical memories. In the article, the possible causes of this state are analysed. Up to now, the content of family memory has been rather unclear. Nevertheless, authors share the opinion that family memories have the nature of constructs, which are created and modified with respect to family needs. The main function of family memory is to share the meaning of family events and to strengthen the family identity. Based on the study of literature, significant concepts, closely related to family memory: family stories, family identity, family rituals and intergenerational relationships, have been identified. Up to now, the research on family memory in psychology has been lacking the umbrella conceptual framework. Therefore, the model of family memory context is proposed. Its intention is to organise the main concepts and suggest the relationships between them. Finally further necessary and interesting directions in the research on family memory are mentioned.
- Klíčová slova
- rodinná paměť,
- MeSH
- lidé MeSH
- paměť * MeSH
- rituální chování MeSH
- rodina * MeSH
- sebepojetí MeSH
- výzkum MeSH
- vztahy mezi generacemi MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
1. vyd. 345 stran ; 21 cm
- MeSH
- klinická psychologie MeSH
- psychologie MeSH
- výzkum MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- sborníky MeSH
- Konspekt
- Psychologie
- NLK Obory
- psychologie, klinická psychologie
Výzkum je zaměřen na životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění. Cílem bylo také vytipovat strategie, které se ukazují pro tuto situaci jako adaptivní nebo neadaptivní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 139 žen, které vyplnily Dotazník životní spokojenosti (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) a Cope Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) v době začátku své léčby. Z výsledků vyplývá, že ženy jsou ve srovnání s ostatními aspekty životní spokojenosti nejvíce spokojené se svým partnerstvím, bydlením a sexualitou, nejméně spokojené pak se svým trávením volného času a finanční situací. Z copingových strategií užívají tyto ženy nejčastěji strategie Plánování, Pozitivní reinterpretaci a Aktivní coping. Jako adaptivní strategie pro situaci neplodnosti a její léčby se ukázaly strategie Vyhledávání sociální opory a Pozitivní reinterpretace, naopak strategie Popření se ukázala jako neadaptivní. Výzkum také naznačuje možné implikace do psychologického poradenství ženám, které se v této situaci nacházejí.
This research is focused on life satisfaction and coping strategies of women undergoing their first IVF treatment. The aim was also to find coping strategies which are adaptive or non-adaptive for this situation. The sample of 139 women filled in two questionnaires: Life satisfaction questionnaire (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) and COPE Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) at the beginning of their treatment. Results show that women are most satisfied with their partnership, housing and sexuality in compared with other aspects of life satisfaction, and they are at least satisfied with their leisure time and financial state. From coping strategies they use the most often Planning, Positive reinterpretation and active coping. As adaptive coping strategies we found Seeking of social support and Positive reinterpretation, on the contrary we found coping strategy Denial not adaptive. There are some useful implications forms this research for psychological counseling for women undergoing IVF treatment.
OBJECTIVES: Hope is an important factor that influences mental state of individuals and efficacy of systematic and supportive psychotherapy. The goal of the study was to translate the Adult Dispositional Hope Scale (ADHS) to Czech, evaluate its psychometric properties and create norms to interpret the scale scores. METHODS: The scale consists of twelve items. Four items assess the ability of pathway thinking, four items measure agency, and the remaining four items are fillers that are not interpreted. There were 394 adult participants with negative psychiatric history who completed the ADHS and BDI-II. Their mean age was 27.1±11.7 years, most of them were women (n=303; 76.9%). RESULTS: There was no significant relationship between age or sex and hope. Reliability was analyzed by Cronbach alpha (α=0.82) and the split-half method (Spearman-Brown coefficient = 0.81). The factor structure of the scale was approved by the results of exploratory and confirmatory factor analysis, except the ninth item that similarly saturated both subscales. The ADHS moderately negatively correlated with BDI-II. Norms were created for the scores of the entire scale and both subscales. CONCLUSION: The Czech version of the Adult Dispositional Hope Scale shows adequate psychometric properties.
- MeSH
- depresivní poruchy diagnóza psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- faktorová analýza statistická MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- psychometrie normy MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- senioři MeSH
- sexuální faktory MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cílem výzkumu bylo přeložit do češtiny Škálu dispoziční naděje pro dospělé, ověřit její psychometrické vlastnosti a vytvořit normy pro interpretaci výsledných skórů. Studie se zúčastnilo 394 zdravých dospělých osob. Průměrný věk probandů činil 27,1 + 11,7 let. Převažovaly ženy (n = 303). Standardizovaná škála se skládá z 12 položek. Čtyři položky měří složku naděje zvanou cesta, čtyři položky měří druhou část naděje, snahu, a zbývající položky jsou distraktory, které nejsou hodnoceny. Všichni participanti vyplnili tuto škálu, demografický dotazník a Beckův inventář deprese-II. Statistickou analýzu tvořilo několik metod – ověření realibility pomocí Cronbachovy alfy a SpearmanBrownovova koeficientu, explorační a konfirmační faktorová analýza, korelace s inventářem deprese a tvorba norem pomocí stenů. Celková míra naděje nesouvisela s věkem, ani pohlavím probandů. Reliabilita byla hodnocena pomocí Cronbachovy alfy (α = 0,82) a split-half metody (Spearman-Brownův koeficient = 0,81). Faktorová struktura škály byla potvrzena pomocí explorační i konfirmační faktorové analýzy. Celkový stupeň naděje signifikantně negativně koreloval s mírou příznaků deprese. Byly vytvořeny stenové normy. Česká verze Škály dispoziční naděje pro dospělé vykazuje adekvátní psychometrické vlastnosti a může být používána u dospělé populace.
Hope is one of important factors affecting the psychological state of individuals. It influences well-being and self-esteem, academic and athletic performance, and even the probability of repeated incarceration of offenders. It also predicts the efficacy of the systematic psychotherapy of mental disorders, as well as the supportive psychotherapy in patients with oncologic illnesses. Hope has a central position in positive and clinical psychology. The aim of the presented work was to translate the adult dispositional hope scale into Czech, verify its psychometric properties and develop the norms for interpreting the resulting scores. The scale could be helpful both in mental health research and practice. 394 healthy adults participated in the study. The average age of the probands was 27.1 + 11.7 years. There were more women (n = 303; i.e. 76.9 %) than men. The most common level of education was secondary (n = 309; 78.4 %). The participants were mainly students (n = 273; 69.3 %) or employees and self-employed individuals (n = 113; 28.7 %). Most of them were single (n = 300; 76.1 %) or married (n = 84; 21.3 %). The Adult Dispositional Hope Scale consists of 12 items. Four items measure pathways thinking (i.e. the ability to find ways to achieve one's goals) and four items assess agency (i.e. goal-directed energy). The remaining four items are fillers that are not interpreted. Apart from this scale, all participants completed a demographic questionnaire and the second version of the Beck Depression Inventory. The statistical analyses consisted of the Cronbach's alpha and Spearman-Brown coefficient analysis, the exploratory and confirmatory factor analysis, the correlation between the standardized scale and the Beck Depression Inventory-II, and finally the creation of the norms based on the stens. The overall rate of hope was not statistically significantly associated with the subjects' age (Spearman r = -0.06, non-significant), nor with their sex (Mann-Whitney U test: U = 13,624.5, non-significant). Reliability of the whole scale was assessed by using the Cronbach's alpha (α = 0.82) and the split-half method (the Spearman-Brown coefficient = 0.81). The inner consistency of both subscales was also adequate (the pathways thinking α = 0.71, the agency α = 0.73). The factor structure of the scale was confirmed by the exploratory and confirmatory factor analysis. Nevertheless, the exploratory factor analysis identified the ninth item of the scale as problematic. It saturated both the pathways thinking and agency subscale, instead of belonging solely under its agency factor. This was also reflected in the confirmatory factor analysis, although all model fit indices reached satisfactory levels. The total score of the adult dispositional hope scale was significantly negatively correlated with the intensity of depressive symptoms (BDI-II) (Pearson r = -0.41, p ˂ 0.001). The sten norms were created for the score of the whole scale and both subscales. The Czech version of the Adult Dispositional Hope Scale shows adequate psychometric properties and can be used in the adult population. The norms should be applied with caution in individuals, who reached a primary or vocational level of education, and those who are unemployed, divorced, widowed or older than 60 years.
