• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obsedantně kompulzivní porucha * diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• rozhovory MeSH

Pseudodemence, jako jeden ze subtypů tranzientních či reverzibilních demencí, je stav charakterizovaný přechodným významným snížením poznávacích schopností. Přehledový článek shrnuje dostupné zdroje zabývající se psychopatologií, etiologií a etiopatogenezí pseudodemence. Klinický význam pseudodemence spočívá v jejím potenciálu vytvářet "dojem hlubšího kognitivního deficitu", než je skutečný stav výkonových kognitivních funkcí. Pacienti nemají potíže s vybavitelností jednotlivých poznatků při cíleném dotazování, ale selhávají v jejich systemizaci a propojování do souvislostí, a to vede ke snížené kognitivní variabilitě nebo k narušení schopnosti tvorby úsudku. V literatuře se objevuje pojem pseudodemence především u depresivní poruchy a u disociativních poruch. Podobnost příznaků demence a pseudodemence někdy vede ke stanovení nesprávné diagnózy a tím podávání léků, které u deprese neúčinkují. Zatímco u demence jsou na místě kognitiva, u depresivní pseudodemence je hlavním přístupem podávání antidepresiv, elektrokonvulze nebo jejich kombinace. Samotná administrace účinné léčby deprese antidepresivy tedy může významně pomoci při rozlišení mezi pseudodemencí a demencí. U disociativní amnézie dominuje ztráta paměti obvykle na důležité nedávné události. Jde o poruchu epizodické paměti, kde chybí schopnost vybavit si vzpomínky na konkrétní události, nikoli na získané dovednosti či znalosti. Počátek i ukončení bývají náhlé. Končí zpravidla plným uzdravením. U některých pacientů však nedochází k rozpomenutí ani po letech. Ganserův syndrom je charakterizován regresivním chováním a "přibližnými odpověďmi". Objevuje se především u vězňů ve vyšetřovací vazbě. Poruchy paměti jsou obvykle doprovázeny dalšími disociativními příznaky. Prognosticky lze hodnotit syndrom pseudodemence ve dvou alternativách - jako prodrom typické demence a jako sekundární důsledek jiné psychopatologie nebo jiného patofyziologického procesu.

Pseudodementia, as one of the subtypes of transient or reversible dementias, is a condition characterized by a significant transient reduction in cognition. The review article summarizes the available resources dealing with the psychopathology, etiology and etiopathogenesis of pseudodementia. The clinical significance of pseudodementia lies in its potential to create an "impression of a deeper cognitive deficit" than the actual state of cognitive performance functions. Patients do not have difficulty equipping individual knowledge in targeted questioning but fail to systematize it and connect it in context, leading to reduced cognitive variability or impaired judgment. In the literature, the concept of pseudodementia appears mainly in depressive disorders and dissociative disorders. The similarity of dementia and pseudodementia symptoms sometimes leads to misdiagnosis and thus the administration of drugs that do not work in depression. While cognition is in place in dementia, antidepressants, electroconvulsive therapy, or a combination thereof are the primary approach in depressive pseudodementia. Thus, effective antidepressant treatment for depression alone can significantly help distinguish between pseudodementia and dementia. In dissociative amnesia, memory loss usually dominates critical recent events. It is an episodic memory disorder that cannot recall specific events, not acquired skills or knowledge. The beginning and the end are sudden. It usually ends in full recovery. However, some patients do not remember after years. Ganser syndrome is characterized by regressive behaviour and "approximate responses." It occurs mainly in prisoners in pre-trial detention. Other dissociative symptoms usually accompany memory disorders. Pseudodementia syndrome can be evaluated prognostically in two alternatives - as a prodrome of typical dementia and a secondary consequence of another psychopathology or other pathophysiological process.

• MeSH
• depresivní poruchy farmakoterapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• faktitivní poruchy * diagnóza   patologie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cílem výzkumu bylo přeložit do češtiny Škálu dispoziční naděje pro dospělé, ověřit její psychometrické vlastnosti a vytvořit normy pro interpretaci výsledných skórů. Studie se zúčastnilo 394 zdravých dospělých osob. Průměrný věk probandů činil 27,1 + 11,7 let. Převažovaly ženy (n = 303). Standardizovaná škála se skládá z 12 položek. Čtyři položky měří složku naděje zvanou cesta, čtyři položky měří druhou část naděje, snahu, a zbývající položky jsou distraktory, které nejsou hodnoceny. Všichni participanti vyplnili tuto škálu, demografický dotazník a Beckův inventář deprese-II. Statistickou analýzu tvořilo několik metod – ověření realibility pomocí Cronbachovy alfy a SpearmanBrownovova koeficientu, explorační a konfirmační faktorová analýza, korelace s inventářem deprese a tvorba norem pomocí stenů. Celková míra naděje nesouvisela s věkem, ani pohlavím probandů. Reliabilita byla hodnocena pomocí Cronbachovy alfy (α = 0,82) a split-half metody (Spearman-Brownův koeficient = 0,81). Faktorová struktura škály byla potvrzena pomocí explorační i konfirmační faktorové analýzy. Celkový stupeň naděje signifikantně negativně koreloval s mírou příznaků deprese. Byly vytvořeny stenové normy. Česká verze Škály dispoziční naděje pro dospělé vykazuje adekvátní psychometrické vlastnosti a může být používána u dospělé populace.

Hope is one of important factors affecting the psychological state of individuals. It influences well-being and self-esteem, academic and athletic performance, and even the probability of repeated incarceration of offenders. It also predicts the efficacy of the systematic psychotherapy of mental disorders, as well as the supportive psychotherapy in patients with oncologic illnesses. Hope has a central position in positive and clinical psychology. The aim of the presented work was to translate the adult dispositional hope scale into Czech, verify its psychometric properties and develop the norms for interpreting the resulting scores. The scale could be helpful both in mental health research and practice. 394 healthy adults participated in the study. The average age of the probands was 27.1 + 11.7 years. There were more women (n = 303; i.e. 76.9 %) than men. The most common level of education was secondary (n = 309; 78.4 %). The participants were mainly students (n = 273; 69.3 %) or employees and self-employed individuals (n = 113; 28.7 %). Most of them were single (n = 300; 76.1 %) or married (n = 84; 21.3 %). The Adult Dispositional Hope Scale consists of 12 items. Four items measure pathways thinking (i.e. the ability to find ways to achieve one's goals) and four items assess agency (i.e. goal-directed energy). The remaining four items are fillers that are not interpreted. Apart from this scale, all participants completed a demographic questionnaire and the second version of the Beck Depression Inventory. The statistical analyses consisted of the Cronbach's alpha and Spearman-Brown coefficient analysis, the exploratory and confirmatory factor analysis, the correlation between the standardized scale and the Beck Depression Inventory-II, and finally the creation of the norms based on the stens. The overall rate of hope was not statistically significantly associated with the subjects' age (Spearman r = -0.06, non-significant), nor with their sex (Mann-Whitney U test: U = 13,624.5, non-significant). Reliability of the whole scale was assessed by using the Cronbach's alpha (α = 0.82) and the split-half method (the Spearman-Brown coefficient = 0.81). The inner consistency of both subscales was also adequate (the pathways thinking α = 0.71, the agency α = 0.73). The factor structure of the scale was confirmed by the exploratory and confirmatory factor analysis. Nevertheless, the exploratory factor analysis identified the ninth item of the scale as problematic. It saturated both the pathways thinking and agency subscale, instead of belonging solely under its agency factor. This was also reflected in the confirmatory factor analysis, although all model fit indices reached satisfactory levels. The total score of the adult dispositional hope scale was significantly negatively correlated with the intensity of depressive symptoms (BDI-II) (Pearson r = -0.41, p ˂ 0.001). The sten norms were created for the score of the whole scale and both subscales. The Czech version of the Adult Dispositional Hope Scale shows adequate psychometric properties and can be used in the adult population. The norms should be applied with caution in individuals, who reached a primary or vocational level of education, and those who are unemployed, divorced, widowed or older than 60 years.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• dospělí MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• naděje * MeSH
• osobnostní dotazník MeSH
• psychometrie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

Úvod: Část pacientů se schizofrenií zažívá opakované panické záchvaty, takže postižení splňují kritéria pro schizofrenii i panickou poruchu. Klasifikace psychických poruch, která používá hierarchický přístup, však nadřazuje diagnózu schizofrenie nad diagnózou panické poruchy. To může vést k tomu, že dopady panických záchvatů nejsou doceněny ani náležitě léčeny. Cílem práce je zjistit prevalenci panické poruchy u schizofrenních pacientů a dopady této komorbidity na klinický obraz a průběh choroby a zjistit možnosti léčby. Metoda: Pomocí databází Medline a Web of Science byly identifikovány publikace pomocí klíčových slov „schizophrenia comorbidity“ „panic disorder“, „agoraphobia“. Další relevantní zdroje informací byly získány z citovaných děl u významných článků. Výsledky: Prevalence komorbidní panické poruchy u schizofrenie se pohybuje od 6 % do 63 %. Závěry studií nejsou konzistentní. Byla postulována hypotéza o etiopatogenetické souvislosti schizofrenie a panické poruchy a hypotéza o existenci panické psychózy. Biologické důkazy pro jejich potvrzení jsou omezené. Tyto výsledky naznačují, že přítomnost panických příznaků u pacientů se schizofrenií mohou souviset s depresivním prožíváním, extrapyramidovými vedlejšími účinky a mohou přispívat k závažnosti pozitivních příznaků a negativně ovlivňovat kvalitu života. Závěr: Výskyt komorbidní panické poruchy u pacientů se schizofrenií není výjimečný. Nejčastěji se vyskytuje u pacientů s paranoidním subtypem nemoci. Komorbidní panická porucha může zhoršovat pozitivní příznaky, vést k depresivitě, negativně ovlivňovat kvalitu života pacientů a zvyšovat suicidalitu. V léčbě jsou preferována atypická antipsychotika, případně kombinace s alprazolamem či clonazepamem.

Introduction: Patients with schizophrenia might experience panic attacks and meet the criteria for both schizophrenia and panic disorder. Classification of mental disorders with hierarchical approach gives schizophrenia the first position before the panic disorder. The panic attacks might not be well recognized and adequately treated. The aim of this study is to determine the prevalence of panic disorder in schizophrenic patients, to recognise the impact of comorbidity on the clinical picture and the course of the disease, and to determine the appropriate/possible treatment. Method: The articles were identified by the keywords “schizophrenia comorbidity” and “panic disorder”, or “agoraphobia”, using the Medline and Web of Science search. Additional sources were obtained by studying the references of summaries of important articles. Results: The prevalence of comorbid panic disorder in patients with schizophrenia ranges from 16% to 63%, but the results are not consistent. Etiopathogenetical hypothesis of schizophrenia and panic disorder and also the concept of panic psychosis are discussed. There is a limited biological evidence to support those hypotheses. Data suggest that patients with schizophrenia and panic disorder exhibit higher rates of depression, suicidal ideation and increased extrapyramidal side effects. Panic comorbidity may worsen severity of positive and negative symptoms of schizophrenia and the overall quality of life. Conclusion: Panic disorder and schizophrenia often occur comorbid. It is found most commonly in patients with paranoid subtype. Comorbid panic disorder may worsen positive symptoms and lead to depressive symptoms. It negatively affects the quality of life and add up to higher level of suicidality. The pharmacotherapy with atypical antipsychotics is preferred, or their combination with clonazepam or alprazolam.

• MeSH
• antipsychotika MeSH
• anxiolytika MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• panická porucha * farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• prevalence MeSH
• schizofrenie * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Bipolární afektivní porucha je onemocnění spojené s narušením cirkadiánních rytmů. Přesný mechanizmus ovlivňování nálady cestou narušení cirkadiánních rytmů avšak zůstává stále nejasný. Hlavní pacemaker (udavač rytmu) se nachází v suprachiasmatickém jádru hypotalamu. Tyto vnitřní hodiny jsou regulovány cyklickými vlivy prostředí. Již dříve se přepodkládalo, že lidé, kteří trpí bipolární poruchou, mají se synchronizací s environmentálními vlivy problémy. Tyto předpoklady potvrdil objev cirkadiánních genů, které se v pravidelných smyčkách exprimují. Bylo prokázáno, že některé varianty hodinových genů mohou hrát roli v citlivosti k bipolární poruše. Cirkadiánní rytmy pacientů lze ovlivnit jak farmakologickými, tak nefarmakologickými přístupy. Nefarmakologické přístupy mohou být obzvlášť významné pří léčbě farmakorezistentních pacientů.

Bipolar disorder is linked to circadian rhythms disturbance. However, the exact mechanism underlying the association between circadian rhythm and mood remains unknown. The master circadian pacemaker is located in suprachiasmatic nucleus in hypothalamus. The inner clocks are regulated by cyclic environmental factors. Persons with bipolar disorder may have problems with this environmental synchronization. The discovery of clock genes generating oscillations in gene expression meant revolution in understanding to circadian rhythms. Studies proved that some clock genes variants may play important role in a vulnerability to bipolar disorder. Circadian rhythms may be affected both by pharmacological and non-pharmacological approaches. Non-pharmacological approaches may play an important role in treatment of pharmacoresistant patients.

• MeSH
• bipolární porucha * etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• chronobiologické poruchy * farmakoterapie   genetika   patofyziologie   psychologie   terapie   MeSH
• chronoterapie MeSH
• cirkadiánní rytmus fyziologie   účinky léků   MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé MeSH
• melatonin agonisté   terapeutické užití   MeSH
• poruchy nálady etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Řada randomizovaných kontrolovaných studií prokázala účinnost kognitivně-behaviorální terapie (KBT) u pacientù s psychotickým onemocněním, pokud se tato terapie provádí jako doplněk k antipsychotické medikaci. Vzhledem k přesvědčivosti důkazů svědčících o účinnosti KBT u psychóz byla KBT v této indikaci zahrnuta ve Velké Britanii do doporučených terapeutických postupù (NICE). Až do 80. let 20. století byly přitom snahy ovlivnit bludná přesvědčení pomocí psychoterapie pokládány za marné, a někdy dokonce nebezpečné kvůli obavě, aby pacient neztratil v psychiatra důvěru. První systematické pokusy ovlivnit bludná přesvědčení pomocí KBT se objevují až na konci 80. let. Výsledky výzkumných studií prokázaly, že obsah bludů je přinejmenším u části pacientů srozumitelný z hlediska vlastní osobní zkušenosti a že jej lze psychoterapeuticky ovlivnit. V KBT chronických bludů se pacient nejdříve učí rozlišovat mezi vnímáním a interpretací. Terapeut začíná zkoumáním platnosti pro pacienta méně významných částí bludného systému, o kterých si pacient sám není stoprocentnì jistý, zda platí (například zda všichni muži v černém, které potkává, jsou policisté, kteří ho pronásledují). Později se pacient učí, jaké si má sám klást otázky, aby zpochybnil své mylné předpoklady, stanovil si alternativní hypotézy a ověřoval si platnost svých přesvědčení pomocí behaviorálních experimentù. Součástí psychoterapeutické práce je také propojení bludného systému s jádrovými přesvědčeními a podmíněnými pravidly, na základě kterých bludný systém v době zátěže vznikl a které se dále podílejí na jeho udržování.

A number of randomized controlled trials showed the efficacy of cognitive-behavioral therapy (CBT) in patients with psychotic disorders when the therapy was added to the antipsychotic medication. Given the strong evidence supporting the efficacy of CBT for psychosis, CBT was included in the NICE guidelines. Up to the eighties of the 20th century, the attempts to influence delusional beliefs by psychotherapy seemed to be unnecessary, sometimes even dangerous, and there were apprehensions that the patient might lose trust in the psychiatrist. The first systematic attempts to influence delusional beliefs through psychotherapy appeared at the end of the eighties. The experience gained from studies from this time showed that the content of delusions could be understood from personal experience and psychotherapy could be effective at least in some patients. The patient with chronic delusions gradually learns through inductive questioning to distinguish between perception and interpretation, firstly on the periphery of the vicious system. Then he learns the Socratic dialog ue himself to challenge false assumptions, provide an alternative hypothesis, and test the beliefs by behavioral experiments. The therapy includes an interconnection of delusional system with core schemas and conditional rules that the delusional system originally arises from and now is involved in its maintenance.

• MeSH
• bludy MeSH
• kognitivně behaviorální terapie MeSH
• lidé MeSH
• psychiatrie trendy   MeSH
• psychotické poruchy terapie   MeSH
• schizofrenie a poruchy s psychotickými rysy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• kognitivně behaviorální terapie * metody   MeSH
• krizová intervence metody   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• pokus o sebevraždu * prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• psychický stres etiologie   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sebevražedné myšlenky MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Stigmatizace a sebestigmatizace u osob se schizofrenií může významně ovlivňovat rozvoj onemocnění v době prodromálních příznaků i jeho další průběh. Metoda: Pomocí databází Medline a Web of Science byly identifikovány publikace užitím klíčových slov "schizophrenia" v kombinaci s termíny "stigma", "self-stigma" a "internalized stigma". Další relevantní zdroje informací byly získány z citovaných děl u významných článků. Výsledky: Studie prokázaly, že kvalita života přímo i nepřímo souvisí se stigmatizací. Stigmatizace ovlivňuje sebevědomí pacientů a může hrát roli v rozvoji komorbidní sociální fobie, která negativně ovlivňuje další život pacientů. Závěr: Stigmatizace je důležitý celospolečenský problém, který významně ovlivňuje život pacientů se schizofrenií. Jejímu zvládání by měla být v péči o pacienty věnována náležitá pozornost.

Introduction: Stigma and self-stigma can significantly influence the development of schizophrenia. Their impact is significant at the period of the occurrence of prodromal symptoms, as well as in further course of schizophrenia. Method: There were indentified the keywords "schizophrenia" combined with the terms "stigma", "self-stigma" and "internalized stigma" using databases Medline and Web of Science. Other relevant sources of information were obtained from the cited works in important articles. Results: The quality of life is directly and indirectly related to stigmatization and self-stigmatization. Stigma plays a role in the development of comorbid social phobia, which negatively affects the lives of patients. Conclusion: Stigma is an important social problem, which significantly affects lives of schizophrenic patients. Close attention should be given to the management of stigmatization in the care of patients.

• MeSH
• lidé MeSH
• naučená bezmocnost MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• předsudek MeSH
• psychoterapie MeSH
• schizofrenie (psychologie) * MeSH
• schizofrenie MeSH
• sebepojetí MeSH
• sociální izolace MeSH
• sociální opora MeSH
• společenské stigma * MeSH
• stereotypizace * MeSH
• zdraví rodiny MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• adherence k farmakoterapii * psychologie   MeSH
• antipsychotika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• duševně nemocní psychologie   MeSH
• epidemický výskyt choroby ekonomika   prevence a kontrola   MeSH
• léky s prodlouženým účinkem MeSH
• lidé MeSH
• paranoidní schizofrenie farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodníky MeSH