Článek se zabývá neuropsychologickým hodnocením vybraných kognitivních funkcí u pacientů s difúzními nízkostupňovými gliomy mozku (difúzními low grade gliomy – DLGG), kteří podstoupili chirurgickou léčbu awake kraniotomii (operace při vědomí pacienta). Tento operační přístup vyžaduje odvahu pacienta a spolupráci týmu odborníků, přínosem je možnost monitorování kognitivních funkcí pacienta v průběhu zákroku a tím jeho maximální ochrana. V článku předkládáme výsledky testování vybraných kognitivních funkcí pacientů před operačním zákrokem a srovnání s kontrolním vyšetřením s odstupem času. Zmíněna je také možnost neurorehabilitace kognitivních funkcí, s ohledem na dosažení nejlepší možné kvality života pacientů.
The article focuses on the neuropsychological evaluation of selected cognitive functions in patients with diffuse low-grade gliomas (DLGG) who underwent awake craniotomy (surgery performed on the patient while conscious and alert). This surgical approach requires the patient's commitment and the cooperation of an interprofessional team. The most important benefit is that it allows the patient's cognitive functions to be monitored
- MeSH
- dospělí MeSH
- gliom * chirurgie psychologie MeSH
- jazykové poruchy diagnóza MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza MeSH
- kraniotomie metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- neuropsychologické testy * MeSH
- peroperační doba MeSH
- předoperační vyšetření metody psychologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- senioři MeSH
Paliativní péče (PP) je aktivní multidisciplinární péče, která primárně není zaměřena na prodloužení života nebo léčby u onkologických pacientů, ale na zmírnění symptomů základního onemocnění a tím i zlepšení kvality jejich života. PP by měla být poskytována již v průběhu komplexní onkologické péče a být její nedílnou součástí. Tento trend se týká rovněž neuroonkologických pacientů s primárním nádorem mozku. Pacienti s primárním nádorem mozku nepatří v rámci onkologických pacientů ke skupině nejpočetnější, ale vzhledem k tomu, že vedle celkových příznaků onkologického onemocnění se u nich projevuje i postižení progresivním neurologickým onemocněním, jedná se o specifickou skupinu pacientů. PP se v průběhu onemocnění snaží řešit a pozitivně ovlivnit nejen symptomy související s onkologickým onemocněním, nýbrž zahrnuje i péči psychologickou, sociální a spirituální. V případě, že jsou možnosti onkologické protinádorové léčby vyčerpány, nebo je léčba z různých důvodů ukončena, stává se PP hlavním léčebným postupem. Pro pacienty s HGG (high grade glioma) - s ohledem na progresivní průběh tohoto onemocnění - by měla být PP zahájena ihned po operaci současně se zahájením začátkem jejich onkologické terapie. U pacientů s LGG (low grade glioma), kdy je průběh jejich nemoci mnohem pozvolnější - nejsou jednoznačná doporučení pro zahájení multidisciplinární PP. Ta by měla být indikována a zahájena či započata v závislosti na jejich aktuálním zdravotním a psychickém stavu, s cílem co nejdéle udržet dobrou kvalitu jejich života v průběhu onemocnění. Cílem tohoto sdělení je přinést přehled nejčastějších symptomů u pacientů s primárním nádorem mozku s možností ovlivnění těchto symptomů v rámci PP.
Palliative care (PP) is active multidisciplinary care, which is not primarily aimed at prolonging life or treatment of cancer patients, but at alleviating the symptoms of the underlying disease and thereby improving their quality of life. PP should already be provided during complex oncological care and be an integral part of it. This trend also applies to neuro-oncology patients with a primary brain tumour. Patients with a primary brain tumour do not belong to the most numerous group of oncology patients, but given that, in addition to general symptoms of oncological disease, they are also affected by a progressive neurological disease, they are a specific group of patients. During the care of these patients, PP tries to solve and positively influence not only the symptoms related to the oncological disease, but also includes psychological, social and spiritual care. In the event that the possibilities of oncological antitumor treatment are exhausted, or the treatment is terminated for various reasons, PP becomes the main treatment procedure. For patients with HGG (high grade glioma) - considering the progressive course of this disease - PP should be started immediately after surgery at the same time as the start of their oncological therapy. In patients with LGG (low grade glioma) - when the course of their disease is much more gradual - there are no clear recommendations for the initiation of multidisciplinary PP. This should be indicated and started depending on their current health and psychological state, with the aim of maintaining their good quality of life as long as possible during the course of the disease. The aim of this review article is to provide an overview of the most common symptoms in patients with a primary brain tumour with the possibility of influencing these symptoms within the framework of PP.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Nejčastějšími mozkovými primárními intraaxiálními nádory jsou gliomy (40-50 % všech nádorů CNS). I když je převážně invazivní a infiltrativní charakter gliomů zodpovědný za nemožnost kurativní resekce, je základním cílem chirurgických postupů maximálně možná resekce těchto nádorů. Dnes je všeobecně přijímán fakt, že radikální chirurgická resekce gliomů je signifikantně efektivnější než méně radikální resekce nebo biopsie a má pozitivní vliv na OS a PFS. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout základní a zároveň aktuální informace o současných, tzv. multimodálních možnostech, radikální chirurgické resekce gliomů mozku.
The most common primary intra-axial brain tumours are gliomas (40-50 % of all CNS tumours). Although the predominantly invasive and infiltrative nature of gliomas is responsible for the impossibility of curative resection, the primary goal of surgical procedures is to resect these tumours as much as possible. It is now widely accepted that radical surgical resection of gliomas is significantly more effective than less radical resection or biopsy and has a positive impact on OS and PFS. The aim of this review article is to provide basic and up-to-date information on the current, so-called multimodal options, for radical surgical resection of brain gliomas.
Mozkové metastázy jsou závažnou komplikací nádorového onemocnění. Postupem času se zvýšila radikalita a bezpečnost resekčních výkonů díky pokroku v zobrazovacích metodách mozku, peroperačnímu elektrofyziologickému monitorování a přístrojovému vybavení, a současně se snížila operační mortalita a morbidita. Chirurgická resekce je stále první zvažovanou terapeutickou možností. Indikuje se především u pacientů se solitární mozkovou metastázou v přístupné lokalizaci, v dobrém klinickém stavu a s příznivou prognózou. Relativně kontraindikována je v případě nekontrolovaného nádorového onemocnění, špatného klinického stavu, v případě radiosenzitivních nádorů, špatné prognózy onemocnění a přítomnosti více než tří mozkových metastáz. Je možné chirurgicky ošetřit i dvě nebo tři metastázy, což může být v ale některých aspektech diskutabilní. Stejně tak je tomu u rekurentních metastáz, kde jednoznačná obecná doporučení nejsou definována, a preferuje se individuální přístup se zohledněním řady prognostických faktorů.
Brain metastases are a serious complication of cancer. There has been an increase in the radicality and safety of resection procedures due to advances in brain imaging methods, perioperative electrophysiological monitoring and instrumentation, while reducing surgical mortality and morbidity. Surgical resection is still considered the first therapeutic option. It is indicated mainly in patients with solitary brain metastasis in an accessible location, in good clinical condition and with a favorable prognosis. It is relatively contraindicated in the case of uncontrolled cancer, poor clinical condition, in the case of radiosensitive tumors a poor prognosis and the presence of more than three brain metastases. It is possible to surgically treat two or three metastases, which may be debatable in some aspects. In a similar way it is for recurrent metastases, where unambiguous general recommendations are not defined, and an individual approach is preferred, taking into account a number of prognostic factors.
- MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- nádory mozku * chirurgie radioterapie sekundární MeSH
- neurochirurgické výkony MeSH
- radiochirurgie metody MeSH
- radioterapie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Článek se zabývá indikacemi, praktickým provedením a komplikacemi awake kraniotomie. Awake kraniotomie je v současnosti často používanou metodou při operacích především difuzních nízkostupňových gliomů mozku. Umožňuje mít pod kontrolou během operace motoriku, řeč, verbální a neverbální sémantiku, emotivitu a do jisté míry i exekutivní funkce pacienta. V článku jsou rozebírány indikace metody, praktické provedení, komplikace a nastíněn způsob pooperační rehabilitace. Zmíněna je také úzká vazba awake kraniotomii a případnou pooperační onkologickou léčbou.
The article deals with the indications, practical realization and complications of awake craniotomy. Awake craniotomy is currently a frequently used method in the surgery of diffuse low-grade gliomas of the brain. It allows to monitor the patient's motor, speech, verbal and non-verbal semantics, emotionality and, to some extent, executive functions during the procedure. The indications of the method, practical implementation, complications and the postoperative rehabilitation are discussed. The close relationship between awake craniotomy and possible postoperative oncological treatment is also mentioned.
- Klíčová slova
- awake kranitomie, difuzní nízkostupňový gliom,
- MeSH
- adherence pacienta MeSH
- bdění MeSH
- gliom * chirurgie MeSH
- kraniotomie * metody MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- mapování mozku metody MeSH
- nádory mozku chirurgie MeSH
- peroperační monitorování metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Poruchy čichu jsou častým příznakem nemoci COVID-19. Toto systematické review se věnuje patofyziologii, diagnostice, prognostickému významu a léčbě poruch čichu asociovaných s onemocněním COVID-19. Metody: Články byly vybrány v souladu s doporučením PRISMA. Kritéria pro zahrnutí do analýzy byla: 1. recenzovaná publikace; 2. studie na lidech; 3. anglický/český jazyk; 4. filtry: metaanalýza / systematická review / studie případů a kontrol. Vylučovací kritéria byla: 1. abstrakta z konferencí; 2. komentáře; 3. zahrnutí subjektů pod 18 let. Byly prostudovány databáze PubMed a Web of Science. Použitím klíčových slov „anosmia OR smell loss OR smell disorders OR dysosmia OR parosmia AND COVID-19“ bylo vybráno k analýze 157 článků, z nichž 109 bylo vyloučeno na základě vylučovacích kritérií. Po prostudování plných textů a jejich referencí bylo do review zařazeno celkem 68 studií. Výsledky: Poruchy čichu se vyskytují asi u 60 % pacientů s nemocí COVID 19. Podle většiny studií se anosmie vyskytuje častěji u lehkých průběhů onemocnění. Hlavní roli v patogenezi mají nejspíše zánět a demyelinizace vláken čichového nervu, významnou roli má nejspíše i postižení podpůrných buněk čichového epitelu. Porucha čichu může přetrvávat různě dlouho po odeznění akutní fáze COVID-19. Z léčebných modalit je dostatečná evidence pouze pro čichový trénink. Existují rozporuplná data o účinnosti léčby topickými kortikosteroidy, další léky klinický efekt dosud neprokázaly. Závěr: Ztráta čichu je běžný symptom zejména lehčích forem COVID-19. Čichový trénink se zdá být efektivní v léčbě této poruchy. Farmakoterapie (vč. topických a systémových kortikosteroidů) se dosud neosvědčila.
Aim: Smell disorders are frequent symptoms of COVID-19 disease. This systematic review covers the pathophysiology, diagnostics, prognostic significance, and treatment of COVID-19 related smell disorders. Methods: The articles were selected in accordance with the PRISMA guidelines. The inclusion criteria were: 1. peer-reviewed publications; 2. studies on human subjects; 3. studies published in English or Czech; and 4. used filters: meta-analysis/systematic review/randomized controlled trial. The exclusion criteria were: 1. abstracts from conferences; 2. commentaries; and 3. inclusion of subjects younger than 18 years. The databases PubMed and Web of Science were searched. Using the search term “anosmia OR smell loss OR smell disorders OR dysosmia OR parosmia AND COVID-19”, 157 papers were selected for analysis, with 109 being ruled out based on the exclusion criteria. The full texts and their references were obtained and studied, and the references meeting the inclusion criteria were also included in this review, leading to a total of 68 papers selected for the review. Results: Approximately 60% of patients with COVID-19 disease present with smell disorders. Most studies agree anosmia appears more frequently in the mild course of the disease. The inflammation and demyelination of the olfactory nerve fibres probably play a key role in the pathogenesis. Damage to the supporting cells of the olfactory epithelium may also play an important role. Olfactory disorder may persist over a varying period of time after the resolution of the acute phase of COVID-19. Olfactory training seems to be beneficial in the treatment. The data regarding the efficacy of topical corticosteroids are inconsistent. No other drugs have yet demonstrated a clinical effect. Conclusion: Loss of smell is a common accompanying symptom in mostly mild forms of COVID-19. Olfactory training seems to be effective in treating this dysfunction. Pharmacotherapy (including local and systemic corticosteroids) has not yet proven effective.
- MeSH
- anosmie * diagnóza terapie MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- poruchy čichu diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
