Astma bronchiale je v současné době jednou z nejčastějších chronických nemoci. Je to onemocnění nevyléčitelné, ale ve většině případů velmi dobře reagující na léčbu. Velká část nemocných má při správně vedené léčbě astma pod kontrolou, jsou stabilizováni, bez příznaků. Existuje však skupina nemocných s obtížně léčitelným astmatem, kteří i přes adekvátní léčbu a přes dobrou compliance máji každodenní příznaky astmatu. Pouze v 5 % případů je však astma obtížně léčitelné v právem slova smyslu. Proto je nutné při podezřeni na těžké či obtížně léčitelné astma ověřit diagnózu astmatu, ověřit adherenci pacienta k léčbě, překontrolovat, zda je správně vedená léčba a zda jsou vyšetřeny a zaléčeny komorbidity, které mohou průběh astmatu zhoršovat. V případě, že testy ověřeni bronchiální hyperreaktivity (bronchodilatační a bronchokonstrikční testy) jsou negativní, je vhodné diagnózu astmatu ověřit histologicky. V diagnosticky nejasných případech je tedy indikované bronchoskopické vyšetřeni s provedením endobronchialní a event. i transbronchialní biopsie. Toto vyšetřeni je vázané na pracoviště, která mají zkušeny bronchoskopicky tým a zázemí patologa. Autoři článku hodnotili soubor 106 pacientů s podezřením na obtížně léčitelné astma, u kterých byla indikována diagnostická bronchoskopie v letech 2009–2012. V daném souboru byla diagnosticky přínosná endobronchialní biopsie u 86 pacientů. Diagnóza bronchiálního astmatu byla histologicky potvrzena u 51,16 %, ve zbylých 48,8 % se o astma bronchiale nejednalo, příčina potíží byla jiná (chronická obstrukční plicní nemoc, gastroezofagealni reflux, chronická bronchitida, postiženi plicního intersticia, plicní karcinom, tracheální dyskineze, cizí těleso, nebo kombinace výše uvedeného).
Bronchial asthma is currently one of the most frequent chronic diseases. Although the disease is incurable, response to treatment is very good in most cases. With adequate therapy, a vast majority of patients have asthma under control, being stabilized and without symptoms. However, there is a group of patients with difficult-to-treat asthma and everyday symptoms despite high-quality care and good compliance. In only 5 % of cases, asthma is difficult to treat in the true sense of the word. If severe or difficult-to-treat asthma is suspected, it is therefore necessary to confirm the patient's diagnosis and adherence to therapy, to verify whether treatment is adequate and whether comorbidities potentially aggravating the course of asthma are diagnosed and treated. If bronchial hyperreactivity (bronchodilation and bronchoconstriction) test results are negative, histological confirmation of the diagnosis is advisable. Thus, in diagnostically ambiguous cases, bronchoscopy with endobronchial or even transbronchial biopsy are indicated. This examination should be performed by an experienced bronchoscopic team cooperating with a pathologist. The authors studied 106 patients suspected of difficult-to-treat asthma in whom diagnostic bronchoscopy was performed in 2009-2012. In the group, endobronchial biopsy was diagnostically beneficial in 86 patients. The diagnosis of bronchial asthma was histologically confirmed in 51.16 % of them; the remaining 48.8 % did not have bronchial asthma but other conditions (chronic obstructive pulmonary disease, gastroesophageal reflux, chronic bronchitis, interstitial lung disease, lung cancer, tracheal dyskinesia, foreign bodies or combinations of the above).
- Keywords
- astma bronchiale,
- MeSH
- Biopsy MeSH
- Asthma * diagnosis complications MeSH
- Bronchoalveolar Lavage MeSH
- Bronchoscopy * MeSH
- Bronchitis, Chronic diagnosis epidemiology MeSH
- Pulmonary Disease, Chronic Obstructive diagnosis epidemiology MeSH
- Diagnostic Errors * statistics & numerical data MeSH
- Medical Errors prevention & control MeSH
- Foreign Bodies diagnosis epidemiology MeSH
- Gastroesophageal Reflux diagnosis epidemiology MeSH
- Idiopathic Pulmonary Fibrosis diagnosis epidemiology MeSH
- Incidence MeSH
- Humans MeSH
- Longitudinal Studies MeSH
- Lung Neoplasms diagnosis epidemiology MeSH
- Severity of Illness Index MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
V bronchodilatační léčbě jsou preferovány β-2-agonisté (SABA), salbutamol. Terapii posilujeme o anticholinergika (ipratropii bromidum monohydricum). Lze použít i kombinovaný preparát (ipratropii bromidum monohydricum a fenoteroli hydrobromidum). Metylxantiny (teofylin) jsou léky druhé linie. Kortikoidy podáváme perorálně (prednisolon) či intravenózně (metylprednisolon nebo hydrokortison). Mukolytika (ambroxoli hydrochloridum nebo bromhexini hydrochloridum) medikujeme u pacientů s obtížnou expektorací. V některých případech je vhodná léčba antibiotiky. Při hypoxemii je indikována oxygenoterapie. Při nedostatečném efektu léčby a progresi respirační insuficience je indikována umělá plicní ventilace nebo neinvazivní ventilace.
- Keywords
- bronchodilatační léčba,
- MeSH
- Acute Disease MeSH
- Intensive Care Units MeSH
- Humans MeSH
- Lung Diseases, Obstructive drug therapy therapy MeSH
- Respiration, Artificial MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- Keywords
- inflammatorní myofibroblastický tumor, lobektomie, bronchoplastika,
- MeSH
- Chest Pain etiology MeSH
- Bronchoscopy MeSH
- Adult MeSH
- Cough etiology MeSH
- Humans MeSH
- Lung Neoplasms diagnosis surgery radiography MeSH
- Plasma Cell Granuloma, Pulmonary diagnosis surgery pathology MeSH
- Pneumonectomy MeSH
- Pneumothorax MeSH
- Tomography, X-Ray Computed MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Umělá plicní ventilace (UPV) umožňuje při respirační insuficienci podporu nebo náhradu činnosti některých složek respiračního systému. Cílem ventilační terapie je dosažení přiměřených parametrů ventilace a oxygenace, omezení nežádoucích účinků UPV. Základní typy neinvazivní plicní ventilace je CPAP (Continuous Positive Airway Pressure) a BiPAP (Bi-level Positive Airway Pressure). Hlavním přínosem NIV je snížení nutnosti tracheální intubace. Pro invazivní umělou plicní ventilaci je nutné zajištění dýchacích cest intubací nebo tracheostomií. Snažíme se o co nejkratší trvání umělé plicní ventilace a intubace, jejich délka je rizikovým faktorem pro rozvoj ventilátorové pneumonie.
At times of respiratory insufficiency, mechanical ventilation (MV) provides support for or a substitution of certain components of the respiratory system. The aim of ventilation therapy is to achieve appropriate ventilation and oxygenation parameters and to minimize adverse events of MV. The main examples of non-invasive ventilation (NIV) are Continuous Positive Airway Pressure (CPAP) and Bilevel Positive Airway Pressure (BiPAP). The main benefit of NIV is a minimal need for tracheal intubation. To perform invasive mechanical ventilation, it is necessary to secure the airways with intubation or tracheotomy. We aim for the shortest possible duration of mechanical ventilation and intubation; their duration is a risk factor in development of ventilator-associated pneumonia.
- Keywords
- invazivní plicní ventilace, neinvazivní plicní ventilace,
- MeSH
- Humans MeSH
- Respiratory Insufficiency therapy MeSH
- Respiration, Artificial contraindications methods adverse effects MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Spontánní pneumomediastinum je přítomnost volného vzduchu v mediastinu bez předchozího úrazu a onemocnění plic. Výskyt spontánního pneumomediastina je málo častý a proto není toto onemocnění mezi lékaři příliš známé. Autoři prezentují kazuistiku případu masivního spontánního pneumomediastina s emfyzémem u mladého muže. Mezi hlavní příznaky patřily bolest na hrudi, dušnost, kašel a podkožní emfyzém na krku. Byla vyloučena závažná patologie, která by byla příčinou pneumomediastina. K úpravě stavu došlo při konzervativní terapii na jednotce intenzivní péče, pacient byl sedmý den hospitalizace propuštěn do domácí péče.
The spontaneous pneumomediastinum is defined as a presence of free air in the mediastinum without any previous injury and lung disorder. The incidence of the spontaneous pneumomediastinum is low, and therefore the disease is not very known among physicians. The authors present a case of a massive spontaneous pneumomediastinum in a young man. Leading signs and symptoms were chest pain, dyspnea, cough and subcutaneous emphysema in his neck area. A serious pathology, that could have caused the pneumomediastinum, was excluded. The restoration occurred following a conservative treatment at the intensive care unit, the patient was discharged to home care at day 7 of the hospitalization.
- MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- Dyspnea complications MeSH
- Emphysema complications MeSH
- Skin Manifestations MeSH
- Humans MeSH
- Mediastinal Emphysema diagnosis radiography therapy MeSH
- Young Adult MeSH
- Tomography, X-Ray Computed MeSH
- Signs and Symptoms, Respiratory MeSH
- Radiography, Thoracic MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Male MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
