Fallotova tetralógia (TOF) je jednou z najznámejších vrodených srdcových chýb (VCHS) s prevalenciou 10 % zo všetkých VCHS. Bola popísaná Stensonom (1672) a Fallotom – maladie bleue (1888). TOF je prvou VCHS, ktorá bola paliatívne (1945 Blalock a Taussigová) a neskôr korektívne (Lillehei 1954) chirurgicky riešená. Autori informujú kardiologickú verejnosť o technikách chirurgickej korekcie používaných v minulosti a v súčasnosti. Upozorňujú na fakt, že dnes sa 85 % z detí operovaných v skorom detstve dožíva 35 rokov a viac. V SR to predstavuje cca 21 nových dospelých, v detstve raz, alebo viackrát operovaných každý rok. Až 25 % z nich bude potrebovať ďalší výkon. Preto každý pacient po korekcii TOF v detstve musí byť aj u nás systematicky a trvale sledovaný v komplexnom centre pre tzv. GUCH pacientov.
Tetralogy of Fallot (TOF) is one of the best known congenital heart diseases (CHD) with prevalence about 10 % of all CHD. The syndrome has been described by Stenson (1672) and later by Fallot – maladie bleue (1888). TOF has been the first surgically treated CHD (palliation by Blalock and Taussig 1945, total correction by Lillehei 1954). Authors try to provide cardiologists with basic information regarding surgical techniques used for TOF correction and subsequent interventions during the time. They point out that today 85 % of all surgically corrected children survive to the 35th year of their live and more. In Slovakia this number represents 21 new adult TOF patients (every after one or more operations in their history) every year. Later approximately 25 % of them will need one or more surgical and/or interventional procedures. Every TOF patient must be therefore treated in the specialised GUCH centre.
AIMS: To determine the effect of pre-existing pulmonary hypertension (PHT) on early hemodynamics, morbidity and mortality after heart transplantation (HTx). METHODS: Data were prospectively collected from 149 patients, who underwent HTx between January 2000 and December 2007. The subjects were divided into 3 groups: Group A (n=84) without PTH, group B (n=50) with mild to moderate PTH and group C (n=15) with severe PTH. We studied hemodynamic profile, tricuspid valve regurgitation (TR), incidence of acute cellular rejections (AR), infections, duration of hospitalization, 30-day mortality and a long-term survival. RESULTS: Baseline characteristics were similar in all groups. Using vasodilator treatment PVR was successfully brought down to normal range 2.5 ± 0.6 Wood' units (WU) on the day 1 following the surgery in all groups. Over 80% of patients were treated in Group C, 32% in Group A and 46% in Group B. There was no significant difference in the severity of TR among the 3 groups early after HTx (severe TR was observed in 46%, 54%, 33%, respectively). There was no significant difference in incidence of AR (G ≥ 2 Banff classification) (23%, 23%, 33%, respectively), infections (28%, 32%, 33%, respectively) or duration of hospitalization (30, 30, 28 days, respectively). There was no correlation between pre-transplant PHT and 30-day mortality or a long-term survival. CONCLUSIONS: In our cohort, PHT dropped very quickly after HTx, and was not associated with acute right heart failure following the surgery. Reversible PTH does not have a negative impact on short- or long-term survival after HTx.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- délka pobytu statistika a číselné údaje MeSH
- hemodynamika účinky léků MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- následné studie MeSH
- plicní hypertenze farmakoterapie etiologie mortalita patofyziologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- transplantace srdce škodlivé účinky mortalita MeSH
- vazodilatancia terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Cílem studie bylo posoudit vliv načasování reoperace u pacientů s Fallotovou tetralogií a významnou plicnicovou nedomykavostí na funkci pravé komory. Metodika: Od ledna 2007 do dubna 2010 bylo reoperováno 22 nemocných ve věku 16–65 let s dobou od primární korekce 22,8?±?7,0 roku. Diagnostika a indikační kritéria se opírají o echokardiografické vyšetření a ultrazvukovou volumetrii pravé komory. Dominujícím hemodynamickým nálezem byla volná pulmonální regurgitace. Všichni pacienti měli dilataci pravé komory s diastolickým rozměrem 49,4?±?8,2 mm, sníženou systolickou funkci pravé komory s ejekční frakcí 44,8?±?8,8 %, objemové přetížení pravé komory s indexovaným end-diastolickým objemem 192,0?±?43,8 ml/m2 a end-systolickým objemem 99,2?±?27,1 ml/m2. Dle metody PISA byla regurgitační frakce 58,6?±?8,4 %. Výsledky: U 19 pacientů byla v pulmonální pozici implantována perikardiální bioprotéza. Nikdo z reoperovaných nezemřel. Kontrolní ultrazvuková volumetrie pravé komory s odstupem jednoho roku od operace prokázala regresi dilatace pravé komory na 36,4?±?3,4 mm i snížení indexovaného end-diastolického objemu 112,9?±?23,1 ml/m2 a end-systolického objemu 74,2?±?20,4 ml/m2. Deprese funkce pravé komory byla stacionární s ejekční frakcí 38,2?±?8,7 %. Závěr: Naše zkušenosti s náhradou pulmonální chlopně pro pulmonální regurgitaci prokázaly uspokojivé výsledky v regresi diastolického a systolického objemu a diastolického rozměru pravé komory. Přes významné snížení objemů pravé komory nedochází k jejich plné normalizaci a přetrvává snížená funkce pravé komory. Tato fakta nás vedou k včasnější indikaci reoperace, a tedy k předpokladu lepšího pooperačního zotavení pravé komory.
Aim: The aim of the study was to assess the effect of timing of repeat surgery in patients with tetralogy of Fallot and significant pulmonary valve insufficiency on right ventricular (RV) function. Method: From January 2007 through April 2010, 22 patients aged 16–65 years had repeat surgery at 22.8?±?7.0 years since primary surgical correction. The diagnosis and indication criteria were based on the results of echocardiography and ultrasound RV volumetry. The dominant hemodynamic finding was pulmonary valve insufficiency. All patients had RV dilatation with a diastolic diameter (Dd) of 49.4?±?8.2 mm, decreased systolic RV function with an ejection fraction (EF) of 44.8?±?8.8%, RV volume preload with an indexed end-diastolic volume (EDVi) of 192.0?±?43.8 ml/m2, and an indexed end-systolic volume (ESVi) of 99.2?±?27.1 ml/m2. Using proximal isovelocity surface area (PISA) method, regurgitation fraction was 58.6?±?8.4%. Results: Nineteen patients had pericardial bioprosthesis implantation in the pulmonary position. There was no death among the surgical patients. Follow-up ultrasound RV volumetry at one year post-operatively documented regression of RV dilatation to 36.4?±?3.4 mm and decreases in EDVi to 112.9?±?23.1 ml/m2 and ESVi to 74.2?±?20.4 ml/m2. Right ventricular function regression was stationary with an EF of 38.2?±?8.7%. Conclusion: Our experience with pulmonary valve replacement because of pulmonary valve insufficiency is satisfactory in terms of regression of RV diastolic and systolic volumes and diastolic diameter. Right ventricular volumes do not become fully normalized, with persisting RV decreased function despite the significant decrease in RV volumes. These facts make us schedule patients for more timely surgery conceivably resulting in faster postoperative RV recovery.
- Klíčová slova
- dilatace pravé komory, pulmonální regurgitace,
- MeSH
- chirurgická náhrada chlopně metody využití MeSH
- dospělí MeSH
- dysfunkce pravé srdeční komory ultrasonografie MeSH
- Fallotova tetralogie chirurgie MeSH
- hypertrofie pravé komory srdeční ultrasonografie MeSH
- insuficience plicnice chirurgie ultrasonografie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- reoperace MeSH
- vrozené srdeční vady chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
Cíl: Porovnání senzitivity standardních a molekulárně mikrobiologických metod k záchytu etiologického agens infekční endokarditidy. Zhodnocení výsledků chirurgické léčby infekční endokarditidy na našem pracovišti za období posledních pěti let (leden 2005–prosinec 2009). Stanovení a porovnání pětiletého kumulativního přežívání pacientů s nativní a protézovou endokarditidou. Metodika: Analýza souboru 113 pacientů (76 mužů, 37 žen) průměrného věku 57 let, u nichž bylo na našem pracovišti provedeno 117 operací pro diagnózu infekční endokarditidy v období od ledna 2005 do prosince 2009. K identifi kaci infekčního agens jsme použili vyšetření hemokultur, kultivaci peroperačně získaného materiálu a jeho vyšetření metodou PCR, byla stanovena senzitivita těchto vyšetření k záchytu infekčního agens. Zhodnotili jsme 30denní a roční mortalitu, stanovili a porovnali pětileté kumulativní přežívání pacientů s nativní a protézovou endokarditidou. Výsledky: Etiologické agens infekční endokarditidy bylo na základě vyšetření hemokultur, kultivace a PCR vyšetření peroperačně získaného materiálu diagnostikováno v 98 (83,8 %) případech. Senzitivita záchytu agens byla nejvyšší u PCR vyšetření (77,8 %), nejnižší pak u kultivace peroperačně získaného materiálu (22,2 %). Do měsíce od operace zemřelo 7 pacientů, 30denní mortalita byla 6,2 %, do jednoho roku od operace zemřelo 16 pacientů, roční mortalita byla 14,2 %. Po pěti letech přežívalo 89 pacientů, pětileté přežívání bylo 78,8 %. Pro relaps endokarditidy byli operováni 4 (3,5 %) nemocní. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl pětiletého přežívání mezi skupinou pacientů s nativní a protézovou endokarditidou, přesto byl patrný trend k horšímu přežívání pacientů s protézovou endokarditidou. Závěry: Pokud nebylo agens primárně izolováno z hemokultur, je kultivace či PCR vyšetření peroperačně získaného materiálu další možností, jak stanovit etiologické agens infekční endokarditidy. Vzhledem k již nízké či nulové životnosti infekčního agens je PCR peroperačně získaného materiálu často jedinou možností stanovení mikrobiálního či mykotického původce endokarditidy. Zaznamenali jsme trend k horšímu přežívání pacientů s protézovou endokarditidou, tento rozdíl nebyl v našem souboru statisticky významný.
Aim: To compare the sensitivity of standard methods and those of molecular microbiology for identifying the pathogen causing infective endocarditis (IE). To evaluate the outcome of surgical management of IE in our center over the past fi ve years (January 2005 through December 2009). To determine and compare the fi ve-year cumulative survival rates of patients with native-valve and prosthetic-valve IE. Methods: Data of a total of 113 patients (76 men, 37 women) with a mean age of 57 years, undergoing 117 surgical procedures because of the diagnosis of IE, performed in our center between January 2005 and December 2009, were analyzed. Techniques employed to identify the pathogen included blood culture and culture of specimens obtained during surgery, with the latter examined also using polymerase chain reaction (PCR). The sensitivity of these investigations to detect the infectious agent was determined. We assessed the 30-day and one-year mortality rates, and determined and compared the fi ve-year cumulative survival rates of patients with native-valve and prosthetic-valve endocarditis. Results: Based on investigations of blood culture, culture and PCR-based examination of specimens obtained intraoperatively, the etiologic agent of IE was identifi ed in 98 (83.8%) cases. The sensitivity of detection was highest with PCR-based examination (77.8%) and lowest with culture of intraoperatively recovered specimens (22.2%). Seven patients died within one month, and 16 patients within one year of surgery, resulting in 30-day and one-year mortality rates of 6.2% and 14.2%, respectively. A total of 89 patients were alive after fi ve years resulting in a 78.8% fi ve-year survival rate. Four patients (3.5%) had surgery for relapse of endocarditis. While no signifi cant diff erence was found in the fi ve-year survival of patients with native-valve versus prosthetic-valve endocarditis, there was a trend toward poorer survival rates in those with the latter condition. Conclusions: Unless the infectious agent has been isolated initially from blood culture, culture or PCR-based examination of intraoperatively obtained specimens constitute alternatives to identifi cation of the pathogen causing IE. Given the minimal viability of the infectious agent due to antibiotic treatment, PCR-based examination of intraoperatively obtained specimens is frequently the only houbooption of identifying the microbial or fungal causative agent of endocarditis. We observed a trend toward poorer survival of patients with prosthetic-valve endocarditis; however, the diff erence was not signifi cant in our series.
- Klíčová slova
- Infekční endokarditida, Diagnostika infekční endokarditidy, PCR diagnostika,
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- bakteriální endokarditida diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární využití MeSH
- kardiochirurgické výkony metody mortalita využití MeSH
- klinické laboratorní techniky využití MeSH
- kultivační techniky metody využití MeSH
- lidé MeSH
- polymerázová řetězová reakce metody využití MeSH
- pooperační období MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- srdeční chlopně umělé využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- fibrilace síní chirurgie terapie MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- katetrizační ablace metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- kryochirurgie metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- mitrální chlopeň chirurgie patofyziologie patologie MeSH
- pooperační komplikace etiologie chirurgie terapie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Úrazy srdca sa vyskytujú relatívne často. Väčšina pacientov so závažným poranením srdca zomiera do 30 minút. 70 % pacientov, ktorí sa dožijú hospitalizácie v dostatočne kvalitných a erudovaných pracoviskách, prežijú. Autor sa v práci pokúša navrhnúť algoritmy postupov pri riešení pacientov s úrazom srdca so zdôraznením úlohy kardiológa v liečebnom procese.
Incidence of heart injury is relatively high. Most of patients suffering from severe injury of the heart do not survive more than 30 minutes. 70 % of patients admitted to the well equipped and experienced trauma centre survive. Author presents his recommendations for treatment of patients with possible heart injury with respect to the role of cardiologist.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
