Východiska: K efektivní rehabilitaci a optimalizaci léčby pacientů s chronickou bolestí dolní části zad je důležité subjektivní vnímání dopadů bolesti na každodenní aktivity. Soubor: Soubor tvořilo 104 pacientů (30 mužů a 74 žen) s chronickými bolestmi dolní části zad ve věku 18-65 let léčených v Centru léčby bolesti FNO. Metody: Pro sběr dat byla použita škála Oswetry Disability Index (ODI) zjišťující funkční postižení respektive omezení v každodenních činnostech (osobní péče, zvedání břemen, chůze, sezení, stání, spaní, sexuální život, společenský život, cestování). Ke statistickému vyhodnocení byl použit Mann-Whitney test, Fisherův exaktní test a Kendallův koeficient. Výsledky: Průměrná bolest v posledních 24 hodinách byla zjištěna na úrovni NRS 6 (muži 7, ženy 6, p = 0,096), aktuální bolest na úrovni NRS 6 (muži 6, ženy 6, p = 0,327). Funkční postižení činilo ODI = 66 %, ukazující velmi těžkou disabilitu zasahující výrazně všechny každodenní aktivity, bez signifikantního rozdílu mezi muži a ženami (p = 0,605). Byla zjištěna pozitivní korelace (vyšší bolest větší dopad na disabilitu) mezi průměrnou bolestí za 24 hodin a omezením v každodenních aktivitách (tk = 0,26; p < 0,001) a mezi aktuální bolestí a ODI (tk = 0,24; p < 0,001). Existují signifikantní rozdíly v kategoriích ODI (osobní péče, zvedání břemen a sexuální život) mezi muži a ženami. Závěry: Studie ukázala rozdíly v některých kategoriích ODI mezi pohlavími a souvislost bolesti s funkčním postižením. Zjištěné poznatky by měly vést k podpoře udržení mobility, fyzického i psychického zdraví všech pacientů s chronickou bolestí dolní části zad.
Sestra
2., rozšířené vydání 199 stran, xv stran obrazových příloh : ilustrace (převážně barevné) ; 24 cm
Publikace se zaměřuje na různé ošetřovatelské postupy v intenzivní péči při sepsi. Určeno odborné veřejnosti.; Kniha přináší zásadní informace vycházející z aktuálních doporučení pro péči o pacienta v intenzivní péči. Prohlubuje vědomosti a dovednosti sester v intenzivní péči, perioperační péči s cílem včasného záchytu a včasného zahájení léčby pacienta a s cílem snížit výskyt této závažné, v mnoha případech smrtící komplikace. Publikace zahrnuje všechna doporučená preventivní opatření, která jsou součástí intenzivní péče a mohou snížit rozvoj septických stavů. Je vhodná pro všechny studenty připravující se na výkon profese všeobecná sestra, zdravotnický záchranář. Současně je kniha základní doporučenou literaturou pro sestry studující specializační vzdělání v oboru Intenzivní péče, nav. Mgr. oboru Intenzivní péče.
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- anesteziologie a intenzivní lékařství
- ošetřovatelství
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
V intenzivní péči se směřuje k prevenci sekundárního poškození pacienta vlivem imobilizace, umělé plicní ventilace, nutričního a imunitního deficitu. Prostřednictvím časné mobilizace lze obnovit svalovou sílu a současně ovlivnit výslednou délku léčby včetně průběhu rekonvalescence u pacientů hospitalizovaných na intenzivní péči. Výsledky studií poukazují na rozvoj kognitivních dysfunkcí spjatých s pobytem na intenzivní péči. Hovoříme o postraumatickém syndromu, algickém syndromu, či souhrnně o syndromu přímo souvisejícím s pobytem na intenzivní péči (post intensive care syndrom - PICS). Všechny tyto deficity významně ovlivňují kognitivní funkce, zvyšují stresovou odpověď organizmu, poškozují imunitní systém, a zabraňují tak pacientům návrat do aktivního života. Dostatečná informovanost, zajištění časné rehabilitace a psychické podpory se ukazuje jako klíčová.
In intensive care, it aims to prevent secondary damage to the patient due to immobilization, artificial lung ventilation, nutritional and immune deficiency. Through early mobilization, muscle strength can be restored and at the same time influence the resulting length of treatment, including the course of recovery in patients hospitalized for intensive care. The results of the studies point to the development of cognitive dysfunctions associated with a stay in intensive care. We are talking about post-traumatic syndrome, algic syndrome or, collectively, a syndrome directly related to a stay in intensive care (post-intensive care syndrome - PICS). All these deficits significantly affect cognitive functions, increase the body’s stress response, damage the immune system, and thus prevent patients from returning to an active life. Sufficient information, ensuring early rehabilitation and psychological support is proving to be key. K
PURPOSE: The main aim of the study was to record subjective assessment of sleep quality between men and woman in hospitalised patients over 3 nights and look for associations with other basic hospitalisation data (age, type of department, surgery, pain, type of admission, previous hospitalisation, sleep-inducing medication). The secondary aim was to determine whether the Ford Insomnia Response to Stress Test (FIRST) questionnaire is an appropriate tool for identifying hospitalised individuals prone to situational sleep disturbance. METHODS: A multicentre descriptive cross-sectional study was conducted in regular surgical and medical departments of seven selected hospitals in the Czech Republic. On the first day of hospitalization, patients completed the FIRST screening questionnaire. Their subjectively perceived sleep quality for the previous night was assessed from the second to the fourth day of hospitalization using the Richards-Campbell Sleep Questionnaire (RCSQ). RESULTS: The study included 340 patients (172 females and 168 males; mean age 58.9 ± 14.9 years and 57.3 ± 15.0 years, respectively). No significant differences in RCSQ scores were observed between men and women or across the three nights of hospitalization. Moderate correlations were identified between hospitalization data and RCSQ scores, with the strongest positive correlation for alprazolam use (Ra = 0.604). Other positive correlations included surgical department hospitalization, sleep-inducing medications, surgery, male sex, and age. The strongest negative correlation was with pain (Ra = -0.498), while other negative correlations included elective admission, medical department hospitalization, and previous hospitalization. The studied factors explained 18% of the RCSQ variability. The association between FIRST scores and RCSQ was statistically significant (p < 0.001) but weak (Spearman's -0.1734, Kendall's tau -0.1234). CONCLUSION: Subjective sleep quality during hospitalization is related to the type of department, care provided, and pain, age, and sex. There were no significant changes in subjective sleep quality ratings during the first three days of hospitalization. The FIRST questionnaire is not a suitable screening tool for identifying individuals with situational sleep disturbance in hospital.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
INTRODUCTION: Mechanically ventilated patients have disturbed sleep. AIM OF THE STUDY: To explore whether there is a relationship between successful or unsuccessful weaning of patients and their sleep quality and circadian rhythm. MATERIALS AND METHODS: A scoping review. The search process involved four online databases: CINAHL, MEDLINE, ProQuest, and ScienceDirect. Original studies published between January 2020 and October 2022 were included in the review. RESULTS: Six studies met the inclusion criteria. These studies showed that patients with difficult weaning were more likely to have atypical sleep, shorter REM sleep, and reduced melatonin metabolite excretion. Muscle weakness was an independent factor associated with prolonged weaning from mechanical ventilation and was significantly more frequent in patients with atypical sleep. Heterogeneous patient samples and the methodology of the studies hamper a clear interpretation of the results. CONCLUSIONS: A relationship was found between abnormal sleep patterns, reduced melatonin metabolite (6-sulfa-toxymelatonin) excretion, and unsuccessful weaning. However, the causality is not clear from the existing research.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Deník péče o pacienta na anesteziologicko- resuscitačním oddělení (ARO), jednotce intenzivní péče (JIP) je určen pacientům, kteří se ocitli v ohrožení života a strávili tak nějaký čas na lůžku intenzivní resuscitační péče ARO/JIP. Vzhledem k tomu, že tito pacienti jsou často v umělém spánku, se může stát, že tato změna může narušit vnímání nebo paměť pacienta. Někteří pacienti mají zkreslené představy o délce pobytu na ARO/JIP a někteří z nich si z této doby nepamatují vůbec nic. Deník pro pacienta píše rodina a personál za účelem porozumění a zorientování se v čase, který strávil na ARO/JIP. Pacient si jej může během zotavování číst a porozumět tomu, co se s ním stalo. V tomto náročném období může deník pomoci i rodině pacienta, je prokázáno, že může pomoci snížit výskyt nežádoucích projevů post – intenzivního syndromu (PICS). Cílem průzkumu bylo zhodnotit efekt zavedeného Deníku péče o pacienta na ARO, JIP na Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava (KARIM FNO).
The diary of patient care in the ARO, ICU. is intended for patients who found themselves in danger of life and thus spent some time in the bed of intensive resuscitation care in the D AR/ ICU. Since these patients are often in artificial sleep, it is possible that this change may disrupt the patient’s perception or memory. Some patients have distorted ideas about the length of stay in the DAR/ICU, and some of them do not remember anything from this time at all. A diary is written for the patient by the family and staff in order to understand and navigate the time spent in the DAR/ICU. The patient can read it during recovery and understand what happened to him. In this difficult period, the diary can also help the patient’s family, it is proven that it can help to reduce the occurrence of undesirable manifestations of post-intense syndrome (PICS). The aim of the survey was to evaluate the effect of the established Patient Care Diary at ICU at Clinic of anesteziology, resuscitation of intensive
Komplexní regionální bolestivý syndrom je charakterizován bolestí v kombinaci se senzorickými, autonomními, trofickými a motorickými abnormalitami. V závislosti na závažnosti symptomů se rozvíjí funkční poruchy, dochází ke zhoršování školního, rodinného a společenského života. Nejčastější vyvolávající příčinou u dětí a dospívajících je poranění dolní končetiny. S vyšší frekvencí se vyskytuje u dívek. Příspěvek shrnuje informace problematiky komplexního regionálního bolestivého syndromu u dětí a dospívajících a zdůrazňuje, že úspěšnost léčebného procesu zvyšuje časná diagnostika, léčba a péče multidisciplinárním týmem.
Complex regional pain syndrome is characterized by pain in combination with sensory, autonomic, trophic and motor abnormalities. Depending on the severity of the symptoms, functional disorders develop, school life, family and social life deteriorates.The most common precipitating cause in children and adolescents is an injury to the lower limb. It occurs with a higher frequency in girls. The article summarizes information about the issue of complex regional pain syndrome in children and adolescents and emphasizes that early diagnosis, treatment and care by a multidisciplinary team increase the success of the treatment process.
