* Zobrazit nápovědu

Práce se v první části zabývá bibliometrickou analýzou článků věnovaných problematice výhrady svědomí farmaceutů/lékárníků. Ve druhé části se zaměřila na zjištění a analýzu současného stavu a postojů farmaceutů/lékárníků (n = 100) a studentů farmacie (n = 100) k výhradě svědomí ve Slovenské republice. Údaje byly získány za použití dotazníkového průzkumu. Pojem výhrada svědomí byl známý téměř všem respondentům (191, 95,5 %), nejčastěji výhradu svědomí uplatňovali v souvislosti s výdejem/prodejem postkoitální antikoncepce – 43,5 % a hormonální antikoncepce – 26,5 %. Sto sedmdesát osm (89,0 %) respondentů se přiklonilo k tomu, že lékárník má při své práci právo na uplatnění výhrady svědomí a 65 respondentů (32,5 %) ji ve své praxi uplatňuje.

There were two primary objectives of this study: 1. bibliographic analysis of literature on pharmacists and conscientious objection, 2. analysis of present condition and attitudes of pharmacists (n = 100) and pharmacy students (n = 100) towards conscientious objection in the Slovak Republic. Data were obtained from the survey using by questionnaire. Almost all, 191 (95.5%) respondents knew the phrase “conscientious objection”. The respondents claimed this right to refuse filling prescriptions written for emergency post-coital contraception in 43.5%, and dispensing of hormonal contraception in 26.5%. Most participants, 178 (89.0%) think that pharmacists have the right to conscientious objection. 65 respondents (32.5%) implement this right in their practice.

Kniha

Podvod v klinickém hodnocení léčiv z pohledu etiky a práva

Jedličková, Anetta
Autor Autorita

V Praze : Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2015

Vydání I. 255 stran : barevné ilustrace ; 19 cm

Článek online

Výhrada svědomí v profesi farmaceuta
[Prick of conscience in the pharmaceutical profession]

Česká a slovenská farmacie. 2014 ; 63 (4) : 174-177.

ISSN 1210-7816
Medvik
Zdroj

Práce farmaceuta v lékárně vyžaduje od lékárníka nejen řešení problémů odborných a ekonomických, ale často i problémů etických. Pro dobro pacienta je třeba volit mravně správné rozhodnutí, plnění jakéhokoliv pacientova přání podle jeho vlastních představ o dobru však není pro zdravotnického pracovníka zákonem. Práce popisuje situace, kdy lékárník při plnění požadavku pacienta (často zprostředkovaného formou lékařského předpisu) může pociťovat výhradu svědomí. Dotazníkovou metodou bylo zjištěno, že s výhradou svědomí se více setkávají ti, kteří se na povolání farmaceuta teprve připravují, než ti, kteří jej již vykonávají. Právo na výhradu svědomí považují za neopodstatněné někteří farmaceuti se zkušenostmi z praxe, zatímco studenti jej vnímají jako možnost vyjádřit svobodně svůj postoj. Analyzována jsou témata, která v obou kategoriích respondentů jsou předmětem výhrady svědomí: perorální hormonální antikoncepce včetně postkoitální antikoncepce, přípravky vyrobené z buněk potracených embryí a některá další.

The work of the pharmacist in a pharmacy requires from him not only to solve professional and economic issues, but often the ethical ones as well. For a patient's good it is necessary to choose a morally correct decision, but the fulfilment of any patient's wish according to his or her own ideas of good is not a law for the health worker. The paper describes the situations when the pharmacist when fulfilling the requirement of the patient (often in the form of a medical prescription) may feel prick of conscience. A questionnaire survey has revealed that prick of conscience confronts more often those who are being trained for the profession than those who already practise it. The right for prick of conscience is considered unfounded by some pharmacists with practical experience, whereas undergraduates view it as a possibility of expressing one's own attitude. The paper analyzes the issues which in both categories of respondents are considered to be prick of conscience: oral hormonal contraception, including postcoital contraception, and preparations produced from the cells of aborted embryos.