Aim: The aim of the study was to find out whether there was a correlation between satisfaction with supervision and job satisfaction among healthcare workers, and, in addition, whether there is a correlation between satisfaction with supervision and selected demographic data. Design: Cross-sectional study. Methods: The research sample consisted of staff in healthcare facilities who took care of patients / clients, and underwent supervision (n = 234). The McCloskey / Mueller Satisfaction Scale and Manchester Clinical Supervision Scale questionnaires were used. Results: In the case of job satisfaction, a statistically significant correlation was demonstrated between the effectiveness of the provided supervision and level of job satisfaction. When comparing selected demographic characteristics, a significant difference was demonstrated between satisfaction with supervision of psychiatric staff and hospice care staff. No statistically significant difference between the groups of respondents was demonstrated in satisfaction with supervision according to level of education. Conclusion: Our research demonstrated a correlation between satisfaction with supervision and job satisfaction. Satisfaction with supervision, in turn, depends on the workplace of the respondents. It is important to further educate staff in this area and promote the benefits of supervision in nursing practice.
Cílem práce je diskutovat nalezené výzkumné studie týkající se supervize jako jedné z možností prevence a ovlivnění syndromu vyhoření u pracovníků ve zdravotnictví. Do výběru byly zařazeny studie zkoumající supervizi ve vztahu k syndromu vyhoření. Pro získání dat byly použity elektronické databáze EbscoHost, Scopus, Medline, Cinahl with full text a OvidSP. Kritériem pro vyhledávání bylo publikování v rozmezí let 1995 a 2015, dostupnost plného textu v českém nebo anglickém jazyce a souvislost s výzkumnou otázkou. Celkem bylo nalezeno 350 studií. Pro konečné zpracování bylo použito 28 nalezených dokumentů, které splňovaly zadaná kritéria. Z analýzy dohledaných studií je patrný vliv supervize na jednotlivé aspekty syndromu vyhoření a dále také na faktory související s pracovní spokojeností, mezilidskými vztahy a seberozvojem osobnosti. Jako stěžejní se při hodnocení poskytovaných supervizí jeví osobnost supervizora a interval poskytovaných supervizí. Na základě studia uvedených zdrojů můžeme uvést význam absolvovaných supervizí pro pracovníky ve zdravotnictví. Byla prokázána souvislost mezi syndromem vyhoření (zejm. částí depersonalizace a emocionální vyčerpání) a účastí na supervizních setkáních. Kromě syndromu vyhoření byl prokázán vliv supervize na pracovní spokojenost a kvalitu poskytované péče. Faktory, které vliv supervize mohou ovlivnit, jsou zejména osobnost supervizora a délka trvání supervize. Jako bariéry pro zavádění supervize do praxe byly identifikovány např. směnnost, neorganizovanost, neexistence jednotných předpisů a omezené finanční zdroje. Přesto je třeba zdůraznit význam supervize jako preventivního faktoru zamezujícímu syndromu vyhoření u pracovníků ve zdravotnictví.
The objective of the review is to discuss research papers related to supervision as one of the possibilities of prevention and affection of burnout syndrome among health care workers. The selection included studies examining supervision in relation to burnout syndrome. For the review were used electronic databases EbscoHost, Scopus, Medline, Cinahl with full text and OvidSP. The criterion for the search was the publishing between years 1995 and 2015, the availability of full text in Czech or English language and the link to the research question. There were found 350 studies in total. For the final processing were used 28 studies which fullfiled chosen criteria. According to the analysis of the studies and sources, there is some influence of clinical supervision on different aspects of burnout syndrome and also on factors associated with job satisfaction, interpersonal relationship and selfawareness/ self-improvement. The most important factor is the personality of the supervisor and the interval of provided clinical supervision during the evaluation process. According to this study and available theoretical resources, there is the impact of clinical supervision on health care workers. There is an association between burnout syndrome (particularly depersonalization and emotional exhaustion) and the participation in the clinical supervision. Apart from burnout syndrome, there is some influence on job satisfaction and quality of provided care. The factors which affect the influence of clinical supervision are the personality of the supervisor and duration of clinical supervision. As for barriers to implement the clinical supervision to practice, it was identified e.g., the disorganisation, work on shifts, lack of guidelines and limited financial sources. Although there are some barriers of implementation of clinical supervision to clinical practice, the authors stress the fact that the clinical supervision is a preventive factor against burnout syndrome for professionals in health care.
- MeSH
- hospice organizace a řízení pracovní síly MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče etika organizace a řízení pracovní síly MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská supervize MeSH
- pacientova přání ohledně budoucí terapie MeSH
- péče v hospici * etika organizace a řízení pracovní síly MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rodina MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Objectives: Nurse coaching is an important strategy for improving the health of populations. Effective interventions for nurse coaching (NC) practice, fair value outcome measurements, and standardization of terms have yet to be determined. As healthcare systems adopt electronic medical records and as nurse coaching practice evolves, it is important to capture and identify NC interventions. The long-term goal is to improve patient-centered practice by using standardized interface terminology and to examine the feasibility of using the Omaha System to represent NC practice. The three aims were to evaluate content validity of NC case studies, test accuracy of NC graduates identifying Omaha System terms for NC interventions, and explore the feasibility of analyzing NC case study data. Design: This survey research evaluated NC case studies that were developed for this study by the first author and mapped to Omaha System intervention terms. Sample: Surveys were emailed to 400 graduates of two nurse coach education programs. Nurse Coaches self-reported little to no experience using standardized terminologies for documentation. Measures: The Omaha System was used to describe the interventions found in the NC case studies. Results: Across the three case studies, 95.7% of NCs agreed that the case studies were realistic, and 89.3% agreed that they would use similar interventions; NCs identified Omaha System interventions for the case studies accurately 84.3% of the time, and feasibility of analyzing NC practice data was demonstrated through use of case study data in aggregate. Conclusion: The Omaha System has potential for use as a NC documentation tool and should be considered for development of a standardized, evidence-based guideline for NC practice.
- MeSH
- odborná způsobilost * zákonodárství a právo MeSH
- ošetřovatelská supervize zákonodárství a právo MeSH
- urgentní zdravotnické služby zákonodárství a právo MeSH
- zákonodárství jako téma MeSH
- zákonodárství lékařské MeSH
- zákonodárství ošetřovatelské MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi * zákonodárství a právo MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Cieľ: Cieľom deskriptívnej prierezovej štúdie bolo zistiť ako študenti ošetrovateľstva hodnotia vybrané faktory klinického prostredia v priebehu ošetrovateľskej praxe v zdravotníckych zariadeniach. Zisťovali sme vzťahy medzi vybranými faktormi klinickej výučby a hodnotením klinického prostredia študentmi. Design: Deskriptívna prierezová štúdia. Metódy: Výskumu sa zúčastnilo 503 študentov druhých a tretích ročníkov študijného programu ošetrovateľstvo zo šiestich univerzít v rámci SR. Na hodnotenie klinického prostredia bol použitý validný a reliabilný dotazník Clinical Learning Environment, Supervision and Nurse Teacher evaluation scale (CLES+T). Rozdiely v hodnotení klinického prostredia sme zisťovali Pearsonovým chí-kvadrátovým testom, viacfaktorovou analýzou rozptylu (ANOVA). Na zistenie závislosti medzi premennými sme použili Pearsonov korelačný koeficient. Výsledky boli spracované na hladine štatistickej významnosti α ≤ 0,05. Výsledky: Významná časť študentov uvádzala skúsenosti s tradičným modelom skupinovej supervízie. Metóda supervízie, frekvencia supervíznych stretnutí a dĺžka klinickej praxe na pracovisku mali signifikantný vzťah k hodnoteniu klinického prostredia. Záver: Metóda supervízie predstavuje signifikantný faktor ovplyvňujúci hodnotenie klinického prostredia študentmi. V porovnaní s európskymi štúdiami sme zistili nižšiu mieru implementácie individuálneho supervízneho vzťahu študenta s mentorom. V rámci univerzít na Slovensku dominoval tradičný skupinový model supervízie. Uvedené výsledky umožňujú analýzu faktorov významných pre zabezpečenie kvality klinickej výučby.
Aim: The purpose of the cross-sectional descriptive study was to investigate how nursing students evaluate particular factors of clinical learning environment during their professional placement in hospitals. We explored which factors of clinical environment contribute significantly to students' evaluation of it. Design: A descriptive cross-sectional study. Methods: The sample included 503 nursing students in their second or third year of study at six Slovak universities. A valid and reliable questionnaire, the Clinical Learning Environment, Supervision and Nurse Teacher evaluation scale (CLES+T), was used to evaluate the student nurses' experiences and clinical placement. The data were analysed using descriptive statistics, Pearson's chi-square test, multifactorial ANOVA procedure and Pearsons' correlations, and p-value < 0.05 was taken to indicate statistical significance for all comparisons. Results: A significant proportion of students experienced a traditional model of group supervision. Supervision method, supervisory session frequency, and duration of clinical placement had a significant impact on their evaluation of clinical environments. Conclusion: Supervision methods are a significant factor influencing student evaluation of their clinical placement environment. Compared to other European studies, we found a less frequent application of individual supervision and that the Slovak university setting is dominated by a traditional group model of supervision. The study offers a valuable insight into the analysis of factors contributing to improvements in clinical learning environment and models of clinical or workplace training.
- MeSH
- interprofesionální vztahy MeSH
- klinické praxe * MeSH
- lidé MeSH
- odborný výcvik MeSH
- ošetřovatelská supervize * MeSH
- postoj zdravotnického personálu MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- školitelé MeSH
- školy ošetřovatelské MeSH
- studenti ošetřovatelství MeSH
- studium ošetřovatelství - výzkum statistika a číselné údaje MeSH
- studium ošetřovatelství * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Pro ošetřovatelství supervize představuje významný nástroj rozvoje a vzdělávání pracovníků s cílem umožnit jim organizovanou příležitost k reflexi. Hlavní výzkumnou otázkou realizovaného kvalitativního výzkumu bylo objasnění širšího kontextu zkušeností u nelékařských zdravotnických pracovníků (dále NLZP) pracujících v oboru onkologie v souvislosti s účastí v supervizním projektu „Vytvoření metodiky supervize u NLZP s interním a chirurgickým zaměřením“. Hlavní použitou metodou sběru dat byla polostruktorovaná ohnisková skupina. Účastníky výzkumu byli účastníci supervizního projektu. Byly realizovány 2 na sobě nezávislé ohniskové skupiny, s celkovým počtem 11 účastníků, celkové délce 117 min a se stejným designem interview. Z výzkumu jednoznačně vyplynul jednotný požadavek na nutný společný zájem, společný pracovní problém, který má být za supervize řešen a vyřešen. Všichni účastníci ohniskových skupin doporučili rozšíření supervizního programu na další klinická pracoviště.
Krankenpflegesupervision ist ein wichtiges Instrument für die Entwicklung und die Ausbildung des Personals. Ihr Ziel ist eine organisierte Chance zur Reflexion zu ermöglichen. Die Hauptfragestellung der realisierten qualitativen Studie war es, den breiteren Kontext der Erfahrungen des Pflegepersonals an der Onkologie zu klären. Die Studie wird als Teil des Supervisionsprojekts „Schaffung von Methoden zur Supervision des Pflegepersonals mit internen und chirurgischen Spezialisation“ realisiert. Die wichtigste Methode für die Datenerhebung waren halbstrukturierte Fokusgruppen. Stichprobe der Studie waren Teilnehmer des Supervisionsprojekts. Es wurden zwei unabhängige Fokusgruppen mit der Gesamtzahl der Teilnehmer 11, Gesamtlänge von 117 Minuten mit dem gleichen Design der Befragung durchgeführt. Die Studie hat klar den Bedarf eines gemeinsamen Interesses, eines gemeinsamen Arbeitsproblems, das in der Supervision gelöst werden soll, bestätigt. Alle Teilnehmer der Fokusgruppe empfohlen die Ausweitung der Supervisionsprogramms auf weitere klinische Abteilungen.
Úvod: V zahraničí je supervize používána jako preventivní metoda syndromu vyhoření u zdravotnických pracovníků. Znají tuto problematiku běžně sestry v České republice? Budou o ni mít po edukaci zájem? Cíl: 1. Zjistit potřebu racionální a emoční ventilace (sdílení) v zátěžovém povolání sestry. 2. Zjistit s kým sdílí své profesní citové obtíže. 3. Zjistit subjektivní míru informovanosti o syndromu vyhoření. 4. Zjistit subjektivní míru informovanosti o supervizi a jejich možnostech. 5. Zjistit, zda vzroste zájem sester o supervizi poté, co se zúčastní edukačního programu o této problematice. Metodika: Kvantitativní metoda, anonymní dotazník – dvě části. První část vyplňována před edukativním seminářem a druhá část po semináři. Dotazníky byly rozdány na dvaceti čtyřhodinových vzdělávacích seminářích v České republice, náhodně vybraným respondentům, kteří navštívili seminář. Celkový počet účastníků seminářů byl 636. Podmínka účasti - dokončené zdravotnické vzdělání všeobecná sestra a pracovní zařazení na pozici zdravotní sestry. Zpracováno 400 relevantních dotazníků. Zpracování dat - sloupcové grafy a tabulky. Hlavní statistická metoda - t-test. Výsledky: Testovali jsme osm výzkumných hypotéz. Zjistili jsme, že sestry mají potřebu ventilace problémů, vzniklých na pracovišti. Před edukací hodnotily respondentky svoji znalost pojmu syndrom vyhoření na sedmistupňové stupnici jako průměrnou a pojmu supervize jako velmi podprůměrnou. Po edukačním semináři hodnotily svoji znalost pojmu syndromu vyhoření i supervize jako markantně zvýšenou. Zájem sester o supervizi se podařilo zvýšit na vysokou úroveň. Závěr: Díky těmto výsledkům došlo k odstartování programu boje proti syndromu vyhoření pomocí supervizních setkání v Thomayerovi nemocnice v Praze.
Introduction: Supervision has been used as a preventive method of the burn out syndrome in the health system professionals in foreign countries. Are the nurses in the Czech Republic familiar with this problem? Will they be interested in it after getting an education? Aim: 1. To find out whether the nurses have the need to ventilate their issues at their stressful job. 2. To assess a subjective level of understanding of the concept of burn-out syndrome. 3. To assess a subjective level of understanding of supervision and its possibilities. 4. To find out whether the nurses are more interested in supervision after receiving the education. Methods: A quantitative method, an anonymous questionnaire. The questionnaires were administrated to the randomly selected nurses during 20 educational seminars. 400 questionnaires were evaluated. The results – histograms, tables. A main statistic method – Ttest. Results: Eight research hypotheses have been tested. We found out that the nurses have a need to ventilate their working problems. The nurses assessed their knowledge of the concept of burn-out syndrome as an average and the concept of supervision below average on a 7- point rating scale before the educational seminar.. After completion of the seminar the nurses assessed their knowledge of both concepts as significantly higher. The nurses’ interest in supervision was raised to a high level. Conclusion: Due to the research results there was a start of a program against the burn-out syndrome via supervision sessions at the Thomayer Hospital in Prague.
- MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská supervize MeSH
- profesionální vyhoření * prevence a kontrola MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- zdravotní sestry * psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
