IMPORTANCE: Red blood cell (RBC) transfusions are frequently administered to preterm infants born before 32 weeks of gestation in the neonatal intensive care unit (NICU). Two randomized clinical trials (Effects of Transfusion Thresholds on Neurocognitive Outcomes of Extremely Low-Birth-Weight Infants [ETTNO] and Transfusion of Prematures [TOP]) found that liberal RBC transfusion thresholds are nonsuperior to restrictive thresholds, but the extent to which these results have been integrated into clinical practice since publication in 2020 is unknown. OBJECTIVE: To describe neonatal RBC transfusion practice in Europe. DESIGN, SETTING, AND PARTICIPANTS: This international prospective observational cohort study collected data between September 1, 2022, and August 31, 2023, with a 6-week observation period per center, from 64 NICUs in 22 European countries. Participants included 1143 preterm infants born before 32 weeks of gestation. EXPOSURE: Admission to the NICU. MAIN OUTCOMES AND MEASURES: Study outcome measures included RBC transfusion prevalence rates, cumulative incidence, indications, pretransfusion hemoglobin (Hb) levels, volumes, and transfusion rates, Hb increment, and adverse effects of RBC transfusion. RESULTS: A total of 1143 preterm infants were included (641 male [56.1%]; median gestational age at birth, 28 weeks plus 2 days [IQR, 26 weeks plus 2 days to 30 weeks plus 2 days]; median birth weight, 1030 [IQR, 780-1350] g), of whom 396 received 1 or more RBC transfusions, totaling 903 transfusions. Overall RBC transfusion prevalence rate during postnatal days 1 to 28 was 3.4 transfusion days per 100 admission days, with considerable variation across countries, only partly explained by patient mix. By day 28, 36.5% (95% CI, 31.6%-41.5%) of infants had received at least 1 transfusion. Most transfusions were given based on a defined Hb threshold (748 [82.8%]). Hemoglobin levels before transfusions indicated for threshold were below the restrictive thresholds set by ETTNO in 324 of 729 transfusions (44.4%) and TOP in 265 of 729 (36.4%). Conversely, they were between restrictive and liberal thresholds in 352 (48.3%) and 409 (56.1%) transfusions, respectively, and above liberal thresholds in 53 (7.3%) and 55 (7.5%) transfusions, respectively. Most transfusions given based on threshold had volumes of 15 mL/kg (470 of 738 [63.7%]) and were administered over 3 hours (400 of 738 [54.2%]), but there was substantial variation in dose and duration. CONCLUSIONS AND RELEVANCE: In this cohort study of very preterm infants, most transfusions indicated for threshold were given for pretransfusion Hb levels above restrictive transfusion thresholds evaluated in recent trials. These results underline the need to optimize practices and for implementation research to support uptake of evidence.

• MeSH
• jednotky intenzivní péče o novorozence * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec MeSH
• prospektivní studie MeSH
• transfuze erytrocytů * statistika a číselné údaje   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

IMPORTANCE: Red blood cell (RBC) transfusion is common among patients admitted to the intensive care unit (ICU). Despite multiple randomized clinical trials of hemoglobin (Hb) thresholds for transfusion, little is known about how these thresholds are incorporated into current practice. OBJECTIVE: To evaluate and describe ICU RBC transfusion practices worldwide. DESIGN, SETTING, AND PARTICIPANTS: International, prospective, cohort study that involved 3643 adult patients from 233 ICUs in 30 countries on 6 continents from March 2019 to October 2022 with data collection in prespecified weeks. EXPOSURE: ICU stay. MAIN OUTCOMES AND MEASURES: The primary outcome was the occurrence of RBC transfusion during ICU stay. Additional outcomes included the indication(s) for RBC transfusion (consisting of clinical reasons and physiological triggers), the stated Hb threshold and actual measured Hb values before and after an RBC transfusion, and the number of units transfused. RESULTS: Among 3908 potentially eligible patients, 3643 were included across 233 ICUs (median of 11 patients per ICU [IQR, 5-20]) in 30 countries on 6 continents. Among the participants, the mean (SD) age was 61 (16) years, 62% were male (2267/3643), and the median Sequential Organ Failure Assessment score was 3.2 (IQR, 1.5-6.0). A total of 894 patients (25%) received 1 or more RBC transfusions during their ICU stay, with a median total of 2 units per patient (IQR, 1-4). The proportion of patients who received a transfusion ranged from 0% to 100% across centers, from 0% to 80% across countries, and from 19% to 45% across continents. Among the patients who received a transfusion, a total of 1727 RBC transfusions were administered, wherein the most common clinical indications were low Hb value (n = 1412 [81.8%]; mean [SD] lowest Hb before transfusion, 7.4 [1.2] g/dL), active bleeding (n = 479; 27.7%), and hemodynamic instability (n = 406 [23.5%]). Among the events with a stated physiological trigger, the most frequently stated triggers were hypotension (n = 728 [42.2%]), tachycardia (n = 474 [27.4%]), and increased lactate levels (n = 308 [17.8%]). The median lowest Hb level on days with an RBC transfusion ranged from 5.2 g/dL to 13.1 g/dL across centers, from 5.3 g/dL to 9.1 g/dL across countries, and from 7.2 g/dL to 8.7 g/dL across continents. Approximately 84% of ICUs administered transfusions to patients at a median Hb level greater than 7 g/dL. CONCLUSIONS AND RELEVANCE: RBC transfusion was common in patients admitted to ICUs worldwide between 2019 and 2022, with high variability across centers in transfusion practices.

• MeSH
• anemie * MeSH
• dospělí MeSH
• hemoglobiny MeSH
• jednotky intenzivní péče statistika a číselné údaje   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• transfuze erytrocytů škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• transfuzní lékařství * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Transfuzní přípravky potřebné pro hemoterapii v ČR vyrábějí vzájemně nezávislá zařízení transfuzní služby a poskytují je krevním bankám, které je po posouzení kompatibility vydávají jednotlivým klinickým pracovištím. Údaje o výrobě, distribuci i výdeji transfuzních přípravků v absolutních číslech jsou pravidelně shromažďovány a publikovány. Údaje o tom, zda jsou v dostatečné míře pokrývány potřeby pacientů a klinických pracovišť, však dostupné nejsou. Společnost pro transfuzní lékařství se proto obrátila na jednotlivá zařízení transfuzní služby a krevní banky s prosbou o vyplnění dotazníku zaměřeného na dostupnost transfuzních přípravků červené řady. Z analýzy získaných údajů vyplynulo, že dostupnost transfuzních přípravků červené řady je sice zajištěna, a k omezení zdravotní péče pro nedostatek potřebných transfuzních přípravků tudíž dochází zcela výjimečně, ale mnohde je tomu tak jen za cenu značného úsilí a při využití náhradních/suboptimálních postupů. Situace se přitom v průběhu let 2019–2021 zhoršovala. Varujícím ukazatelem je postupně klesající počet prvodárců, což dále snižuje stabilitu a trvalou udržitelnost systému.

Blood components needed for hemotherapy in the Czech Republic are produced by a network of independent blood establishments. Blood components are provided to hospital blood banks and, after crossmatching, issued to clinical departments. Information on production, distribution, and issue is collected and published regularly. Information on, how the needs of patients and clinical departments are met, however, is not generally available. Therefore, the Czech Society of Blood Transfusion requested transfusion services and hospital blood banks to fill in a questionnaire on the availability of red blood cell components in the years 2019–2021. Data analysis shows that the general availability of red blood cell components is guaranteed and restriction of health care due to the shortage of red blood cell components is very rare. Unfortunately, this requires great effort and the use of alternate or suboptimal procedures only. The situation slightly worsened during 2019–2021. The gradual decrease in the number of first-time donors is an additional warning signal of the decreased stability and long-term sustainability of blood transfusion services.

• MeSH
• darování krve statistika a číselné údaje   MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb statistika a číselné údaje   MeSH
• konzervace krve statistika a číselné údaje   MeSH
• krevní bankovnictví statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• transfuze erytrocytů * statistika a číselné údaje   MeSH
• zdravotnické prostředky * statistika a číselné údaje   zásobování a distribuce   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Myelodysplastický syndrom (MDS) je jedno z nejčastějších hematologických onemocnění ve věku nad 60 let. Přes intenzivní výzkum je však terapie této heterogenní krevní choroby velmi komplikovaná. V posledních letech se objevily 2 nové terapeutické přístupy, a to imunomodulační léčba a demetylační terapie. Zvláště imunomodulační léčba, reprezentovaná preparátem lenalidomid, znamená velký pokrok v léčně anemických nemocných specificky s 5q- aberací. Odpověď, především dosažení transfuzní nezávislosti, se pohybuje v původních studiích kolem 60–80 %. U nás byla tato terapie zahájena v roce 2008. Prezentujeme analýzu 34 nemocných, 31 žen, 3 mužů s mediánem věku 69 (46–80 let), z toho 27 nemocných (79,4 %) mělo diagnózu 5q- syndromu, 5 nemocných diagnózu refrakterní anémie s multilineární dysplazií, 1 nemocný refrakterní anémii s excesem blastů (RAEB 1) a 1 pacient neklasifikovatelný myelodysplastický syndrom/myeloproliferativní syndrom. Data nemocných jsou ukládána do lenalidomidové lišty Českého MDS registru. Jde o nemocné chronicky transfundované s diagnózou MDS s nižším rizikem a 5q- aberací. V našem souboru jsme zaznamenali odpověď na terapii reprezentovanou dosažením kompletní transfuzní nezávislosti u 91 % nemocných. Kompletní cytogenetická odpověď byla dosažena u 15 % nemocných a parciální odpověď u 67 %. U 15 % nemocných byla zjištěna mutace tumor supresorického genu TP53 (3 z 18 vyšetřených nemocných, 2 z nich progredovali do MDS s vyšším rizikem a následně do AML). Lenalidomid byl u většiny nemocných velmi dobře tolerován. Na tomto, byť zatím malém souboru prezentujeme vysokou efektivitu tohoto preparátu a základní principy a problematiku terapie lenalidomidem.

Myelodysplastic syndrome (MDS) is a common hematological disease in patients over sixty. Despite intensive research, the therapy of this heterogeneous blood disease is complicated. In recent years, two new therapeutic approaches have been proposed: immunomodulation and demethylation therapy. Immunomodulation therapy with lenalidomide represents a meaningful advance in the treatment of anemic patients, specifically those with 5q- aberrations. As much as 60–70 % of patients respond and achieve transfusion independence. We present the initial lenalidomide experience of the Czech MDS group. We analyze Czech MDS register data of 34 (31 female; 3 male; median age 69 years) chronically transfused low risk MDS patients with 5q- aberration treated by lenalidomide. Twenty-seven (79.4 %) patients were diagnosed with 5q- syndrome, 5 patients with refractory anemia with multilineage dysplasia, 1 patient with refractory anemia with excess of blasts 1, and 1 patient with myelodysplastic/myeloproliferative unclassified. Response, as represented by achieving complete transfusion independence, was achieved in 91 % of patients. A true 5q- syndrome diagnosis in most our patients may be responsible for such a high response rate. Complete cytogenetic response was reached in 15 % of patients and partial cytogenetic response in 67 %, within a median time of 12 months. TP53 mutation was detected in 15 % (3 from 18 tested) and 2 of these patients progressed to higher grade MDS. The majority of patients tolerated lenalidomide very well. Based on this albeit small study, we present our findings of high lenalidomide efficacy as well as the basic principles and problems of lenalidomide therapy.

• Klíčová slova
• transfuzní závislost,
• MeSH
• chromozomální aberace MeSH
• chromozomální delece * MeSH
• cytogenetické vyšetření MeSH
• imunomodulace MeSH
• indukce remise MeSH
• lenalidomid MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lidské chromozomy, pár 5 genetika   MeSH
• myelodysplastické syndromy * diagnóza   farmakoterapie   genetika   imunologie   MeSH
• nádorový supresorový protein p53 genetika   MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• thalidomid * analogy a deriváty   aplikace a dávkování   MeSH
• transfuze erytrocytů statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Kraniosynostóza je jedna z nejčastějších skeletálních deformit u dětí. Terapie spočívá v neurochirurgickém výkonu. Metodou volby je remodelace lebky, alternativou pak miniinvazivní endoskopická resekce švu. Na našem pracovišti je v současnosti upřednostňován endoskopický přístup, který slibuje snížení anemizace s redukcí podávání krevních převodů, snížení bolestivosti a nutnosti podávání analgetizace a zkrácení doby hospitalizace. Naším cílem bylo porovnat a zhodnotit výše uvedené parametry u dvou skupin dětí, a to operovaných klasicky a endoskopicky ve FN Ostrava.

Calvarial craniosynostosis is one of the most common skeletal deformities in children. Treatment is surgical – open-vault reconstruction or miniinvasive endoscopic suturectomy. Nowadays, the endoscopic approach is prefered at our department, the reason for which is documented reduced blood loss, decreased analgesia requirements and lengh of stay (ether in hospital and intensive care unit). The aim of our study was to compare the above noted parameters in two groups of children treated in University Hospital Ostrava – open-vault remodelation versus endoscopic suturectomy.

• Klíčová slova
• remodelace lbi,
• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• centrální žilní katétry statistika a číselné údaje   MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• endoskopie * MeSH
• katetrizace centrálních vén statistika a číselné údaje   MeSH
• kojenec MeSH
• kraniosynostózy * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• lebka chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   MeSH
• neurochirurgické výkony * metody   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• pooperační bolest MeSH
• reoperace MeSH
• transfuze erytrocytů statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Transfuzní službu v ČR zajišťují dva principiálně odlišné typy zařízení. Většina zařízení transfuzní služby (ZTS) produkujících transfuzní přípravky je součástí nemocnic anebo je na nemocnice nepřímo napojena. Krevní banky, které dodávají transfuzní přípravky klinickým oddělením, jsou buď součástí nemocničních ZTS, nebo jsou umístěny ve větších nemocnicích, které vlastní transfuzní oddělení nemají, jako samostatné oddělení (ev. spojené s hematologií či biochemií). Počet zařízení, která odebírají krev a její složky pro transfuzní účely se v průběhu času výrazněji nemění, roste však počet zařízení, která odebranou krev sama nezpracovávají a odesílají ji k vyšetření a dalšímu zpracování do jiného/většího ZTS. Druhou složku transfuzní služby tvoří samostatná plazmaferetická centra, která rozvinula svou činnost zejména po roce 2008. Tato centra dodávají odebranou plazmu výlučně k průmyslovému zpracování. Krev a její složky jsou odebírány od dobrovolných, převážně neplacených dárců, plazmaferetická centra obvykle poskytují dárcům finanční kompenzaci. Dárcovská populace je stabilizovaná a relativně bezpečná, ale kádr dárců nemocničních ZTS se postupně zmenšuje. Záchyt infekčních markerů je nízký a je u nemocničních zařízení transfuzní služby zřetelně nižší, než u dárců samostatných plazmaferetických center (zejména HCV), navíc s výjimkou HIV v nemocničních ZTS trvale klesá. Produkce erytrocytů mezi roky 1989–2013 mírně stoupla, ale v posledních letech je stabilní, k dispozici kolem 40 jednotek erytrocytů na 1000 obyvatel/rok. Významně se změnilo spektrum vyráběných přípravků s přechodem na přípravky resuspendované, bez buffy-coatu eventuálně deleukotizované. Populární je program předoperačních autologních odběrů, i když v posledních letech dochází ke zřetelnému poklesu. Produkce trombocytů ve sledovaném období prakticky trvale stoupá, většinu přípravků představují deleukotizované přípravky z aferézy, ale v poslední době roste spotřeba směsných deleukotizovaných přípravků vyrobených z odběrů plné krve. K dispozici je kolem 3–3,5 terapeutických dávek trombocytů (2 x 1011 trombocytů) na 1000 obyvatel ročně. Dostupnost a spotřeba klinické plazmy prudce stouply v polovině 90. let. Nárůst spotřeby, která několikanásobně převyšuje spotřebu obvyklou ve vyspělých zemích Evropy, se podařilo zastavit až v posledních letech. K dispozici je kolem 40 tis. litrů karantenizované plazmy ročně, asi 2/3 pocházejí od dárců s nižším rizikem vyvolání TRALI. ČR je, a po celé období 1989–2013 byla, v produkci transfuzních přípravků soběstačná. I před rokem 2008 se k průmyslovému zpracování odesílalo 100–120 tisíc litrů plazmy, tedy množství dostatečné k výrobě krevních derivátů potřebných v ČR. Se zahájením činnosti samostatných plazmaferetických center stoupla produkce plazmy pro průmyslové zpracování na více než čtyřnásobek, při přepočtu na počet obyvatel patří ČR v současnosti k nejvýznamnějším producentům. Transfuzní politika v jednotlivých nemocnicích se zřetelně liší i přesto, že byly odborníky vypracovány doporučené postupy, nejsou však přijata celostátně platná doporučení. Závažné nežádoucí účinky transfuze jsou relativně vzácné. Klíčová slova: Česká republika, transfuzní služba, transfuzní přípravky, produkce, spotřeba, potransfuzní reakce

Blood transfusion service (BTS) in the Czech Republic is provided by two types of institutions, different in principal. Majority of blood establishments (BE) who collect blood and process blood into blood components works as a department of a hospital or it is indirectly linked with a hospital. Blood banks who supply hospitals with blood components are either a part of “blood establishment”, either they run their services in bigger hospitals without blood establishment (often merged with haematology and/or biochemistry). Number of facilities collecting blood is not changing over the years, but increasing number of these “collecting centres” send collected blood to be processed and tested in bigger centre. Second part of Blood transfusion service consists of independent plasmapheretic centres which produce exclusively plasma for fractionation, these centres extend their services especially after 2008. Blood and blood components are collected nearly exclusively from voluntary, non-remunerated donors, plasmacentres usually compensate their donors for time and inconvenience. Donor population is stable and relatively safe, but registry of donors giving whole blood is slowly growing smaller. Both prevalence and incidence of infectious disease markers are low and remarkable lower in “hospital based” BTS compared to donors of plasmapheretic centres (especially for hepatitis C). Moreover prevalence/incidence of infections, excepting HIV, among blood donors are decreasing. Production of blood components is stable over the years, country is self-sufficient in blood components: circa 40 red blood cell units per 1000 inhabitants; spectrum of products shifted from whole blood and red cells resuspended in plasma to buffy-coat free packed red cells in additive solutions either leucodepleted products. Predeposit autologous programme is popular. Circa 3.2 therapeutic doses of platelets per 1000 inhabitants are available and the production is continuously increasing, nearly 80 % platelets are produced by apheresis. Consumption of plasma for clinical purposes (6 months quarantine) has increased in late 90-ties and still remains higher than in Western countries. Over 550 tons of plasma is sent for industrial fractionation in the last years – well enough to cover needs of plasma derived proteins. Transfusion policy differs in different hospitals even though several recommendations based on expert opinion are available for clinical use of blood. Severe adverse effects of transfusion are relatively rare. Key words: Czech Republic, Blood Transfusion Service, blood components, production, consumption, adverse reactions to transfusion

• Klíčová slova
• transfuzní služba, transfuzní přípravky, plazmaferetické centrum,
• MeSH
• autologní krevní transfuze statistika a číselné údaje   MeSH
• bezpečnost krve statistika a číselné údaje   MeSH
• dárci krve * statistika a číselné údaje   MeSH
• hepatitida krev   MeSH
• HIV infekce krev   MeSH
• jednotky nemocniční MeSH
• krevní banky * organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• krevní plazma MeSH
• krevní transfuze * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• plazmaferéza MeSH
• transfuze erytrocytů statistika a číselné údaje   MeSH
• transfuze trombocytů statistika a číselné údaje   MeSH
• zdravotnická zařízení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• banky biologického materiálu * statistika a číselné údaje   MeSH
• intratracheální intubace statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• odběr biologického vzorku * metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• transfuze erytrocytů * metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• ventilace umělá s výdechovým přetlakem statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH