JavaScript NENÍ povolen !

Chřipku považujeme za benigní onemocnění, kde známe jejího původce, klinický obraz a víme, že možnosti kauzální léčby jsou i v dnešní době stále omezené. Jenže chřipka nás umí stále překvapovat něčím novým. Nový je fenomén postupné adaptace i jiných, ptačích chřipkových virů na savce, tedy i na člověka. Nově se začíná objevovat i rezistence chřipkových virů na některá známá antivirotika. Objevily se i nové možnosti v expresní diagnostice chřipky, která se stále více posouvá i do ordinací lékařů prvního kontaktu s minimálními požadavky na materiálové vybavení. Také v léčbě chřipky se objevily nové možnosti, které současně pronikají i do chemoprofylaxe chřipky a poměrně účinně tak doplňují nejvýznamnější metodu prevence chřipky – očkování. Určitým zlomem v možném rozšíření používání antivirotik se stala nová generace antivirotik – inhibitorů neuraminidázy (zanamivir, oseltamivir). Nejvýznamnější metodou prevence chřipky je ovšem očkování, které ani v současnosti není ničím překonáno.

Klíčová slova
Maredin, Tamiflu, Relenza, PK-MERZ, Vigeryt-K,
MeSH
amantadin aplikace a dávkování MeSH
antivirové látky aplikace a dávkování farmakologie MeSH
chřipka lidská diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
ELISA MeSH
fluorescenční protilátková technika MeSH
lidé MeSH
neuraminidasa antagonisté a inhibitory aplikace a dávkování farmakologie MeSH
přehledová literatura jako téma MeSH
reagenční diagnostické soupravy MeSH
vakcíny proti chřipce aplikace a dávkování farmakologie kontraindikace MeSH
Check Tag
lidé MeSH

Článek online

Ptačí chřipka
[Avian influenza]

Havlík, Jiří, 1928-2011
Autor Autorita

Praktický lékař. 2005 ; Roč. 85 (č. 12) : s. 681-683.

ISSN 0032-6739
Medvik
Zdroj

Různé subtypy virů ptačí chřipky způsobovaly již v minulosti větší či menší smrtící epidemie, především hrabavé drůbeže. V současné době se dělí na méně patogenní (LPAI), při nichž část onemocnělých ptáků přežívá a vysoce patogenní (HPAI) jako A H7N7 a A H5N1, což jsou infekce vždy smrtící. Při hromadných nákazách drůbeže docházelo ojediněle i k onemocněním osob, které byly v úzkém styku s nemocnýni ptáky. Panzoocie vyvolaná subtypem A H5N1, který driftovými změnami zvyšoval svou patogenitu, vedl k záhu¬bě více než 100 milionů kusů drůbeže. Překročil druhovou bariéru a způsobil smrtelné infekce i jiných druhů ptáků, některých savců, ale i závažná až smrtelná onemocnění desítkám lidí. K přenosu infekce z one¬mocnělých na osoby v jejich okolí nedošlo. Účinnými léky v prvních dvou dnech nákazy viry ptačí chřip¬ky jsou inhibitory neuraminidáz. Pokud by došlo k pandemii, bude rozhodující prevencí protichřipková vak-cína připravená z pandemického viru.

Various subtypes of avian influenza viruses caused more or less extensive lethal epidemics before, affected especially gallinaceous domestic fowls. At the presem time it is divided into the less pathogenic (LPAI) flu, when a part of the sick birds survive and the highly pathogenic (HPAI) flu such as A H7N7 and A H5N1, with the invariably fatal outcome. In mass infections of the poultry, there were occasionally sick persons, who were in close contact with the sick birds. Panzootic caused by the A H5N1 subtype, which increased its pathogenicity through drift changes, resulted in death of more tlian 100 millions of poultry. It surpassed the species barrier and caused fatal infections in other species of birds, some mammals, but severe or even fatal diseases in ten of human individuals. The transfer of infection from the sick human individuals to per¬sons in their neighborhood was not observed. Inhibitors of neuraminidases proved to be efficient therapeu-tic drugs in the first two days of infection with avian influenza. In pandemie should oceur, decisive preven-tion measurc would be anti-flu vaccine prepared from the pandemie virus.