Pericardial fluid (PF) has been suggested as a reservoir of molecular targets that can be modulated for efficient repair after myocardial infarction (MI). Here, we set out to address the content of this biofluid after MI, namely in terms of microRNAs (miRs) that are important modulators of the cardiac pathological response. PF was collected during coronary artery bypass grafting (CABG) from two MI cohorts, patients with non-ST-segment elevation MI (NSTEMI) and patients with ST-segment elevation MI (STEMI), and a control group composed of patients with stable angina and without previous history of MI. The PF miR content was analyzed by small RNA sequencing, and its biological effect was assessed on human cardiac fibroblasts. PF accumulates fibrotic and inflammatory molecules in STEMI patients, namely causing the soluble suppression of tumorigenicity 2 (ST-2), which inversely correlates with the left ventricle ejection fraction. Although the PF of the three patient groups induce similar levels of fibroblast-to-myofibroblast activation in vitro, RNA sequencing revealed that PF from STEMI patients is particularly enriched not only in pro-fibrotic miRs but also anti-fibrotic miRs. Among those, miR-22-3p was herein found to inhibit TGF-β-induced human cardiac fibroblast activation in vitro. PF constitutes an attractive source for screening diagnostic/prognostic miRs and for unveiling novel therapeutic targets in cardiac fibrosis.

• MeSH
• fibroblasty metabolismus   MeSH
• fibróza * MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků metabolismus   patologie   genetika   MeSH
• infarkt myokardu * metabolismus   genetika   patologie   MeSH
• interleukin-1 receptor-like 1 protein metabolismus   genetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA * genetika   metabolismus   MeSH
• myokard metabolismus   patologie   MeSH
• perikardiální tekutina * metabolismus   MeSH
• senioři MeSH
• transformující růstový faktor beta metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Onemocnění covid-19, které v březnu 2020 přerostlo v pandemii, se celosvětově vyznačovalo vysokou morbiditou a mortalitou. I když nejčastějším klinickým projevem jsou respirační symptomy, jsou časté i kardiální komplikace, které představují nové výzvy pro zdravotnický systém. Popisujeme případy dvou mírně symptomatických ambulantních pacientů s onemocněním covid-19, kteří se dostavili k lékaři s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) a vysokou zátěží tromby v koronárních tepnách bez aterosklerotických plátů. V kazuistice popisujeme dva odlišné postupy při léčbě, které dokonale ilustrují problémy, s nimiž se lze setkat při péči o pacienty s trombózou věnčitých tepen, u nichž byly diagnostikovány STEMI a onemocnění covid-19. Lékaři v klinické praxi musejí mít na paměti hyperkoagulační stav vyvolaný onemocněním COVID-19, a to i u mírně symptomatických ambulantních pacientů; účinnou alternativou perkutánní koronární intervence přitom může být agresivní farmakoterapie.

COVID-19 infection was declared a pandemic in March 2020 and is responsible for high morbidity and mortality around the globe. Although the most common clinical presentation is respiratory, cardiac complications are common and create new challenges for healthcare. We discuss two mildly symptomatic outpatients with COVID-19 presenting with acute ST-elevation myocardial infarction (STEMI) and high coronary thrombus burden without atherosclerotic plaque. Our report describes two different therapeutic approaches that illustrate the challenges encountered in the management of disseminated coronary thrombosis in patients with STEMI and COVID-19. Clinicians should be aware of the high pro-coagulant state caused by COVID-19, even in mildly symptomatic outpatients, and aggressive pharmacological therapy may be an effective alternative treatment option to percutaneous coronary intervention.

• MeSH
• bolesti na hrudi etiologie   MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• heparin terapeutické užití   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patologie   terapie   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• koronární okluze diagnostické zobrazování   etiologie   farmakoterapie   patologie   terapie   MeSH
• koronární trombóza * diagnostické zobrazování   etiologie   farmakoterapie   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• stenty uvolňující léky MeSH
• tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Right ventricular involvement (RVMI) is a relatively frequent complication in patients developing ST-elevation acute myocardial infarction. The initial diagnosis is most often established using electrocardiography or echocardiography. The gold standard among imaging techniques is cardiac magnetic resonance, which allows to distinguish between reversible and irreversible myocardial damage. The key treatment strategy is emergent revascularization by primary percutaneous coronary intervention whereas patients with hypotension and cardiogenic shock due to the RVMI require fluid replacement and catecholamine therapy. In cases where the shock state progresses despite an adequate management, short- or, possibly, long-term mechanical assist device should be implanted either percutaneously or surgically. Despite appreciable advances in the diagnosis and management, RVMI remains an independent predictor of early as well as late complications (Fig. 6, Ref. 62).

• MeSH
• echokardiografie metody   MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• infarkt myokardu * diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   klasifikace   patologie   MeSH
• koronární angioplastika * metody   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční komory patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Koronární embolizace jako příčina infarktu myokardu je vzácnou, ale důležitou entitou jak z pohledu etiologie, tak z pohledu léčby. Kardioembolizace z levého srdce se nejčastěji projevují embolizací do centrální nervové soustavy a mozkovou příhodou nebo periferní cévní embolizací, vzácně infarktem myokardu. Příčinou systémové embolizace je nejčastěji tvorba trombů v levé síni při fibrilaci síní, z nástěnných trombů v levé komoře, po proběhlém infarktu myokardu, z vegetací na chlopních při infekční endokarditidě, ale vzácně i z trombů na nativní, jinak nepostižené aortální chlopni. Raritně může dojít k paradoxní embolizaci při existenci pravolevého zkratu např. při perzistujícím foramen ovale. Foramen ovale patens je relativně častou variantou, která se vyskytuje v běžné dospělé populaci asi u 25–30 % jedinců. Literární údaje kardioembolizačních infarktů myokardu jsou především kazuistické, statistická data dostupná nejsou. Prezentujeme jeden z našich případů, kazuistiku 74letého muže s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) anterolaterální stěny levé komory, způsobených kardioembolizačním uzávěrem středního ramus interventricularis anterior (RIA) a distálního ramus circumflexus (RC) a současně přítomnou plicní embolií při neléčené fibrilaci síní. Při kombinaci embolizace do tepenného řečiště srdce a plic se nabízí vysoká pravděpodobnost výskytu foramen ovale patens. Nemocný odmítá došetření jícnovou echokardiografií, což však neovlivnilo konečný dopad chronické antikoagulační léčby.

Coronary embolization as a cause of myocardial infarction is rare but important entity in terms of both etiology and treatment. Cardioembolization from the left heart is most commonly manifested by central nervous system embolization and stroke or peripheral vascular embolization, rarely myocardial infarction. The cause of systemic embolization is most often the formation of thrombi in the left atrium during atrial fibrillation, from wall thrombi in the left ventricle after myocardial infarction, from vegetations on the valves in infectious endocarditis, but rarely from thrombi on native otherwise unaffected aortic valve. Rarely, paradoxical embolization can occur in the presence of a right-left short circuit, for example in the case of a persistent foramen ovale. Foramen ovale patens is a relatively common variant, which occurs in the general adult population in about 25–30%. Literary data of cardioembolizing myocardial infarctions are mostly casuistic, statistical data are not available. We present one of our cases: a case report of a 74-year-old man, who has urgent STEMI anterolateral wall of left chamber caused by cardioembolization occlusion of the middle LAD and distal LCx and concomitant pulmonary embolism in untreated atrial fibrillation. The combination of embolization into the arterial and pulmonary arteries offers a high probability of foramen ovale patens. The patient refuses to undergo esophageal echocardiography, which did not affect the final impact of chronic anticoagulant therapy, however.

• Klíčová slova
• tromboaspirace,
• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• bolesti na hrudi etiologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• echokardiografie transezofageální MeSH
• echokardiografie MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• embolie * komplikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• fibrilace síní komplikace   patologie   MeSH
• foramen ovale apertum MeSH
• hrudník diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * etiologie   farmakoterapie   komplikace   patologie   MeSH
• kardiologické zobrazovací techniky MeSH
• kardiovaskulární látky terapeutické užití   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• koronární cévy diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• odmítnutí terapie pacientem MeSH
• plicní embolie diagnostické zobrazování   komplikace   patologie   MeSH
• plicní hypertenze diagnostické zobrazování   MeSH
• rentgendiagnostika MeSH
• senioři MeSH
• SPECT/CT MeSH
• srdce diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• antikoagulancia aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• fibrinolytika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnostické zobrazování   patologie   terapie   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• koronární angioplastika MeSH
• lidé MeSH
• reperfuze myokardu metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: In patients with ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI), the use of percutaneous coronary intervention (PCI) to restore blood flow in an infarct-related coronary artery improves outcomes. The use of PCI in non-infarct-related coronary arteries remains controversial. METHODS: We randomly assigned 885 patients with STEMI and multivessel disease who had undergone primary PCI of an infarct-related coronary artery in a 1:2 ratio to undergo complete revascularization of non-infarct-related coronary arteries guided by fractional flow reserve (FFR) (295 patients) or to undergo no revascularization of non-infarct-related coronary arteries (590 patients). The FFR procedure was performed in both groups, but in the latter group, both the patients and their cardiologist were unaware of the findings on FFR. The primary end point was a composite of death from any cause, nonfatal myocardial infarction, revascularization, and cerebrovascular events at 12 months. Clinically indicated elective revascularizations performed within 45 days after primary PCI were not counted as events in the group receiving PCI for an infarct-related coronary artery only. RESULTS: The primary outcome occurred in 23 patients in the complete-revascularization group and in 121 patients in the infarct-artery-only group that did not receive complete revascularization, a finding that translates to 8 and 21 events per 100 patients, respectively (hazard ratio, 0.35; 95% confidence interval [CI], 0.22 to 0.55; P<0.001). Death occurred in 4 patients in the complete-revascularization group and in 10 patients in the infarct-artery-only group (1.4% vs. 1.7%) (hazard ratio, 0.80; 95% CI, 0.25 to 2.56), myocardial infarction in 7 and 28 patients, respectively (2.4% vs. 4.7%) (hazard ratio, 0.50; 95% CI, 0.22 to 1.13), revascularization in 18 and 103 patients (6.1% vs. 17.5%) (hazard ratio, 0.32; 95% CI, 0.20 to 0.54), and cerebrovascular events in 0 and 4 patients (0 vs. 0.7%). An FFR-related serious adverse event occurred in 2 patients (both in the group receiving infarct-related treatment only). CONCLUSIONS: In patients with STEMI and multivessel disease who underwent primary PCI of an infarct-related artery, the addition of FFR-guided complete revascularization of non-infarct-related arteries in the acute setting resulted in a risk of a composite cardiovascular outcome that was lower than the risk among those who were treated for the infarct-related artery only. This finding was mainly supported by a reduction in subsequent revascularizations. (Funded by Maasstad Cardiovascular Research and others; Compare-Acute ClinicalTrials.gov number, NCT01399736 .).

• MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   MeSH
• frakční průtoková rezerva myokardu MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků patologie   terapie   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• koronární angioplastika MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH