• MeSH
• diagnóza MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• narkolepsie diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• spánek fyziologie   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Periodické pohyby končetinami ve spánku (PLMS) jsou mimovolní, stereotypní a rytmicky se opakující pohyby končetin (nejčastěji dolních) ve spánku. Jsou provázeny nekvaUtním nočním spánkem a nejčastěji vyvolávají pocit neosvěživého nočního spánku a nadměrnou denní spavost. Autoři referují o 10 nemocných (8 mužů a 2 ženy, průměrný věk 48,0 let, SD=11,8) s touto diagnózou a o jejich polysomnografických nálezech. Nejčastější subjektivní stížností nemocných byla nadměrná dermí spavost a nekvalitní noční spánek. 2 nemocní trpěli současně syndromem nekhdných nohou, 4 ronchopatií a u 2 byl prokázán spánkový apnoický syndrom. Celonoční polysomnografie ukázala prodloužené latence stadií 2 NREM a 3 NREM a REM spánku a prodloužení bdělosti během spánku a stadia 1 NREM a stadia 2 NREM, naopak spánek REM byl zkrácen. PLMS se vyskytovaly až na jednu výjimku při NREM spánku. Průměrný PLMS index (počet pohybů za 1 hodinu spánku) byl 24,8 (SD=17,6). Probouzecí reakce při pohybech byly jasně přítomny u 5 nemocných, ale nekvalitní noční spánek byl zaregistrován ve všech 10 případech. Je diskutována diferenciální diagnostika PLMS a možná etiologie této afekce. PLMS je důležitá příčina nekvalitního nočního spánku, jejíž diagnóza není možná bez kompletní polysomnografie.

Periodic limb movements in sleep are involuntary, stereotype and rhythmically repeated movements of the extremities (mostly of the lower ones) during sleep. They are associated with poor quality nocturnal sleep and usually cause a sensation of unrefreshing nocturnal sleep and hypersomnia in daytime. The authors present an account on 10 patients (8 men and 2 women), mean age 48.0 years, SD=11.8) with this diagnosis and on their polysomnographic findings. The most frequent subjective complaints of the patients were hypersomnia in daytime and poor quahty nocturnal sleep. Two patients suffered morover fo*om the restless leg syndrome, 4 from rhonchopathy and in two sleep apnoe syndrome Was revealed. Allnight polysomnography revealed prolonged latencies of stages 2 NREM and 3 NREM and REM sleep and prolonged wakefulness dtu-ing sleep and stage 1 NREM and stage 2 NREM, while REM sleep was reduced. The mean PLMS index (number of movements per 1 hour of sleep) was 24.8 (SD=17.6). Wakening reactions were present during movements in 5 patients but poor quality sleep was recorded in all 10 patients. The authors discuss the differential diagnosis of PLMS and possible etiology of the affection. PLMS is an important cause of poor quahty nocturnal sleep and its diagnosis is not possible without complete polysomnography.

• MeSH
• dospělí MeSH
• končetiny MeSH
• lidé MeSH
• pohyb MeSH
• polysomnografie metody   MeSH
• poruchy nadměrné spavosti MeSH
• poruchy spánku a bdění MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl práce: Retrospektivní hodnocení výskytu poruch spánku u pacientů s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD) odeslaných k polysomnografickému vyšetření. Pacienti a metodika: Soubor tvořilo 80 dětí, 60 chlapců, věkové rozmezí 4−18 let, průměrný věk 10 ± 4,2 let. Posuzovali jsme hlavní důvod vyšetření, subjektivní stížnosti na poruchy spánku, polysomnografické nálezy a závěrečné diagnózy. Výsledky: Důvodem vyšetření byla nejčastěji parasomnie − noční děsy, náměsíčnost (28 % pacientů), insomnie s prodlouženým usínáním (25 %), podezření na obstrukční spánkovou apnoe − OSA (13 %) a zvýšená denní spavost (11 %). Nejčastějšími polysomnografickými nálezy byly periodické pohyby končetinami ve spánku − PL MS (25 %), parasomnie s poruchou probuzení z NRE M spánku (24 %), OSA (18 %) a zpožděná fáze spánku (11 %). 10 % pacientů mělo normální nález. Porovnání parametrů spánkové makrostruktury celé skupiny ADHD a jednotlivých podskupin s poruchami spánku neprokázalo žádné statisticky významné rozdíly v polysomnografických výsledcích. U 70 % pacientů vyšetřovaných pro insomnii byla zjištěna jiná porucha spánku (zpožděná fáze spánku − 8 pacientů, porucha spánku s periodickými pohyby končetinami − 4 pacienti, syndrom neklidných nohou − 2 pacienti). Závěr: Poruchy spánku (PLMS, parasomnie, OSA) jsou dalším komorbidním onemocněním u dětí s ADHD a polysomnografické vyšetření je důležitou součástí jejich diagnostiky. Insomnie u ADHD může být projevem zpožděné fáze spánku, poruchy spánku s periodickými pohyby končetinami nebo syndromu neklidných nohou.

Study objectives: A retrospective assessment of sleep disorders in patients with attention- -deficit/hyperactivity disorder (ADHD) referred to nocturnal polysomnography. Patients and methods: Our cohort included 80 children, 60 males, age range 4−18 years, mean age 10 ±4.2). We evaluated presenting complaints, subjective sleep problems, polysomnographic findings and final diagnosis. Results: Presenting complaints were parasomnia − sleep terrors, somnambulism (28% patients), insomnia with difficulty in falling asleep (25%), obstructive sleep apnea − OSA (13%) and excessive daytime sleepiness (11%). The most frequent polysomnographic findings were periodic limb movements in sleep − PLMS (25%), parasomnia – disorders of arousal from NREM sleep (24%), OSA (18%) and delayed sleep phase disorder (11%). 10% of patients had normal polysomnography. Comparison of sleep parameters of the entire ADHD group and subgroups with various sleep disorders did not reveal any statistically significant changes in polysomnographic results. 70% of patients presenting with insomnia had a diagnosis of various sleep disorders (delayed sleep phase disorder – 8 patients, periodic limb movement disorder − 4 patients, restless legs syndrome − 2 patients). Conclusion: Sleep disorders (PLMS, parasomnia, OSA) are to be considered among comorbidities found in children with ADHD, whereas nocturnal polysomnography plays an important role in their diagnostics. Sleep phase delay, periodic limb movement disorder or restless legs syndrome all may manifest as ADHD-associated insomnia.

• Klíčová slova
• noční polysomnografie, insomnie, zpožděná fáze spánku,
• MeSH
• chrápání diagnóza   epidemiologie   MeSH
• dítě MeSH
• financování organizované MeSH
• hyperkinetická porucha komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• obstrukční spánková apnoe diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• parasomnie diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• periodické pohyby končetinami ve spánku MeSH
• polysomnografie metody   MeSH
• poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• poruchy probouzení ze spánku diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• poruchy spánku a bdění diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• syndrom neklidných nohou diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Srovnání polysomnografických parametrů nočního spánku pacientů mužů s narkolepsií typu 1 ve věku nad 55 let s věkově spárovanými kontrolami. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 17 mužů (průměrný věk 66,1 ± 8,3 let) s narkolepsií typu 1, jejichž dříve získané záznamy polysomnografického vyšetření byly porovnány z hlediska základních parametrů makrostruktury spánku a jeho základních poruch s polysomnografickými záznamy věkově spárovaných mužů (průměr 65,0 ± 6,6 let). Výsledky: Pacienti s narkolepsií typu 1 měli oproti kontrolám významně nižší procentuální zastoupení stádia NREM 3 (8 vs. 26 %; p = 0,003) a REM spánku (12 vs. 19 %; p = 0,01) a vyšší zastoupení stádia NREM 1 (17 vs. 10 %; p = 0,01). Zastoupení bdělosti (29 vs. 26 %) a stádia NREM 2 (33 vs. 30 %), průměrná latence usnutí, latence REM spánku, trvání spánku i spánková efektivita (67 ± 14 vs. 72 ± 17 %) se mezi soubory nelišily. Výskyt obstrukčních spánkových apnoí byl srovnatelný (apnoe/hypopnoe index 25 ± 26 vs. 23 ± 18). Index periodických pohybů končetinami ve spánku byl v narkoleptické skupině výrazně vyšší (46 ± 31 vs. 16 ± 22; p = 0,02) a přítomnost poruchy atonie v REM spánku (47 vs. 8 %; p = 0,002) četnější. Závěr: Muži s narkolepsií typu 1 mají signifikantně méně zastoupena stádia NREM 3 a REM, a naopak více stádia NREM 1.

Aim: The aim of this study was to compare polysomnographic parameters of nocturnal sleep in male patients with narcolepsy type 1 aged over 55 years with age-matched controls. Patients and methods: The cohort consisted of 17 men (mean age 66.1 ± 8.3 years) with narcolepsy type 1 whose previously obtained polysomnographic records were compared in terms of basic parameters of sleep macrostructure and its basic disorders with polysomnographic records of age-paired men (mean 65.0 ± 6.6 years). Results: Compared to controls, males with narcolepsy type 1 had a significantly lower percentage of NREM 3 (8 vs. 26%; P = 0.003) and REM sleep stages (12 vs. 19%; P = 0.01) and a higher presentation of NREM 1 stages (17 vs. 10%; P = 0.01). The representation of wakefulness (29 vs. 26%) and NREM 2 stages (33 vs. 30%), mean sleep latency, REM sleep latency, sleep duration, and sleep efficiency (67 ± 14 vs. 72 ± 17%) did not differ between groups. The incidence of obstructive sleep apneas was comparable (apnea-hypopnea index 25 ± 26 vs. 23 ± 18). The index of periodic limb movements during sleep was significantly higher (46 ± 31 vs. 16 ± 22; P = 0.02) and the presence of REM sleep without atonia (47 vs. 8%; P = 0.02) was more frequent in the narcoleptic group. Conclusion: Men with narcolepsy type 1 have significantly less NREM 3 and REM stages and more NREM 1 stages.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• narkolepsie * patofyziologie   patologie   MeSH
• polysomnografie * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• poruchy spánku a bdění diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• stadia spánku MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jak spí lidé ve věku nad 50 let bez subjektivních potíží se spánkem při polysomnografii. Soubor a metodika: Soubor sestával ze 42 osob (35 mužů, průměrný věk 64,6 ± 7,5 let) bez anamnézy poruch spánku. Byla provedena polysomnografické, laboratorní, neuropsychologické, zobrazovací a neurologické vyšetření a dotazníkové hodnocení spánku. Výsledky: Věk nepřímo koreloval se spánkovou efektivitou (r = –0,356; p = 0,021). Při rozdělení souboru do tří věkových kategorií (50–59, 60–69, ≥ 70 let) s věkem klesaly celková doba spánku (355,6 ± 60 vs. 315,9 ± 88,6 vs. 290,2 ± 53,6 min; p = 0,014) a podíl REM (rapid eye movement) spánku (18,3 ± 7,4 vs. 14,1 ± 6,3 % vs. 12,9 ± 4,7 %; p = 0,020) a naopak stoupaly podíl bdělosti (18,7 ± 12,2 vs. 27,9 ± 17,1 vs. 31,3 ± 10 %; p = 0,019), počet probouzecích reakcí (16,9 ± 7,3 vs. 18,4 ± 11,9 vs. 24,5 ± 7,3; p = 0,050) a periodických pohybů končetinami (6,4 ± 12,2 vs. 11,6 ± 21,1 vs. 37,6 ± 30,5; p = 0,002) za hodinu spánku. Byla zjištěna vysoká (50%) prevalence středně těžké a těžké obstrukční spánkové apnoe. Objektivně zjištěné zhoršení spánku se neprojevilo ve zhoršení subjektivního hodnocení. Závěr: U osob nad 50 let bez subjektivních obtíží se spánkem byly prokázány vysoká prevalence obstrukční spánkové apnoe a snížená kvantita a kvalita spánku.

Aim: The aim of this study was to investigate sleep in subjects over 50 years of age without subjective sleep complaints using polysomnography. Patients and methods: This investigation included 42 patients (35 men, median age 64.6 ± 7.5 years) lacking sleep pathologies according to their patient history. The study subjects underwent polysomnography, laboratory tests, neurophysiological tests, brain imaging, neurological examination and sleep questionnaires. Results: Patient age was shown to be negatively correlated with sleep efficiency (r = –0.356; P = 0.021). Comparing 3 age categories within this cohort (50–59, 60–69, ≥ 70 years), total sleep time (355.6 ± 60 vs. 315.9 ± 88.6 vs. 290.2 ± 53.6 min; P = 0.014) and the percentage of REM (rapid eye movement) sleep (18.3 ± 7.4 vs. 14.1 ± 6.3 vs. 12.9 ± 4.7%; P = 0.020) decreased with age, while percentage of wakefulness (18.7 ± 12.2 vs. 27.9 ± 17.1 vs. 31.3 ± 10%; P = 0.019), the total arousal index (16.9 ± 7.3 vs. 18.4 ± 11.9 vs. 24.5 ± 7.3; P = 0.050) and the periodic limb movement index (6.4 ± 12.2 vs. 11.6 ± 21.1 vs. 37.6 ± 30.5; P = 0.002) increased with age. Furthermore, we diagnosed a high (50%) prevalence of moderate and severe obstructive sleep apnea. The objectively suboptimal sleep parameters did not correspond to the subjective evaluation of patients. Conclusion: In the over 50-age category, despite a lack of subjective sleep complaints, we found a high prevalence of obstructive sleep apnea and reduced quantity and quality of sleep.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obstrukční spánková apnoe diagnóza   MeSH
• polysomnografie * MeSH
• poruchy spánku a bdění * diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Autori analyzujú polysomnografické nálezy u 36 detí vo veku 1 mesiac až 2 roky, ktoré prekonali jednu alebo viac príhod, ktoré náhle ohrozili dieťa na živote (ALTE). Vykonávali celonočné (10 hodín) polysomnografické vyšetrenia prístrojom Night-watch. Uvádzajú diagnostické závery, návrhy liečby i kontrolné polysomnografické vyšetrenia. Príčiny vzniku ALTE rozdeľujú na príčiny v tráviacom systéme, neurologicky podmienené, vazovagálne a idiopatické. V poslednej skupine možno diferencovať i zriedkavejšie vrodené chyby metabolizmu. Deti sú dispenzarizované a počas spánku sa doma monitorujú.

Authors present analyses of polysomnographic findings in 36 children ageing from 1 month to 2 years, overcoming one or more events, apparently threatening their life (ALTE). The children underwent a whole night (10 hours) polysomnographic examination by means of a Night-watch equipment. Authors present diagnostic results, therapeutic proposals and control polysomnographic examinations. According to the cause, they classify ALTE originating from the digestive tract, caused by neurologic disorders, vasovagal causes and idiopathic ALTE. In the last group there is possible to identify also rare inborn metabolic failures. The children are dispensed and during sleep at home monitored.

• MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• náhlé příhody MeSH
• novorozenec MeSH
• polysomnografie metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

INTRODUCTION: Polysomnography (PSG) is one of the most important noninvasive methods for studying maturation of the child brain. Sleep in infants is significantly different from sleep in adults. This paper addresses the problem of computer analysis of neonatal polygraphic signals.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• analýza hlavních komponent MeSH
• dýchání MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• elektromyografie MeSH
• elektrookulografie MeSH
• Fourierova analýza MeSH
• lidé MeSH
• Markovovy řetězce MeSH
• mozek růst a vývoj   MeSH
• novorozenec MeSH
• počítačové zpracování signálu MeSH
• pohyby očí MeSH
• polysomnografie MeSH
• porod v termínu fyziologie   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• rozdělení chí kvadrát MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• stadia spánku fyziologie   MeSH
• umělá inteligence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

Cieľ: Zmapovať anamnestické charakteristiky a polysomnografické nálezy pacientov s NREM (non rapid eye movement) parasomniou pri zrovnaní s kontrolným súborom a zistiť, či parametry spánku majú súvislosť s klinickými kvalitatívnymi parametrami a komorbiditami. Metodika: Do retrospektívnej štúdie sme zahrnuli 53 pacientov (31 mužov), priemerný vek 31,5 ± 8 rokov. Boli hodnotené anamnestické údaje, vrátane údajov cielených na spánok a jeho poruchy a výsledky polysomnografického vyšetrenia. Polysomnografické nálezy boli porovnané s kontrolnou skupinou 42 zdravých ľudí (23 mužov), priemerný vek 34,1 ± 8 rokov. Výsledky: Najčastejším typom parasomnie hodnoteným podľa anamnézy bol somnambulizmus (88,6 %). Väčšina pacientov udávala začiatok v detstve (86,7 %). Najvýznamnejším triggerom epizód bol stres (26,4 %) a menej často alkohol (3,7 %) a cudzie prostredie (9,4 %). Z komorbidných ochorení sa vyskytovali najčastejšie alergické ochorenia (45,2 %), následne psychiatrické ochorenia (13 %). Počas polysomnografie bola epizóda NREM parasomnie zaznamenaná u 50,9 % pacientov. V porovnaní s kontrolným súborom, mali pacienti s NREM parasomniou kratšiu latenciu zaspania, lepšiu spánkovú efektivitu, nižší podiel bdelosti a vyšší podiel NREM 2 spánku. V skupine pacientov s familiárnym výskytom parasomnie bol zistený nižší podiel NREM 3 spánku. Záver: Najčastejším komorbidným ochorením u pacientov s NREM parasomniou boli alergické ochorenia. Stres bol u NREM parasomnií dominantným triggerom parasomnických epizód, preto má zmysel sa na jeho management zameriavať v klinickej praxi. Zistená súvislosť úbytku NREM 3 spánku a rodinného výskytu podporuje súčasný názor, že dysregulácia NREM 3 má dedičnú predispozíciu.

Objective: To map the anamnestic characteristics and polysomnographic profile of patients with NREM (non rapid eye movement) parasomnia compared to a control group and to determine whether sleep parameters are related to clinical qualitative parameters and comorbidities. Methodology: We included 53 patients (31 men), average age 31.5 ± 8 years, in the retrospective study. We evaluated anamnestic data, including data focused on sleep and sleep disorders, and the results of polysomnographic examination. Polysomnographic findings were compared with a control group of 42 healthy people (23 men), average age 34.1 ± 8 years. Results: The most frequent type of parasomnia evaluated according to the anamnesis was somnambulism (88.6%). The majority of patients reported onset in childhood (86.7%). The most important trigger of episodes was stress (26.4%) and less often alcohol (3.7%), and a foreign environment (9.4%). Among comorbid diseases, allergic diseases were the most frequent (45.2%), followed by psychiatric diseases (13%). During polysomnography, an episode of NREM parasomnia was noted in 50.9% of patients. Compared to the control group, patients with NREM parasomnia had shorter sleep latency, better sleep efficiency, lower proportion of wakefulness, and higher proportion of NREM 2 sleep. A lower proportion of NREM 3 sleep was found in the group of patients with a familial occurrence of parasomnia. Conclusion: The most common comorbid diseases in patients with NREM parasomnia were allergic diseases. Stress was the dominant trigger of parasomnia episodes in NREM parasomnias, so it is important to focus on its management in clinical practice. The association found between NREM 3 sleep loss and familial occurrence supports the current view that NREM 3 dysregulation has a heritable predisposition.

• MeSH
• alergie MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• parasomnie * MeSH
• polysomnografie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spánek pomalých vln MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

OBJECTIVE: To evaluate sleep macrostructure, sleep disorders incidence and daytime sleepiness in attention-deficit/hyperactivity disorder (ADHD) affected children compared with controls. METHODS: Thirty-one patients (26 boys, 5 girls, mean age 9.3+1.7, age range 6-12 years) with ADHD diagnosed according to DSM-IV criteria, without comorbid psychiatric or other disorders, as never before pharmacologically treated for ADHD. The controls were 26 age- and sex-matched children (22 boys, 4 girls, age range 6-12 years, mean age 9.2+1.5). Nocturnal polysomnography (PSG) was performed for two nights followed by the multiple sleep latency test (MSLT). RESULTS: No differences between the two groups comparing both nights were found in the basic sleep macrostructure parameters or in the time (duration) of sleep onset. A first-night effect on sleep variables was apparent in the ADHD group. Occurrence of sleep disorders (sleep-disordered breathing [SDB], periodic limb movements in sleep [PLMS], parasomnias) did not show any significant differences between the investigated groups. A statistically significant difference (p=0.015) was found in the trend of the periodic limb movement index (PLMI) between two nights (a decrease of PLMI in the ADHD group and an increase of PLMI in the control group during the second night). While the mean sleep latency in the MSLT was comparable in both groups, children with ADHD showed significant (sleep latency) inter-test differences (between tests 1 and 2, 1 and 4, 1 and 5, p<0.01). CONCLUSION: After the inclusion of adaptation night and exclusion of psychiatric comorbidities, PSG showed no changes in basic sleep parameters or sleep timing, or in the frequency of sleep disorders (SDB, PLMS) in children with ADHD compared with controls, thus not supporting the hypothesis that specific changes in the sleep macrostructure and sleep disturbances are connected with ADHD. A first-night effect on sleep variables was apparent only in the ADHD group. Though we found no proof of increased daytime sleepiness in children with ADHD against the controls, we did find significant vigilance variability during MSLT in the ADHD group, possibly a sign of dysregulated arousal.

• MeSH
• dítě MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• hyperkinetická porucha * komplikace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• polysomnografie MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku komplikace   patofyziologie   MeSH
• poruchy nadměrné spavosti * komplikace   patofyziologie   MeSH
• poruchy spánku a bdění * komplikace   patofyziologie   MeSH
• spánek REM fyziologie   MeSH
• spánek fyziologie   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH