Arrested or protracted labor in nulliparous women caused by insufficient uterine contractility is a common problem in obstetrics, for which few management guidelines exist. The European Association of Perinatal Medicine nominated an expert panel, consisting of specialists in obstetrics and gynecology and midwives representing their respective professional national societies in nine European countries and patient representatives. The panel developed an evidence-based guideline for clinical practice supported by the Knowledge Institute of the Dutch Association of Medical Specialists. Five priority clinical questions (PICOs) were identified on nulliparous women, at term, with a singleton fetus, in cephalic presentation, and the diagnosis of arrested or protracted labor. For each question relevant outcome measures were defined as well as a minimal clinically important difference for each of them. Five literature searches were performed by an information specialist and articles were selected independently by two panel members. The GRADE methodology was used to write evidence summaries, considerations, and recommendations. The draft guideline was sent out for review to scientific societies involved in perinatal care in 20 European countries. Comments were answered, and the guideline was revised accordingly. The following procedures should be offered to women: 1) Amniotomy alone may be considered. 2) Women should be informed that there is no scientific evidence regarding the beneficial effects of immediate (<1 h) or delayed administration of oxytocin, although the first option may reduce the duration of labor. A joint decision is recommended, based on clinical judgment, and women's values and preferences. 3) A low-dose oxytocin regimen for labor augmentation should be considered. 4) Amniotomy should be considered before the administration of oxytocin infusion during the first stage of spontaneous labor. 5) Oxytocin augmentation for at least four hours with adequate uterine contractions should be considered, before an operative delivery is proposed, provided that fetal and maternal conditions are adequate.

• MeSH
• amniotomie MeSH
• dystokie * terapie   diagnóza   MeSH
• komplikace porodu * terapie   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• oxytocin aplikace a dávkování   MeSH
• parita MeSH
• porodní děj MeSH
• těhotenství MeSH
• uterotonika aplikace a dávkování   MeSH
• vedení porodu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Autoři ve svém sdělení chtějí upozornit, že vedle dnes preferované epidurální porodní analgezie je možno docílit velmi dobré porodní analgezie i inhalačními anestetiky, především 50% směsí oxidu dusného s kyslíkem. Tato analgezie je vhodná u protrahovaných porodů. Pomocí této analgezie lze docílit ekonomické plicní ventilace, vyřadit emocionální složku strachu s nepřiměřenou reak cí na bolest, zkoordinovat děložní činnost a příznivě ovlivnit další průběh porodu. Vyšší koncentrace kyslíku ve vdechované směsi zabezpečí lepší saturaci krve kyslíkem, a to jak u rodičky, tak i u plodu a výrazně ovlivní ABR. V r. 1995 použili ve švédských porodnicích této metody u 70 % porodních analgezií. Tento způsob porodní analgezie je jak pro rodičku, tak i pro plod zcela bezpečný, s minimálním ovlivněním děložní činnosti a ekonomicky nenáročný.

Even though epidural analgesia is a preferred method of analgesia, this could be accomplished also with inhalational anesthetics, especially with a mixture of 50% oxygen and nitrous oxide. This method of analgesia is effective in protracted labor. This analgesia allows for economic lung ventilation, discards emotional part of fear with inadequate reaction to pain. This results in better coordination of the actions of uterus – all this favourably affects the course of labor and delivery. Higher concentrations of oxygen in inspired mixture of gases improves hemoglobin saturation in both the parturient and the fetus, with positive effects on ABG’s. In 1995, this method was used in 70% of labor and deliveries in Swedish hospitals. This method of analgesia for labor and delivery is safe for both the parturient and the fetus, minimally affecting uterine movements, and economically modest.

• MeSH
• hyperventilace komplikace   MeSH
• hypoxie plodu MeSH
• inhalační anestezie metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• oxid dusný aplikace a dávkování   MeSH
• plicní ventilace účinky léků   MeSH
• porodní bolesti MeSH
• porodnická analgezie metody   škodlivé účinky   využití   MeSH

• MeSH
• kyslík farmakologie   MeSH
• metabolismus sacharidů MeSH
• porodní děj fyziologie   MeSH

U dvouletého chlapce s nízkou hladinou estriolu v séru matky během těhotenství, anamnézou nepostupujícího porodu ukončeného císařským řezem pro hypoxii plodu se zkalenou plodovou vodou, kožními projevy ichtyózy, které se objevily ve druhémtýdnu života, a těžkou poruchou psychomotorického vývoje byla diagnostikována X-vázaná ichtyóza. Enzymatická vyšetření u chlapce, jeho matky, babičky, tety a matčina bratrance ukázala poruchu aktivity steroidsulfatázy (STS). Cytogenetické vyšetření metodou FISH u probanda i jeho příbuzných ukázalo mikrodeleci genu pro STS. Protože postižení CNS obvykle nepatří do klinického obrazu X-vázané ichtyózy, autoři se domnívají, že na vzniku psychomotorické retardace u chlapce se nejspíše podílela perinatální hypoxie při protrahovaném porodu v důsledku snížené hladiny estrogenů při deficitu placentární STS, která se podílí na syntéze estrogenů. Nemohou však vyloučit ani postnatální postižení CNS po prodělané hypernatremické dehydrataci a/nebo hypoxii při aspirační pneumonii v novorozeneckém věku. V literatuře již byl u chlapců s X-vázanou ichtyózou protrahovaný porod opakovaně popsán. Předpokládá se, že protrahovaný porod u chlapců s X-vázanou ichtyózou je způsoben nízkou hladinou estrogenů při nedostatečné aktivitě placentární STS. Ačkoliv se deficit aktivity STS vyskytuje pouze u 1 chlapce ze 2–6000, měl by být nález nízké hladiny estriolu u těhotné ženy varovným signálem pro ošetřující lékaře, aby v rámci diferenciálně diagnostické rozvahy pomýšleli i na možnost X-vázané ichtyózy.

X-linked ichthyosis was diagnosed in a 2-year old boy with lowmaternal estriol serum levels during gestation. The prolonged delivery was terminated by Caesarian section due to fetal hypoxia and turbid amniotic fluid. Apgar score was uneventful, but early postnatal adaptation was complicated by failure to thrive and hypotonia followed on by hypernatremic dehydration and aspiration pneumonia in the second week of life. At this time, cutaneous manifestations of ichthyosis was also observed and severe psychomotor retardation developed since early infancy. Enzymatic investigations in the proband, his mother and her relatives including grandmother, sister and her son revealed steroid sulfatase (STS) deficiency and the cytogenetic analyses using FISH method revealed the microdeletion of STS gene. The central nervous system impairment is usually not present in patients with X-linked ichthyosis. Although in our patient the role of hypernatremic dehydration and/or eventual hypoxia during aspiration pneumonia cannot be excluded as a cause of the postnatal CNS impairment, we suppose that also the perinatal hypoxia might be important in a boy with prolonged delivery resulting fromlowmaternal estrogens and placental STS deficiency. Because the STS deficiency affects approximately 1 in 2–6000 males, the low estriol level in pregnant woman should be an alerting marker for physicians to give a though to possibility of X-linked ichthyosis.

• MeSH
• cytogenetické vyšetření metody   využití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• estriol krev   nedostatek   sekrece   MeSH
• financování organizované MeSH
• ichtyóza vázaná na chromozom X diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• komplikace porodu etiologie   chirurgie   krev   MeSH
• komplikace těhotenství chirurgie   krev   MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• psychomotorické poruchy diagnóza   etiologie   MeSH
• těhotenství krev   metabolismus   MeSH
• vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality diagnóza   genetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• těhotenství krev   metabolismus   MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Obstetric forceps were invented in the 1600s to assist vaginal delivery of term babies following prolonged labour. This probably explains their design, with a narrow interblade distance and long blade length, to fit a severely moulded fetal head. However, in modern obstetric practice protracted labour is avoided, yet our research has shown that over 400 years forceps dimensions have remained largely unchanged. We believe it is time to optimise these dimensions based on biometry of the term, newborn baby's head, with the head width (biparietal diameter) and head length (mentovertical diameter) correlating with interblade distance and blade length respectively. We hypothesise that doing so should reduce the incidence of neonatal complications associated with forceps assisted delivery and it is also possible that the amended shape might be associated with better outcomes for women. In this article we present our rationale for the optimisation of the forceps dimensions based on the findings of our previous systematic review and an original series of mentovertical and biparietal diameter measurements using laser scanning technology.

• MeSH
• biometrie MeSH
• hlava diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• porodní děj * MeSH
• porodnické kleště * škodlivé účinky   MeSH
• těhotenství MeSH
• vedení porodu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH